Zdekat
komentáře u knih
Smrt synů
Lasse Holm
Pěkná dobrodružná kniha, napínavá. Jen se někdy děj dopředu sune pomocí náhod a událostí, kterým mě nebylo snadno uvěřit. Trošku jsem měl pocit, že čtu pěknou a zábavnou pohádku, než historický román.
Listy z Mexika
Zuzana Erdösová
Zajímavé, čtivé, zábavné - potíže života v jiné kultuře popsané pohledem každodenního života - paní se možná vypsala trochu ze svých splínů, ale díky tomu jsem poznal Mexiko od základu.
Sanditon
Jane Austen
Milé, bohatý popis jiné doby. Není poznat, kde končí tvorba Austenové a kdy už píše Dobbs.
Radikální milost
Richard Rohr
Některá zamyšlaní zasáhnou a zůstanou, jiná se dají hodně těžko uchopit a úplně jsem textu neporozuměl...
Čtyry doby: Fragmenty autobiografie
Božena Němcová
Souhlasím s předchozím komentářem. Inteligentní, obdivuhodná žena velkého a bohémského ducha, ovšem ducha zakletého v zoufalém životě.
Celá kniha má přes 600 stran a je to výbor z jejích dopisů zakončený autobiografickou povídkou - nebo spíš osobním vyznáním - Čtyry doby.
Nejprve jsem měl problém se do dopisů začíst, pak jsem si zase trochu začal připadat jako stalker. Dopisy se ale tehdy běžně půjčovaly, jak je z některých patrné, a tak se i psaly. S postupující četbou se k Boženě Němcové zvyšovaly mé sympatie a nakonec jsem i litoval, že jich není víc.
Musím vyjádřit obdiv k ženě, která se nepoddala dobový stereotypům a i s tak nuzným životem a se čtyřmi dětmi tvořila krásnou literaturu.
Pětisetkorunová bankovka bude po přečtení mít i jinou, než jen nominální hodnotu :-)
Hra o dědictví
Jules Verne
Příběh by vydal na skvělou delší povídku nebo novelu, román ale za mě zdlouhavě protahovaný množstvím zastaralých geografických údajů. Čtenáři se zájmem o historii, zeměpis USA ocení jistě lépe.
Dějiny ošklivosti
Umberto Eco
Krásně řemeslně zpracovaná kniha. Jako u Dějin krásy Eco definuje a kategorizuje ošklivost. Na stovkách příkladů dokládá, jak se měnilo vnímání ošklivosti. Kniha je ale temná a těžká, při čtení na mě občas padala tísnivá a melancholická deka.
Ejo
Beata Umubyeyi Mairesse
Silné příběhy převážně žen popisujících s velkými emocemi rwandskou genocidu. Příběhy jak mozaika vykreslují celkovou hrůzu, bezmoc. Jen mě překvapilo několik zmatečných vět a vyčetl jsem v recenzi na www.iliteratura.cz, že jde o nedbalý překlad.
Přípitek předkům
Wojciech Górecki
Až tuto knihu dočtete, tak se pravděpodobně začnete zajímat o možnost výletu do Gruzie, Arménie a Azerbajdžánu, jak by člověk mohl vše vidět a zažít na vlastní kůži :-)
Pozoruhodné a nám tak neznámé, exotické země...
Jak se osvobodit od pornografie
Éric Jacquinet
Kniha možná trochu mate svým názvem, je to více kniha o duchovním rozvoji v paradigmatu křesťanské církve a křesťanům je primárně určená, taky jsem na ni narazil v nějakém seznamu doporučených křesťanských knih. Text je protknutý biblickými citáty, modlitbami, příběhy věřících. Předpokládá také určitou orientaci v základech psychologie.
Dotýká se různých závislostí - dá se asi vztáhnout na cokoliv, co člověka zotročuje. Pornografii se ovšem věnuje primárně – citlivě ukazuje, jak časté (jakékoliv) sledování porna dokáže napáchat zlo v osobním životě, rodinných vztazích, na sebevědomí a sebeúctě, jak činí člověka nesvobodným. Poukazuje ale také třeba na újmy herců, a jak se na nich sledováním porna divák podílí.
Člověk by si měl, podle autora, na každou ze 40 kratších kapitol nechat nejméně jeden den, k tomu vést deník pokroků, plnit navržené úkoly a najít si mentora, se kterým bude konzultovat svoji cestu od závislosti. Obdiv, pokud by někdo takto s knihou pracoval. Už první kapitola nás vyzývá k definování životních cílů a smyslu života. A pak postupně pročítáme, co udělat, aby smysl života a cíle nebyly závislostí ohroženy. Toho ale bez pomoci Ježíše Krista, zpovědi a svatého přijímání dosáhnou stejně nelze.
S knihou jsem takto nepracoval, i tak ji považuji za velmi přínosnou, nutí k zastavení a zamyšlení.
K jádru křesťanství
C. S. Lewis (p)
Nechal jsem si na velikonoční období, jednoduché vysvětlení principů křesťanské víry, jen trochu poplatné době vzniku (2. světová válka) a proto i trochu archaické pro dnešní čtenáře, byť základy křesťanství jsou neměnné.
Dějiny krásy
Umberto Eco
Krásné provedení vázané knihy, kvalitní ilustrace, pro čtenáře se zájmem o umění. Eco se zamýšlí nad tím, co bylo považováno za krásné v jednotlivých epochách evropského prostředí a jak byla krása definována filozoficky, umělecky... Občas náročné čtení odkazující k řadě termínů, osobností a definic předpokládající docela velké historické znalosti. Hodně věcí jsem dohledával.
Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete
William Shakespeare
Četl jsem jen skrz čtenářskou výzvu, archaický jazyk mě dělal problémy, dřívější divadelní provedení mně přišlo srozumitelnější a vtipnější...
Denuklearizace Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu
Jan Šír
Hodně odborně napsaná kniha - jsou to vlastně tři vydané vysokoškolské práce, které se zabývají utvářením postsovětského prostoru. Jaderné zbraně zadržené na území svých nově vzniklých států - Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu - využil každý stát jinak k vyjednávání o svém postavení ve světovém společenství. Samosatné státy se o zbraně neuměli starat, tak museli uzavřít smlouvu s Rusy kvůli jejich údržbě, ale zase se jich nechtěli i přes nátlak západu vzdát bez záruk za svoji bezpečnost. Ukrajina tyto záruky o územní celistvosti a nezávislosti na Rusku získala, zbraní se vzdala, stejně jí to nebylo nic platné... A to byl ten důvod, proč jsem knihu četl. Obashuje zajímavé informace, vysvětluje problémy kolem rozpadu SSSR, ale texty jsou špatně čtivé, ruší taky velký odkazový aparát.
Nícení
Ivana Myšková
Připadalo mně že čtu českou Elfride Jelinek. Na tuto knihu musí mít člověk chuť, karmu a čas pomalu vstřebávat překotné množství myšlenek :-).
Řeka v temnotě
Masadži Išikawa
Dozvěděl jsem se něco o nepředstavitelných hrůzách severokorejského systému, i když možná trochu autorem zveličené. Škoda, že po útěku se trochu projevil jako ufňukaný, nesoběstačný a ukřivděný člověk.
Říjnový seznam
Jeffery Deaver
Kniha hlavně nečekaným závěrem zajímavá, Ale nečetla se mi úplně dobře a když jsem se k ní vracel párkrát po přestávce několika dní, tak jsem měl problém se orientovat v ději. Ten se vrací po krátkých úsecích pořád zpět a někdy unikají při četbě momenty a postavy, které se zdůrazní a vysvětlí až při četbě dalších - časově dřívějších kapitol. Párkrát jsem i listoval zpět, abych si něco oživil a děj mně dával smysl.
Orel v oblacích
Wilbur Smith
Kniha do čtenářské výzvy, červená knihovna, nebo si ji tak aspoň představuji. Napsané čtivě, W. Smith psát potavě umí. Ale příběh o pohádkovém, krásném, nechutně bohatém a nakonec i velmi morálně uvědomělém pilotovi, který se zamiluje do své "femme fatale" a chvíli chce on ji a ona jeho ne, pak zase naopak... No. Vše ještě doplněné spoustou klišé - například kvůli partnerovi krásky má hrdina morální zábrany se o dívku ucházet, jaké překvapení když se zjistí že je to jen bratr - nic neprozrzuji, protože to musí být každému čtenáři jasné hned, jak se ukáží na scéně...
