zandu komentáře u knih
Další díl za mnou. Musím říct, že tato série je asi to nejčtivější, co jsem kdy četla. Sotva začnu, přehoupnu se přes stou stránku a najednou je konec. A to je u každého dílu. Tohle se paní Marsonsové opravdu povedlo.
Velmi čtivá kniha, nemohla jsem se odtrhnout. Myslím, že je psána velmi umírněně. Ale krásně. Jeden z mála, kdo měl tehdy neuvěřitelné štěstí a přežil.. Tahle kniha si v mojí knihovně místo zaslouží, určitě si ji casem přečtu znovu.
Jsem moc ráda, že jsem vytrvala a počáteční nutkání knihu odložit jsem překonala. Příběh mě nakonec pohltil. Ach ten nevyzpytatelný život... nikdy nikdo nevíme, co pro nás "osud" chystá...
No, docela psycho. Ale čtivé. Jediná výtka, zase další kniha s neurčitým, divným koncem.
Jak jsem zhltla Zlobu během chvilky, tak zde, u Nenávisti, mi to trvalo trošku déle. Teprve asi v půlce mě děj vtáhl natolik, že jsem se nemohla odtrhnout. Opět šílenost. Teď si dám od Cartera zase chvilku oddych a za čas se pustím do dalšího dílu.
Tohle bylo naprosto skvělé. Nemohla jsem se odtrhnout. Výborný příběh. Jako kdyby Evelyn Hugo opravdu žila...
Na co jsem tak dlouho, předlouho čekala? Celou sérii jsem měla doma tak dlouho netknutou, až jsem si řekla, že už to nejspíš číst nikdy nebudu a prodala jsem ji. Já trdlo, trdlovatý!!! Teď nějak přišla chuť a koupila jsem si znovu první díl, že to přeci jen zkusím... No a už mám objednaný zbytek.
(Asi mě k přečtení nakopla naše česká trilogie Píseň oceli od M. Merglové, kterou jsem četla nedávno a hodně moc se mi líbila a kterou hodně srovnávají se Zaklinačem.)
A jsem nadšená a už se nemůžu dočkat, až dorazí další díly :-)
Hrozné téma, ovšem sepsané citlivě a lehce a velmi velmi umírněně. Z příběhu je znát, že se Eddie se svým osudem opravdu smířil. Nezapomněl, neodpustil, to ne, ale vše špatné "hodil za hlavu" a žil dál jak nejlépe dovedl.
***
Když jsem překonal nejtemnější chvíle svého života, slíbil jsem, že budu po zbytek života šťastný a usměvavý, protože když se usmíváš, svět se usmívá s tebou. Život není vždy radostný. Někdy je plný těžkých dnů. Musíš však mít na paměti, že máš to štěstí být naživu - pro nás všechny je to štěstí. Každý nádech je dar. Život je krásný, když mu to dovolíš. Štěstí máš ve vlastních rukou.
***
Další z knih, která na mě čekala v mé domácí knihovně nějaký ten pátek, až na ni dozraje čas.
Hned první kapitola po úvodu mě rozbrečela. A slzy mi tekly během četby vícekrát.
Pokaždé, když čtu knihu z této hrozné doby, nedokáže (nebo spíš nechce) moje hlava pochopit, že se tyto hrůzy skutečně staly. Strašné, hrůzné, obludné, nepředstavitelné...
***
Birkenau - a jsem si jistá, že i jiné koncentrační tábory - bylo peklo. To nebyl drsný tábor s přísným režimem a brutalitou dozorců. Bylo to čiré peklo, které si dokázali navzájem vyrobit lidé pro jiné lidi ještě na Zemi.
***
Jednohubka, kterou jsem slupla během dnešního dne. Tuto knihu si velmi ráda zařadím do své knihovny a vím, že za čas si ji přečtu znovu. Veselý, smutný, uvěřitelný příběh. Prostě bezva. Jsem nadšená.
"Minulost byla vymazána, vymazání bylo zapomenuto, lež se stala pravdou."
Fandila jsem mu, ale stejně ho dostali...
Co napsat. Děsivé...
Milá a nenáročná vánoční jednohubka s předvídatelným koncem :-)
Tak to bylo hustý!
Kniha mě vtáhla natolik, že jsem ji přečetla během dnešního dne, dá se říct na jeden zátah. Vše ostatní šlo dnes stranou.
Perfektní. Moc se mi příběh chlapce jménem Nikdo líbil.
Bohužel pouze naposloucháno. (Nebo bohudík? Audioknihu v podání Ondřeje Brouska je radost poslouchat).
Klasická kniha nejde sehnat a v e-podobě mě číst nebaví. Proto jsem se obrátila na nakladatelství Polaris s dotazem, zda nebude dotisk nebo nové vydání a BUDE!!! Je to v plánu. Tak snad se někdy během příštího roku dočkáme, protože tuhle knihu chci mít doma :-)
Edit: já ji sehnala!!! Mám neuvěřitelnou radost a už se těším, až si ji přečtu. Poslech byl moc hezký, ale čtení je čtení. A také se chystám na komiksovou verzi :-)
Po skvělých Houpačkách jsem se rozhodla přečíst si i Vířivku. Když jsem u Houpaček napsala slůvko jednohubka, zde musím napsat minijednohubička :-)
Za mě - uvěřitelné. Příběh se mi moc líbil, škoda, že není jasně dané, jak dopadl její vztah s dcerou a vlastně i s Ančou. Ale to už si může každý domyslet dle svého gusta.
I zde dávám plný počet hvězdiček a to i přesto, že Houpačky byly o něco lepší ;-)