Zuzíček77 komentáře u knih

(SPOILER) Dcera safíru je zajímavá kniha od české autorky, některé věci byli dobré jiné slabší ale jako celek si myslím, že je kniha čtivá a svým způsobem zajímavá. Už jen vymyslet vlastní svět a vizualizovat ho je určitě náročné. Kniha Vás okamžitě vtáhne do děje, ale chvilkama to pro mě bylo takové zmatené, máme zde 7 rodů a moc jsem nevěděla jak si je představit například Nigrédy (nevím proč se mi v hlavě pořád vizualizovaly mořské panny). Tam prostě moje představivost trochu tápala, kdo je co zač. Dále tu máme 4 lovce u nich mi zase trochu chybělo nějaké rozvedení jejich výcviku a kouzel, protože když bylo kouzlo napsané a u toho, že tyhle kozla by Nigrédy neměli umět, tak vlastně nevím co by kdo měl umět a proč. Dále máme jednu princeznu, která je ale pro mě taková nevýrazná jelikož krom toho, že cestuje mezi světy a něco vidí, vlastně jen omdlívá a nebo ji někde drží a ona nic nedělá. Plusem pro mě byly krátké kapitoly a svižný děj kde se stále něco děje, kniha je krátká a tak děj není zbytečně natahovaný. Co mi trochu mátlo hlavu byli začáteční písmena jmen pod kapitolami, tam když ty postavy neznám jsem musela kolikrát listovat zpět abych věděla o koho zrovna jde. Mezi hlavními hrdiny je pouto ale vlastně jsem asi nepochopila kde se vzalo a proč. Měla jsem z toho takové rozporuplné pocity ale i přes pár věcí co jsem nějak nepobrala to příběh byl hezký, dokonce s trochou poezie. Určitě ráda podpořím české autory a jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst. Ještě podotknu, kniha má opravdu nádhernou obálku, ta mě opravdu okouzlila.

11.03.2025

(SPOILER) Tohle byla tak krásná kniha, která se tak krásně četla. Knihu jsem koupila na čtečku ve výprodeji, očekávání jsem neměla nijaké. A proto jsem ráda, že mě kniha mile překvapila. Příběh se z většiny části odehrává v Dreamlandu a už to prostředí dává knize jasný plusový body, protože kdo by nechtěl trávit čas v zábavním parku i když pouze jako zaměstnanec. Začala bych Rowanem, který je samozřejmě z bohaté rodiny, které patří právě Dreamland. Po smrti dědečka Rowan a jeho bratři dostanou úkoly, Rowan má dělat ředitele parku. Je to klasicky odtažitý a chladný šéf pro kterého jsou všichni pouze otravné mouchy. I přes to jsem ho okamžitě milovala. Jeho rodinný příběh má grády a vlastně jde i pochopit jeho studenost a nezájem. Je skvělé číst o tom jak se hned od začátku mění k lepšímu. Zahra v něm probudí něco co ani neví, že v sobě ještě má. Zahra a její příběh je také velice zajímavý, ji nejde nemilovat za to jaká je. Oni dva mají od začátku absolutně super energii a proto je jejich příběh pro mě srdcový. V knize nechybí podle mě vůbec nic. Určitě si nenechám ujít další dva díly, kteří mají od dědečka zase jiné úkoly a myslím, že to bude zajímavé celkově.

Z knihy:
- „Protože od toho jsou přátelé. Musíme se navzájem vystrkovat z komfortní zóny. Protože když se ničeho nebojíš..."
„Tak se nikam neposouváš."
- Pokud v sebe nevěříš sama, nebude v tebe věřit nikdo.
- Co když opravdu chtěl pomoct?
Pokud ano, pak jsem si jeho vstřícným gestem právě utřela zadek.
- Srovnáváš se s fiktivními postavami, které zbožňuje Zahra? Jdi v prd... V naprosté prd...
- Život, který dosud žil, ve mně vyvolává úzkost. Raději budu chudá a šťastná než bohatá a zoufalá.
- Jiskření je slabé slovo. Mezi námi dvěma panuje horoucí peklo, až mám strach, že vzplanu, když se ho dotknu. Vzhledem k tomu, že zamilovat se do Rowana je jako hrát si s ohněm, je to velmi příhodné.

IG: zuzcin_bookstagram

04.03.2025

(SPOILER) Tentokrát se s Rose vydáváme mimo akademii, kde začíná lov na Dimitrie. V předchozím díle se mi rozpadlo srdce spolu s tím jejím. Rose cestuje do Ruska a tato pasáž pro mě byla spíše nudná. Nějaká akce tam sem tam byla, ale nebylo to nic extra. O trochu lepší bylo když se Rose dostane k Belikovým domu, do domu, plného lásky. Pak to ale bylo spíše takové tápání kam půjde, jestli nezůstane a co vlastně bude dělat. Ovšem objevuje se nám tu postava Abe, který se za každou cenu snaží aby Rose z Ruska zmizela. Potkáváme také další uživatelku Éteru a stínem políbeného a dozvíme se, nějaké ty nové informace. Rose ve volné chvíli přes pouto navštěvuje Lissu a jí zase navštěvuje ve snech Adrian. Je to fajn, protože alespoň víme co se děje na akademii. Když už konečně najde Dimitrije, tak to co se pak všechno dělo, to bych tu knihu nejraději rozkousala!!! Ale v té chvíli se kniha vlastně konečně rozjede. Rose je mimo protože je omámená a když za ní přijde Adrian ve snu ona mu řekne ať už nechodí, je jí i jedno, že se s Lissou něco děje. Na akademii se mezitím objevila Avery, která mi teda nesedla hned od začátku, očividně jsem tušila proč. Ke konci to byla opravdu smršť všeho. Příběh je opravdu propracovaný a až na ten začátek je i tato kniha super.

Z knihy:
- „Neber si to osobně. Jenom tě zkoušela. Chtěla se přesvědčit, že jsi dost dobrá pro jejího vnuka."
„Jaký to má smysl? Vždyť je mrtvý."
- „Máš dobré srdce, Rose. Chápu, proč tě Dimka miloval."
- Ten starý Dimitrij by chtěl, abys žila. Jestli jsi ho opravdu milovala, pak musíš žít dál.

(SPOILER) Třetí díl z prostředí Vampýrské akademie, přináší ještě více zvratů a akce. Vždycky si říkám, že nic nemůže překonat první díl ale tady to teda graduje a graduje. Rose nám začíná pomalu šílet, ale nechce nikomu nic říct aby ji neměli za blázna a málem na to doplatí. Konečně nám v tomto díle začíná terénní praxe strážců, která je samozřejmě sama o sobě akční, ale nebylo by to ono kdyby těch zvratů nebylo ještě více než člověk čeká. Také se vypravíme na královský dvůr, kde jde vyloženě královna proti Rose, protože si myslí, že má něco s Adrianem. Dozvídáme se konečně podrobnosti o tom co znamená Stínem políbená a všechno tím pádem začíná dávat smysl. Rose totiž odčerpavá všechno zlo z Lissy, proto je stále tak náladová a podrážděná a to jsem teda nečekala, takže už chápu proč se občas chovala tak, že mi lezla krkem. Konečně jsme se v tomto díle dočkali i sblížení Rose a Dimitrije oni dva jsou si prostě souzení. Další bum je když strigojové napadlou akademii. Z téhle akce jsem měla až husí kůži a Christian s Rose byli neskuteční.
V tomto díle jsem si opravdu oblíbila Christiana, který se nebál jít do boje. Rose byla v tomhle díle zatím nejlepší, když už člověk všechno pochopí tak ji nejde nemít rád. V minulém díle mi Adrian trochu pil krev ale i on je v tomto díle lepší a vlastně jsem si ho docela oblíbila. Začíná se nám tu skládat super parta lidí a věřím, že další díly budou dále gradovat, protože od doby kdy strigojové napadnou akademii jsem jen třeštila oči a byla v šoku. Končí nám to zase otevřeně a tak jsem zvědavá na čtvrtý díl. Jsem ráda, že jsem se k této sérii mohla vrátit.

Z knihy:
- „Copak jsi neposlouchala? Viděl jsem tě ve Spokane. Někdo jako ty to nezvorá ani nezpanikaří."
- „Liss, měla by sis dát aspoň hodinku oraz, aby ses zklidnila. Jinak řekneš něco tak debilního jako Christian a budu to já, kdo bude muset napravit tenhle bordel jako ostatně vždy."
- „Udělal bych spoustu věcí, abych tě ochránil, Rozo."
- „Proč jsem se o tom dozvěděl až teď? Proč jsi mi to neřekla dřív? Víš, jaké to je? Víš, jaké to pro mě je, když tě vidím takhle trpět, a přitom vůbec nevím, co se děje? Víš, jak strašně jsem se bál?"
- Život i smrt jsou tak nepředvídatelné. Mají k sobě tak blízko. Žijeme z okamžiku na okamžik a nikdy nevíme, kdo bude další na řadě, aby opustil tenhle svět.
- „Ztratíš to, čeho si ceníš nejvíc, tak to opatruj, dokud to máš."

IG: zuzcin_bookstagram

18.02.2025

(SPOILER) Druhý díl, nám už přináší o mnoho více akce, a přináší nám nové postavy. Musím říct, že Rose mi v tomhle díle chvilkama lezla na nervy, nějaké její pohnutky mě úplně zvedli ze židle, ale dokázala to pak zase vykompenzovat jinými věcmi. Její pouto s Lissou mi příjde čím dál tím více zajímavé a dozvídáme se o něm více a více. Do školy přijíždí spousta nových strážců, kvůli útoku na královskou Morojskou rodinu. Mezi strážci je i matka Rose, kterou jsem si tedy taky moc neoblíbila, i když nakonec jsou si ty dvě dost podobné. Celá škola odjíždí na Vánoční prázdniny do lyžařského střediska které jsem si okamžitě zamilovala. Tady také poznáme novou významnou postavu Adriana, který mi teda taky trochu leze na nervy ale dokáže i okouzlit. Dozvídáme se zde spoustu nových věcí a přijde mi, že akce je tam opravdu dost tak se člověk nemá šanci nudit. Posledních cca 80 stran bylo teda hustých, tam jsem skoro ani nedýchala.
Když to shrnu tak druhý díl si z dřívějška moc nepamatuju a musím říct, že se mi líbil více než ten první. Chápu ale, že první díl spíše seznámení s okolím a s postavami.

Z knihy:
- Mimochodem, jmenuju se Rose Hathawayová. Je mi sedmnáct a učím se chránit a zabíjet vampýry. Jsem zamilovaná do naprosto nevhodného kluka a mám nejlepší kamarádku, jejíž divná magie ji přivádí k šílenství. Ale, nikdo neříká, že střední škola je jednoduchá.
- Jedna věc byla smířit se s tím, že Dimitrije nemůžu mít. Ale zjistit, že někdo jiný ho mít může, to bylo něco docela jiného.
- Lásku si nemůžete vynutit, napadlo mě. Buď tu je, nebo není. A když tu není, musíte být schopni si to přiznat. Pokud se ale láska dostaví, musíte dělat, co je třeba, aby jste své milované ochránili.
- Každý má kolem sebe světlo, až na tebe. Ty kole sebe máš stíny.

08.02.2025

(SPOILER) Woodhill pro mě byl trochu oříšek, kniha mi přišla do ruky nejspíš v nevhodnou chvíli. Jiné knížky se mi četli samy ale do téhle jsem se prostě nějak nemohla dostat. Ze začátku mě ten příběh asi nějak nevtáhl ani postavy mě nějak extra neoslovily. Když už se ale Lexi dostala do Woodhillu, tak to byla jiná. Tam jsem si oblíbila jak místo tak i místní lidi a Lexi se začala konečně trochu otvírat. Kniha má určitě zajímavý příběh jen je trochu škoda, že nevíme více o tom proč opona spadla a jak k tomu asi došlo. V knize nechybí romatická linka, ale není nijak přehnaná a vlastně mě na tom dost bavila. Ke konci přišlo pár šoků a dost zvratů takže konečný výsledek za mě super. Určitě si někdy knihu přečtu znovu abych ji neměla tak rozkouskovanou.

Z knihy:
- „Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi."
- „Přepych , moc a pocit bezpečí dokáže v člověku vyvolat ty nejhorší vlastnosti a probouzí v nich touhu po něčem... víc. Lidé měli vše, co potřebovali, a přesto nebyli spokojeni. Zvyšovali své standarty do takové míry, až měli pocit, že vlastně mohou dostat a dělat všechno, protože na to mají právo."
- „Člověk vidí smrt na každém rohu, ale stejně ho stále překvapuje."
- „Říká se, že špatný zážitek v nás vyvolává buď to nejlepší, nebo nejhorší."
- Možná, že mě život několikrát pěkně nakopal, ale kdyby nebylo těch kopanců, bůhví kde bych skončila. Nebo kým bych byla. Všechno špatné, co se mi kdy stalo, utvářelo moji osobnost a udělalo mě to tím, kým jsem teď.

2 29.01.2025

(SPOILER) Tohle je pro mě obrovská nostalgie, četla jsem celou tuto sérii před 14 lety a musím říct, že mě to baví pořád stejně. První díl jsem si jakž takž pamatovala, možná i díky tomu, že je jednička zfilmovaná.
Rose a Lisu si myslím, že nejde nemilovat, dvě nejlepší kamarádky, z toho jedna princezna a druhá její strážkyně. Jejich pouto mě neskutečně baví, protože pojďme si říct, že každý by alespoň jednou chtěl někomu vidět do hlavy. Samozřejmě k tomu ale patří i jisté nevýhody, které musíte pociťovat i když o ně nestojíte. U Rose jediné čeho je až moc je její krása, která je tam zbytečně hodně krát zdůrazněná.
V tomto díle se tak nějak seznamujeme se světem Morojů a jejich strážců na akademii Svatého Vladimíra. Jako na každé škole, tady prožíváme, lásky, nenávist, přátelství a spoustu zvratů, které jsou opravdu napínavé. Na to že je kniha vydaná před 16 lety tak se klidně může řadit i v dnešní době mezi oblíbené. V knize mi nechybí nic, oceňuji na ni, že tam není mnoho milostných scén a spíše se autorka soustředila na děj okolo. Kniha se čte za mě neskutečně dobře a stránky jen sviští pod rukama.

Z knihy:
- Čím víc to používá, tím je to horší. Zastav ji, Rose. Zastav ji dřív, než si toho všimnou a odvedou ji pryč. Dostaň ji odtud.
- „Tentokrát se o všechno postarám já, Rose. O všechno"
- „Ty jsi stínem políbená! Musíš se o ni postarat!"
- Nikdy jsem nepotkala nikoho jiného, kdo by bral práci strážce tak vážně, kdo by chápal všechny ty důsledky života a smrti.
- „Ne, Rozo. Ty zůstaneš tady."
„K čertu s tím. Musím jí jít pomoct."
„Už jsi jí pomohla. Svou práci jsi odvedla. Zvládlas to skvěle. Ale tohle není místo pro tebe. Ona i já, oba potřebujeme, aby jsi zůstala v bezpečí."
- „Byla jsi políbená stíny. Vstoupila jsi do Smrti, přešla jsi na druhou stranu a vrátila se. Myslíš, že něco takového nezanechá na tvé duši stopy?"
- „Ne. Kdybych si dovolil milovat tě, nechránil bych ji vlastním tělem. Tím bych totiž chránil tebe."
- „Ty s ní máš taky pouto , že jo? Přivedla tě zpátky. Jsi stínem políbený."

IG: zuzcin_bookstagram

(SPOILER) Pokračování příběhu Lany a Dylana bylo opět strhující! Od první stránky a až do poslední to byl zase velký masakr. První díl nám skončil sebevraždou a já zůstala koukat s pusou dokořán, se slovy co se to krucinál právě stalo. Druhý díl nám tedy nezačíná moc šťastně. Lana se po vydání skandálního článku, který nepsala ale byla vedená jakou autorka, vydala zpět na farmu k rodině. Dylan na ní měl vztek a řekl jí, že už ji nikdy nechce vidět.
Jejich příběh je opravdu epický, líbí se mi jaká osobnost roste z Dylana, že už konečně uvažuje trochu dospěle a probouzí se v něm city. V tomto díle udělá hodně velkých kroků u kterých jsem zase zírala buď pusou dokořán a nebo jsem se culila jako blázen.
Lana se pokouší dostat z traumatu, které ji způsobily spoluhráči Dylana. Ráda jsem se s ní v knize vydala na farmu a poznala s ní její skvělou rodinu. I přesto jsem ale byla šťastná když se konečně vrátila do školy, kde se to ovšem neobešlo bez dalších zvratů z kterých až mrazilo.
Tess M. Puffrová opravdu umí psát skvěle, příběh se zaryje pod kůži a nepustí a tohle přesně miluju. Děkuji za super příběh plný zvratů, emocí a všeho co tyto knihy vyvolávají. Zůstávají u mě v knihovně.

Z knihy:
- Chtěla mě, pořád do mě byla zamilovaná, to jsem poznal skoro hned, jak jsem ji spatřil. Jo, zranil jsem ji, ale nic se nezměnilo.
- „Hádám, že to není ta fotka, co mám v mobilu já, protože tam nejsi nahá. Takže - kdo to udělal?!"
- „Chtěl jsem bejt její alfou a omegou, ale nakonec byla ona mojí."

Ještě mám v knize zvýrazněné nějaké spoilery ale víc prozrazovat nebudu. Tak moc jsem knihu hltala, že jsem si toho zvýraznila minimum.

IG: zuzcin_bookstagram

3 21.01.2025

(SPOILER) Na tuto knihu jsem se opravdu těšila, anotace mě nalákala ale i obal knihy je povedený. Bohužel se mi tento příběh nějak nedostal pod kůži. Četla jsem ho spíše tak roboticky. Sám o sobě je to skvělý příběh s tajemnými vraždami. Oceňuji od autora, že psal o místě kde vyrostl, protože se do toho jak je vše popsané člověk lépe vžije. Líbilo se mi jak psal o své rodině a co vše ve městě zažívali. Ale celkově mě to opravdu moc nevtáhlo nějak ani sama nevím čím by to mohlo být.
V knize mi i trochu překáželi fotky, jelikož víme, že je ten příběh smyšlený tak jsou fotky uměle vytvořené. Kdyby to byl pravdivý příběh samozřejmě tam bych fotky uvítala. Nejvíce mě kniha vtáhla až ke konci příběhu kde se konečně vše rozuzlí. Celkově na mě kniha působila tak na 2,5 hvězdy.

Z knihy:
- Říkejte si, že jsem třeba naivní, ale podle mě se některé věci prostě pochopit nedají.
Mnoho v životě - a ve smrti - je záhadou.

1 15.01.2025

(SPOILER) Tuhle knihu jsem viděla snad úplně všude, když se hrálo Mistrovství Světa v hokeji. Trochu jsem se toho bála aby mi nepřipomínalo film Ledové ostří. To se naštěstí nestalo. Tyhle tématiky jako je hokej a krasobruslení opravdu miluju. Kniha se mi opravdu líbila. Stassie si šla těžce za svým, což je v těchto sportech běžné. Nesnášela jejich školní hokejový tým, zhoršilo se to když někdo zničil kluziště. Nenáviděla je ještě více, ovšem trenéři jim připravily "speed dating" aby spolu dokázali vycházet, protože se budou muset dělit jen o jedno kluziště. Tam se trochu ledy prolomily. S Nathanem měli sexuální napětí, že jiskry lítali. Zvratů tam bylo opravdu hodně a děj krásně plynul takže stánky lítaly pod rukama. Líbilo se mi i to že hokejový tým Stassie miloval, bylo to zase trochu jiné než ty věčné souboje. Překvapila mě i rychle vyvinutá láska mezi Natem a Stassie, říkala jsem si jestli to není moc brzy ale nebylo. Jediný co mi na knize chvilkama už lezlo krkem bylo na mě až moc sexuálních scén, už jsem pak ty stránky přeskakovala. Kdo mě vytáčel hned od začátku byl teda Aaron ale to nejspíše autorka přesně tak zamýšlela. Shrnula bych to tak, že jsem si knihu opravdu oblíbila a určitě zůstává v mé knihovně už jen kvůli té tématice.

Z knihy:
-„Jen počkej, budeš okouzlen."
„Tebou jsem okouzlen už dávno, Asastassio."

-Kapitán hokejového týmu neudrží krok se stošedesáticentimetrovou krasobruslařkou! Tohle nepřežiju.

-„Odmítnutí je děsivé, ale stejně děsivý je i život s tím, že nikdy nevíte, co by se mohlo stát, kdybyste zvolila upřímnost.

IG: zuzcin_bookstagram

1 29.12.2024

(SPOILER) Třetí díl z Katmerské akademie mě opět nezklamal. Tato autorka ví jak z lidí vyždímat nějaké emoce. Začátek knihy se nese v poněkud smutném duchu kvůli Xavierově ztrátě, a ještě k tomu přerušení pouta mezi Jaxonem a Grace. Do toho aby toho nebylo málo, jim jde po krku Cyrus, který chce vyhladit Grace kvůli jejímu chrličovi. Kniha je pěkná bichle ale musím říct, že jsem se ani trochu nenudila.

Grace je skvělá postava, která ještě před půl rokem ani nevěděla, že existují jiní tvorové a nakonec je jedním z nich a neuvěřitelně roste. Snaží se vyřešit vše aby byl konečně klid, což si myslím, že se jen tak nestane. Přesto, že už nemá pouto s Jaxonem mu chce stále stát po boku a nechce aby se mu cokoliv stalo.

Hudson se mi zasel zaryl pod kůži trochu hlouběji, díky jeho chování ke Grace a to jak bere celou tu situaci. Z prvního dílu jsem si myslela, že se bratři nesnášejí ale nakonec je to Hudson kdo nejvíce miluje Jaxona a položil by za něj život.
Je tady opravdu hodně zvratů z kterých mi až slzeli oči. Také zde poznáváme nové světy. Svět obrů jsem si okamžitě zamilovala, bylo to nádherně popsané místo. Vězení bylo opravdu šílené a bylo popsané opravdu tak dobře, že jsem tu bolest prožívala s nimi. Také nám přibyli nové postavy a různá stvoření, a jsou taky krásně vykreslení. Shrnu to tak, že je to prostě srdcovka a už se těším na další díl.

Z knihy:
- „No jo. Vždycky sis vymyslela místo, kam bys mě chtěla vzít, až se osvobodíme. S jistotou, že kdybych viděl všechny věci, které se dají na světe milovat, už bych nebyl tak zlý."
- Já. Grace Fosterová, dívka, uvnitř chrliče, ho pořád miluju. Cítím to, když se na něj dívám. Cítím to, když se mě dotýká. Jak je teda možné, že on to necítí?
-„Miluju svého bratra víc než ty. Zemřel jsem pro něj. Ale nehodlám pro něj umřít znovu, a to, co mi děláš, Grace - ty mě pomalu zabíjíš."

29.12.2024

(SPOILER) Druhý díl série Never After nezklamal. Bylo to opět super počtení i když musím říct, že první díl se mi líbil o trošičku více. Ovšem tady mě okouzlilo prostředí královské rodiny. Další nádhera pro mě byl rodinný erb (mám slabost pro lvi). Kniha je klasická dark romance a já si ji strašně zamilovala. Děj byl dost napínavý takže se člověk opravdu nenudí, je tam opravdu dost zvratů a u některých jsem zírala s pusou dokořán.

Tristan byl skvěle vykreslená postava typického záporáka s velkými cíli. Ovšem i u něj občas srdce pookřálo i když šlo vesměs o jeho dobro. Vadilo mi tak akorát jak i jiní zmiňují v komentářích, že je skoro všude o jeho kapičce. To už mi chvílemi opravdu lezlo krkem.

Postava Sáry která byla v tomto příběhu vlastně také záporačka s tím jsem se ještě nesetkala, takže vlastně pro mě příjemná změna. Je sice popisovaná jako nádherná, milá a ideální na královnu a její přetvářka je skvělá.

Jinak musím podoktnout, že obálka je nádherná a styl jak je kniha napsaná je opravdu super. Tahle série bude jedna z mých oblíbených.

Z knihy:
- Můj žaludek stoupá a klesá jako lavina. Vím, že bych měl odejít, ale nedokážu se pohnout.
Protože tohle je ona.
Nová královna, bratrova nastávající choť , právě dorazila.

- „Hrubá síla může vyhrát válku, ale naše síla tkví v trpělivosti. V plánování. To dokáže rozvracet říše. Jednota je naše síla, svár náš pád."

- „Úzkost je slabina každého, koho se někdy dotkne. I pro mě."
- „Nemůžu jíst. Nemůžu spát. Do haj..., nedokážu se ani nadechnout, aniž bych na tebe nemyslel."
- „Ale ty..."
„Ty bys mohla spálit celé království na prach a já bych se s radostí přebrodil přes uhlíky, jen abych se ti mohl sklonit u nohou."

2 19.11.2024

(SPOILER) Miluju to!!! Tahle série prostě nejde jen tak odložit a nečíst dál. Pořád se tam něco děje a když jsem chvilku nečetla, byla jsem z toho na nervy. Autorka píše opravdu čtivě, dokážu se tak jednoduše do příběhu vžít, že ani nevnímám okolí. Příběh krásně navazuje tam kde první díl skončil. Tyhle knihy se mi tak dostaly pod kůži, že i když jsem mezi nimi přečetla další knihy tak jsem okamžitě věděla co vše se dělo v prvním díle.

Violet prostě miluju, je až neskutečné co se té postavě děje a i když je stále vykreslovaná jako slabý jedinec, tak pro mě je neskutečně silná. Druhý ročník jí dává zabrat snad ještě více než první a je to tedy masakr. Xadena ze začátku moc nevídáme ale i bez jejich společné dějové linky je to masakr emocí. Jejich vztah se tam ale i tak dost řeší, ale ne nijak otravně, ubylo i milostných scén což i trochu oceňuji. Přibyde dost nových postav a některé bych teda hned zase dala pryč ale bez nich by to taky nebylo ono. Parta je to celkově skvělá a pokaždé když o někoho přijdou tak jsem na prášky. U prvního dílu i druhého jsem propukávala pláč a kolikrát nadávala jak špaček. Konec byl zase takový, že jsem se tu málem rozskočila. Opravdu se těším na další díl už aby byl.

Z knihy:
- „Protože ty ses nezamilovala do obyčejného jezdce. Zamilovala ses do vůdce revoluce."
- „Kdykoliv jsme spolu , tak trénujeme nebo bojujeme. Nemáme čas na dlouhé procházky kolem řeky nebo na cokoliv, co se tady dá považovat za romantiku."
- „Violence, nezapomeň , že křehké je jen tělo. Ty jsi nezlomná."
- „V Aretii jsem ti řekl, že bych radši prohrál celou tuhle válku, než žil bez tebe."
- Mohl bys mi obrátit celý svět naruby, a já bych tě pořád milovala. Mohl bys udržovat tajemství , vést revoluci, deptat mě k zbláznění, nejspíš mě i zničit, a já bych tě pořád milovala."

5 06.11.2024

Knihy od Darcy je prostě sázka na jistotu. Její strašidelné domy naprosto miluji. Tato kniha se však od ostatních strašidelných domů lišila a to mě neskutečně bavilo. Tentokrát je vlastně příběh vyprávěn duchem, který ovšem není zlý. Příběh je za mě opravdu dobře napsaný, čte se to opravdu rychle. Dokonce je tam i dost zvratů takže jsem se ani chvilku nenudila. Není to za mě horor ze kterého bych nespala ale ta propracovanost je opravdu skvělá. Párkrát jsem měla husí kůži a chvilkama jsem měla slzy na krajíčku. Byl to pro mě až dojemný příběh.

Z knihy:
- „Nebylo to nic zásadního. Tisíc drobných ranek od papíru, které si člověk v průběhu života přivodí, může působit zcela bezvýznamně, ale když žádné z nich nedovolíte, aby se zahojila, zhnisají a slijí se v něco hnusného."

- Poučení, které z bajky pro děti plyne, je lehce srozumitelné: arogance vede k ponížení, vytrvalost nakonec k úspěchu.

06.11.2024

(SPOILER) Miluju tuto sérii z Fletcherovi univerzity. Třetí díl, které je záhadné Lenny o, které vlastně nikdo kromě Carly nic neví. Na tenhle příběh jsem se opravdu těšila. Lenny už známe od prvního dílu i když tam jenom tak okrajově, v druhém díle už byla trochu více ale nic jsme o ní nevěděli, prostě jedna velká záhada tahle holka.

O Lenny bych jen řekla prostě Wau, její příběh mě opravdu vtáhl do knihy a potřebovala jsem za každou cenu vědět jak tohle všechno dopadne. Tahle holka se oblíká pouze do černého vytahaného a dlouhého oblečení aby nikdo neodhalil co je ke studiu její práce. Musím říct, že bych si k ní tohle zaměstnání netipla vůbec a byla jsem opravdu překvapená celým průběhem jejího života. Nakonec to všechno dávalo smysl, a když se pak začala otevírat ostatním tak jsem se tady tetelila blahem.

Creed mi byl sympatický od začátku, taková veselá kopa. Pro svého nejlepšího kamaráda by šel světa kraj a tak to má v přátelství být. I jeho příběh je silný a jsem ráda, že se o něm člověk dozví víc. Oni dva jako nejlepší přátelé, kteří se ale tak milují, až to bolí a ani jeden z nich to tomu druhému není schopný říct.

Z knihy:
- „Prosím tě, nezačínej zase, jako bys za ty tři roky, o který jsi starší než já, sežral všechnu moudrost světa."

- Byli jsme jako vykolejený vlak. Pohromě se už nedalo zabránit a brzdit už se nedalo.

- „Čeho se bojíš? Ukaž lidem, kdo jsi. Jestli se od tebe odvrátí, nezaslouží si tě. Kromě toho , lidi si vždycky najdou nějakej důvod, proč se od tebe odvrátit.

- „Jme do sebe už roky zamilovaní a stáli jsme v cestě sami sobě. Prostě jsme k sobě měli bejt upřímní."

1 10.10.2024

Tenhle psycho thriller mě teda okamžitě tak pohltil, až jsem si říkala čím to je. Pak mi to ale došlo, příběh o sousedech, ve čtvrti kde se nikdy nic nestalo. Tohle prostě funguje dobře, protože se to opravdu děje. Všude milý sousedi, kteří se skoro ani neznají ale jsou k sobě slušní, už jen kvůli dětem a nebo práci ze které se znají. Pak se ale něco stane a hází špínu jeden na druhého, a říkají o sobě věci, které se ani nestali. Myslím si, že je tam i dost věcí k zamyšlení a to se mi v knihách opravdu líbí. Příběh je určitě super ke konci jsem opravdu byla překvapená, kdo za tím vším stojí a jak to celé dopadlo. Za mě tady pět hvězdiček, sice vím, že už se ke knize znovu nevrátím ale byla napsaná opravdu dobře. Škoda jen toho konce, tam by mě opravdu zajímalo jak to dopadlo.

8 10.10.2024

(SPOILER) Tato kniha, mě totálně uhranula svou nádhernou obálkou. Fantasy miluju, hlavně to kde se vyskytují upíři takže volba byla jasná, tohle prostě musím přečíst. Ovšem když jsem číst začala, tak jsem si říkala a jéje po čem jsem to sáhla tohle asi nebude úplně ono. Do strany 50 jsem se s tím vážně prala abych vůbec četla dál, nějak mě to do té doby nezaujalo. Naštěstí se to po zahájení Kejari prolomilo a v tu chvíli mě kniha začala opravdu bavit. Vykreslení světa bylo popsané hezky, glosář byl opravdu detailně popsaný což bylo za mě fajn.

Oraya se mi líbila, hlavně v tom jak byla skvěle vycvičená na to že byla pouze člověk. Tam kde vyrůstala musela být opatrná, nikomu nevěřit a hlavně být pořád ve střehu. Raihn mě samozřejmě hned okouzlil a vážně jsem si ho oblíbila. K Oraye se choval moc hezky po celou dobu a jeho charakter byl opravdu super. Ovšem na konci se toho semlelo tolik, že jsem vlastně nevěděla co se to k čertu vlastně děje a kdo je tedy ten hodný nebo zlý nebo cože. Nakonec dávám knize čtyři hvězdy, hlavně díky tomu Kejari, které tedy bylo popsané božsky. Jsem zvědavá co se bude odehrávat v díle dalším. Jinak mi tedy úplně nesedli křídla u upírů to mi tam trochu vadilo.

Z knihy:
- Strach je jen přehlídka fyzických reakcí.

- „Dělá tvrďáka, ale někoho potřebuje. A ty se mu líbíš."
Kdepak nelíbím chtěla jsem jí říct. Neměla bych se mu líbit. To
nejhorší, co by mohl udělat, je dovolit, abych se mu líbila.

- Já toho muže budu muset zabít. A nevím jestli to dokážu.

- „Ty se mě pořád bojíš? I po tom všem? Do prdele, já nejsem
žádný zvíře, Orayo,"

- Některé okamžiky během pár vteřin vyprchají, zatímco jiné se
mu nesmazatelně otisknou do duše.

2 10.10.2024

(SPOILER) Kniha Molly mě nalákala anotací a vlastně trochu i obálkou tak se mi zalíbila na první pohled. Knihu jsem měla přečtenou opravdu rychle. V knize se pořád něco dělo což bylo fajn ale možná jsem ten příběh čekala malinko drsnější. Samozřejmě příběh je to silný to neříkám ale nějak jsem se do toho nemohla pořádně dostat. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla ale znovu ji už číst nepotřebuji.

Molly, silná holka která měla těžký život. Pochopitelně žije na hraně zákona i když si myslím, že to není úplně potřeba. Je pochopitelné, že si chce svůj děsný život něčím kompenzovat ale některé její akce a chování mi opravdu lezlo na nervy. Moc tomu nepomáhali ani lidé v jejím okolí.

Viktor byl na mě zase až moc andělský. Takový truhlík který si nechá všechno líbit a pro Molly by udělal všechno. Je pochopitelné proč to dělá nakonec jsem byla ráda, že je takový jaký je ale ze začátku mě to trochu rozčilovalo.

Knihu celkově hodnotím pozitivně, bylo tam hodně akce, dramatu, nepříjemných i dojemných věcí. Kapitoly jsou krátké a o to rychleji se kniha čte, což ocenuji.

Z knihy:
- „Ne, sladká Molly. Projížďka skončila. Ukradla si moje auto. Ten mustang je můj, krasotinko. Takže teď padej."

- „Já žiju jen tím, co je dneska. Zítřek ještě není a možná ani nebude."

IG: zuzcin_bookstagram

19.09.2024

(SPOILER) Poslední díl z mého oblíbeného městečka Green Valley, trochu jsem se toho bála když už je to pátý díl v sérii. Ovšem musím uznat, že každý díl je úplně jiný a u žádného z nich jsem se ani trochu nenudila. Miluju to prostředí Skalistých hor a malého městečka, kde se všichni znají a tvoří tak idylické místo k žití.

Sama už jsme trochu poznali v předchozím díle, takový sympaťák, který se vrátil domů ze zahraničí a rovnou si s sebou přivezl dcerku, o kterou se ovšem stará sám.

Leonie mě okouzlila snad od první stránky. Líbilo se mi, že si pevně jde za svým i když jí to úplně nevychází podle představ. Profese pivního sládka mě také moc nadchla a bavilo mě o tomto povolání číst.

Celkově mě kniha opravdu nadchla, rozjezd měla opravdu strašně rychlý, až jsem si říkala ty kráso tak co se teda bude dít pak. No a světe div se příběh i tak gradoval a ke konci mi až slzeli oči. Za mě to bude vždy moje oblíbená série, ke které se budu ráda vracet.

Z knihy:
- „na svých plánech můžu dál nějak pracovat i z domova. Možná to potrvá trochu déle, ale... hej, sny nemají žádné datum spotřeby."

- „Jedno mi můžeš věřit. Že jsem to s tebou přerušil, bylo správné rozhodnutí, ale... stálo mě to veškeré úsilí."

- „Proč jsem tady teď?" Potřebovala jsem vědět.
Zase to trvalo celou věčnost, než odpověděl.
„Protože moje máma zítra převleče tvoji postel. A potom nebudu mít nic, co bude vonět jako ty."

IG: zuzcin_bookstagram

2 19.09.2024

(SPOILER) Když jsem na tuto knihu viděla ukázku a přečetla jsem si anotaci, tak jsem si říkala, že to bude určitě naprostá bomba. Jenom námět knihy je za mě naprostá bomba. Kdyby najednou celému lidstvu byly naděleny tyto provázky, tak přesně tak by se to určitě odehrávalo jak je psáno v knize. V příběhu je toho opravdu obsáhlého dost ale i přesto se mi kniha chvilkami opravdu táhla. Postavy mi bohužel vůbec nepřirostli k srdci a vlastně jsem se chvilkama fakt těšila až to dočtu. Možná mi k tomu ani nesedí žánr románu asi bych to zařadila pod něco jiného. Ale jak jsem psala výše námět a to co se v knize děje je opravdu reálné a před tím smekám klobouk. Určitě ta kniha stojí za přečtení právě kvůli tomu jak se k sobě lidé dokáží chovat. Také to, že postavy nesedli mě neznamená, že to je automaticky špatně. Takže určitě knihu přečtěte pokud Vás zajímá.

Z knihy:
- Odkud se ty provázky vzaly? Proč právě teď? Ovládají budoucnost, nebo jí jen znají?

- Je nám zkrátka souzeno toužit po tom , co nemůžeme mít?

- Podle něj jsme vždycky byli nabádáni písněmi, básněmi a výšivkami na ozdobných polštářích, abychom každý den žili, jako by to byl náš poslední, a přece to nikdo nedělal.

2 02.09.2024