ZÓNA komentáře u knih

Sonety v oblibě příliš nemám.
Jsou přísné ve své složitosti a technicky nepříjemné, i když občas se podaří hezký rým i přes tato úskalí.
Netuším, proč se téměř 75-letý autor pouští do tohoto nejistého dobrodružství.
Směs sonetů je pestrobarevná, ale příliš obsahu nevěřím.
Milostné kousky jsou nejisté a postrádají náboj.
Společenská témata zase nemají potřebnou šťávu a dravost.
Jistě dostanu naloženo od "cimrmanologů" a pravověrných stoupenců tohoto herce, básníka, spisovatele a člověka mnohého zaměření...
Byť verše nepovažuji za úplně nezdařilé, okouzlit nedovedou, byť se v doslovu Josef Pepson Snětivý, tolik snažil...

108 13.12.2019

Začít s Nezvalem téměř na prahu padesátky, to mi příliš nelichotí...
Často však opomíjené chutná nejlépe.
Nezval používá melodické rýmy a jeho oslavné verše mnohdy zavání proletářstvím. I přesto si mě získal.
Sbírka je podle doslovu Jany Čeňkové určena především mladému čtenáři, aby se seznámil s Nezvalovou poezií pomalu a příjemně.
V takovém duchu je sbírka připravena. A proto mi v ní chybí určitá celistvost a záměr autora.
Avšak není jeho chybou, že sbírka nepůsobí kompaktně.
Nezval za svého života odvedl skvělou práci. A já se mohu těšit na jeho další básně.

108 17.02.2019

Nemít rád poezii pana Gellnera může mít jen literární odbojář.
Jeho jednoduché verše skrývají krásné mini příběhy, opájíte se jimi a stále vám nestačí melodie slov a rýmů.
Osud si zřejmě chce zahrát poker a zbaví národ člověka, který mohl vyrůst v génia. Zemřel tak mlád...
Ale přes své mládí po sobě zanechal své vidění světa, lásky, smrti a nedokonalosti člověka.
Spousta básní pobaví, ale nad některými jen vydechnete. Protože František Gellner musel mít krásné srdce, které se nebálo otevřít.
Někde jsem četl, že básník Gellner neměl rád volný verš...
Pokud to tak je, hlásím se do jeho fan-klubu... :-)

108 27.01.2019

Jak hodnotit krásu z Faberova pera?
Přísluší, či nepřísluší člověku, jenž nepoznal zmar a bolest, při odcházení milovaného člověka?
Ryze literárně - je to skvost. Mezi až prozaickou poezií lze nalézt nádherné, melodické verše. Vždy na vás vykouknou jako nečekané sněženky na jaře. O to věrohodněji na vás zapůsobí. O to víc bude smrt milosrdnější.
Faber zřejmě tuto knihu napsat musel, aby se vyrovnal se smrtí své krásné ženy. Pochopil postupně vše, co ho bolelo. Rozloučil se s ženou, s kterou chtěl stárnout a zestárnout.
Za mě osobně -pane Fabere - jste muž, kterých je na světě málo. Bohužel. A všichni muži, ale i ženy, by si vaši ódu na lásku měli přečíst.
Láska může i bolet.
Některé básně jsou geniální. Geniální je Faber. Nedokážu posoudit, zda je možné, abych všemu v textu porozuměl. Ale již zmíněnou lásku, nelze přehlédnout. A té chtěl Faber složit hold.
Napsal nám všem, jak moc miloval svou ženu...

108 31.03.2018

Duchařský horor s velmi dobrou atmosférou, která člověka pohltí. Šíleně vykreslené plísně vás vybaví odporem, nešťastné a mrtvé děti ve vás vzbudí lítost. Bojujete spolu s hlavní hrdinkou a kapitánem Harrym až do úplného konce. Za zmínku stojí i poměrně zdařilý, otevřený závěr. Proč nedám maximum hvězdiček? Sám nevím, ale myslím, že text byl napsaný příliš jednoduše. Tak snad proto.

108 02.11.2014

Příliš vzdělaná poezie, jejíž hodnotu zřejmě ocení jiní čtenáři, kteří jsou obohaceni vírou, historií a jistou tendencí nevnímat svět až tak "růžově".
V básních je na první pohled hmatatelná záměrná povýšenost nad rým, i když ne zcela; autorka zkusila v básni NÁPĚV, jak by asi vypadala její poezie, kdyby se neutápěla ve větách a zamyšleních, v kterých lze naleznout občasné mihnutí asonance, což nikterak neumocňuje zážitek z četby.
Jazyk nikterak bohatý, spíše strohý a umělý, bez příkras a melodičnosti.
Přesto se některé básně, zejména v úvodu sbírky, zdají být podnětné a zajímavě vypointované.
Vymírání rýmované poezie je trend, který zřejmě nelze zastavit. Ale osudovost takové tvorby mi nepřijde nijak zvlášť závratná...

107 28.10.2023

Až mrazí z některých vět a myšlenek...
Retrospektivní báseň, téměř prozaický styl a hlavně, zřejmě věrohodné vylíčení radostí aktivního života i utrpení stáří.
V období na sklonku života napsala paní Grogerová sugestivní zpověď, za kterou nebylo možné nedostat ocenění.
I mně, člověku závislému na rýmech a poetickém způsobu tvorby, se sbírka zaryla pod kůži a byť se výjimečně podařené rýmy zdají být náhodnými, musím objektivně tleskat.
Při básních tohoto ražení většinou propadám trudomyslnosti...
Ale právě tahle má v sobě příběh, dokáže dojmout a pomyslet na závěr života, který si každý musí prožít.
A napadá mne, zda jej stejně prožije básník, lékař, montér, učitel, či vědec.
Paní Grogerová nám nastolila mez, za kterou dojdou jen Ti, co se nebojí uvažovat na pomezí života a smrti...

107 25.08.2020

Podzimní večery svádí k šachovnici a jedné notně ohmatané knize... :-)
Provází mě po celý život a dojímá nejen šachovými partiemi, ale především textem o šachistech, kteří tvořili historii této hry.
Vše je krásně podáno a věřte nevěřte, listuji si v této knize již bezmála 45 let.
Kdo nepoznal šach skrze přehrávání partií od šachových velmistrů, byl o spoustu ochuzen.
A pokud to chce napravit, nechť sáhne po tomto skvostu české šachové literatury...

107 30.09.2018

Nikdy jsem Jana Buriana jako písničkáře nevyhledával a musel bych se rozpomenout, zda jsem ho vůbec slyšel zpívat a hrát.
Vtipné je, že jako energický básník mi jednoduše učaroval.
Jeho humorné básně ze života se snoubí s notnou dávkou poetiky, která vás vezme za srdce. Legračním pointám se nelze nesmát a mnohdy by člověk zamáčkl i slzu v oku.
Jan Burian má dar krásného, rychlého a humorem sršícího rýmu, který neomrzí. Pokaždé vás dostane něčím novým, a že těch básní je na stránkách něco přes padesát...
Když chci vyzdvihnout báseň, jednoznačně označím BÁSNICKÉ OBRATY. Je skvělá a takových podobných je tam na tucet...
Básnická sbírka proti depresím... :-)

107 03.09.2018

Lidská malost-ta prostupuje celý tento román. Všechny výborné postavy, které spisovatel stvořil, jsou navzdory svým ambicím a kvalitám a nedostatkům tak nicotné oproti předivu času, který každou z nich ochromí a nechá zmizet.
Sledujeme rok za rokem osud jedné rodiny a jejich jednotlivých členů. Je tu toho tolik co ohromí. Jsou zde krásné dialogy a geniálně stvořené charaktery postav. Je tu smutno. Ano, v tomto románě je moc smutno. Nejsmutnější část přichází s koncem knihy, i když onen smutek se táhne celým románem jako nit.
Každý si určitě oblíbí některou z postav. Já osobně si zamiloval Constantina a Mary. Bude se mi po nich dlouho, předlouho stýskat...

107 10.09.2015

Za básně SRPNOVÉ POLEDNE a SYRINX poklekávám před genialitou pana Hrubína!
Přičemž nejen tyto básně tvoří celkově dojemnou cestu, na jejímž konci je smrt a ukazují tím život z reálné stránky lidské existence.
Navíc zde naleznete krátké autorovy prózy, jež potvrzují básnickost jeho tvorby, která překonala veškeré hranice literatury.
František Hrubín ovládal jak rýmovanou poezii, tak volný verš, který nepůsobí nijak uměle. V básních Hrubínových je přítomna silná zodpovědnost za každé slovo a myšlenku, sálá z nich životní zkušenost, ale i odhodlání poznat dosud nepoznané (viz báseň PRO PŘÍTELKYNI LUNY).
I když možná po prvním přečtení budete tápat, druhé a třetí nahlédnutí vám umožní udělat krok k pochopení, že vnímat život skrze poezii, nemusí být až tak špatným životním rozhodnutím...

106 16.12.2023

Důvěrné verše vedené jemnou ženskou duší.
Několik opravdu podařených: PŘISTIHLA JSEM NOC, JENOM SE MIHLA, MUŽ MÉHO ŽIVOTA, MATKA A DÍTĚ, O HVĚZDÁCH...
I z názvů básní je cítit nejednotnost témat a široký rozptyl citového rozpoložení básnířky.
Paní Věra Kopecká je vzdělaná žena a dovede svoji myšlenkovou sílu vtěsnat do skoro něžných veršů. Píši skoro...
Protože básně Kopecké jsou originální, mnohdy až matematicky přesné, ale vyvážené rozkoší z verše, který básnířku z Broumovska neopouští.

106 08.11.2023

Jak těžké hodnotit.
Z úcty k sepsanému obsahu nelze být příliš příkrý, i když literárnost pokulhává a styl autorky bych přirovnal k pohádkově vyprávěnému příběhu bez nevyjádřených emocí a popisů.
Takových příběhů lze nalézt v časopisech pro ženy velké množství, a tím nijak nechci snižovat potřebu takových tiskovin.
Literaturou je možné nazývati cokoliv, ale pokud budu ctít určitou úroveň textu, myšlenek i zpracování, musím dát nízké hodnocení, ale přitom neodsuzuji.
Kniha si najde svoje čtenáře, protože popisovaný příběh je ze života a snadno se vnímá. Nepříliš náročné cestovní čtení...

106 09.10.2023

Temnotu, jež obestře člověka, který žije ve vězení a vnímá strach a smrt, a útrapy a nelásku, a nehostinný svět, vylíčil Oscar Wilde více než věrohodně.
Navíc přidal dokonalou řemeslnou kvalitu veršování, příkladný rytmus rýmů a hloubku sděleného.
Jen skutečný básník dovede upoutat čtenářův zájem v celkem rozměrném textu. Balada obtáčí čtenáře jako had a on jen těžko hledá prostor k nadechnutí.
Umění...
Navíc musím vyzdvihnout i překlad Františka Vrby, který zpřístupnil báseň českému okruhu příznivců poezie.
Mohu svými slovy přimět více lidí k tomu, aby četli poezii?
Zde se setkáváme s TOP kvalitou lyrické poezie a nikterak nevadí, že byla napsána na začátku 20. století. S přesahem do všech budoucích věků bude připomínat všem lidem, že zlo je trestáno, pokud existuje zákon. A není nic smysluplnějšího, nežli láska k druhému člověku, čistá a netrýznivá. I když se někdy může přihodit, že selžete, aniž byste chtěli ublížit. A o všem tomhle jsou verše Oscara Wildea...

106 29.09.2023

Jaké sdělení mají tyto básně?
V očích autora mají určitě vysokou hodnotu, nicméně pro čtenáře básnických sbírek představují hlavolam a šplhání po skalách za velice trudného počasí.
Básníci jsou často považováni za mistry nálad a pochmurných úvah, ale přenést je na papír ve formě chaosu a nejasností mi nepřipadá zrovna atraktivní a čtivé.
Některé básně jsou přijatelné, ale převzaté ukázky od jiných básníků, které mají umocnit celou sbírku, paradoxně jako by upozorňovaly čtenáře:"Tak takhle tedy NE".

106 11.08.2020

Monotématické tlachání...
Nelze upřít Bukowskimu lásku ke kočkám, ale vnímat jeho svět dokáže asi zase jen milovník koček.
Jelikož nepatřím k podobným nadšencům, kniha mě příliš neuspokojila. Málo cynismu, málo tříštivého humoru a opravdu příliš jednotvárný text.
Mám dojem, že podobnou sbírku fejetonů, glos a tzv. básní by jen tak někdo někomu nevydal.
Bohužel, celebrity mají jisté postavení a výsady, které jsou obyčejným lidem zapovězeny.
Nic ve zlém, pane Charlesi, ale pokud narazím na další díl o vašich kočkách, zdaleka se mu vyhnu a budu se těšit na jiné knihy, které váš geniální mozek dokázal zplodit...

106 09.05.2019

Krchovského zřejmě líbá múza živočišna...
Jeho krátké verše rozvrátí vaši rovnováhu, rozpohybují vám bránici a občas se budete i červenat a přemýšlet nad tím, zda jde vůbec něco tak obyčejného ztvárnit básnickou formou...
Pan Krchovský nehledá ve svých verších obal básním, zahrne čtenáře přímo reálnými myšlenkami a dá jim rychlost a směr, až ho nakonec udeří na solar plexus... :-)
Zamiloval jsem si jeho syrovost, jeho humor i obscénnosti. Dá si říci, že je mistrem krátkého verše... Tato sbírka to jen potvrzuje... I když PAMPERSKY se vymykají a jsou přímo geniálním počinem... To si fakt musí přečíst každý... :-))

106 16.05.2017

Pokud se dokáže literatura utopit v bahně rozplizlých myšlenek, vstupuje touto knihou do své poslední životní fáze. Nepřál bych jí zemřít takovou smrtí.
Marně jsem v krátkém románu postupoval vpřed, aniž bych našel rozuzlení. Nepochopil jsem záměr autora, neudělal na mě dojem svým zanícením pro cestopis, popisováním Osla, Prahy, Krakova. Ani promiskuitou hlavního hrdiny a již vůbec ne jeho svobodou, která spočívala ve stále se monotónně opakujících činnostech.
Návod na zahálku a cynismus mladého zhýralého spisovatele nemohl být popsán ve větším rozsahu. Přitom formát novely dokonale vyhovuje.
K psanému textu jsem po přečtení pocítil odpor.
Uvěříte mi, když napíši, že jsem snad ještě nic horšího nečetl?

105 22.10.2023

Palce za odvahu s jakou paní Hejkalová tvořila tento román. Více popisný, než emotivní, více politický, než lidský.
Na téměř 400 stranách nešlo udržet napětí, které se rozhostilo v první půlce příběhu.
Jelikož postavy nebyly nijak výrazně představeny a přiblíženy, docházelo u mě postupem času k záměnám osob a nejistotě v jejich příběhu.
Pokus o ságu se nezdařil a vyšuměl.
Některé postavy jsem si poměrně oblíbil, ale při jejich skonu mě srdce nebolelo...
Je mi líto, paní Hejkalová...

105 09.04.2019

Kniha mi byla předčítána a já se bavil i přemýšlel. Byl nadšený z veršů, témat i odvahy autora.
Pan Krchovský dokáže šokovat... Z nevinného začátku básně přejde v syrově drsnou pointu. Jeho odvaha pracovat s myšlenkami ve své nahotě je příkladná.
Sám skládám básně... Dá-li se tomu tak říkat... A Krchovského talentem bych nepohrdl... I když jeho básně nejsou vzletné, něžné a romantické, přesto jsou krásné, mistrné a nepřekonatelné svým životem, který v sobě mají a skrývají...

105 16.04.2017