WEIL
komentáře u částí děl
Miloš Urban mi příliš nesedí. Takže oceńuji jen to, jak to umí se slovy, ale jeho myšlenky, jak líčí vztahy, to není pro mě nic s čím bych se mohl ztotožnit.
Bez čárů a magie by nebyl ani Mikeš neohroženým, ale běžným smrtelníkem.
Tato princezna je chytrá, dokonce chytřejší než král a ten když se to dozví, tak ji za to nejdříve potrestá, potom je ale rád, že ji má a že mu dobře radí.
Mít divotvorný meč není ani v dnešní době velice praktické a člověku by se hned lépe žilo.
Několikrát různými umělci použitý základní motiv pohádky.
Bohumil nebyl od narození spravedlivý, ale až postupem času nabíral schopnost posoudit co je správné a co nikoli.
Pohádka byla zfilmována počátkem 90. let. Povedla se částečně, zato čtení je to výtečné, hororové, fantasy, ale s dobrým koncem, jinak by to nebyla pohádka.
Ke štěstí je třeba něco udělat a pak možná člověka navštíví, tak jako Jaroslava. Pohádka je i televizně zpracována.
Tahle pohádka je i zfilmována a často běží v TV.
Rád si čtu opakovaně i tuhle povídku, protože jak dovedl Neruda vypravovat, tak to se mi nikdy neomrzí.
Zážitek mladého chlapce, zjevně Nerudy a popis jedné jeho noci v Svatovítském chrámu, kdy noc je dlouhá a ráno se přidává ke své matce, když jde z ranní mše.
Děti si hrají na vojáky a po revolučním roce 1848 by rády rozdělily k spokojenosti dospělých Rakousko na několik částí.
Paní Ruska je plačkou na pohřbech. Má o nebožtících a jejich životech přehled. A podělí se s tím na pohřbech s jinými, až je to těm lhostejným a o život druhých se nestarající protivné. A tak ji policie zakáže chodit na pohřby. Paní Ruska se ale přestěhuje jinam a dál provozuje svoji "živnost".
Podivín. Studuje si pro sebe, místo aby vykonával lékařskou praxi jako jeho otec. Raději si čte a prochází se, než by pracoval a zabýval se lidmo kolem sebe. A najednou "oživí již člověka prohlášeného za mrtvého".
Studenti a jejich touhy a doufání v pěknou realitu po čase studijí. Avšak jeden z nich už se zamiloval, láska je opětována, ale... Zjistí, že mu celá rodina vybrané dívky lže, a především, že už má dítě s jiným. Co udělá? Nenechá ze sebe dělat blbce.
Až nepatřičně je do "Malostranských povídek" zasunutá tato impresionistická povídka, o smrti matky, a děvčeti, co místo truchlení jde tančit.
Hastrman je povídkou o starém muži, který věří, že má ve své sbírce kamenů samé hodnotné kusy. O jeho okolí tomu věří, jen ne jeho nejbližší příbuzní s nimiž žije, což ale neví. A takzajde za učitelem školy, aby se dověděl kolik mají ty šutry na ceně a je z toho zklamán. Avšak slova jeho zeťe jsou pěkná a povzbudivá pro jeho zbylý život.
Seděli dlouho u jednoho stolu, ale nepromluvili spolu. Za vším vězela žena. V této povídce není řádného vysvětlení, ale v televizním filmu ho scenáristé doplnili, a vytvořili příběh jiný, ne špatný, ale jiný než je ten literární.
Proč se pan Vorel oběsil? Protože nikdo nechodil do jeho krámu nakupovat. A proč nechodil nikdo do jeho krámu nakupovat? Hlavně proto že to tam vše páchlo tabákem.
