zoew komentáře u knih
Docela mě to bavilo, byla to taková trošku utahaná detektivka, ovšem ten závěr z toho udělal úplnou kravinu. Dvě * dávám pouze za poměrně solidní čtivost.
(SPOILER) Strašně se mi to vleklo, v podstatě se tu nic neděje, do 100. stránky se dozvíte, že Peggy napadl los a Macův synovec překročil rychlost v nedovoleně zapůjčeném Ferrari, takže jsem se dál neobtěžovala číst.
Překombinované, místy hodně trhlé, ale zábavné a čtivé. Literární hodnotu v této knize nehledejte - není tam.
Knížka se mi četla dobře a původně, ač nemusím zdlouhavé a detailní popisy sexuálních scén, jsem i myslela, že dám 3 nebo 4*, ale za ten kýčovitý přeslazený a navíc úplně zbytečný konec plný klišé a trapných frází dávám jen 2*. Další knihy od autorky už číst nebudu.
Byl to kýč? Byl. Bylo to přitažené za vlasy? Bylo. Ale taky to mělo spád , bylo to čtivé a bavilo mě to. A o to jde především.
Dobrý námět, ale většina knížky se mi neskutečně vlekla. Až posledních cca 70 stran mělo spád. Takže za mě tak 55%
Ehm, co napsat.......až do cca 140.stránky celkem nuda, co se vleče. Pak děj nabere tempo, ale naivita zůstává. Skoro jsem měla pocit, že čtu Stmívání, akorát místo upírů jsou tam nezletilí mafiáni. Mezi romány pro ženy bych to rozhodně nezařadila, spíš literatura young adult. Za mě 2,5* a další díly rozhodně číst nebudu.
Je to čtivé, ale konec už byl hodně přitažený za vlasy.
Námět zajímavý. Ale světový bestseller? Za mě teda ani náhodou. První třetina knížky se jevila slibně, ale pak jako kdyby autorka šlápla na brzdu a sundala nohu z pedálu až před poslední kapitolou. Děj se mi neskutečně vlekl. Myslím, že nic dalšího od Julie Clark číst nebudu.
Tohle byl zatím nejslabší díl..... a budu-li upřímná, nejsem si jistá, jestli další pokračování chci část.
O dost slabší, než 1. díl. Jsem zvědavá na 3. knihu v sérii, snad bude lepší, než tato.
Mě se to líbilo, na vulgarizmy jsem si zvykla - takový je prostě Laco. A díky jeho svéráznosti najdete v knize mimo jiné i trochu jiný pohled na Ameriku - nepřikrášlený, řekla bych.
Už to není tak strhující čtení, jako Dítě číslo 44 nebo Utajovaný projekt , ale přesto stále velmi dobré, zajímavé a napínavé čtení.
Tak to byla jízda......vraha jsem tak trošku tušila pár kapitol před koncem, ale i tak to byla paráda.
Příjemní a čtivá oddechovka (čteno v době pracovní neschopnosti = ideální čtení), konec trošku odfláknutý, takže ubírám jednu *. Autorka má na svém kontě rozhodně lepší romány, ale i horší.
Do poloviny jsem se nějak nemohla začíst, pak to nabralo grády a poslední třetinu jsem hltala. Za ten těžkopádnější začátek ubírám jednu *.
Přiznám se, že jsem knihu nedočetla ani do půlky. Když jsem na straně 270 zjistila, že se tam v podstatě zatím ani nic pořádného nestalo (kromě přesunu v čase a sňatku), nabyla jsem dojmu, že je to jen ztráta času. Nejspíš by úplně stačilo, kdyby knížka byla poloviční. Čte se sice dobře, ale to je asi tak vše.
Styl psaní mi tak úplně neseděl, asi by se to dalo napsat líp, byl to celkem zajímavý příběh a poměrně rychle to "odsejpalo", takže jsem tuto knížku přečetla za 1 den. Nicméně o Pavlíně je tam toho napsáno poskrovnu, spíš bylo její jméno šikovně využito pro vzbuzení zvědavosti čtenářů. Rozhodně to NENÍ Případ Pavlína, ale spíš Případ Pořízkovi, kteří na mě působili jako velmi lehkomyslné, nezodpovědné a nevyzrálé osoby, jež sobecky většinou mysleli více na sebe, než na své dítě. Ve mě rozhodně nevzbuzovali sympatie ani lítost. Líto mě bylo malé Pavlínky.
Příjemný humor. Skvělé na odreagování.