Yarwen
komentáře u knih
Rattus norvegicus
Ivan Martin Jirous
Bohumil Hrabal kdysi poznamenal, že když autor napíše něco, čím se proslaví, může si pak už psát jen to, co se mu líbí, bez ohledu na kritiky a čtenáře. Při čtení této sbírky jsem si na jeho slova vzpomněl, protože kdyby s ní přišel do vydavatelství neznámý autor, dost možná by letěl obloukem.
Autor ignoruje tečky, čárky, rýmů je pomálu, počet slabik ve verších mnohdy rozdílný, některé části spíš vypadají jako poznámky vytržené z kontextu než jako básně. Snažil jsem se číst mezi řádky, výrazivo je ale příliš strohé, aby nabídlo něco víc.
A přesto přidávám druhou hvězdu. I v téhle útlé knížečce se najdou kousky, ze kterých čiší upřímné emoce a nálady. Nelámu tedy hůl a příště zkusím něco z ranější Jirousovy tvorby - třeba to bude právě sbírka, kterou získal respekt.
Ultramarín
Henk van Woerden
Příběh o nevlastních sourozencích žijících v láskyplně-sexuálním vztahu, kteří byli násilím odděleni, aby jim v srdci zůstalo prázdné, nenaplněné místo. Má to příchuť melancholie, přímá řeč je spíše výjimečná, sledujeme hlavně myšlenky hlavních postav a je to docela poutavé.
Zápletka je jednoduchá, čtenář může přemítat, jestli se cesty hlavních postav ještě střetnou, ústřední pointa se dá vytušit uprostřed knihy a je postavena na obrovské náhodě, což trochu nahlodává uvěřitelnost. A pokud bych vycházel z této knihy, nabyl bych pocitu, že 90% mužů je bisexuálních a většina toho zbytku jsou gayové, a to na reálnosti ubírá ještě více.
Kniha není špatná, čte se dobře, ale nemohu jít s hodnocením nad průměr.
Etapové hry
Jaroslav Foglar
Mám v oblibě skautské dlouhodobé hry, kdy hráči začínají s pílí shromažďovat zdroje, aby na táboře zažili vyvrcholení krásného příběhu. Tato kniha nabízí několik her z pera Miloše Zapletala a dalších a nabízí inspiraci pro oddílové vedoucí, kterak pro děti vytvořit něco, co zůstane v jejich paměti navždy. Nemohu než přidat čtvrtou hvězdu - skvostná kniha.
Fantastická zvířata a kde je najít
Mlok Scamander (p)
Úvod knihy je opět spjat s nadací autorky, kde při bližším obeznámení čtenář pochopí, že peníze z této nadace mohou jít v podstatě na cokoliv, žel bohu i na věci, na které by mnohdy přispívat nechtěl. Autorka vpletla svou nadaci i do předmluvy Brumbála.
Asi nejzábavnější částí knihy jsou úvahy kdo je člověk a kdo zvíře na začátku knihy. Bruslí se zde na tenkém ledě potenciálního rasismu, ale dokud se lidé nezačnou vydávat za kentaury a vodní bytosti, nikdo si snad stěžovat nebude.
Samotný základ knihy - popis fantastických zvířat - je nudný. V mnohých případech se jedná o známé nestvůry, které autorka předělala dle svých úvah, pak se jedná o složeniny různých částí těl známých zvířat. Většina se nachází v zemi autorky, nebo alespoň v okolí.
Dát jednu hvězdu nebo dvě? Vzhledem k tomu, že se textem občas mihne vtipná poznámka, přikloním se ke dvěma, ale je to opravdu o jediný fous. (31%)
Historie mučení
Jaromír Slušný
Chtěl jsem si rozšířit obzory v této oblasti s ohledem na středověký svět Dračího doupěte, do kterého tvořím jeskyně, tuto práci bych označil jako populárně vědecké dílo, které poskytlo mnohem více, než jsem potřeboval. Autor nejprve rozebírá vývoj mučení od rané historie do současnosti a rovněž popisuje mučící techniky, jak ty středověké, tak ty současné - protože svět se možná mění, ale (jak píše): "bestialita lidí je bez konce". Za mě velmi slušné dílo, jen ta struktura kapitol je krapet nevyrovnaná (obsah chybí, druhá kapitola je zhruba polovina knihy).
Ten, kdo jiným jámu kopá
Jan Holan
Poměrně slabý počin z českých luhů a hájů - čtenář se stává hrobníkem, vyrazí ze svého rodného města do dalšího a z něj pak na ministerstvo hrobnictví, kde se sečtou jeho hrobnické body a naplní jeho osud. Měl jsem celou dobu pocit, že se pořád nic nestalo - kousl mě do zadku had, navštívil jsem město, svezl jsem se vlakem, ale zábavné či napínavé to moc nebylo.
Na co kniha sází, je humor a jen kvůli němu přidávám druhou hvězdu. Ovšem ve srovnání třeba s gamebookem O Norikovi je tady vidět velký rozdíl. Kvituji snahu autorů navázat na slavné české gamebooky a třeba se v budoucnu ještě blýsknou...
Sachemův odkaz
Miloš Zapletal
Kdo to byl Sachem vyplývá už z popisku knihy, že to byl skaut, jsem nevěděl. Každopádně mám rád dlouhodobé hry, které pro skauty a další u nás vytvářeli hlavně Miloš Zapletal a Jaroslav Foglar. V tomto případě se jedná o hry na motiv knih Eduarda Štorcha, jež jsou určené spíše pro mladší hráče, tj. menší děti. Přestože dávám přednost spíše více složitým dlouhodobým hrám pro starší, je třeba tuto knihu vnímat jako skvělou inspiraci právě pro vedoucí těch mladších, jimž lze umožnit prožít hru s námětem ze starých dob a vybudit tak jejich nadšení a zvědavost k časům dávno minulým. Za mě zasloužené tři hvězdy.
Psí srdce a jiné povídky
Michail Bulgakov
Poté, co se po revoluci v Rusku chopili moci komunisté, zavládl chaos. Vzdělaní lidé byli perzekvováni, zatímco moci se chytili ti méně schopní. Mnoho věcí nebylo k dostání, nikdo si nebyl jistý s tím, co přijde zítra. Bulgakov k popisu té doby používá satiru, ale jeho povídky ve mně nechávaly smíšený dojem - některé jsou spíš nesmyslné, než bláznivé, jiné vyznívají lépe, všechny mají ale jedno společné - ukázat tehdejší situaci ve vší nahotě, aniž by autor používal přímou kritiku. A právě tento aspekt, který poukazuje na zvrácenost totalitního režimu se všemi důsledky, které přináší, mě nutí dát minimálně dvě hvězdy, jakkoliv jsem se při čtení příliš nebavil. K zamyšlení nad tímto politickým, ale i lidským tématem, to určitě není špatné.
Záhada obrazovky
Ljuba Štíplová
Minule chtěla Fifinka tygří kožich, tentokrát chce barevnou televizi, příště možná bude chtít bony, uvidíme... (***) Máme tady první vyprávění barona Prášila o jeho dobrodružstvích (**), následuje ježek a není to Jožka, nýbrž František (***). Juklíček s Rambajsem zamíří do Sovětského svazu - ten asi nesměl chybět - a dostanou pionýrský šátek (*). Nakonec tady máme detektivní psí dvojici - Bambase a Kryšpína - která hledá zatoulaného psa. Příběh mi přišel notně zmatený, třeba to bude příště lepší. (*)
Za tygří kůží
Pavel Šrut
Čtyřlístek slaví čtvrté narozeniny a vyšvihl se s parádním příběhem z Afriky (*****), který mě několikrát rozesmál. Navazuje výchovný příběh o kocourovi Mongovi, který pozná, že krást se nevyplácí (***), a Vašek s Alenkou a kouzloběžkou se vypraví do starobylé pyramidy, dokonce vženou slzu do oka vedle stojící sfingy...:) (****). Do počtu, byť ne do kvality, pak toto číslo zakončuje komiks o Juklíčkovi s Rambajsem, kteří si to střihnou na severní točnu (**), zatímco se Rendlík za pomoci Hopíka dá na kouzlení...(**)
Veselo je na pouti
Pavel Šrut
Tak copak na nás čeká ve čtyřiadvacátém čísle: jestli znáte pověstného zločince Hóga Fóga, tak na pouti Čtyřlístek narazí Huga Fuga - inu, ne každý příběh je špička (**). Pohádka o mořském čertu potvrzuje přísloví, že čím víc je kdo hloupější, tím je i nafoukanější (***). Jestli si Čtyřlístek vypůjčil Huga Fuga z Limonádového Joea, tak Alenka s Vaškem a jejich kouzloběžkou tentokrát pojedou na Cestu do pravěku, ale jen k prvnímu ještěrovi (***). Juklíček a Rambajs se zastaví u Indiánů (***) a Rendlík a Hopík to znovu zkoušejí s drakem, tedy tím papírovým (**), a to přímo v soutěži, kde je první cenou kilometr provázku - no které z dnešních dětí by taková cena nenalákala...:)
Muž přes palubu
Ljuba Štíplová
Náš "čtyřlístek" tentokrát stíhá vykradače vraků na moři - když Holmepes, který s naší čtveřicí spolupracuje, prohlásí, že "tyto poklady patří do muzea", začíná čtenář tušit, odkud si Indiana Jones vypůjčil svou hlášku... (****) Neméně zábavný je příběh s kouzloběžkou pod vtipnou kresbou Adolfa Borna - tentokrát převezme hlavní roli olympijský ježek (a není to Jožka, ****).
Zbytek čísla už tak slavný není - Rendlík a Hopík poznávají nespravedlivou tvář světa, když je babka-bonzačka obviní, že "všechno viděla", hlavně jak ji kradou psa (což vidět nemohla, ale že ten pes natrhl Rendlíkovi kaťata, to asi zrovna zavřela oči, **). Jeden z nejslabších komiksů ve Čtyřlístku o panence Cecilce snad konečně končí (*) a sovětský "komiks" v rádoby stylu Čuka a Geka má podobnou "kvalitu"... (*)
Poklad starého opata
Ljuba Štíplová
Čtyřlístek ve staré zřícenině hledá ztracený poklad za pomoci Myšpulínova "detektoru kovů" (***). Textově vtipný, ale na kresbu chudý příběh Kacafírka se točí okolo pečení perníčků, které se někam "zatoulaly" (**). Juklíček a Rambajs dorazili se svým balónem do New Yorku, ale rýmy mají ke kráse stejně daleko jako text k souvislosti (*). Družina domácích zvířátek, které minule vyhnaly loupežníky, se nyní potýkají s místní dravou zvěří (** - ta kresba mi opravdu nesedí), a nakonec se skupina Marcelčiných panenek pouští do starého mlýna za strašidlem (*).
Mezi dravou zvěří
Ljuba Štíplová
Čtyřlístek se tentokrát vydává do ZOO, kde pomáhá nahánět uprchlá zvířata zpátky do klecí (***). V dalším příběhu o středověkém životě na tvrzi se Daniel se Zrzkem vydávají na dalekou výpravu, ale jsou zajati loupežníky (***). Juklíček s Rambajsem, stále se svým původním pouťovým balónem, přijíždějí do Afriky (**), zatímco naše dvojice s kouzelnou koloběžkou testuje pravdivost dobrodružných příběhů papouška Kryštůfka (***). A nakonec se Rendlík s Hopíkem vydávají vykopat poklad (**).
Zlatá hokejka
Ljuba Štíplová
Pinďa hraje za Třeskoprsky hokejový zápas s Hromdopolicemi a za pomoci Myšpulína a Holmepsa bojuje proti švindlujícímu soupeři (***). Kacafírek se v Hloupětíně opět snaží trestat místní hloupost (**), krásně malovaná pohádka o vojáku Dalamánovi nás zavede do hlubokého lesa s loupežníky (***), Juklíček a Rambajs se stále drží svého balónu a plují s ním po moři (***) a poslední komiks nám představí známou pohádku o zvířátkách a loupežnících (**).
Ďábelská jízda
Ljuba Štíplová
Zatímco ústřední komiks Čtyřlístku pod názvem Ďábelská jízda je ve stylu Toma a Jerryho, tedy honička a karamboly bez zajímavějšího děje (*), hned v tom dalším se dětem představí středověká tvrz, ve které straší bezhlavý rytíř (***). Toto číslo táhnou nahoru komiksy, jež měly v minulých dílech nevalnou kvalitu: Rendlík a Hopík ve vtipném příběhu jedou na hory (***) a panenka Cecilka, kterou tentokrát její majitelka nikde nezapomene, ale pro změnu nechá spadnout pod led do rybníka, se ocitá ve vodní říši (***). Krom toho tu máme i pokračování o Juklíčkovi a jeho psu Rambajsovi, kteří na balónu odletí do kosmu (**) - tady je třeba v hlavě vypnout veškeré základní fyzikální vědomosti, ale je to holt pro děti...:)
Ananas
Ljuba Štíplová
Toto číslo je na první pohled atypické - má o jeden komiks méně. Důvodem je ústřední a prodloužený příběh od maďarských autorů o chytrém Hodžovi Nareddinovi, jenž v daleké Arábii trestá vydřiduchy a jiné zlouny - mimochodem velmi hezky ilustrované (****). Náš čtyřlístek se potýká s Ananasem - novým úklidovým robotem z Myšpulínovy laboratoře (***), příběhy Kacafírka jsou bohužel slabé jak obsahem, tak ilustrací (*), a poslední komiks nás zavede na pouť, na kterou zavítá i Juklíček a Rambajs, alias chlapec se svým psem (**). Celkově toto číslo osciluje okolo průměru...
Červený pradědeček
Ljuba Štíplová
Konečně jsem se dozvěděl, jak náš Čtyřlístek přišel k tomu červenému autu - vždycky jsem si myslel, že to je Myšpulínův vynález, ale nakonec to je Bobík, kdo jej pořídil. Na vtipný příběh navazuje neméně zdařilý Komisař Drábek, kterému zatrhli dovolenou, aby chytil městského kapsáře. V dalším příběhu se naše dvojice s kouzelnou koloběžkou vydává vstříc zbojníkům a hladomorně, následuje již tradičně slabší Cecilka, která svou panenku opět někde zapomene, a poslední komiks se týká pohádky o čertovi, kterého přelstil mlynář.
Krom zmíněné Cecilky si vše udržuje nadprůměrnou kvalitu, a tak nezbývá než dát tomuto číslu nadprůměrné hodnocení.
Apokalypsa
Jaroslav A. Polák
Je to neuvěřitelné, ale série JFK si stále udržuje svou životaschopnost - často se objevují kvalitní díly a stále se čtenář může setkat s další originální zápletkou. Nejinak je tomu v této Apokalypse, kde se ocitáme ve světě odsouzenému k záhubě, ve světě, kterému vládne antikrist ve stylu "po nás potopa" - ostatně pro inspiraci nemusíme chodit daleko, není tomu dávno, co tuto praktiku realizovala jistá populistická strana v naší zemi. Náš Kovář se účastní akce inkognito, supluje mu Andrea Villefort a cílem je, aby se antikrist nedostal k X-Hawkovi, který by ho jistojistě využil pro nedobré účely. Suma sumárum, na čtyři hvězdy si tato kniha sáhla... (72%)
Tramvaj do stanice Touha / Kočka na rozpálené plechové střeše / Noc s leguánem
Tennessee Williams (p)
Autor přináší krátké příběhy vytržené ze života - jsou čtivé, ale trochu tomu chybí nosné téma. Jednotlivé hry propojuje alkohol, homosexualita a protagonisté, kteří se dostali do svízelné situace s nelehkým východiskem. Větší detail viz příslušné hry.