zahradnice18 komentáře u knih
Dobře napsaná holčičí kniha. O epidemii tyfu jsem neměla ani tušení, tak se dá napsat, že pro mě byla kniha i objevná.
Boček umí. Dobře jsem se bavila. Knížka na jednu cestu vlakem z Brna do Prahy a zpět a ještě se člověk stihne kochat krajinou. Aristokratka a vlna zločinnosti na zánku Kostka, je kratší - řádkování a velikost písma jak pro malé děti. A hlavní hrdinka je pouze vypravěčem nepovedených loupeží. Rozhodně nedosahuje úrovně prvního dílu.
Hezká historická detektivka. Zase po dlouhé době to byla knihy, kterou jsem četla "dnem i nocí". Pan Nečas umí. Nejsou zde žádné příliš dlouhé úvahové nebo popisné pasáže. Doporučuji.
Určitě jde o romantický příběh zasazený do středověku. Ale nebrala bych to jako historický román. Spíš se jednalo o jemnou detektivku.
Bála jsem se, že to bude moderní Foglar. Ale přes několik shodných bodů to Foglar (naštěstí) není. Četlo se do dobře. Aspoň z pohledu dospěláka, který čte dětskou knihu.
Fakt mě to bavilo. Už jsem od pana Nečase četla historickou detektivku, něco jako fantasy detektivku a teď tohle. Všechno bylo velmi čtivé. Líbilo se mi prostředí, čas, nápad i matematické hříčky.
Vtipné, kdo je "vrah" a proč to udělal je jasné až na konci. Hezké čtení na kratší cestu.
Erbenova kapitána Exnera mám ráda. Tady ho bylo podle mě málo. Jinak se jedná o zajímavou detektivku.
Čtivý historický román. Je o starověkém Římě, legionářích a legiích i o podrazech a zradě. Trošku jako klišé i o přátelství. Příběh je celkem uvěřitelný.
Je to trochu o Itálii, trochu o lásce a manželské krizi, trochu o kamarádech a trochu víc o tom, že někdo má rakovinu a 100 dní času než umře. Mně se líbil přístup hlavního hrdiny a tady i autora k posledním dvěma zmiňovaným "trochu". Dočíst se knížka dala a slzy jsem neronila. Znovu bych už knihu číst nemusela, ale bylo zde pár věcí, nad kterými jsem se zamýšlela. (Nejednalo se o nic filozofického. Zajímalo mě, jak funguje italské zdravotnictví i z čeho žila rodina, kde získával hlavní hrdina peníze na drahou léčbu a terapii ... Ale možná jsem jen nečetla dosti pozorně a tyto informace jsem přehlédla. ) .
Hodně zajímavá kniha se dvěma zápletkami. Knihu jsem četla s přestávkami, ale vždy jsem se na ni těšila a dočítala jsem ji pozdě do noci. Zvlášť dobré byly informace o Dumasovi.
Jo a jde o detektivku z prostředí antikvářů.
Trochu zdlouhavé. Čtyři v jednom - historie, milostný román, detektivka - tak trochu, duchařský příběh. Číst se to dalo, ale rozhodně nevím o nikom, komu bych ji doporučila.
Zajímavým nápadem bylo spojení názvu kapitol s názvy rostlin Austrálie (jednalo se i o keře a stromy). Chování hlavní hrdinky mě spíše rozčilovalo. Přesto byla kniha velmi hezky přeložena a snad i napsána.
Při čtení jsem se nenudila, ale ani příliš nebavila. Vlastně nevím, komu bych ji doporučila. Pro malé děti je příliš složitá, starším dětem by podle mě připadala příliš dětská, snad pro romantické dospělé. Trochu mi připomínala Malého prince, ale ten se mi zdál mnohem čtivější.
Průměrná historická detektivka na dva dny. Četla se dobře, ale neoslnila.
Kniha pro ty komu se líbí mystické příběhy, pro ty kdo mají rádi zvířata, zvláště koně. Podle mě to není knížka pro každého, ale já se začetla a dokonce i slzu uronila (ale já jsem citlivka).
Fajn čtení na léto. Když tam nemůžu letět, mohu si o tom aspoň přečíst. Pokud jeden příběh nedočtu, nic se nestane. Pokud to týden nebudu číst, nic se nestane. Dobře se čte po chvilkách.
Není nutné znát školní prosředí, aby se člověk bavil. Je to o hloupých vyhláškách a byrokracii. Často je začátek knihy lepší než konec, tady se mi to zdálo spíše naopak. Trochu mi to připomnělo Neschopnost.
Velmi zvlášní styl a jazyk. Nejdříve jsem byla nadšená. Potom jsem nemohla dočíst. Zkoušela jsem číst při cestování dopravou, číst večer, číst v klidu se sklenkou vína, ale bylo to k nepřečtení.