000nugatovej přečtené 666

Král duchů 2000, Michel Tournier

Mýtotvorný Tiffauges je sice kritický k nacistickým zvěrstvům, ale sám je rovněž jejich nositelem a vykonavatelem. Ne, tady mu nemůže pomoci ani "blahodárná inverze". Není to jednoduché čtení. Možná i my vytváříme své vlastní mýty, aniž bychom připustili, že jsme aktivními herci celospolečenských dramat, která kritizujeme a která režírují jiní.... celý text

Simonův kocour a trable s kotětem 2012, Simon Tofield

Zábavné. Souhlasím s roso.makem, že Toulky byly lepší....

Kadiš: Písně, básně, prózy 2002, Aleksandr Arkad’jevič Galič

Vynikající básně, resp. texty písní, které vypovídají o zemi, "kde se pochovává těžko", ale "zabíjí se lehko". (str. 190). Básním samotným bych dal 5 hvězdiček. I próza Generální zkouška má vypovídací hodnotu, nicméně razanci básní se nevyrovná.... celý text

Maestro 2017, Geir Tangen

Ach jo. Nakonec zklamání. Překombinované, nereálné, přehnané. A vlastně ani ne moc napínavé. Norský autor v knize několikrát výslovně odkazuje na jiného Nora - Nesboeho. To je ovšem úplně jiná liga!... celý text

Běguni 2008, Olga Tokarczuk

Koláž příběhů, útržků, reflexí. Cestující lidstvo. V tom světe se ztrácíme. Někdy až tajemně. Opakující se motiv tělesnosti, kterou se snažíme zachovat. A občas jsme jak běguni - taky máme někdy chuť opustit svůj dosavadní život. Sednout na metro a jezdit, jezdit...... celý text

Stoprocentní riziko 2015, Jean-Michel Guenassia

"Život je jako poker. … Žádné štěstí nebo smůla. Ani risk, ani nejistota. … Vyhrávají ti, kdo vyhrát mají. Prohrávají ti, kdo prohrávat chtějí." (str. 8) Jenže ono to může být ještě jinak. Vlastně vše je jinak! Důvtipný čtivý příběh.... celý text

Deník bláznivého starce 1998, Džuničiró Tanizaki

Bolesti, pocit blížící se smrti, zbytky touhy, obsese, egoismus a skrývané city, boj s vyprázdněným stářím prostřednictvím psaní sebeironického deníku.

Mlýny osudu 2014, Johan Theorin

Pro mne nejlepší z celé série. Napínavé, v historických odbočkách děsivé.

Poslední příběhy 2007, Olga Tokarczuk

Tokarczuk ve skvělé formě. Co je na rozhraní života a smrti? Jaké životy jsou nám dány v běhu osudů světa? Co předáváme lidem kolem sebe, abychom v tom (snad) žili dál?... celý text

Probudit lvy 2018, Ajelet Gundar-Gošen

Trochu nepravděpodobný příběh. Ale v jeho laboratoři reálné postavy, jejich psychologie, osudy. Nakolik známe své nejbližší? Nakolik známe sami sebe? Kdy se v nás probouzejí lvi? Provokativní čtení. Vynikající sonda do rozporuplné duše každého z nás.... celý text

Chladnou zemí 2009, Jáchym Topol

Jak zachovat v paměti lidí jako memento různé podoby zla z doby 2. světové války, když jejich přímí pamětníci pomalu odcházejí. A dá se porovnávat velikost těch hrůz? Oč je Terezín menším zlem než mnohonásobně opakované hrůzy v Bělorusku. A nakolik se dá na tom historickém zle vydělávat? Nakolik se komercionalizace toho zla nestává sama zlem? Zlem jiného typu. Topol je provokativní i v tomto díle. Nejen myšlenkami, i jazykem.... celý text

Asja 1963, Ivan Sergejevič Turgeněv

Asja, hříbě. Asja, která mi chvílemi připomínala Barunku Panklovou v Moskalykově televizní adaptaci. A vedle ní N. N. - sice starší, ale také nevyzrálý a hlavně zbabělý. Zůstala mu jen staromládenecká vzpomínka na hluboký cit. Zajímavé čtení.... celý text

Ulička tisíce květů 2011, Gail Tsukiyama

Přes zdánlivý poklid pozvolného vyprávění se tu děje skutečně hodně: 27 let bouřlivé japonské historie prostřednictvím osudů hlavních hrdinů této knihy. Japonsko tradic, jiné, než ho člověk poznal díky knihám třeba obou Murakamiů. Ale nejen Japonsko, prostě neuchopitelné lidské osudy, v nichž se mísí radost s žalem, idyla s tragédií. Ano, lidské životy jsou jak přírodní živly: "Ať už se vánky i vichřice berou odkudkoli, jsou neviditelné a věčné, nelze je uchopit ani pochopit." (str. 454) Příjemné, ač zejména smutné čtení - japonská melancholie.... celý text

Moje temné srdce 2015, Antti Tuomainen

Temná dusivá atmosféra vylíčená jednoduchými krátkými větami. I napětí se stupňuje. Fakt dobré. Jenže pak to celé zeslabí naprosto překombinovaný závěr.

Jarní vody 1977, Ivan Sergejevič Turgeněv

Dvě vzájemně si protivící vášně. Slabocha Sanina (něžně zamilovaná Gemma, která jeho zradu zvládá s obdivuhodnou vyzrálostí, a tygřice Marie) čeká už jen plochý vyprázdněný život. Dobře mu tak :-) .... celý text

Kloktat dehet 2005, Jáchym Topol

Nelítostná groteska ve zběsilém tempu. Stejně jak v první části Domov domov nabízí charizmaticky psychopatický velitel Vyžlata tlupě sígrů prozatím vychovávaných jeptiškami naději („Tou nadějí je práce! A práce je všechno, co vám řeknu, že máte udělat!“ /str. 64/), přináší Tankové vojsko na svých hlavních nevděčným Čechům vznešenou ideu: „V nové světové Východní říši už nikdo nikdy nebude ponižovat a zotročovat člověka, zvíře, nebo stroj.“ /str. 177/ A prvními konkrétními činy k uskutečnění této ideje je vzorový Socialistický cirkus či moře. „… ve zdejším kraji se totiž uskuteční dávný sen československého lidu, vznikne zde moře. Vznikne zde České moře jako dar sovětského lidu lidu Československa.“ /str. 23O/. A lidé reagují, jak nejlépe dovedou: „Pronásledoval jsem uprchlíka, anebo s ním zdrhal? Situaci pojmenuju podle toho, komu budu nucen podat vysvětlení, rozhodl jsem.“ (str. 165) Čtenář poučený naší historií sice může s úšklebkem číst: „…představ si, dou k nim kolaboranti, museli vodněkad asi dovízt ňáký herce či co, protože českej kolaborant? to je nesmysl! Někoho najali…“ /str. 216/, ale ten sarkasmus brzdí pravda pravdoucí „… určitě je lepší stát na tanku než se jako rozstřílená mrtvola válet pod ním. To mi přijde jasný.“ /str. 135/ Chechtáte se a přitom vás mrazí. Kloktat dehet.... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

Doba vymknutá z kloubů šílí. A lidé v takové době projeví své charaktery. Není to veselé čtení. Ještěže se najde i taková Zipfelová. Jak bychom se zachovali my? Četl jsem již podruhé a podruhé mne ta kniha oslovila. Jen znovu uvažuju, zda bylo nutné psát i o incestu, bez něj by to bylo stejně silné... A jako symbol mi to připadalo nefunkční.... celý text

Kuním štětcem 1996, Bogdan Trojak

Zajímavá lyrika. Pohříchu však jsem v ní nenašel hodně veršů, které by se mnou rezonovaly.

Josef Topol a Divadlo za branou 1993, Josef Topol

Kromě vynikajících Topolových her i cenný doplňující materiál. Můžete v něm obdivovat důkladný režijní přístup Otomara Krejči a díky "fotografickým knihám" i to, jak jeho pokyny zživotňovaly hvězdy tehdejšího divadla Marie Tomášová a Jan Tříska.... celý text

Rekviem 1998, Antonio Tabucchi

"Chlapče, řekla stařena, poslyš, takhle to nepůjde, nemůžeš žít ve dvou světech, ve světě skutečnosti a ve světě snu, to ti vyvolává halucinace, jseš jako náměsíčník, který prochází krajinou s rozevřenou náručí a všechno, čeho se dotkneš, se stává součástí tvého snu, já sama, stará, tlustá, osmdesátikilová, jako bych se rozplývala ve vzduchu, když se dotknu tvé ruky, jako bych se taky stávala součástí tvého snu." (str. 18). Není sama, kdo vstupuje do této novely s podtitulem Halucinace. Jako každý autor i Tabucchi přetváří ty ze svého života v literární postavy. A název napovídá, že to jsou ti, kteří již v tom skutečném světě zemřeli. V literatuře, v našich vzpomínkách, ve snu žijí. A stejně jako ty postavy literární jsou i jídla, která se tu (i s receptem) střídají . Sice se vám sbíhají sliny, ale nedáte si je. Chutné... Jako celá tato krátká novela napsaná Italem, ale portugalsky: protože "příběh jako tento mohl být napsán jedině portugalsky, a hotovo." (str. 5)... celý text