zpevSusannah komentáře u knih
No, proč já vždycky sáhnu po tak smutných knížkách... Zasáhlo mě to, obzvláště když i u mých blízkých se objevuje toto zlé a černé slovo "rakovina". Proč bývají ty jasné hvězdy nebeské tak nepřející k některým lidem? Vím, rovnováha na světě je potřeba, ale za jakou cenu?
Bolest prý posiluje... Nemyslím si. Je to jen jeden z dalších filosofických blábolů. Protože fyzická bolest člověka neposílí ani za nic, obzvláště ta přetrvávající...
Tento příběh mladých lidí bojujících se svým zlým osudem by si měl přečíst každý, hlavně ti co se den co den rozčilují nad maličkostmi, nad pouhými banálními věcmi a myslí si, jak se ten svět kolem nich hroutí a jak jim tím vším podkopává nohy. I já jsem to udělala a jsem za to ráda. Mám zase nad čím přemýšlet...
Taková oddychovka pro dlouhééé dny a dlouhééé noci :-)
PS: Myslím si, že občas by někteří lidé (včetně mě :-D) taky potřebovali pořádnou ránu do hlavy...
Uf! Tak toto je, vážení, velká kniha s velkou duší! Stačí mi si vybavit některé pasáže a hned mám husí kůži, obzvláště když hlavní téma je natolik aktualní v současném světě. Je neuvěřitelné, jak dokáže lidský mozek pracovat, jak nenávist dokáže změnit celý svět. Děsím se těchto lidí...
Kniha je slohově dokonalá a neuvěřitelně čtivá.
Děkuju kamarádce za to, že mi toto dílo zapůjčila. Díky ní jsem do ruky dostala zbraň, která mě donutila zamyslet se nad spostou věcí a uvědomit si, že život je tak křehký...
Tato knížka mi byla doporučena jako absolutní pecka a také jsem k ní tak přistupovala, což možná byla malinko chyba.
Nemůžu říct, že kniha ztrácí veškeré aspekty potřebné pro kvalitní thriller - napětí, zvraty a spoustu otazníků, ale přesto... Něco mi tu chybělo. Neustále jsem cítila nějaký rušivý element, který mě nutil často knihu odkládat. Možná to bylo samotné téma točící se kolem dětí a utrpení rodiny (což mě sakra nenechávalo chladnou), možná to byly i určité nesympatie k hlavní postavě, k Jackovi.
Každopádně jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Zase mám o čem přemýšlet.
PS: Názor ostatních čtenářů: "velká zvrácenost a nechutnost"... Já ti Vám nevím. Asi jsem v tom případě taky tak trochu psychopat, protože toto označení bych nikdy Pečovateli nepřidělila! Spíš bych mu přidělila titul "lehký drásač žaludku" :-)
Tak a je to tady! Po několikaměsíčním maratonu s Harry Holem jsem u konce... Je mi z toho téměř ouzko, že už nebudu luštit šílené, nebezbečné, chvilkami strašidelné až neuvěřitelné případy. Že už nebudu naprosto polapena v pavučině utkané Nesbem.
Celá tato desetidílná série byla zakončena naprosto brilantně!!! Neee jednou mi spadla dolní čelist, neee jednou jsem nevěřícně zírala na bílé stránky knihy. Prostě absolutní třešnička na dortu upečeného z Harryho Holea!
A víte v co věřím? Že i tentokrát si Nesbo s námi lehce a škodolibě pohrává a do roka a do dne se dočkáme všemi vytoužené 11. Protože on to snad jinak ani neumí :-)
Nechci se pořád dokola opakovat u dvojice Nesbo a Harry Hole, ale opět naprostá knižní bomba!! Nesbo opět ukázal, že dokáže svůj spisovatelský um posunout zase o něco dále. Vím, ohraná fráze, přesto: Tleskám, tleskám a děkuji! Nemohla jsem se ve svém závalu nových knih rozhodnout, po jaké teď sáhnu, ale závěr knihy mi ukázal jasnou cestu - Policie, jdu si pro tebe! :-)
Huráááá, hurááá a potřetí zase hurááááá!!! KONEČNĚ můžu vykřiknout tyto tři slova, KONEČNĚ se mi po dlouhé době dostala do ruky kniha, která by si zasloužila mnohem více hvězdiček než pět.
Kniha má spád, ani jedna stránka mě nenudila, ani jedna stránka mě nedonutila zrychlit přejíždění očí po řádcích, abych tu prázdnotu děje měla za sebou. Naopak jsem si vychutnávala každou větu, každé slovní spojení, každičké slovo. A závěr? Překvapující, šokující, přesně takový, jaký má být u knih tohoto žánru.
Rozhodně běžím do knihkupectví pro Tanečníka, Deaver mě totiž lapil do své pasti :-)
Ale jooo, proč neeeee! :-) Je to sci-fi a každé sci-fi se musí brát s rezervou.
Krátké kapitoly krásně svištěly, občas jsem se vymotávala z překombinovaného děje a vlastně jsem se celkem i bavila. Oddychovka jak má být.
Příště se třeba i dočkáme E.T., nalezneme transformera Optima Prima ukrytého pod tlustou vrstvou ledu na Antarktidě či nad Prahou proletí létající Čestmír :-D :-D
Za mě každopádně čtyři hvězdy a na další díl se vrhnu s odvahou. Snad to Riddle nezabije úplně - mor je mor :-)
Ó božská Lolito, jak prohnaná jsi byla... Možná i proto jsem našla malinkaté pochopení pro Humberta, pro člověka, který dokázal trpělivým krůčkem za krůčkem, alespoň na chvíli, polapit "zlatého kanárka" do své pasti.
Přesto se tato zpověď pro mě stala do budoucna jakýmsi varováním, velkým červeným vykřičníkem. Duševně chorý člověk vždy pro své činy najde nějaký důvod či omluvu, aby mohl dál a dál žít svou posedlostí.
Co musím ale vyzdvihnout, označit zářivě žlutým fixem a k tomu ještě vše několikrát podtrhnout, je absolutně bravůrní jazykový zážitek. Jednotlivé obraty, ladně rozvité věty, slovní spojení! Prostě skvost!!! Málokdo umí takto kouzlit se slovy.
Jednu hvězdičku strhávám za to, že jsem přece jen možná čekala od druhé poloviny knihy trochu víc než jen cestování od města k městu. Ale to už je jen a jen můj osobní problém :-)
Ach Rosemary, Rosemary... Kdybys nebyla tak hloupoučká a naivní, tak bych této knížce dala i pět hvězdiček, protože byla jinak velice čtivá.
A co to bylo probůch za konec??? Musím přiznat, že kuchyňskému noži jsem v ten okamžik fandila.. Ale mateřské city, jsou mateřské city :-)
Přesto jsem ráda, že jsem si tuto klasiku mohla přečíst. Film už šanci asi nedostane :-) Omlouvám se, Polanski :-)
Druhá kniha od Toma Smith? Co k tomu říct..
Dítě číslo 44 jasně vede, díky své obrovské věrohodnosti a propracovanosti (tu člověk z hlavy už jen tak nedostane, to mi věřte).
Utajovaný projev nám umožní nahlédnout do pracovního táboru, okusit hořkost vězňů a podílet se četbou na povstání proti komunistické vládě a sovětské okupaci.
Sečteno a podtrženo - zajímavý pohled do míst a doby, kde by se nikdo nechtěl ocitnout.
Mínus dávám za možná někdy až zbytečnout těžkopádnost a překombinovanost.
Pěkná pohádka :-), která jako kdyby se lehce otřela jedním ramínkem o Harry Pottera.
Opět jsem se těšila na každičkou fotečku, která mi při otáčení stránek přijde do cesty. Přiběh je touto sbírkou obrázků nádherně obohacen a prohloubí celkový dojem už tak zajímavého příběhu podivných dětí.
Obecně zajímavější než první díl. Taaaakže - kde je třetí díl? S otevřeným koncem druhého dílu se jen tak nechci smířit :-)
Cože??? Až 28. 1. 2016??? Sakriš! :-)
A je to tu! Dlouho očekávaná a mnou sledovaná knížka. Těšila jsem se na ni jako malá holka na Vánoce :-) A hned jak začala vystavovat své ladné křivky na pultech, jsem po ní čapla.
Musím ovšem malinko být kritická, přece jen se ostatním dílům úplně nevyrovnala. Začátek trochu utahaný, ale budiž, to se tak někdy stává, a konec zase možná až moc překombinovaný :-)
Přesto ale to bylo příjemné a napínavé počteníčko!!!
Pokud se někdy najde nějaká odvaha a svět kolem Joona Linny a Erika zfilmuje, může z toho být celkem děsivý thriller. Takže prosím, puste se někdo do toho :-) A já se bez pochyby stanu natěšeným filmovým divákem :o)
Hmmm, to bylo fakt zvláštní. Tak zvláštní až jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Temné kouty jsou opravdu plné stínů. Stínů, ve kterých se schovává plno smutných myšlenek a tak reálných, až z toho mrazí (lehce zmanipulovatelné děti, "nevinné" drby ničící životy slušných lidí, zoufalost matky nemající hranice).
Po dočtení poslední stránky jsem pocítíla úzkost a utrpěla lehký duševní šok.
Příběh Libby Dayové se ani zdaleka nevyrovná příběhu Amy Dunnové! Promiň Amy, prostě si mi nepadla do oka...
Tak tohle je kniha s velkým K...
Člověku se nechce ani uvěřit, co všechno si museli Židé vytrpět. Co dokáže lidská nenávist,chladnokrevnost a krutost. Vždy když narazím na toto téma, nedokážu pochopit, kde se v člověku dokáže brát takové zlo. A proč se vlastně lidstvo z krutých částí dějin nedokáže opakovaně poučit...
Spousta čtenářů tu píše, že by se toto dílo mělo stát součástí povinné četby. Ano! Absolutně souhlasím. Každý by se měl alespoň na chvilku potkat s tímto příběhem či podobným tomuto... možná se pak na některé své životní situace začne koukat jinýma očima... a komár přestane být velbloudem...
Nerada se opakuji stále dokola, ale opět musím smeknout klobouk a k tomu hlasitě zatleskat! Ano, opět se Vám to povedlo pane Nesbo.
Pokud jste začali číst sérii Harry Hole od samého začátku jako já, tak ve výsledku po přečtení této knihy možná divně koukáte jako já, možná i nevěřícně vrtíte hlavou jako já... Je zde totiž viditelný obrovský pokrok od celkem nudného Netopýra, přes tajuplný Nemesis a šíleného Sněhuláka až po děsivě číhajícího Levharta.
Levhart je plný zvratů, překvapení. Člověk může nahlédnout do myšlenek vraha a pokusit se pochopit jeho jednání (což asi úplně ani nejde, byl to fakt zvrácený šílenec)... A ten KONEC!!! Pro mě na Nesboa celkem dost netradiční a dech beroucí.
Jen mě mrzí, že Harry stále více a více podléhá sebedestrukci. Chlape, ty se vážně do toho desátého dílu úplně zničíš!
PS: Nepřišlo Vám sem tam, že Harry pochytil "supermanské" schopnosti a že přežije cokoliv??? :-)
Kniha byla rozhodně zajímavá, ale neulovila mě do svých sítí. Některé životní příběhy žen, dívek a maminek byly pro mě těžko čtivé a možná i malinko nepochopitelné a zdlouhavé.
Přesto všechno se jedná o upřímnou zpověď Evy Kantůrkové z doby, kdy to neměla vůbec jednoduché... A to se cení!
Naprosto skvělá a originální knížka, která se od ostatních knih odlišuje v mnohém!
Už samotný začátek mě zcela rozsekal - "Jsem v hajzlu. Tak zní můj kvalifikovaný názor. V hajzlu." ...
A v tomto duchu se nesl celý děj v podobě deníkového záznamu ("..podle všeho smrdím, jako když se skunk vysere na propocené ponožky.") :-D :-D :-D
Navíc musím podotknout, že tolik matematických propočtů a fyzikálních úkonů jsem neabsolvovala od vysoké školy! :-)
Jsem ráda, že jsem mohla okusit červeň a prašnost Marsu spolu s Markem Watneym!
Marco - pro mě asi zatím nejslabší kniha ze série Oddělení Q. Je ale zajímavé, že i přesto se člověk nenudí.
Závěr ukazuje na jednu životní moudrost - Boží mlýny melou pomalu ale jistě!
Krásná a hlavně pravdivá citace z knihy: "V lidském životě má čas největší význam v okamžiku, kdy už se ho moc nedostává. Teprve tehdy si lidé uvědomují jednotlivé vteřiny...".