Král a světec: Příběh Tomáše Becketa podobné

Tragický příběh o osudu Tomáše Becketa, arcibiskupa canterburského, který se odehrává na pozadí vylíčení zápasu moci světské a duchovní. Zápas moci světské a duchovní, postavení svobodomyslného vzdělance uprostřed názorově jednotné společnosti, vztah Normanů a Sasů ve středověké Anglii a především tajemství závislosti jinak vnitřně svobodného jedince na autoritě, k níž se cítí vázán – to vše tvoří pozadí příběhu tragicky vyústivšího vztahu anglického krále Jindřicha II. a jeho kancléře a posléze canterburského arcibiskupa Tomáše Becketa, jak jej podal v novele „Král a světec“ (původní název „Der Heilige“) švýcarský klasik Conrad Ferdinand Meyer (1825 – 1899). Čtenářské napětí tohoto výtečně koncipovaného díla ještě zvyšuje zvolená forma: děj autor nevypráví přímo, ale ústy králova panoše Jana Zbrojíře, jenž však svému posluchači – starému kanovníkovi – předkládá jen svůj obraz děje a povahy složité osobnosti anglického primasa, a nikoli jeho vševědoucí výklad, jak to ještě realisté minulého století činili… O co moderněji novela působí, o to více vyžaduje spolupráci čtenáře. Klade před něj především otázku: byl Tomáš Becket vůbec světec, a pokud, v čem jeho světectví spočívalo. Ostatně dlouhá galerie Becketových portrétů z per spisovatelů a historiků evropského věhlasu (uveďme jen francouzského dějepisce A. Thierryho, jeho krajana dramatika J. Anouilhe a Angličana T. S. Eliota, autora dramatického mystéria „Vražda v katedrále“) ukazuje, kolik tajemství postava sv. Tomáše, k jehož hrobu putovali již poutníci doby Chaucerovy, v sobě skrývá dodnes. Meyerovo drobné veledílo platí v této skvělé řadě Becketových zpodobení za jeden z vrcholů. Čtenáři poskytne nejen vhled do stále neprozkoumaných hlubin lidské duše, ale také poutavý příběh a radost z mistrně konstruovaného vyprávění.... celý text