ZaS komentáře u knih

Vynikající kniha, která líčí svět kolem nás poněkud jinak, než jak jej vidíme. V duchu své doby odhaluje celou řadu "kouzel" jako působení přírodních sil, ale přesto ponechává prostor fantazii.

1 26.12.2014

O různých cyklech ve vývoji lidstva už bylo napsáno hodně. Pálešova teorie je nám asi nejbližší, protože čerpá z křesťanských kořenů. I po obsahové stránce působí velmi věrohodně, alespoň pokud mohu posoudit. Jediné co mi trochu vadí je velmi rozvláčný styl. V podstatě se jedná o "populárně naučnou" literaturu, ale psanou velmi emotivně.
Každopádně ale doporučuji.

09.03.2025

Od Velinského jsem zatím četl jen jeho sci-fi. Dívka je moje první "Finkovská" knížka. Změna prostředí nijak neovlivnila autorův smysl pro humor, který mi maximálně vyhovuje. Trochu horší už je to s logikou příběhu. Představa soustružníka, který se neustále plete esenbákům a kriminálce do vyšetřování je mírně řečeno naivní, stejně jako chování dalších klíčových postav. Stejně diskutabilní je i samotné jednání tehdejších 'strážců zákona'; z mého pohledu je silně idealizované. Moje zkušenost je diametrálně odlišná.
Jako dovolenková četba asi vyhovující; čte se dobře a celkem rychle. Jako reminiscence na dobu vlády jedné strany už horší. Ačkoliv když trochu zapátráte, určité prvky začnou být pochopitelnější...

23.02.2025

První polovina knihy popisuje autorčinu techniku pro výklad snů, která jako nutnou součást vyžadovala vytvoření skupiny lidí, která se na výkladu spolupodílí. Kromě samotné techniky popisuje i pár desítek z tisíců snů, které za roky fungování probírali. Bohužel jen pár analyzuje včetně dopadu na budoucí život. Ve většině případů je jen krátký popis snu a názor toho kdo jej prezentoval. Tím pádem nejde dost dobře hodnotit jestli je tato metoda funkční. Spíš mám pocit že není. Přesto s některými závěry souhlasím. Především: 'nikdo jiný než vy není schopen dekódovat symboliku vašich snů, jednoduše proto, že nikdo jiný do vaší hlavy nevidí'. Jakékoliv externí názory slouží jen k tříbení vašich vlastních myšlenek. Další: 'výklady snářů berte s rezervou'. Vznikaly mnohdy v jiných dobách. Je nutné se změřit na archetypální prvky a ne na detaily.
Daleko zajímavější je druhá, teoretická část knihy, kde autorka rozebírá historii výkladu snů a hlavně některé poznatky současné vědy na téma snů. Jde sice o velmi povšechný text, ale poskytuje stručný přehled pro ty, kteří by se tématem chtěli hlouběji zabývat. Znalce ale neosloví.
Suma sumárum: text odráží hodně ženskou zkušenost. Není divu; i statistiky potvrzují, že výklad snů je spíše ženskou doménou. Zatímco pro čtenáře půjde spíše o průměrnou četbu, čtenářky zřejmě osloví mnohem více.

03.02.2025

Baar jako vždy potěšil. Povídky jsou sice z různých dob, takže se popisy Klenčí většinou opakují, ale jinak je to balzám pro duši. A to i přes to, že některá témata jsou velmi smutná (hladomor na konci první poloviny 19. stol, války atp.).

21.11.2023

Po odborné stránce velmi kvalitní kniha. Z mého pohledu jen dvě drobnosti: u Arga bych čekal více 'populárně-naučný' styl. Takto odborný text bych čekal spíše od Academie. Druhá nevýhoda je daná zdrojem - ve snaze o maximální přesnost a doložitelnost argumentů autor používá pouze dochované zmínky o katarech, které ale zahrnují téměř výhradně zdroje oficiální církve. Většinou navíc záznamy inkvizice. Pomiňme jejich jednostrannost. Ta je zjevná. Důležité ale je, že hlavním argumentem proti katarům byl dualismus. Kniha se tedy z větší části věnuje tomuto (byť důležitému) prvku katarského vidění světa. Pro toho, kdo by chtěl komplexnější pohled na víru okcitánie 12 a 13 století doporučuji spíše knihu Anne Brenonové Kataři.

23.10.2023

Přestože je Žofie titulní postavou, ve skutečnosti kniha popisuje spíše příběh jejího manžela Férence Wesselenyiho, kterého navíc zřejmě poněkud idealizuje. Z toho vyplývá, že větší část tvoří spíše něco mezi romantikou a červenou knihovnou než že by šlo o historický nebo dokonce duchovní román, jak by se dalo s ohledem na postavu Žofie předpokládat. Vyjímku tvoří jen pasáž popisující Velikonoce na Strečnu. Jsem rád, že jsem tuto část dočetl právě na sklonku velikonočního pondělí.
Co se kvality knihy týče není špatná, ale přesto se nemohu zbavit dojmu, že právě tuto postavu by to asi chtělo pojmout víc duchovně. Je také s podivem, že krvavé paní z Čachtic se Nižnánsky věnoval víc než jejímu protikladu. Dalším paradoxem této knihy je, že Nižnánsky nemohl napsat poslední kapitolu osudu Žófie, plně vystihující naši šílenou dobu.
Tři hvězdičky za knihu samotnou a dvě z úcty ke skutečné Žofii.

10.04.2023

Problematika římskokatolické církve (respektive obecně křesťanství) zmíněná v popisu knihy tvoří jen první polovinu knihy. S tou se dá téměř úplně souhlasit. Autor má zjevně prostudované zdroje a dochází k podobným závěrům jako ostatní badatelé.
Horší je to s druhou částí, kde se jako v předchozích knihách zabývá chanelingem a podobnými zdroji, které sice můžeme brát v potaz, ale musíme tak činit se značnou rezervou.

16.03.2023

Po titulu Bohová a apokalypsy poněkud zklamání. Autor neustále těká mezi tématy, což se projevuje chaotičností txtu a neustálým opakováním teorií, což zvyšuje objem knihy. Kromě toho bude pro řadu čtenářů asi těžké přijmout postupy jako channeling a systémová analýza jakožto relevantní zdroj.
Nicméně bych knihu úplně nezavrhoval. Sem tam se objeví zajímavá myšlenka. Jen to chce bohužel používat rychločtení, což jinak odsuzuji. U tohoto titulu to ale je nejen možnost, ale přímo nutnost.

07.03.2023

Pokud bych nahlíželi na knihu jako na populárně naučnou, pak můžeme konstatovat, že autor nastínil mnoho zajímavých teorií, z nichž hodně je velmi pravděpodobných a nepřímými důkazy doložených, některé jsou pravděpodobné ale už prakticky neověřitelné a pár zní hodně neuvěřitelně.
Problém je že velká (a troufnu si říct i větší) část knihy pojednává o duchovních věcech nebo se jich alespoń dotýká. Pokud se ale bavíme o víře, pak nemá smysl hledat důkazy. Buď jeho vizi světa věřím nebo ne. První skupina bude pochopitelně nadšená a druhá knihu po pár stranách odloží.
Takže pokud věříte v reinkarnaci a zajímají vás gnostické texty, je to váš šálek kávy. Možná budete jako já mít na jednotlivosti mírně jiný názor, ale v celku vás kniha asi osloví. Pokud jste ateista a bezvýhradně věříte současným oficiálním historikům, pak to ani nezkoušejte číst.

04.01.2023

Tato kniha má opravdu jen jednoho čtenáře, který ji ocení na 100% a tím byl autor. Tímto ji nominuji na cenu "Nejvýstižnější název všech dob".
Neříkám tím, že by jeho úvahy nebyly správné, výstižné atp (dosaďte si co uznáte za vhodné). Jen mám pocit, že kniha prakticky nemá čtenáře, kterým by sdělila něco zásadního. Mladí se k autorovým myšlenkám musí propracovat lety žvotních zkušeností a staří už dávno ví o čem píše. A to pomíjím fakt, že celá řada mouder vychází z pozice hlavy světového impéria, což asi není situace, se kterou by se průměrný čtenář zrovna lehce ztotižnil.
Suma sumárum určitě stojí za přečtení a zamyšlení, ale nepřeceňujme ji. Jsou to prostě jen různorodé myšlenky a úvahy umírajícího starce.

31.12.2022

V posledním dílu trilogie je Baar obšas příliš rozvláčný, (což si podle doslovu také uvědomoval) nicméně i přesto se mu podařilo celé dílo velmi dramaticky vygradovat.

28.09.2022

Tato kniha je esencí klasické české literatury. Jde o příběh stárnoucího statkáře, který po smrti své ženy předává statek synovi.
Úvod je "Mrštíkovský", kde Skřivánka poznáváme jako částečně furiantského, ale hlavně tvrdohlavého a panovačného člověka. Následně se přesouvá do "Raisovské či Bezouškovské" role výměnkáře, do toho ale přichází válka a pantáta se vrací k hospodaření. Po roce 1918 se vrací na výměnek a kniha dostává nádech "Babičky".
Tím samozřejmě nechci říct, že jde o plagiát. Jen jsou jednotlivé část dost odlišné. Každopádně jsou ale navýsost Raisovské, takže ač Skřivánkova postava není úplně ideálním hrdinou, jako třeba Cimbura, určitě doporučuji k přečtení.

16.09.2022

Hrnčená bába na úvod nasazuje laťku velmi vysoko, ale ostatní ji směle následují. Za sebe bych vypíchl Němečka, Hrnečkář Švestka, Obraz, Šňupáci prysulu a Smrt. Ale to neznamená, že by ty ostatní byly horší; jen to, že tyhle mě oslovily.

13.09.2022

Dva příběhy z Klenčí a okolí. První má trochu mystický nádech, ten druhý je spíše sociálně laděný. Přestože v obou případech se jedná o poměrně dramatické osudy, závěr je typicky Baarovský.
Hanče se odehrává v době napoleonských válek, tedy zhruba třicet let před dějem Chodské trilogie; nicméně už se tu objevují její postavy (mladý pan Johannes atp.). Baarovo dílo tím dostává další, epický rozměr.

31.08.2022

Třetí díl pokračuje v sestupné trajektorii. Zjevných nesmyslů přibývá a k dovršení špatného čtenářského zážitku se autor začíná vyžívat v podivných sexuálních scénách jako okopírovaných z děl nechvalně proslulého markýze :-(
Jediným pozitivním prvkem je vylíčení historie moderní říše středu, která má - ve srovnání s realitou - něco do sebe. Přesto i zde je celá řada nelogických závěrů.
Suma sumárum jde o signifikantní závěr - dobře nastartovaná sci-fi se v průběhu zvrtla na až "D kategorii".

S druhým dílem se děj začíná rozvíjet, což ale v důsledku znamená, že na povrch vyplouvají různé autorovy prohřešky - nelogičnosti, berličky a 'deus ex machiny'. Markantní je to na příkladu velmi duševně vyspělých dětí, kterých se ve duhém díle objevuje hned několik a všichni jednají a mluví s rozvahou starého muže. Autor se tak z mého pohledu nebezpečně přibližuje kategorii "pohádka",což nastoluje v sérii sestupnou tendenci kvality.

26.03.2022

Něco mezi historickým přehledem, zprávou o působení současné diplomacie a bedekrem. Jinými slovy pro mě vcelku neuchopitelný mix, V úvodu vcelku zajímavé povídání o působení různých historických postav naší vlasti v Říme; od Cyrila a Metoděje až po kardinála Berana. Jen bych čekal víc reálií a fotodokumentace. Prostředek je celkem nezajímavá zpráva o všech možných českých úřadech, které v Římě působí, což vnímavého čtenáře jen naštve množstvím zcela zbytečných úředníků. Na závěr potom pár tipů co dělat a nedělat, napsaných ale velmi "diplomaticky neurčitě" ve smyslu "Řím je naprosto bezpečný, ale tam a tam raději nechoďte".
První cca polovina se dá číst. Zbytek klidně vynechejte. Mimochodem při čtení druhé poloviny psané těmi úředníky se mi vybavila cimmrmanovská věta o díle,které "je psané školním a tedy kradeným inkoustem." :-)

21.01.2022

Poezii prakticky nečtu, proto si ani netroufám knihu hodnotit. Tuto sbírku ale doporučuji všem patriotům, nejen těm brněnským :-)

Bohužel tohle byla chybná volba. Čekal jsem něco na pomezí mystiky a fantastiky, ale bohužel jde hlavně o sociologické téma, navíc podané dost nudně a rozvláčně.

28.05.2020