000nugatovej přečtené 666
Vzkříšení
1967,
Lev Nikolajevič Tolstoj
"Tak mi slabikuj slovo tlapa." "A jaká je to tlapa? Psí?" s lišáckým výrazem se ozval chlapec. Na svou zásadní otázku nalézal Něchludov ve vědeckých knihách zrovna takové odpovědi v podobě otázek." (str. 290) Na rozdíl od těch knih se Tolstoj ve Vzkříšení snaží odpovědět "formou odpovědi". Tu společně s hlavním hrdinou nalézá v evangeliu. Ruské klasiky čtu rád. Nicméně přes nádherný až hymnický začátek o jaru ve velkoměstě (ten popis má větší kouzlo, čím starší je překlad) mne Vzkříšení moc nenadchlo. Maně ho srovnávám s dalšími Tolstého velkými romány (jsou lepší) a s Dostojevského veledílem Zločin a trest (je lepší). Ale i tak tu jsou zajímavé myšlenky. Jedna na zapamatování: "Oni, lidé, mohou o mně soudit, co jim libo, ty mohu oklamat, ale sám sebe neoklamu." (str. 98).... celý text
Vitka
2018,
Kateřina Tučková
Pro zachycení pohříchu tak krátkého, ale bouřlivého a až po okraj naplněného života Vitky Kaprálové zvolila Tučková žánr dramatu. A udělala dobře. Čte se výborně, přál bych si - podobně jako M. Štědroň - si ho poslechnout jako akustické drama. A ještě pár poznámek pro vlastní zapamatování: Kakofonie Vitčiných nápadníků a milenců: fascinující, vysněná komponuje, provokuje, bolí ovšem osudu neunikneš ani pod klavírem, Písničko... celý text
Citlivý člověk
2017,
Jáchym Topol
Dystopie, nebo (bohužel) už naše dnešní současnost? Topol provokuje, ale smích chvílemi mrzne na rtech. Třeba, když starší brát Ivan říká tátovi: "Tys pozapadnělý, ale to slúpka. Tu slúpnem! Mladšímu brátru móžno napráskať." (str. 44). Nebo: " A víš, jak to funguje? Ponižíš, ponižíš, ponižíš, pak jednou neponižíš, a to je štěstí." (str. 214) A budoucnost (se zemanovským ozvukem): "Helejte, kuci, já vám ale život nezávidím. Tu islandizaci Evropy. Mešita sem, mešita tam." (str. 270) Uznávám, že vyzobávat malé citáty z tohohle románu je marné...... celý text
Zprvu nezvykle pomalé. Jenže je to Nesbø, takže postupně stále lepší, napínavé, čtivé. A navíc řemeslně dokonale napsané. Malá ukázka: "Snažil se nepočítat jednotlivá pípnutí. Při osmi stech šesti už nedokázal dál klidně sedět." (str. 336)... celý text
Kreutzerova sonáta
2018,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Četl jsem v překladu V. Červinky ve vydání J. Otty z roku 1909. Ten starý překlad kongeniálně souzní s Tolstého myšlenkami. Jazyk překladu sice zastaralý, přesto mu čtenář rozumí. A stejně tak jsou dnes, kdy jsme se v oblasti etiky a vnímání manželství posunuli, prezentované úvahy trochu archaické, přesto je člověk chápe a v některých aspektech s nimi i souhlasí.... celý text
Sny o snech
1994,
Antonio Tabucchi
Na konci 90. let 20. století měl Tabucchi sen. Snilo v něm několik osobností. Čím byly blíže jeho věku, tím byly jejich sny v jeho snech živější. Mne oslovil nejvíce sen Majakovského s mýdlem a hrůzným vlakem.... celý text
Pršelo jim štěstí
1962,
Jan Trefulka
Mladí lidé si jsou v každé době něčím podobní - svou touhou po spravedlnosti, určitou naivitou, hledáním pravdy, lásky a někdy i zklamáními, která přicházejí. Pokrytecká padesátá léta to zesilovala svými specifiky. Trefulka chce být poctivý, nicméně je dobově omezený tím, v co přes všechny pochybnosti věří. Relativně zajímavé čtení.... celý text
Tři novely
2006,
Filip Topol
Svou autenticitou mne nejvíce oslovilo Mně 13. Zajímavým nápadem jsou i zmrzlé Zápisky milencovy.
Karla Klenotníka cesta na Korsiku
1999,
Filip Topol
Přiznávám, že jsem očekával více - jak myšlenkově, tak jazykově. Jáchymovy prózy se mi líbí více - jak myšlenkově, tak jazykově.
Mně 13
1999,
Filip Topol
Syrové vzpomínání na dospělácky svobodné eskapády pubertálního dítěte v nesvobodné době. Z Filipovy prózy pro mne nejzajímavější.
Pohled z druhé strany
2006,
Antonio Tabucchi
"V tom byl právě podivuhodný smysl umění: přijít náhodou za náhodnými osobami, protože ve světě je všechno náhoda, a umění nám to připomíná, proto v nás také probouzí melancholii a zároveň nás konejší. Nic nevysvětluje: přijde, pohne listím, proletí stromy a je pryč." (str. 126) Není to jen melancholie, ale i překvapení, když Vám Tabucchi zatají tu informaci, kterou byste považovali za nejdůležitější. A možná tak žijeme a možná si to neuvědomujeme. Provokativní povídky.... celý text
Miserere
2010,
Jean Christophe Grangé
Propojení historického zla (nacistického - Osvětim, koloniálního, fašistického - Pinochet) se zlem v konkrétních lidech jako základ thrilleru. Chvílemi napínavé a zajímavé, bohužel jen chvílemi... "Opravdu nejsmutnější je to, že je v každém z nás tolik nenávisti. Bez výjimky." (str. 293)... celý text
Fabrika
2014,
Kateřina Tučková
Brněnský příběh textilních baronů, ale také o tom, jak takový příběh vzniká: "Ale na druhou stranu," mrknou na mě spiklenecky, "když neexistuje doklad o tom, že to tak bylo, neexistuje ani doklad o tom, že to tak nebylo." (str. 45) Dá se číst také jako příběh o tom, jak je vše (ač to trvá třeba pět generací) pomíjivé. To vše doplněno encyklopedickými hesly. Uznávám však, že Tučkové beletrie mne baví více...... celý text
Otcové a děti
1970,
Ivan Sergejevič Turgeněv
Jsme, my lidé, různí. Generačně, jak napovídá název a jak jsem předpokládal od této knihy díky školnímu vzdělání. Jenže Turgeněv je velký spisovatel, takže v románu řeší i rozpory mezi lidmi uvnitř generací. Někdo je bojovník, někdo pohodář. Nakonec však přichází smíření: "... je celý obrův úkol jen nějak slušně umřít, i když po tom nikomu nic není …" (str. 171) Ovšem kouzelný je pro Čechy i pohled na "rusáctví": "... náš mužik rád okrade sám sebe, jen aby se v putyce opil." (str. 48).... celý text
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
2010,
Olga Tokarczuk
Nějakou dobu jsem nevěděl, jak tu Knihu číst. Jako filozofickou environmentální/holistickou Reflexi? Vždyť je v ní plno skvostných Myšlenek. Jako trochu podivnou Detektivku? Vždyť je v ní plno zvláštních Vražd. Teprve posléze jsem pochopil, že Klíčem, který mi ji otvírá je Humor! Já bláha, chce to číst pozorně: vždyť už první Věty ho predikují: "Jsem už ve věku a také ve stavu, kdy si pokaždé před usnutím musím dobře umýt nohy, pro případ, že by pro mě v Noci přijela sanitka." (str. 11) A asi nechtěně aktuální, kde jsem se popadal nad tou Ironií za Břicho: "Myslím, že v Česku je to úplně jiné. Tam lidé dovedou klidně diskutovat a nikdo se s nikým nehádá. I kdyby chtěli, nemohou, protože jejich jazyk se vůbec nehodí k hádkám." S tímto Klíčem jsem pak s labužnickou chutí dočetl a přijal i s nečekaným Závěrem To, jo. Nicméně mi to nedá, abych nevybral několik dalších skvostných Myšlenek. Nejdříve o Komunikaci: "Mnoho mužů s přibývajícím věkem začíná trpět testosteronovým autismem, který se projevuje pozvolným zánikem sociální inteligence a dovednosti mezilidské komunikace, ale rovněž postihuje jejich schopnost formulovat myšlenky." (str. 32/33). A další v Pořadí, jak jdou za sebou v Knížce: " … smrt může být dobrá, spravedlivá, jako dezinfekční prostředek, jako vysavač." (str.16) "Vězení není venku, ale uvnitř každého z nás. Možná bez něj nedokážeme žít." (str. 40) "Nejlepší způsob, jak se zbavit nočních můr, je převyprávět je do záchodové mísy a pak spláchnout." (str. 111) "Psychika je náš obranný systém. Snaží se, abychom nikdy nepochopili to, co nás obklopuje." (str. 212)... celý text
Dvě staré babky
2007,
Toon Tellegen
Dvě staré babky v 43 příbězích o lidských vztazích. Někdy absurdních, nepochopitelných … Ale takoví my jsme, nejen ty dvě staré babky. Zábavné čtení - je třeba vychutnávat.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Přečteno podruhé. O to více vychutnávám využití druhotných textů, které zvyšují autenticitu příběhu. A to tak, že je těžké rozlišit, kde je hranice mezi fakty a autorčinou fabulací. Tučková umí psát!... celý text
Jak tvrdí Pereira
2005,
Antonio Tabucchi
Ač jste obyčejný člověk a chcete žít obyčejný život, stane se, že Vás lidská slušnost zavede, když je zapotřebí, i k odvážným činům, tvrdí Pereira. Máme to také tak?... celý text
Skrýš
2013,
Johan Theorin
Psychiatrická léčebna? Tajemné chodby a výtahy? Hm, ale největší hrůzou jsou ti, kteří jsou učiteli v té zvláštní mateřské škole. K takovým bych své dítě nedal...... celý text