Zlatohlávek komentáře u knih

Euripidés byl mistr řeckého dramatu, na rozdíl od Sofokla se nebál satiricky poukázat na lidské nedostatky, díky čemuž byl méně oblíben. Krásným příkladem je Médea, která je nasycená žárlivostí, touhou po pomstě, krutostí, lehkovážností a nevděkem.

3 14.10.2016

Prosím maturanty aby tohle dílo zde nehodnotili nebo alespoň později přehodnotili své hodnocení knihy až si ji znovu někdy přečtou, tohle je surrealistické dílko ke kterému je třeba čtenářsky dospět. Vančura je král hraním si s poetikou slov.

16 02.10.2016

Velmi náročné čtení ovšem neocenitelný historický pramen

2 02.10.2016

Když mě někdo přeruší u Hrabalovy knihy tak řeknu "jen dočtu poslední větu" a mám díky jeho šíleným souvětí dalších 5 minut četby :D U Postřižin to platí dvojnásob. Něžné lyrické úvahy maminky jsou roztomile vtipné. Pepin (na rozdíl od filmu necenzurovaný) člověka opravdu dostane na lopatky. Česká idylka v pivovaře a první republika, co více si přát.

10 02.10.2016

Ne každý kdo se narodí do rodiny velikého spisovatele zdědí umělecké střevo. Jako oddechovka do vlaku nebo na pláž se to ale dá snést.

2 02.10.2016

Zajímavá práce :)

2 02.10.2016

Mýtus Alexandr Dubček rozluštěn, liberální komunista se sklony k slovenskému nacionalismu, který nakonec režimu podlehl a spolupracoval s ním dokud se mu hodil. Tomáš Ferenčák konečně deglorifikuje onu modlu jménem Alexandr Dubček, který slízl smetanu za reformní program KSČ z roku 1968, za který se zasloužili jiní a sám nakonec podepsal onen pověstný pendrekový zákon.

3 02.10.2016

Drama bez dramatu. On nedokonalý překlad ze starořečtiny udělá své a pokud byly v dějství jiné myšlenky než o nutné revoltě vůči tyranům tak jsou dávno ztraceny.

2 02.10.2016

No nebyl by to Poe kdyby vás neuchvátil popisy sklouzávajícími do Apollinairského pásma, mystickou atmosférou přesahující okraj knihy a děsivým příběhem. Samozřejmě se opakují typické Poeovy motivy jako pohřbení zaživa, opium, šílenství a jisté náznaky příbuzenské lásky. To ovšem není absolutně ku škodě! No ostatně, přesvědčte se sami. Tato samostatně vydaná povídka vám zabere jednu cestu vlakem. :-)

3 02.10.2016

Typické Nezvalovské antitéze, anafory a kontrasty. Velmi čtivá báseň oslavující člověka se silnou myšlenkou.

4 02.10.2016

Nečtenář, tupý sledující TV Nova, jednoduchý človíček bez uměleckého citu a kapky vkusu, přesně takový člověk by tuto knihu koupil a řekl by, že se mu líbí. Verše nejsou ani jednoduché, jsou svou primitivností (na úrovni člověka kromaňonského) přímo urážející. Je donebevolající, že někdo chce takhle hloupě vydělávat na čtrnáctidenních "fanoušcích" českého hokeje něčím podobným a nazvat to sbírkou básní, ještě více zarážející je fakt, že někdo něco podobného vydal. Odpad zústane odpadem a ani zcela účelná líbivost a prvoplánovost tématu sbírky, zaměřená na buránky, to nezmění. Ovšem nejodpornější je že se snaží vydělat na smrti skvělých hokejistů tragicky zahynulých při pádu letadla - Marek, Vašíček, Rachůnek, Demitra.

Jedna krátká hodinka v parku s touto libůstkou a jsem na srdci zas o něco bohatší.

6 18.09.2016

No toto ale! Milounká, přidrzlá fantasie. Holky, lyrika a rock'n'roll!

5 18.09.2016

Tragéd, frajer, muž dvou tváří. Jestli něco zbožňuji tak to je zákonně dobrý hrdina změnící se v chaotické žádostivé zlo. Ovšem Christie Golden není Knaak a cokoliv jiného než orkové ji zas tak dokonale nejdou.
- Nejhlušší místa ze hry byly stále dost hluché i v knize: obrana Strahnbradu, Arthasova proměna, cesta do Kalimdoru a zpět.
+ Dětství, ač krátce popsané, bylo velmi poutavé a o to poutavější je nešťastný románek s Jainou. Vedlejší postavy jsou víc rozkreslené; Uther, Muradin, Král Terenas, Kael'Thas. Nejvíce mě potěšil vnitřní rozbroj na konci knihy samotné Arthas ctižádostivý x Arthas dobrotivý x Ner'zhul.

3 18.09.2016

Kniha se nese v duchu velké neobjektivní samochvály a narcismu což ubírá na možnosti nestranného posudku výkladu (dnes již) dějin. Kniha vám nedovoluje přemýšlet, hledat pravdu uprostřed. Naopak buď souhlasíte nebo ji razantně odmítnete.

Mooreovy věci miluji, jsou vtipné a zároveň nosí myšlenku, ovšem toto se moc nepovedlo. Postavy jsou i přes svou archetypičnost nudné a děj se ne a ne rozjet.

2 16.09.2016

"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá." Takhle by se dalo hodnotit "sebekritické" dílo Sašy, liberálního komunisty, ale stále komunisty. Člověka, který se stal ikonou socialismu s lidskou tváří a pražského jara, ovšem za oboje se zasloužili jiní. Za vše mohli Češi, kapitalisté, buržoazie, nacionalisté, Sověti a konzervativní křídlo KSČ, on prý za nic nemohl. O pendrekovém zákonu se raději nevyjadřuje do hloubky,

3 16.09.2016

Účel světí prostředky. Král může pohnout pěšákem, ale zodpovědný je za sebe sám. Čiře racionální dílo nezatížené cynismem. Machiavelli byl mistr renesanční politiky a diplomacie, ovšem já bych jej řadil i mezi jakési prehumanisty tím, že velmi přesně zachytil skutečnou tvář společnosti, jež bylo, je a možná i bude. Pokračovatelem je zcela jistě Orwell.

8 16.09.2016

Něžná filozoficko-pohádková fantasie prosta patosu. Dle prototypu Exupéryho Malého prince si z něj vezmete něco jako dítě a něco úplně jiného jako dospělý. (Kniha je psána v době kdy ještě děti četly, uvažovaly samy a vůbec žily jako Bastien) Pokud vás zajímá jen Átreiova část tak tohle není kniha pro vás (stejně jako ostatní zfilmované knihy).

5 22.07.2016

Na začátku knihy nám Orwell před očima vybuduje skvělý obrázek post-apokalyptického totalitního státu do kterého nedokáže zasadit dobrý příběh. Kniha je napsána za jediným účelem a to předat myšlenku (neexistujícího?) teroristy a kontrarevolucionáře Goldsteina. Kniha nese název "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" která vystihuje moderní totality včerejška, dneška i zítřka.

TEORIE A PRAXE OLIGARCHICKÉHO KOLEKTIVISMU
Emanuel Goldstein

VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA