Yorika komentáře u knih
Netvrdím, že jsem všemu rozuměla.Někdy mi ty spletité vazby a intriky přišly až příliš komplikované.Obrázek jsem si však udělala.Pan Babiš není člověk, který by ve mně vzbuzoval důvěru.
A po koblihách se tloustne.
Asi jsem trochu zklamaná.Čekala jsem, že se půjde více do hloubky, že se autorka bude více zabývat společenskou i politickou situací v tehdejší Itálii.Takto se příběh točí kolem vztahů a milostných vzplanutí, čímž se začíná nebezpečně přibližovat románům z červené knihovny.
Ale jo.Jako oddechovka dobrý.Žádný Shakespeare ale to u tohoto druhu literatury asi nikdo nečeká.
Kniha jako vystřižená z ženského časopisu.Stejně povrchní, stejně nudná, stejně zapomenutelná
Ta kniha bolí.Ale ta bolest je pro srdce čtenářovo krásná. Vyjímečná kniha, která vyvolává vyjímečné emoce.
Kniha mě nezaujala.Jednoduchá četba, která nejde do hloubky.Slabá charakteristika postav, děj který začne až příliš brzy nudit.Povrchní příběh, jenž mi až moc rychle vyšuměl z hlavy.
Je jedno jestli začnete Jáchymem nebo Veronikou.Celkový dojem z knihy to nezachrání.Bulvár v knižním vydání.
TO byla fuška! Knihu jsem četla přes měsíc.A byla jsem z ní celá to...no utahaná.Víte jak je ta kniha těžká? Zvláště, když se ráno člověk vzbudí a má ji připláclou na obličeji.
Měla vlasy samou loknu, ráno přistoupila k oknu, vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela a na nic víc nemyslela jé jé jééé. Stručný obsah knihy.V nadsázce.
Kniha, ze které dýchají staré dobré časy ve starém dobrém New Yorku, kdy snad lidé jaksi nebyli ještě tolik upachtění a unavení hektickým životním stylem, jako je tomu dnes.Děj plyne docela pozvolna bez velkých dramat a možná v tom je to jeho kouzlo.Zastav se tedy na chvíli milý čtenáři a nechej se vtáhnout do příběhu jedné lásky.
Originál může být jen jeden.Tečka.
Četla jsem ji v dětství.Stokrát.Tisíckrát.Ve škole pod lavicí, v autobuse, pod peřinou s baterkou v ruce.Nedávno jsem ji našla.Kniha již nemá hřbet, stránky nedrží pohromadě tak je opotřebovaná.Stačilo však přečíst první řádky a zase ze mě byla ta malá holka, kterou tak fascinoval svět tajemných Stínadel, soudržnost Vontů, přátelství Rychlých Šípů a nekalé praktiky Bratrstva Kočičí Pracky.Ten až zázračně čestný Mirek Dušín.Truhlík Rychlonožka, Červenáček a jeho neodmyslitelná čapka.Toto je nesmrtelný příběh a chci věřit, že stejně jako jsem mu propadla já, zaujal i dnešní mladé čtenáře.
Toto není jen tak obyčejný farář.Vlastně se dost liší od mé představy duchovního.Nějak nezapadá do té zkostnatělé, zastaralé instituce zvaná církev a na jeho odpovědích je to znát.I když některé otázky zavánějí bulvárem, Czendlik dokáže s lehkostí a vtipem extroverta ve svých odpovědích zaujmout.Ač jsem ateista, některé jeho názory mě přiměly přemýšlet o víře a křesťanství zase trochu z jiného úhlu.
Další mistrovsky napsaný kousek od této anglické dámy.Nenápadně se rozvíjející příběh získává postupně na dramatičnosti a v půli knihy přeskočí do úplně jiného žánru aniž by ztratil svou dynamiku a půvab.Z knihy bych nevyškrtla ani stránku, neboť příběh příjemně plyne a všechny stránky do sebe zapadají jako kolečka v soukolí dobře promazaného stroje.Originální zápletka, trocha romantiky, zhoubná vášeň i napětí a máme tu skvělý román, napsaný navíc vytříbeným jazykem.Co víc si může čtenář přát?
Úplně jiná kniha než Očista, přesto však neméně zajímavá.Pro někoho možná šokující pohled do života dvou mladých žen, které propojuje nejen milostný vztah ale především psychická nemoc.
Oksanen píše drsným syrovým stylem bez zbytečných příkras a s otevřeností jež je mi sympatická i když po dočtení jejích knih zůstává pachuť v ústech.Nejinak je to i u tohoto příběhu.
Je zvláštní číst takto starou knihu, sledovat a snažit se pochopit myšlenky člověka, jenž je tolik významný nejen pro naši zemi ale Evropu vůbec.Karel IV. je vyjímečná osobnost své doby.Možná kniha nemá čtivost dnešních populárních románů, její síla však spočívá v autentičnosti a historické hodnotě.
Vždy když mám pocit, že čtu příliš tzv. populární literatury sáhnu po staré osvědčené klasice, abych to vyvážila.Tato kniha mě zaujala svým upířím tématem i když jinak tyto tvory v literatuře ani v životě nevyhledávám.
Člověk si musí uvědomit, že kniha byla napsána již před velmi velmi dlouhou dobou a tomu odpovídá obsah a forma vyprávění.Je to takový miloučký, naivní příběh, jenž dnešního čtenáře zřejmě ničím nepřekvapí, natož pak vyděsí.Klasika na sychravé podzimní večery.
Nevím, možná jsem nepochopila humor, v jehož duchu je román napsán, možná mi není blízké vojenské prostředí, ve kterém se děj odehrává, možná jsem tuto knihu měla číst jinak, možná jsem ji měla přečíst jindy...Zkrátka k srdci mi nepřirostla.
Trochu jsem se touto knihou musela prokousávat.Příběh staví na atmosféře zmaru a úpadku jednoho šlechtického sídla ve staré dobré Anglii.Tak jako se pomalu rozpadá staré sídlo i rodina v něm, stejně nesnesitelně pozvolna plyne i samotný příběh.Hlavní vypravěč mi k srdci nepřirostl a stejně nesympatické mi vlastně přišly i všechny ostatní postavy.A konečný dojem nezachrání ani duchařská zápletka.Vyloženě špatná kniha to však není.Na to autorka ovládá své řemeslo až příliš dobře.Jen si pod pojmem duchařský román představuji zřejmě trochu něco jiného.
Inu Cunningham.I když tentokrát trochu méně stravitelný.Alespoň pro mě.Zápletka mi nepřišla příliš realistická.Autor mě nějak nedokázal přesvědčit, že náhlé vzplanutí hlavního hrdiny k muži, který je navíc jeho švagrem může být v tomto příběhu věrohodné.Místy až lyrický příběh, se střídá s dialogy, které zahánějí vkrádající se nudu, která se tak nějak nenápadně prolíná celou knihou.Obal knihy zajímavější než její obsah :)
Asi to tak musí být, že člověk plně ocení některé osobnosti až po jejich smrti. Děkuji za tuto knihu, která mi pomohla pochopit.Děkuji za Václava Havla.A děkuji Michaelu Žantovskému za nezaujatý pohled a patřičný odstup.