zpevSusannah komentáře u knih

Alena Mornštajnová zase nezklamala. Miluji její příběhy plné lidskosti, komplikovanosti a osudů. Kniha je jak horská dráha - nikdy člověk nemůže tušit, co mu přinese další hodina života. A o tom to je. To je to kouzlo, co spisovatelka vždycky dokáže vdechnout svým knihám.
Děkuju za to.

20 10.08.2019

Kniha je neskutečně čtivá, člověk ji zhltne a ani neví, jak se to stalo.
Malinko mě ale zarážejí některé situace, které Lale zažil. Byl to takový silný kontrast pozitivního myšlení na pozadí děsu a hrůzy holocaustu... Člověku se pak ani nechce věřit, že byl příběh napsaný podle reálné vzpovědi. Možná to tak lidé jen prostě mají - snaží se hrůzostrašné vzpomínky zaobalit do mírnějšího obalu krutosti a raději vzpomínat na lásku a dobré skutky. Ať tak či onak, kniha stojí za přečtení. Vkládá další dílek do skládačky zla, které ve mně bude vždy vyvolávat pocit bolesti a strachu...

15 05.08.2019

656 stran? Zbytečné...
Případy Lincolna Rhyma mě chytily za srdce od první knihy a obliba této série je stále stejná jako na úplném začátku. Přesto přese všechno však musím podotknout, že Ocelový polibek patří mezi ty méně silné kousky. Zbytečně moc stran a zbytečné omáčky okolo. A přitom takové zajímavé jádro příběhu tu je. Škoda, škoda, škoda...

4 24.07.2019

Tak to byl fajnový "zápisníček" do kabelky na cesty. Vždyť i můj diář je větší :-D.
Co ale kniha ztrácí na rozměrech, to dohání obsahově.
Životní lehkosti a těžkosti čtyř dospěláků, kteří si musí dokázat, že mají ještě "koule" na svým místě, i když už jim není nějakou tu dobu dvacet...
Hartl jednoduše do příběhu opět zakomponoval vtip, slova k zamyšlení a obyčejnost lidského bytí. Krásná práce! :-)

18 02.07.2019

Tak tohle byla parádní jízda! Po dočtení poslední stránky mi hlavou lítaly stále dvě stejné otázky - Co to bylo? Co se to právě stalo?
Deaver nám zde ukazuje, že nic není nikdy takové, jak se na první pohled zdá (nooo, možná ani na druhý a třetí pohled :-))... A i když už si slavnostně blahopřejeme, že jsme se dohrabali do očividně jasného finále, zjistíme, že opět jsme vedle jak ta jedle.
Vychytralý padouch + neomylný mozek Rhyma = jednoduše DOKONALÁ záležitost!

10 25.06.2019

Nevím.. Asi nebylo úplně nejlepší sáhnout po této knize hned po Haně. Stále mám totiž v sobě silné vzpomínky, které ne a ne odeznít. Tiché roky jsou opravdu tiché a Hanu nepřekřičely.
Přesto ale musím tento kousek opět ocenit. Alena Mornštajnová je prostě kouzelnice se slovy a dokáže i ledovcem pohnout. Obdivuji, jak ladně umí do příběhu zanést opravdovou lidskost a tím vypustit lavinu emocí na srdce čtenáře. Obyčejný příběh se tímto stává zcela vyjímečný.
Jsem vážně ráda, že jsem tuto spisovatelku objevila. Těším se na další hodiny strávené ve spárech slov z pera paní Mornštajnové.

18 11.06.2019

Došly mi slova! Snad poprvé nevím, co ke knize napsat. Srdce přitom nemlčí, ale urputně křičí a snaží se vést moji ruku po klávesnici...Já si ale myslím, že je škoda plýtvat slovy, protože ať napíšu cokoliv, nebude to znít tak jako hlas v mém nitru.
Silný příběh dělá velkou knihu.

45 04.06.2019

Víte, čeho jsem si všimla? Že v závěrech některých svých knížek Kingovi malinko přeskočí a do děje vloží něco šíleného. Něco, co mi hlava nepobere, něco, co ve mně vyvolá pocity typu "to jako myslí vážně??!!". Tento pocit jsem poprvé zažila u TO...
Když jsem ale začala s touto sérií, byla jsem celkem mile překvapena, jak si umí King poradit s prostým tématem - detektivka. Byly to pro mě sladké čtenářské lahůdky, taková ideální četba do metra. Ale teď? Opravdu vám to nepřipadalo už moc? Všechny ty rybičky, záblesky, střídání těl a podobně? Hmmmmm, nevím, nevím...
Jedinou kliku má King v tom, že jeho tvorbu miluju a ledacos mu odpustím. :-)

8 23.05.2019

Sračky jsou hovno a Kingoviny jsou časované bomby, které explodují v ten správný okamžik, tak aby čtenář zavřel knihu s pocitem, že sladká finální třešnička byla sežrána celá i se stopkou!
Druhý díl nezklamal, i když rozjezd byl malinko vleklý a rozpačitý oproti Panu Mercedesovi.
Těším se na poslední kousek z této série, protože čuchám, čuchám velkou jízdu :-).

12 13.05.2019

Za mě zase jedna z povedených Hartlovin.
Ano, jistě. Najdeme zde mouchy, ale v celkovém kontextu jsou pro mě jen malými muškami.
Musím ale souhlasit s ostatními, že těch postav zde možná bylo až moc. Pokud si člověk dal na nějakou dobu voraz, hned pochopil, že to nebyl úplně zase tak dobrý nápad. Já osobně jsem začala okamžitě plavat mezi jmény. Proto malé doporučení - zkuste tuto knížku při čtení moc neodkládat. Budete mít z toho hned lepší prožitek :-).
A závěrem? V skoro každé postavě jsem se svým způsobem našla. Tohle byla prostě parádní mozaika lidských vztahů, zklamání, bolesti, štěstí, lásky a dobrých konců. Občas si říkám, jak by to asi vypadalo, kdyby si můj život vzal do parády Patrik Hartl a přenesl ho na papír... :-)

8 24.04.2019

King. Stephen King. Prostě James Bond mezi spisovateli.
Miluji Kinga a jeho tak trochu jiný a ujetější postoj k psaní, alespoň co se týká hororů. Tohle ale bylo úplně jiné kafíčko. První třetinu jsem z knihy byla malinko zklamaná. Přišlo mi to takové obyčejné oproti severským kriminálkám, které hltám jedním dechem. Nemohla jsem se ubránit, že měl pan King zůstat radši u hororů.
Ale potom to přišlo!
Jako pomalu klíčící semínko se ve mně začaly objevovat pocity, které každý čtenář od pořádné knihy očekává a potřebuje - napětí, mráz a neustálá dychtivost po skvělém konci. 3x done!
Prostě paráda s velkým P. Opět král písma nezklamal. Takže jedeme dál - Právo nálezce...

12 15.04.2019

Tohle byla moje první kniha od autorky a musím uznat, že je skvělá! Zanechala ve mně všemožné pocity.
Příznám se ale, že ze začátku, prvních pár stran, jsem se moc nechytala. Ztrácela jsem se ve všech těch jménech začínajících na A, nedokázala jsem si zapamatovat, kdo je kdo, a samotný styl psaní mi přišel taky poněkud jiný, než jsem zvyklá. Stačilo ale pár dalších otočení a kniha mě zcela pohltila. Cítila jsem mrazení v zádech, smutek nad osudy lidí v té zatraceně šílené době a hlavou mi lítala jedna zásadní věta - není nad to žít v 21. století, i když vše má své mouchy ...
Těším se, až se mi do rukou dostanou další její knihy, protože tahle spisovatelka určitě stojí za pozornost.

21 21.03.2019

Já tu sérii prostě a jednoduše žeru! Co žeru! Já ji potřebuju!!! Potřebuju další a další díl. Je to moje další "krimi-droga".
Sestry byly opět povedené. Pohled do roku 1993, kdy Servaz jako mladý kluk s dlouhým hárošem nejistě rozjíždí svou policejní kariéru, je skvělý a chvilkami i úsměvný, obzvláště když víme, jakým týpkem se náš hrdina Martin stal.
V této knize prostě nechybělo nic - uzel, který se neustále rozmotával a zase utahoval, čtivost, napětí, atraktivita motivu a svým způsobem i tajemno, které přinesly sestry oblečené v šatech k prvnímu svatému přijímání.
Nezbývá mi nic jiného, než začít netrpělivě vyhlížet další díl. Doufám, že nebudu čekat zase moc dlouho :-).

8 15.03.2019

Tak tohle byla mistrovská jízda!
Lazar vás vystřelí z trenek a to přímo do výšek plného čtenářského adrenalinu a s každou otočenou stránkou nabírá děj větší a větší rychlost k dosažení absolutního uspokojení.
Jsem nadšená. Přestože je to sedmý díl v pořadí, Keplerovi neztrácí nic z toho, co je potřebné pro perfektní krimi. Svižnost, zvraty, dokonalý "staro-nový" padouch, žádné extra velké supermanovské činy členů vyšetřovacího týmu a finální wow efekt.
Díky, díky, díky! :-)

15 05.03.2019

Pokud přivřu obě oči na malinkatou štěrbinu a budu dělat, že jsem tu neviděla vykrádání charakterů Kingových postav z knihy TO (a že mě to ze začátku dost iritovalo), tak musím uznat, že zase tak zlé to nebylo.
Nápad s křídovými postavičkami byl zajímavý a měl obrovský potenciál, i když zde byl využit jen z části. Škoda.
Kniha však měla dobrý spád a nutně jsem potřebovala neustále vědět, co bude na další a další stránce. Což je za mě velké plus.
A závěr? Hmmm, vůbec nebyl špatný :-).. Určitě stálo za to si počkat na poslední list.

10 22.02.2019

Miluju Deavera a jeho inteligentní vrahy a ještě inteligentnějšího Lincolma Rhyma!
V tomto případě ale musím podotknout, že má láska k těmto lidem pro tentokrát nestačila na pět hvězd.
Nevím, ale něco mi tu vadilo. Možná to politické téma, možná spletitý uzel případu, který byl na můj vkus až moc prapodivně zacuchaný. Možná občasná hluchá místa (naštěstí nutkání přelítnout je halabala očima jsem odolala).
Ale což, i mistr tesař se občas utne. Jedeme dál. Ještě pár kousků v této sérii mě čeká :).
PS: Nepřestává mě neustále fascinovat sepsaná tabule důkazů. To jako vážně? To se jako všechno může na nějakou tabuli vejít? :-D

3 15.02.2019

Asi začínám měknout nebo co, ale jsem nadšená! Tahle kniha měla srdce.
Ukazuje, že život přináší stále nová překvapení a to i v případech, když už si myslíme, že je všechno na velký prdeček...
Absolutně nejoriginalnější mi přišla forma, jakou je tento celý příběh sourozenců vyprávěn. Z pohledu Veroniky a z pohledu Jáchyma. Je na každém, ke kterému životu se připojí jako první. Já zvolila Veroniku a vůbec toho nelituju. Vše ve finále do sebe krásně zapadlo jako puzzle dílky a výsledkem se stal román lapající moji čtenářskou duši.
Patriku, děkuji.

14 31.01.2019

Mám ráda tuhle sérii s Erikou. Zatím Bryndza nikdy nezklamal a ani zde tomu nebylo jinak.
Tentokrát zde hlavní roli hraje láska. Láska která v krajních případech dokáže dokonce stvořit vraha... Toto spojení (láska a zločin) je už klišé, ale pokaždé zafunguje. Bylo tomu tak i zde.
Kniha mě bavila, těšila jsem se na každé nové otočení listem. Přesto si myslím, že Bryndza už dokázal stvořit lepší krimi příběh. Proto jednu hvězdu strhávám za méně originální námět.

12 19.01.2019

Dámy a pánové, zrodila se superhvězda s vlastnostmi podobnými supermanovi a věštkyně! Ano, i tak by se dala charakterizovat hlavní postava profesora bioinformatiky...
Naštěstí má tato kniha několik předností, které se zasloužily o to, že z původních třech hvězd jsem udělala upgrade na čtyři. V první řadě musím vyzvednout dokonalou obálku, kterou se pokochají jak mé zrakové tak i hmatové vjemy. Dále je tu dost zajímavý a originální nápad s typem zabijáka - "šelma", sériový zabiják. A v neposlední řadě čtivost. Kniha díky krátkým kapitolám rychle odsýpala.
Škoda ale všech těch těžko uvěřitelných pasáží, na které se tu dá často narazit...

20 15.01.2019

Patrika Hartla mám ráda jako člověka. Miluju jeho nespoutaný smích a humor, kterým se prezentuje při různých talkshow. Je super pozorovat, jak se jeho bezprostřednost odráží i v jeho tvorbě.
Malý pražský erotikon byl pro mě milým překvapením. Skvěle vykreslené postavy a jejich životní trable napříč celou generací. Bavilo mě pozorovat, jak se pohled na život a na problémy s tím spojené u každého člověka mění s postupně přibývajícími roky. Vše bylo popsáno tak lidsky, přirozeně a reálně.
Kniha mě chytla za srdce a určitě musím okusit i další "Hartloviny".

12 07.01.2019