Zdekat komentáře u knih
Já nevím, moc jsem se do děje nedostal, hodně postav, náhod, komplikované vyšetřování vedené farářem místo detektivů... Ale kriminálky moc rád nečtu.
Seriál jsem neviděl, hodnotím jen na základě četby a nevím, nejsem úplně nadšený. Celý příběh Rolfa mi přišel nevěrohodný, s řadou nepravděpodobných situací, které posouvaly děj kupředu. Ale napětí a styl vyprávění nutí knihu dočíst, akční, bojové scény vtáhnou čtenáře do děje, krásné jsou také plány měst a určitě plusem snaha o zachování trochy známých historických faktů. Dvojku ale už asi ne.
"Čas, který strávím se ženou bych nevyměnil za nic na světě. Snažíme se jeden druhého pochopit. Často zkoušíme empatické naslouchání, abychom dokázali komunikovat s našimi dětmi. Často hovoříme o tom, jak odlišně vidíme tu či onu situaci, a na modelových situacích, při hraní rolí hledáme a ověřujeme postupy umožňující efektivněji zvládat složité mezilidské problémy v rodině. Představuji některé z našich dětí, které od nás něco chce, i když nesplnilo své každodenní domácí povinnosti. Manželka hraje sama sebe. Přehráváme si tyto situace znovu a znovu."
Nezní to šíleně? Nebo není to šílené?
Kniha má naučit efektivněji využívat čas, cílí na pracovníky v managmentu. Možná pomůže utřídit a pojmenovat některé, dovednosti, vlastnosti a návyky, doporučí priority - člověk si může vlastní postupy ověřit a porovnat, případně i vylepšit - to je výhoda. Určitě se ale po přečtení knihy nestanete sami od sebe úspěšným lídrem - emocionální inteligenci, charakter a selský rozum nezískáte podle návodu v knize. Natož aby člověk celý svůj čas, včetně volnočasových aktivit, sledoval jen pohledem na svoje sebezdokonalování a dosažení úspěchu. Ani skvělým operatérem se asi nestane člověk po přečtení učebnice chirurgie i když se ji naučí nazpaměť :-).
Navíc je někdy text nepřehledný až nejasný, dlouhé nelogické souvětí se nedají dobře uchopit. Možná toto způsobil nevydařený překlad, to ale neumím posoudit.
Doplnění o den později: možná jsem byl příliš příkrý a cítím potřebu napsat, že je v knize spousta přínosných věcí - třeba denní plánování s týdením zásobníkem nenaléhavých úkolů je velmi funkční. Důraz na principy a hodnoty. A s citací použitou v knize "Služba druhým je nájemné, které platíme za čest žít na této zemi" se plně ztotožňuji. Přidávám proto i hvězdičku:-)
Čteno jen pro čtenářskou výzvu, po nesourodých Úsměvech smutných mužů jsem už jinak neměl potřebu číst dalšího Formánka. Teď ale musím přečíst aspoň Mluviti pravdu. Díky výzvo.
Severská detektivka není můj šálek čaje, Nesbo je ovšem mistr ve stupňování napětí. Nejde o díl dlouhé série, zajímavé je nahlédnutí do způsobu hledáním vysokých manažerů do velkých firem.
Fyzicky krásně zpracovaná kniha, úchvatný příběh dobrodruhů na nepovedené expedici k pólu se prolíná s příběhem hledání pravdy o jejich konci. Působivé!
Čtivá kniha, ve které jsem se dozvěděl hodně o módě. Druhý hlavní motiv protifašistický odboj a také love story. Některé události v příběhu byly ale jen lehce načrtnuté a děj tak ubíhal až zbytečně, trochu klopýtavě, rychle. Spíš holčičí kniha.
Čtivá sociologická sonda do způsobu ovládnutí mas Putinem v rusku a o rozpolcenosti Ukrajiny. Doporučuji nejen všem čtenářům Sputniku a Parlamentních listů.
Do čtenářské výzvy. Asi nejsem ideální čtenář mysteriózních trilerů. Zpracovat námět o skutečnosti vnímané reality není asi taky jednoduché. Příběh by byl možná i zajímavý, pro mě ale se spoustou nevěrohodných momentů. Nevěřil jsem hlavnímu hrdinovi vztah k jeho partnerce, to co je schopný dělat pro napsání blogu, nevěřil jsem ani celému záhadnému příběhu zasazením do obydleného a hodně navštěvovaného kraje. Nesedl mně ani dost vulgární a rádoby moderní jazykový styl, vyznívající spíš jako až přetažená snaha zaujmout čtenáře. Zaujal mě naopak popis přírody (Tribeč by možná stála za projití) a literární forma - záznam vyprávění. A Zrní je super kapela.
Naděje, klid, pohoda a atmosféra všech provázaných povídek. Bavili všechny tři knihy a na čtvrtou se brzy chystám...
Hvězdička minus: to co mně vadilo už i v předchozích dílech - opakovaně zdůrazňovaná a nenaplněná přitažlivost mezi deteketivy, jejich opakovaně popisované a nevyjádřené city, přijde to takové nereálné. Jinak napínavý děj, obsáhlá kniha se čte snadno, autorka musela strávit přípravou a psaním hodně času.
Asi pro mě až hodně náročné, ale neuškodí si občas přečíst knihou z jiného kulturního rámce. Nemá jasný příběh, ale postavy a některé dějové linky udržují četbu zajímavou až do konce i když jsem určitě spoust věcí v kize nepochopil.
Bez čtenářské výzvy bych po cestopisu H+Z nikdy určitě nesáhnul, byl ale v knihovně s názvem na 21 písmen, a nakonec příjemné překvapení. Z knihy dýchá cestovatelská romantika z doby před masovou turistikou. Byli to opravdu borci, pro generaci té doby ikony oprávněně. Nejsilnější momenty knihy popisují jejich vlastní příhody nebo příběhy krajánků. Popisy zemí ale už dnes zastaralé a zbytečně obsáhlé, komoušské ideologie naopak nemnoho. Doplnil jsem i o jejich autentický film Z argentiny do Mexika.
Nejsem barman ani someliér, ale pracuji v gastronomii a mám o nápojích povšechné vědomosti. A skleničku alkoholického nápoje také neodmítnu. Knihu jsem proto přečetl s chutí, jde o celkem tři knihy v jedné - první je kompaktní a vcelku zábavný text o pití (třídění, druhy alkoholů, hodně míchaných nápojů, servis, ale i jak se vyrovnat s kocovinou), druhá část je soubor novinových článků, a třetí je řada kvízů a odpovědí o pití. (To se četlo špatně ve čtečce, na telefonu jsem měl otázky, ve čtečce otevřenou část z odpověďmi). Něco jsem si oživil, něco se poučil a taky jsem prošel při čtení zásoby domácího alkoholu a trochu ho spotřeboval. Těžko můžete číst o výrobě rumu a ani neochutnat :-) :-)
Jen těch míchaných nápojů je tam moc a je to hodně psané pro anglické prostředí a už také někde trošku zastaralé.
Být nepatrný, pokorný a přitom pokojně žít v radosti jen pro lásku. Inspirativní
Četl jsem do čtenářské výzvy, americká houstliska díky starým notám z antikvariátu objevuje hrůzné reálie válečné evropy, se kterými jsme postupně a opatrně seznamováni v druhé dějové lince. Čtivě a myslím i s řadou nepříliš známých pohledů na popisované události, které se skutečně staly. Psáno asi hlavně pro americké čtenáře, kteří nemají v sobě zakořeněnou zkušenost s válkou jako Evropané - zřejmě i proto historický příběh provázaný se současností.
Zajímavé na této knížce nejsou samotná poučení jak být dobrým šéfem, ty jsou, možná i lépe zpracovaná v řadě jiných knih. Návody k dobrému šéfovství (např. motivace, vyhoření, řešení konfliktů) jsou hodně podobné ve všech knihách zabývajících se tématem, najdeme v nich důraz na morálku, čestnost a pravdivost, vedení jako službu týmu. Tady je ale přesahující jejich vysvětlení a přiblížení pomocí biblických příběhů, důraz na duchovní rozměr vedení, ze kterého se vyplatí čerpat sílu a inspiraci i v sekulárním prostředí.
Velké čtenářské překvapení.
Kniha je sice částečně popisem vzniku hotelu z domu kupeného kolegy z divadla Sklep, ale hlavně je to román o konci komunismu a tehdejší atmosféře, o hledání opravdové lásky a nějakého naplnění...
Ne příliš rozsáhlou knížečku jsem si dovezl jako suvenýr z tamějšího pobytu, kde se autor mimochodem pořád pohybuje a nákup jsem bral spíš jako podporu podniku.
Po dvou letech jsem ji zkusil do čtenářské výzvy, no a po přečtení pár stran jsem se těžko odtrhával.
Možná ale mé nadšení ovlivnila návštěva hotelu, je opravdu kouzelný. A také je to asi četba spíš vhodná pro čtenáře pamatující dobu konce komunismu.