1amu
přečtené 1094
Adam stvořitel
1927,
Karel Čapek
Píše se rok 1927 a já příznivec díla bratří Čapků jsem vůbec nevěděl, že šlo o jejich poslední společné dílo. Nedovedu říci, zda je to dobře - či škoda, když si uvědomíme, že před pěti roky předtím napsali "Ze života hmyzu". Tuto hru režíroval v Národním divadle prý fenomenálně Karel Hugo Hilar. Premiéra byla v dubnu 1927 a již o pouhý měsíc později knihu vydává čilý Otakar Štorch - Marien ve svém nakladatelství Aventinum. Je záslužným činem, že sice se zpožděním, ale s vynikajícím hereckým obsazením, byla vydána e-kniha. A proč ten název ? Vše začíná účtováním nespokojeného Adama s celým lidstvem - zničí svět a naštve Boha, který mu přikáže, aby stvořil svět nový . Tedy skoro nesplnitelný úkol... Samozřejmě kritici (včetně renomovaných) měli "pré". Od těch katolických až po komunisty, které reprezentovala Marie Majerová. Jednoduše řečeno - očekávání bylo převeliké a očekávalo se drama světové úrovně. Přesto drama získalo státní cenu za rok 1927 v umění dramatickém. Rozhodla porota ve které byla opravdu aristokracie kritiků: Otokar Fischer,Jaroslav Hilbert a Jindřich Vodák.... celý text
Čínská restaurace aneb Literární procházka Vodičkovou ulicí v Praze a mimořádné zastavení u domu a v domě č. 19
2008,
Vráťa Ebr (p)
Vzácná, i když útlá knížka o špičkovém místě gourmetů se sídlem ve Vodičkově ulici č.19. Zásluhu na jejím vzniku měl Adolf Hoffmeister (v 50-tých létech velvyslanec ČSR v Paříži), spisovatel, karikaturista i cestovatel. Navštívil též komunistickou Čínu, kde dohodl materiální i osobní pomoc potřebnou pro vznik špičkové restaurace v Praze pro labužníky, ale také pro ty, kterým dnes říkáme celebrity. A že jich bylo ! A nejen těch. Významní hosté byli fízlové z STB a veksláci, kteří to měli kousek na své pracoviště před Tuzexem v Palackého ulici. Čtivé vyprávění popsal známý knihkupec ze Smíchova V.Ebr formou rozhovoru s jedním z tehdejších kuchařů V.Suchým. Osobně se mi nejvíce líbila pasáž o vybraných specialitách. Třeba "vlašťovčí hnízda". Ta byla upravována na český způsob a konzumována zejména staršími pány, protože jde prý o afrodiziakum. Znalci Číny prý říkají o čínské kuchyni : "Čínani snědí všechno, co lítá, kromě letadla. A také vše co má čtyři nohy, kromě stolu". Kniha je spíše nedostupná. Jediný výtisk v Městské knihovně v Praze je pouze určen k nahlédnutí.... celý text
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl I–IV
2008,
Jaroslav Hašek
K této knize mám rozporný vztah. Nemohu říci, že jsem byl při četbě nadšen, ale ona není zase tolik špatná. Některé postavy jsou vynikající a ze života (třeba hospodský Palivec, nebo fízl Bretschneider), některé jsem nesnášel třeba sapéra Vodičku. Také jsem neuvažoval s komentářem k této knize až do chvilky, kdy jsem si přečetl první kritické ohlasy z r.1920 na toto dílo. Autory jsou dvě opravdu rozdílné osoby: Ivan Olbracht v Rudém právu: "..když se optáte literárně vzdělaného člověka, ten se shovívavě usměje a řekne rozpačitě Mnnnno" ! Viktor Dyk v Národních listech: "...Cynism Švejkův hoví duchu této doby, jejímž hlavním nutkáním je pováleti se v bahně a chrochtati, ale není to dobrá služba době špatnou službou v budoucnu" ? (Citováno k knihy "Literární kronika I.republiky , str.88). Ano, jsou chvíle, kdy se to čte výborně. Ale "za břicho jsem se nepopadal".... celý text
Zrození mýtu
2011,
Petr Šámal
Nakladatelství Paseka zpravidla nezklame . A tak je tomu u této knihy. Dva životy husitské epochy. Husitství je fenoménem, který výrazně zasáhl do českých i středoevropských dějin sklonku středověku, jeho silné dozvuky však nalezneme i v staletích následujících, minulost nedávnou nevyjímaje. Na tvorbě této knihy se sešli kolegové, přátelé i žáci významného českého historika Petra Čorneje, aby společně vyjádřili respekt i sympatie k této nepřehlédnutelné osobnosti současného dějepisectví. Výborným čtením jsou závěrečné dva oddíly, které přibližují vznik husitského „mýtu“, kdy již vlastní události 15. století ustoupily do pozadí, a husitství bylo využíváno jako argument v politických či národnostních zápasech. Autoři sledují husitské aktualizace od doby předbělohorské až po padesátá léta 20. století. Ti z nás, kteří zažili rozhlasové týdenní vstupy profesora Zdeňka Nejedlého ví své.... celý text
Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava - svazek 1
2013,
Vojtěch Šustek
O atentátu na šéfa nacistické policie bylo napsáno mnoho knih, a to zejména po r.1990.Tato komentovaná kniha patří zatím k vrcholu všeho, co bylo u nás vydáno. Jde o poctivou a trpělivou (doslova mravenčí) práci soustřeďování dokumentace zatím mnohdy z nepřístupných archivů. Konečný výsledek si vychutnají zejména ti, kteří se o atentát zajímají systematicky a dlouhodobě . V žádném případě nejde o "líbivý thriller", ale o předložení dokumentů-důkazů, vedených zejména německou stranou. Již začátek t.zv. "Panwitzovy zprávy" to říká jasně : "V průběhu vyšetřování se prokázalo, že přímý a nepřímý okruh těch, kteří atentátníkům pomáhali, byl tak veliký, že nemůže zahrnovat všechny zúčastněné". Šlo zejména o členy České obce sokolské . Protože se o atentát zajímám dlouhodobě, získal jsem nové informace: - Gabčík a jeho nepoužitá zbraň. Zde odvedlo gestapo pečlivou práci. Ve zprávě se sice neuvádí pravá příčina nefunkčnosti zbraně, ale je vyjmenovaná řada možností, proč ze STEN Mk II. nebylo vystřeleno. Šlo o nový, zatím málo vyzkoušený automat, kde mohlo dojít k závadám. Dále se uvádí možné zůstatky nečistot při čištění zbraně (více str.768 poznámka 12.) Právě množství užitečných poznámek činí četbu nesmírně zajímavou. Závěr k tomuto bodu je jasný- při funkčnosti automatu by byl střelec ze vzdálenosti 1,5 metru 100% "úspěšný" u obou osob jedoucích v automobilu pozn.značky SS-3. - Potvrdila se smutná role vedoucího župy České obce sokolské prof.Vaňka (Jindry). Od počátku byl odpůrce atentátu na Heydricha, navrhoval E.Moravce. To Londýn nepřijal. Po zatčení Vaněk ochotně spolupracoval s vyšetřovateli, protože dostal záruku ustoupení od nejvyššího trestu. Gestapo s ním počítalo jako s korunním svědkem v případném procesu s E.Benešem. Po válce jej komunisté využívali v pasivní podobě. Znal množství konfidentů, později aktivních komunistů. Místo pobytu ve vězení mu slíbila KSČ mlčenlivost. A vyplatilo se mu to. -Rozhodujícím obratem v zatím neúspěšném vyšetřování atentátu byla výpověď Karla Čurdy v Pečkárně dne 16.6.1942. Vyzradil vše podstatné, zejména identifikoval nalezené věci po atentátu a oznámil jména Gabčíka a Kubiše. K tomu složení týmů Silver A a B. Ještě k tomu uvedl adresy úkrytů svých bývalých spolubojovníků. -Pořád neznámé místo, kde se parašutisté ukrývají (chrám S,C.+M.) sdělil při hrůzném výslechu syn již mrtvé A.Moravcové, přezdívaný Áťa, při spatření dekapitované hlavy své matky, která byla uložena v nádobě s lihem. Nebylo mu to nic platné, později byl popraven spolu se svým otcem. -Tato "taktika" se gestapu osvědčila, používali ji dále při výsleších nejbližších pomocníků, kterým ukazovali ve stejném stavu hlavy Gabčíka a Kubiše. -Vyjasnila se "aktivita" českého četníka Karla Pulpána, který zastřelil telegrafistu Jiřího Potůčka-Tolara (Silver-A) poblíž Pardubic. -Nechutně působí pasáže z aktivity českých občanů, stojících doslova "ve frontě" před Pečkárnou, aby gestapu poskytli žádané informace, za tuto službu obdrželi buď peníze v hotovosti, nebo vkladní knížku. Nejvyšší odměnu obdržel ve výši 5,000.000 korun Karel Čurda. Dtto informace o Tryzně za R.H. na Václavském náměstí za přítomnosti 60.000 hajlujících Čechů. Dale o"chlastačce" části českých hasičů, kdy propíjeli svůj bakšiš. Zajímavá je konfrontace tohoto lidského odpadu" při výsleších čs.trestními orgány v roce 1946. Je toho odpuzujícího bohužel mnoho, a to jde pouze o I.díl (1042 str.) obrovsky záslužné práce V.Šusteka.... celý text
Se žlutou hvězdou
1959,
Karel Poláček
Tento deník, který si Poláček psal v roce 1943 před odchodem do Terezína, byl poprvé vydán až v roce 1959. Nejen život se žlutou hvězdou, ale celý život Karla Poláčka byl něčím jako jízdou po tobogánu. Počínaje školními přesuny a pak válka. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Opravdu dobře se začalo dařit až v r.1933, kdy nastoupil do Lidových novin. Ale dobré časy včetně finančního zabezpečení rodiny netrvaly dlouho. Německá okupace a rasová perzekuce Poláčkovi znemožnily pracovat v novinách; živil se jako knihovník v Židovské náboženské obci. Ač v časovém předstihu přemlouván přáteli k emigraci, zůstal. Po rozvodu r.1939 již žil se svou životní láskou právničkou Dorou Vaňákovou. Dne 5. července 1943 byli Karel Poláček i Dora Vaňáková deportováni do terezínského ghetta, 19. října 1944 pak nastoupili do transportu do koncentračního tábora Osvětim. Datum úmrtí 21.1.1945 v koncentračním táboře Gliwice je zpochybňováno. Pokud by hypoteticky K.Poláček přežil, mohli bychom se "možná" těšit (nebo kochat) dále.... celý text
Všichni muži Kremlu - Stručná historie dnešního Ruska
2016,
Michail Zygar
Díky DK jsem se dostal k unikátu, knize, která u nás vyšla již v r.2016. Mladý a cílevědomý ruský novinář a válečný zpravodaj Michail Zygar mi na 410 stránkách podal svůj výklad o tom hlavním, co se dělo a děje u našeho dřívějšího "velkého bratra". Za největší přínos četby považuji detailní pohled na způsob jak se Rusku "tvoří car". Ruská federace je svou rozlohou (více něž 17 miliónů km2) největší zemí světa. Má 11 časových pásem a obývá ji cca 146 miliónů obyvatel. Abych lépe třídil množství informací, které autor na čtenáře chrlí v jednom kuse, musel jsem zabrouzdat do historie této země, zavítat na web V.V.Putina a čerpat ze základních axiomů Járy Cimrmana (nesmějte se-je to nutné). Je dobré vycházet z děsivé noci 16.-17.7.1918, kdy trio zloduchů v pořadí "Lenin, Sverdlov a Ordžonikidze" vyslalo svou popravčí četu, aby vyvraždila carskou rodinu včetně služebnictva. Následovaly kruté roky t.zv. kolektivizace, gulagů a vraždění nepohodlných spolupracovníků a elity vedení armády. To měl pod palcem Stalin. Projev N.S. Chruščova na XXI.sjezdu sovětských komunistů byl zřejmě jedinou dobrou věcí, kterou tento potentát v životě udělal. Éra dalších "vožďů" byla trapným pokračováním, ale je nutno se zastavit u jediného-Andropova, šéfa KGB, který krátkou dobu stál v čele SSSR. Právě KGB, později přejmenovaná na FSB stojí následně u rozhodujících okamžiků země. Pár let vlády Gorbačova s jeho "Perestrojkou" přivedlo Rusko (zákazem alkoholu a jiných reforem) na úroveň éry gangsterských mafií USA z 20-tých let min.století. KGB-FSB: bylo jasné, že je nutno nastolení pořádku a tvrdé discipliny. Podmínkou je silný vůdce obklopený oddanou soldateskou. (Nepřipomíná vám to zrod Hitlera a spol. finančně podporovaného zbrojním kapitálem?) Tím mužem v pozadí, který tahal za nitky při výchově nově se rodícího cara byl protřelý muž v Kremlu Alexandr Vološin. 7.10.1952 se narodil V.V.Putin. Nenápadný chlapec dle školních fotografií na webu. Hoch bez úsměvu, již tehdy s ledovým pohledem. Co bylo hlavní - učil se od raných let judo. V partě mládenců okolo něj poznáte několik jeho věrných přátel na celý život. Vystudoval v Leningradu práva, naverbovala ho KGB, kde získal první potřebnou kvalifikaci. Po 5-ti létech služby v NDR (Drážďany) začal prudký profesní vzestup nejdříve v Petrohradě až k postu šéfa FSB v Moskvě ! Když bylo jasné, že setrvání Jelcina na postu prezidenta není možné, byl zde již "v plné polní" nový kandidát V.V.Putin. Na zkušební dobu v létech 1999-2000) premiér RF a následoval post nejvyšší. Vždy okolo sebe s partou zejména z Petěrburgu. Ohromné bohatství země a také obří zadluženost. Začínají se objevovat schopní manažéři, brzy ovládající akciovky obchodující nejvíce s ropou (Berezovskij, Chodorkovskij, Abramovič a jiní)-velice rychle noví miliardáři. Proti nim kremelská věrchuška. Vyložily se karty. Buď se budeme dělit o zisk, nebo vás zavřeme. Kdo ani pak nepůjde s námi, může odejít (Abramovič), ale u nás má stop. A opozice ? Němcov, Politkovská a jiní - zlikvidovat ! Navalnyj ? Zavřít ! Nový car se učil výtečně. (Krym, Donbas). Ale za geniální považuji jeho sblížení s pravoslavnou církví a zejména novým metropolitou Kirillem. Jezdí spolu lyžovat do Švýcarska a dostal byt v superluxusním baráku vedle t.zv. "siloviků" cara (k podívání na You tube). Podporuje ho církev, Stalinem skoro zlikvidovaná. Má velkou podporu voličů ve starší generaci. Někoho by prezidentství po 20-ti létech odrovnalo. Car bude zřejmě nesmrtelný. Citací uhlobarona Ptáčka, pro kterého si přišel pan Smrtka : Mě se to líbí..." (z díla Járy Cimrmana) pomalu končím. Při pozorném čtení této knihy zjistíte zajímavou podobnost: Ani parta kolem Adolfa Hitlera, ani ti druzí okolo cara V.V.P. nepřipustila a nepřipustí mezi sebe ženy.... celý text
Rožmberkové – První po českém králi
2020,
Pavel Juřík
Jižní Čechy a rod Rožmberků jsou spjati čímsi jako "pupeční šňůrou". Zásluhou autora, který není profesionální historik, mají čtenáři možnost četbou této krásné knihy objevovat plno detailů široké veřejnosti spíše neznámých. Všechna zmíněná města, městečka, hrady, zámky, pevnosti a zejména úžasné rybníky jsou mou srdeční záležitostí a vždy se na ona místa rád vracím.... celý text
Smrt na Nilu
2010,
Agatha Christie
Lady Agatha napsala množství úžasných příběhů, které čtou jednotlivé generace, ale tento příběh je můj nejoblíbenější. S potěšením jsem si přečetl dva špičkové komentáře od mi-380 a pistalky, které naprosto vyjadřují mé pocity. Tedy pouze dodávám: mou klikou bylo, že jsem nejdříve četl knihu a později viděl film od J.Guillermina (1978) - geniálně natočený s plejádou špičkových herců. Pak již mi nezbývalo než sledovat "servírované chuťovky" jak na běžícím pásu. Možnost shlédnout úžasné památky, zejména chrám Abú Simbel (kde příběh vrcholí) je již pouze tou nádhernou jahůdkou na dortu . Promyšlený příběh do těch nejmenších detailů, úmyslné matení čtenáře "zalidněnými podezřelými" a strhující finále, které neumí nikdo tak fantasticky popsat jako Agatha Mary Clarissa lady Mallowan, rozená Miller, obvykle známá jako Agatha Christie, *15. září 1890 v Torquay . Má hluboká poklona !... celý text