zpevSusannah komentáře u knih
Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky. Nevěděla jsem, co mám od ní očekávat... Nakonec mi dala jeden důležitý poznatek a to "Nevěřte vždycky všemu, co si myslíte!".
Tak tohle bylo velký!
Myslím si, že od teď budu koukat na sněhuláky dvojím pohledem.... :-) Jak taková krásná poetická postava z bílých ledových koulí může místo rozzářeného dětského úsměvu vyvolat strach a zběsilou paniku..????
Kniha obsahuje pasáže, ze kterých sálá led, mráz a děs. Člověk cítí, jak se mu začnou ježit chlupy na zátylku... Přesto knihu nelze za žádnou cenu odložit a stále oči hltají a hltají každičké slovo.
(...Pozor spoiler..) Sněhulák z lidskou hlavou? Mrtvá žena obkročmo sedící na sněhulákovi? Jako cože? ...
Jo Nesbo v této knize dotáhl svou kreativitu k dokonalosti!
Schindlerův seznam???
Co se Vám vybaví při vyslovení těchto dvou slov?
Mně silný příběh. Příběh o muži, který se stal nedílnou součástí našich dějin, skutečný příběh, který ovlivnil životy tisícovky Židů, "jeho Židů".
Veřejně se přiznám, že bylo pro mě těžké se prokousat těmito 383 stranami. Těžká četba, četba faktů a hrůz...
Jsem na sebe hrdá, že jsem dokázala statečně otáčet stránku za stránkou a dostat se až na konec této knihy!
Ať už byl Oskar Schindler jakýkoliv - zbohatlík, milovník alkoholu, přepychu a žen, dokázal, že jeho lidskost zrozená ve stínu osvětimských komínů byla obrovská.
Kéž by takových lidí bylo víc! ... protože "Kdo zachrání jediný život, jako by zachránil celý svět" (Stern).
Tento díl nebyl tak dokonale promyšlený jako některé předchozí, ale i tak se četl velmi dobře. Člověk zavítá do nového okruhu lidí - zde Armáda spásy, a pozná, že Nesbo dokáže svůj um "pnutí alá pružina" zakomponovat kamkoliv :-)
Nesbo je prostě frajer :-)
No tedy, pane Nesbo, Vy se neustále a neustále zlepšujete!
Tato čtvrtá kniha v pořadí byla perfektní, neuvěřitelně mnohovrstevnatá. Děj se každou otočenou stranou oloupával jako velký šťavnatý pomeranč, kdy po odstranění posledního zbytku slupek dosáhl sladkého cíle.
Taky jste pořád tipovali rozluštění zápletek stále špatně a špatně? Vždy když už jsem si řekla "Jo! Už to mám, to bude on"!", tak jsem záhy zjistila, jak jsem vedle :-)
Bravo, pane spisovateli!
By the way - konečně Harry Hole zmoudřel a přestal se upíjet do němoty! Haaaaaleluja!
Víc není třeba než tato vševypovídající citace:
"Když člověk dokáže nevyhnutelné, je to vždycky lepší. Proto predátor svou oběť vždycky pronásleduje. Není to pohrávání si s potravou, jak si někteří lidé myslí. Jde o to, aby se u lovce a oběti srovnala hladina adrenalinu.
Přijde ale okamžik, kdy už není možné čekat. Zaslechnete srdce oběti bít ve vlastní hlavě a to je poslední myšlenka, kterou se vám podaří vědomě zachytit. Jakmile převládne pud, stává se z vás pozorovatel, sledujete své druhé já , jak trhá maso, aby našlo ten nejlepší kus. Vpíjíte se do strachu oběti, ale ten chutná jako vzrušení. Nemáte minulost, budoucnost, soucit ani duši.
Ale to jste věděli už předtím, než jste se do toho pustili,ne?"
Výborná knížka, která ve mně často vyvolávala děs a hrůzu. Děsil mě jak strašný sovětský režim a brutální praktiky MGB, které se nedají pochopit a omluva pro to neexistuje, tak i chladnokrevný vrah a jeho řádění po Rusku s ještě šílenějším motivem!
UF!!!
Jen ten happy end mi k tomuto tématu moc neseděl, ale alespoň se mi bude o něco lépe spát.
Poprvé se mi dostala do ruky nějaká kniha od Deavera. Nevím, zda Neklid patří k těm lepším či horším kouskům od tohoto autora, ale já musím konstatovat, že to celkem bylo dobrý. Prostě takové "nenadchne, neurazí".
Možná to bylo tím, že se příběh rozbíhal na můj vkus až moc zdlouhavě a nebo tím, že jsem se občas přistihla, že mi myšlenky utíkají všude jinde a tím se odkláním od písmenek na stránkách.
Každopádně konec byl pro mě celkem překvapující a tak to u správných thrillerů má být :-)
Proto suma sumarum uděluji čtyři hvězdičky.
"Existuje mnoho způsobů, jak plakat: nahlas, potichu nebo vůbec." (Victorie Bergmannová alias Sofie)...
Já pláču potichu.
Pláču, protože opět otevřenější konec ani být nemůže (chci další díl, honem, honem).
Pláčů, protože tento díl ještě více poukazuje na svinstva, které se dopouštění někteří lidé na dětech (mužská tyranie a neutuchající jejich sexuální chtíč, ale i dětská šikana v období školních let...).
A v neposlední řadě pláču, protože i když bych se v postavách měla lépe orientovat díky předchozímu dílu, měla jsem chvíle, kdy jsem párkrát tápala ve tmě.
V závěru se ptám: Může být Victorie ještě šílenější?
Skvělá knížka!
Člověk nahlédne do duše a srdce bisexuálů a homosexuálů. Spatří strach a zmatenost z toho, že jejich city jsou tak odlišné a zároveň podobné jako u většiny "normálních" lidí v okolí. A zároveň pochopí význam výrazu "v jedné osobě".
Myslím, že toto se vážně Irvingovi povedlo.
Neubráním se citaci: "Můj milý hochu, prosím, nepřisuzuj mi žádnou nálepku - nezařazuj mě do žádné kategorie dřív, než mě poznáš!"
Zazvonil zvonec a pohádky je konec....
No. Z počátku tohoto posledního dílu jsem měla velké obavy, že se stane to, co se stává - kniha ztratí gradaci, upadne do stínů předchozích dílů a čtenář bude velice zklamán z konce tak dlouhého antiutopického románu. NAŠTĚSTÍ se tato hrozba celkem od druhé poloviny zažehnala...
Přesto musím ubrat hvězdu, protože jsem čekala, že celý díl bude připomínat zažehnutou bombu k odpalu a ve správné chvíli roztříští emoce na všechny směry. Jasně, stalo se, ale se zpožděním. Bohužel.
Přesto jsem ráda, že příběh Dívky v plamenech mě neminul :-).
Sakriš, nikdy by mě nenapadlo, že skoro ve třiceti letech budu hltat každé slovo o neuvěřitelně silné a odhodlané slečně Katniss, o vražedném Kapitolu, představující veškeré manipulátory a despoty naší historie a o čisté duši jménem Peeta...
Ať už jste teenegaři a nebo dospěláci, čapněte po knížce, nebudete litovat :-) Taaakže třetí díle, kde tě mám?
Nechť se reprodrozd rozletí a zapěje Routinu píseň!
Hmmmm, fajnové počteníčko to bylo :-)
Měla jsem malinko nevýhodu v tom, že mě už toho moc nemohlo překvapit, protože jsem nejprve viděla film a pak teprve po čase sáhla po knize. Musím ale konstatovat, že konečně někdo zfilmoval příběh tak, že odpovídal knižní předloze. To opravdu klobouk dolů. Často totiž mívám pocit, že si scénáristi a režiséři dělají, co chtějí a ve finále vzniká NĚCO, co jen zlehka líže skutečný příběh.
Ve výsledku musím konstatovat, že se první díl opravdu povedl, Divergenci, Rezistenci a Alianci lehce přikryl stínem a pevně doufám, že tomu bude i v druhém dílu. Okamžitě po něm lapám a Katniss Everdeenová, ukaž se! :-)
Jedním slovem VÝBORNÉ. Palahniuk je člověk, který umí se slovy a s celým dějem knihy kouzlit zase úplně jinak než ostatní spisovatelé.
Osobitý příběh plný ran, modřin, prokousnutých jazyků, výbušnin, nespavostí a "gumiček na pytlíky" , který dokáže překvapit (pokud jste tedy předem neviděli film jako já). A věřte, že i Bůh s Vámi na chvilku hodí řeč.
"Pravidlo číslo jedna - nemluvit o Klubu rváčů. Pravidlo číslo dvě - nemluvit o Klubu rváčů!"... Kašlete na toto pravidlo a povězte to dál. Tento způsob bytí/bití, zdá se mi poněkud šílený. Pozor na žijící "Tylery"!
A teď na film. Jsem zvědavá, jak se s tím Brad Pitt pobral. A to do posledního slova.
Pro mě tato detektivka nebyla ničím oslňující. Nic překvapujícího... I vraha jsem protentokrát dobře odhadla, což se mi zase tolik často nestává :-)
Původně jsem chtěla dát jen tři hvězdičky, ale nápad s magií, s čarodějnictvím, se záhadnými listinami a podivným Haraldem se mi líbil. Taaaakže jsem musela přimhouřit své kritické oko a jednu červenou hvězdičku přihodit.
Další knihu od této autorky si už asi nepřečtu, v pořadníku mé čtecí mánie jsou lepší kousky (tedy aspoň v to pevně doufám :-D).
Naprosto chytlavá knížka s velkým příběhem. Návraty do minulosti a atmosféra celého ostrova pomalu vybrušovaly celý román jako surový diamant, který se jistě bude dlouho blýskat v mé knihovně.
Jsem ráda, že jsem se v obchodě nechala lapit krásou a originalitou obálky, protože pod vizuální noblesou se schovávala i duše.
Už teď jsem zvědavá, co Peter May vykouzlil dál :-).
Marcus Zusak vyniká svým uměním písma. Každičké jeho slovo dokáže člověka zachytit a na duši vykouzlit pocity všeho druhu.
Já osobně jsem si vychutnávala kartu po kartě a jsem ráda za žolíka. Jak by řekl Ed, spousta lidí čeká na život za hranicemi těchto stránek ... A i já jsem mezi nimi.
Vsuvka:
Poselství s velkým P, cituji: "Jestli kluk jako ty dokáže sebrat a udělat, co jsi udělal pro všechny ty lidi, tak potom je toho možná schopen každý. Každý třeba dokáže žít za hranicemi svých schopností." (Aundrey)
Bohužel, jsem četla jako první Zlodějku knih, která jako jediná dokázala to, že jsem u knihy zamačkávala slzu. Na dlooooouuuho zůstane její příběh v mé mysli. Proto se neubráním lehkému srovnávání a hlavně pokud chci být spravedlivá, musím ubrat jednu hvězdičku z celkového hodnocení. Zlodějka rychleji uloupila mé srdce, promiň, Ede :-).
Přesto - můžu jen a jen všem doporučit! :-)
Děkuji, Markusi!
Uf! Uf! A zase UF!!! Mrazivé, hrozivé, nepochopitelně šílené a o to více, že se jedná o skutečný příběh. O skutečný život dosti lidí... Víc snad ani není potřeba k tomu psát...
Noooo tedy pane Fitzek, to byl mazec!
Musím po pravdě přiznat, že po přečtení několika desítek stránek jsem tomuto příběhu nedávala šanci. Myslela jsem si, jak vše mám prokouknuté a že autor záměrně využívá šílených prvků alá Dexter, aby aspoň něčím zaujal čtenáře... Jak převelice jsem se spletla :-)
Od druhé poloviny jsem hltala každé písmenko a absolutně jsem netušila, co přinese další a další stránka.
Navíc se mi líbila originalita zpětného číslování kapitol a stránek, což opravdu, jak se ukázalo na konci, mělo smysl. A to finále! Ufff...!!!
Jediné co mě při čtení rušilo, bylo velké množství tiskových chyb :-(
Kniha má zajímavý děj, krásné pasáže a občas mi přišla i divná (asi to bude pro mě nezvyklým způsobem Irvingova psaní... těžko posoudit, byla to moje první kniha od tohoto proslulého autora). Některé detailní pasáže týkající se potratů a porodů bych si možná odpustila, ale to by asi pak nebyl TEN PAN Irving :-)
Hlavní motto této knihy je " být užitečný". Takže prosím, buďte užiteční :-))