YA-girl komentáře u knih

Příběh je skvěle zamotaný, plný překvapivých zvratů... brzy přestává být jasné, kdo je vlastně vrah, kdo oběť... a přiznám se, že si po všech těch twistech nejsem jistá, jestli jsem ten úplný konec pochopila správně :-D

2 25.08.2021

Dlouho jsem v knihovně váhala, zda si knihu z poličky "Novinky" vytáhnout nebo ne - lákal mě název, ale odrazoval trochu ten lov pstruhů včetně ryb na obálce ;). Nakonec ale nelituju, že jsem českému autorovi dala šanci! :-) Ano, ze začátku se mi román zdál přinejmenším zvláštní, zmatený a jakoby nudný a bavila jsem se především vesnickou mluvou hrdinů a autorovými obratnými a trefnými popisky všeho možného; celkově mi autorův vypravěčský humorný styl čímsi připomínal mou oblíbenou knihu Merde! (např.: "Byl horký den neurčitého roku..., pláty autobusové zastávky se přiblížily teplotě, jakou měly při zpracování v blízkých kovohutích..."). S postupem času se mi ale začaly jednotlivé střípky skládat do sebe a před očima se mi začal tvořit složitý, mnohovrstvý, umně namalovaný obraz těch pěti přátel a jejich rodin, lásek, kamarádů a sousedů... Kam se hrabou Bábovky! Tady navíc byly ty osudy Malohorských propletené nejen, co se týče osob, ale i napříč časem...
Zhruba od půlky knihy jsem pak stránky vyloženě hltala a ve výsledku mi bylo líto, že to opravdu dopadlo tak, jak to dopadnout muselo. Nejradši bych přidala ještě nějakou hvězdičku navíc - za to, že i čtenář, který rád nad vším hloubá, si přišel na své... "Ježto čas obíhá v kruzích, pamatuje si holt člověk občas i něco z toho, co teprve nastane."

* A snad se autor nebude zlobit, když sem vložím jeden z MNOHA mých oblíbených odstavečků, ke kterým jsem se v průběhu čtení ráda vracela, aby mi znovu vykouzlily na tváři úsměv: "Všichni věděli, že jeho nedochvilnost je naprosto spolehlivá a že domluvit se s ním na určitou hodinu má stejný účinek jako pobídka: "Stav se někdy odpoledne," jelikož byl tím bohémským typem, který si v trenkách odskočí pro cigarety a rodina se ho dočká za tři dny, což bylo o to víc zarážející u někoho, kdo je zaměstnaný jako řidič hromadné dopravy s povinností být v určitou minutu na určitém místě, a ten nesoulad nebylo možné vysvětlit jinak, než že si na venkově kompenzuje městský život rozfázovaný jízdním řádem." :-)

2 10.06.2020

Román má podle mě trochu zavádějící název - čekala jsem něco jiného, ale i tak bylo to, co jsem dostala, perfektní: napínavé, svěží, rychlé, plné překvapivých zvratů, bezvadně odvyprávěné... a trochu i k zamyšlení nad tím, že teoreticky by se ta hrozba uskutečnit mohla i v reálu, protože šílených a přitom bohužel dost geniálních lidí by se ve světě pár našlo... :-/ Jinak většinu románu vypráví v ich-formě prezident USA Jon Duncan - a souhlasím s příspěvky níže, že je to takový ideální kladný hrdina, nebo spíš autorova představa dokonalého prezidenta ;), ale nijak mě to při čtení nerušilo a neotravovalo ;).

2 29.05.2020

Souhlasím s tím, že je to oddychovka. Ale možná až moc nudná :( Všechno je tam takové prvoplánové a průhledné, unylé, bez života - jako když si čtu tzv. "příběhy čtenářů" v nějakém časopise: na konci dvoustránky si pomyslím "hm", otočím list, a do pěti minut nevím, o čem to bylo... natož abych si třeba utvořila k hlavním hrdinům nějaký vztah. Každá postava, která se v románu objeví, sehraje svou roli - navíc přesně tu, co od ní od samého začátku čekáte, čili žádné zvraty, překvapení. Navíc mi to přišlo takové až moralizující - že v podstatě za každým příběhem některé z mnoha kamarádek, kolegů a dalších postav se skrývalo nějaké poučení do života... Asi jsem taky měla od paní Lanczové radši ty YA románky, ty byly takové... živější ;). A jedno PS - vážně někdy někdo někomu v reálu řekne "miluji tě"? :-o Neslyším to ani v žádných filmech nebo seriálech... Vím, že dřív se ty knihy psaly tak jakože hodně spisovně, korektně; ale dnes už mi to přijde jako přežitek, který akorát zbytečně bije do očí... Inu, za mě dvě hvězdičky, a tu třetí dávám čistě z nostalgické lásky k paní Lanczové, protože díky ní jsem objevila YA knížky :-)

2 09.05.2020

Dobře se mi to četlo; myšlenky, poznatky a rady v knize mi přijdou logické, smysluplné, následováníhodné :-)

2 06.05.2020

(Budu tak trochu opakovat to, co jsem psala u knih pana Vladimíra Kafky, ale nemůžu jinak...) I tato kniha obsahuje hluboké myšlenky a na jednu stranu převratné, na druhou stranu přitom jednoduché a logické názory a závěry. Už jenom číst si tu knihu je uzdravující samo o sobě, natož když si z ní odnesete alespoň nějaké rady nebo poučení a včleníte je do svého života :). Doktora Vojáčka mám i naposlouchaného, takže jsem při čtení slyšela jeho uklidňující, dobrou náladou a optimismem sršící hlas, jak ke mně promlouvá - a to má taky léčivý efekt :). Z té knihy prostě zdraví vyloženě tryská :). Díky lehkému, optimistickému vypravěčskému stylu a nadhledu autor snadno vzbudí ve čtenářích nejen důvěru, ale hlavně naději hraničící s jistotou, že všichni máme své zdraví (a celý svůj život) JEN ve svých rukou - a pokud chceme vyhrát, tak prostě nemůžeme nevyhrát :-)

2 05.05.2020

Po knížce jsem tenkrát v knihovně hmátla "náhodou"; a to načasování nemohlo být lepší - kniha mi v tomto období sedla jako pověstná pr**l na hrnec! ;-D Formou dvou proplétajících se příběhů z různých časových rovin propojuje autor buddhismus s kvantovou fyzikou nebo tvůrčí silou myšlenek, takže pokud máte v těchto oblastech načteno víc zdrojů, dává kniha o to větší smysl... Mně se třeba hodně líbilo to uvědomění si, že: "V našem světě neexistuje nic, jen energie a pole možností... A když neexistuje nic, tak neexistuje ani štěstí nebo neštěstí, tyto "pojmy" produkuje naše mysl... Záleží tedy jen a jen na našem přístupu ke všemu, jestli to vnímáme jako šťastné nebo naopak činící nás nešťastnými..." A kdo nechce jít do této "kvantové hloubky" ;), tomu se třeba budou líbit do příběhu ukryté úvahy na téma, proč jsme často ne/spokojení v našich vztazích, v práci, kariéře atd. Umím si představit, že hodně čtenářů si knihu přečte jen pro příběh samotný (a i ten se mi líbil). Ale na jiné čtenáře tam ta "aha!" budou vyskakovat za každým rohem - prostě podle toho, jaké odpovědi zrovna teď kdo hledáme :).

2 05.05.2020

V knize je jednak popsána autorčina soukromá "cesta", během níž se sama dokázala vyléčit (nejen) z rakoviny, a druhak je zde nastíněno, po jaké cestě se může vydat každý z nás; neboli je zde uveden postup, jak se každý z nás může osvobodit od emocionálních i fyzických bolestí, které si často neseme ještě z dětství a které pak způsobují vypuknutí méně vážných i závažných nemocí... Knihu beru jako další možný směr pro všechny, kdo hledají svou vlastní cestu k uzdravení. Ale - jako všechny metody - ani u téhle není zaručené, že bude fungovat všem; každý by si měl sám pro sebe najít to, co s ním "souzní"... a ve mně momentálně tato kniha AŽ TAK nezarezonovala.

2 05.05.2020

Povídky jsou psány "s citem", ale přišlo mi, že u většiny chybí pointa - a nebo jsem ji tam nenašla... Název knihy sliboval víc, než co jsem potom v knize nalezla.

2 28.04.2020

(SPOILER) Za mě lahůdka :-) Takový mrazivý thriller, ale naštěstí nijak nechutný - spíš mrazivý atmosférou a napínavostí nebo jak to říct... Zkraje jsem si tedy myslela, že mě to ani nebude bavit - že půjde o klasický trojúhelník, kde se Ted dověděl, že ho manželka Miranda podvádí, pak se potkal v letadle s poněkud vyšinutou, chladnokrevnou Lily a dohodli se, že Mirandu zabijí. Jenže když se pak vyprávění zhostila Lily, její vzpomínky mě už do děje vtáhly... a v další části, kde svůj prostor k vyprávění dostala dokonce i Miranda, už jsem hltala každý odstavec :-) Kniha byla perfektně vypointovaná, nikdy jsem nevěděla, co se stane příště... A na samotném konci, když už jsem si chtěla trošku nespokojeně zamlaskat, že jako "sakryš, to je škoda", přišla sladká třešnička na tomto i tak výborném dortíku :-)

2 25.04.2020

Přidávám hvězdičku za opravdu originální příběh a nápad, ale jinak hodnotím knihu průměrně. Z toho nápadu šlo totiž podle mě vytřískat mnohem víc! Hlavně mi v tom chyběly jakékoliv emoce, bylo to spíš takové strohé (nemyslím tím rozsah ;))...
*** Dále možný SPOILER *** A jak už zmiňovalo víc čtenářek, i mně přišla Jess taková jednodušší - hrozně rychle se smířila s tím, co pro ni "osud nachystal", aniž by využila toho, že vidí budoucnost a může vše zkusit nějak ovlivnit; její synek se jí přece mohl narodit, aniž by si musela nechat vše líbit. Plus na závěr mě ještě zklamalo, že chybělo jakékoliv (nadpřirozené) vysvětlení toho, proč se jí na FB ty budoucí vzkazy objevily, aspoň podané formou Jessina zamyšlení... prostě NĚCO :-).

2 25.04.2020

Hlavní hrdina na výletě na ostrově Bali navštívil starého léčitele, který odhalil, že hrdinův život není šťastný - a začal mu pomáhat objevovat sama sebe, ukazovat, jak se osvobodit od věcí, které nás brzdí. Co stojí (konkrétně pro mě a dnes) za vypíchnutí: když my sami si nepřipadáme krásní, tak nás tak nevidí ani ostatní; i když jsme v práci podřízeným, stále zůstáváme ředitelem svého života; není třeba se obklopovat plno hmotnými statky, pak nám v životě nezůstane dost volného místa pro štěstí; občas je potřeba učinit i oběti, ale ty nám pomohou se na naší cestě dostat kupředu; ke všem se chovejme krásně a mile, i k těm, kteří se zdají být třeba zlí, sobečtí - překvapí je to a vydají ze sebe to nejlepší. :)

2 25.04.2020

Jak zmínily dvě čtenářky pode mnou - i za mě byl děj takový nemastný neslaný; a tak jak mě obvykle podobné knihy dojmou, tak tady se na závěr žádné emoce nedostavily. Ony se moc nedostavovaly ani v průběhu čtení. Celou knihu jsem vnímala spíš jako jakési varování, že na internetu se vám může dostat různé "pomoci", a ano, můžete tam narazit i na návod, jak svůj život tzv. vyřešit definitivně... ale na mě toto varování nijak mrazivě či šokově nezapůsobilo.

2 25.04.2020

Za mě je kniha doplňkem k nepřekonatelnému, dokonalému stejnojmennému filmu, resp. dokumentu. Shrnuje nejdůležitější myšlenky a "návody" na jedno místo, a i díky lesklým voňavým stránkám a krásnému písmu působí na čtenáře tak nějak optimisticky sama o sobě, působí totiž na všechny jejich smysly... ;) Pro mě srdeční záležitost, protože autorka mi tímhle svým dílkem otevřela dveře k celému tématu pozitivního myšlení :).

2 25.04.2020

Taky se řadím k těm, které druhý díl spíš zklamal. Opět to bylo citlivé a příjemně vypravěčsky podané, to ano... Ale od půlky dál už mě trochu štvalo, že myšlenky hlavní hrdinky jakoby nebyly konzistentní (nesmím s ním být / musím / nemůžu; ubližuje mi, že s ním nejsem / že s ním jsem...) a že pořád dokola opakovala, jak se něco důležitého nemůže dovědět, ale přitom vlastně pořádně nic nedělala pro to, aby se to dověděla. Závěr byl opět nečekaný a překvapivý, ale možná už příliš překombinovaný a zamotaný a doteď vlastně nevím, jestli jsem to celé dobře pochopila.

2 25.04.2020

Za mě jedna z nejlepších YA knih, které jsem zatím četla. Originální, napínavá, chytlavá, citlivá, silná, vypointovaná - a pro mě s nečekaným závěrem. Lahůdka, jejíž otisk ve mně ještě dlouho zůstane.

2 25.04.2020

Kniha je věnovaná především ezoterice, osudu a karmě, ale lehkou a čtivou formou propojuje víc oblastí: věčný rytmus, rezonanci, astrologii, hypnózu, nemoci, reinkarnace... Taky jsem si knihu nejdřív půjčila a po přečtení koupila, abych se k ní mohla vracet. Přijde mi opravdu zajímavé, kolik "zdánlivě nesouvisejících" oblastí je tam propojeno dohromady - a jak to pěkně zapadá...

2 25.04.2020

Hned po Vzpomínkách na budoucnost to byla moje druhá kniha od autora. Měla jsem tenkrát dojem, že se těchto spekulací o mimozemšťanech nikdy nenabažím! :) Dnes už vnímám, že některé úvahy a z nich plynoucí závěry pana Dänikena jsou až příliš jednostranně zaměřené a že by se na ně dalo podívat i z jiných úhlů, přesto ale... ne nadarmo se říká, že na každém šprochu pravdy trochu... ;-)

2 24.04.2020

Autor předkládá své důkazy svědčící o tom, že na Zemi již před dávnými věky byli mimozemšťané, kteří původním obyvatelům Země předali spoustu vědomostí i artefaktů, a kteří slíbili, že se jednoho dne vrátí. Tento odkaz je obsažen ve svatých knihách všech světových náboženství, stejně jako je tam "zašifrováno", že "Bohové" opravdu na naši planetu vstoupili, jak vypadali a co všechno pro lidstvo udělali... Kniha ve mně zanechala silný dojem, že "takhle nějak by to opravdu mohlo být"; všechno to do sebe zapadlo - autor prostě provádí svůj výzkum pečlivě a nemám dojem, že by nás vědomě tahal za nos. Spíš jde o to nechat oči i uši dokořán, nedívat se jen jedním směrem, ale zůstat přístupný i dalším možným vysvětlením :).

2 24.04.2020

Kniha mě moc bavila, byla psána citlivě, záživně, vtipně a svěže; plus pátrání po tom, kdo je Blue, bylo i napínavé. Ale spousta těch různých "nedorozumění" mi přišla schválně vykonstruovaných a přehnaných, aby autorka dostala hlavního hrdinu, kam potřebovala. Navíc všichni kolem Simona byli strašně skvělí a "sluníčkoví", včetně Martina, který měl být zápornou postavou... Přeslazené to ale nebylo, to zase ne. Za mě tedy slušný nadprůměr - ale zároveň nic, po čem bych potřebovala sáhnout víckrát.

2 24.04.2020