1amu přečtené 1094

Jan Kubiš - Nezastaví mne ani to nejhorší... 2017, Eduard Stehlík

O tomto člověku, hrdinovi, osobnosti a především čs.vojákovi, který odlétal z Anglie na skoro jistou smrt, který v pravý čas zaskočil za kamaráda Jožku Gabčíka 27.5.1942 ( když mu selhal sten gun), aby dne 18.6.1942 ukončil ve svých nedožitých 29-ti létech dobrovolně svůj život - bylo bohudík napsáno mnoho. Také byl "In memoriam" po válce oceněn. Ale ? Je ostudou této země, že její nejvyšší představitel vyznamenává v den státního svátku m.j. jakéhosi F.R.Čecha. Zřejmě má špatné rádce (jako byla jistá trojice v Pyšné princezně). Podotýkám, že Slovensko ocenilo Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka Řádem Milana Rastislava Štefánika !... celý text

Dramatik na pranýři: Podivný osud spisovatele Františka Zavřela 2017, Eduard Burget

Zájemci o období t.zv. II.republiky mají díky vydavatelství Academia možnost dozvědět se o zajímavé osobnosti člověka, který byl za kolaboraci po válce souzen, moc se toho zřejmě neprokázalo a většina čtenářů (ke kterým se počítám) o tomto člověku nic nevěděla. "Více než deset let se literární historik Eduard Burget věnoval studiu života a díla spisovatele a dramatika Františka Zavřela. Ten byl výraznou osobností meziválečné české kultury, která proslula především historickými dramaty oslavujícími kult nadčlověka." praví audiozáznam stanice Vltava. Nebyl demokrat, obdivoval Benita Mussoliniho, ale nejvýraznějším filozofickým inspiračním zdrojem byla filozofie Friedricha Nietzscheho, touha po nadčlověku, který společnost vyvede z krize. V meziválečném období Zavřel zastával názor, že liberálně-demokratická společnost se dostává do krizí, proto je potřeba, aby se na scéně objevil silný jedinec, který ji z krize vyvede. Inspirací mu byly velké osobnosti. Tomu odpovídalo i jeho pracovní zařazení za Protektorátu ve vysoké úřednické funkci na ministerstvu osvěty u Emanuela Moravce. I u K.H. Franka byl dobře zapsán (i když částečný Žid), ale náckové měli svůj žebříček hodnocení. František Zavřel v něm obstál. Po II. světové válce byl vyšetřován pro podezření z kolaborantství, období od května do září 1945 strávil ve vyšetřovací vazbě. Podruhé byl zatčen v září 1946, kdy mu bylo prokázáno členství ve Vlajce. Propuštěn byl v říjnu 1946; v říjnu 1947 bylo řízení zastaveno, jako důvod byla uvedena duševní choroba. Ještě předtím, v listopadu 1946, mu byla odebrána penze a bylo požadováno přes čtvrt miliónu Kčs jako náhrada mzdy vyplacené v období Protektorátu. Dne 20. listopadu 1947 byl zcela zubožený nalezen v pražských Letenských sadech, kde přespával; ačkoliv byl ihned převezen do nemocnice Na Františku, 4. prosince 1947 po několika záchvatech mrtvice zemřel dne 4.12.1947. Cením si pečlivosti autora. Napsal výtečnou studii osoby, o které říká: " Těžko bychom dnes mohli Františka Zavřela označit za kolaboranta v pravém slova smyslu. Hodilo by se spíše označení konjunkturalista – tedy člověk, který se z nové politické konstelace v letech 1938–1945 snažil pro sebe vytěžit co nejvíc." Zajímavý názor ! Konec konců hodnocení knihy si čtenář udělá sám. Osobně ne se vším souhlasím, ale v tom je kouzlo knih.... celý text

Kráva nebeská 2016, David Duchovny

Kavárna Union 1958, Adolf Hoffmeister

"Byla jednou jedna kavárna. Byla v prvním patře starého pražského domu v čp.342 na rohu Národní třídy (tenkrát Ferdinandova) a Perštýna. Byla to kavárna, jak má být a jakých již není. Neslula dobrou kávou ani vybraným pečivem, ani výpravností. Její slávu zajistili její stálí hosté a vrchní pan František Patera." O kavárně Union jsem skoro nic nevěděl. A úplnou náhodou jsem v knihovně objevil útlou knížečku s podtitulem Sborník vzpomínek pamětníků. Vždy na prvním místě jmenují pana vrchního P. jako neúnavného obsluhovače návštěvníků, zásobovatele českého i zahraničního tisku (dokonce i z Francie a Anglie), který vše obstarával ze svého zpropitného. Ale to nejdůležitější - byl vždy ochotný finančník ve věcech drobných i větších půjček. Třeba J.Hašek mu dlužil přes celou I.sv.válku. V poválečných létech za první republiky Unionka, žijíc ze starých tradic, nakrátko oživla, ale nebyla to ona kavárnička z předválečných let. Ona tehdejší bohémská družina se rozprchla. Téměř všichni zaujali ve veřejném životě významná postavení Končím roztomilou příhodou v hlavní roli s panem vrchním Paterou : "A co se Patery natrápili studenti svou věčně prázdnou kapsou. Jeden z nich, jakýsi Tvrzický si od pana vrchního půjčoval den co den. Před válkou odcestoval do Ameriky a vrátil se po převratu. Jeho první cesta vedla samozřejmě do Unionky. Sedl si ke stolu a optal se pana vrchního kolik že mu dluží. Pan Patera měl dluhy v malíčku-dělá to vašnosto dohromady 200 korun.Tvrzický vytáhl ze šrajtofle 200 dolarů. Pan vrchní ještě dlouho vykládal štamgastům tuto příhodu se závěrem - To je gentleman, to je gentleman ! "... celý text

Kluby NHL 2013 2012, Karel Knap

NHL je nejuznávanější hokejová soutěž světa, která zaměstnává a velmi dobře platí zároveň i nejlepší hráče zejména z Kanady,USA,Ruska,Švédska,Finska, České republiky, Slovenska, Švýcarska, Německa a dalších méně hokejových evropských zemí. Jednotlivé týmy jsou rozděleny geograficky na Východní konferenci (t.č.16 týmů) a Západní konferenci (t.č. 15 týmů, připravuje se nový tým ze Seattle). Logika rozdělení je zejména z finančních důvodů, protože přesuny týmů jsou zejména leteckou dopravou. Zjednodušeně lze říci, že týmy v konferenci odehrají zhruba dvě třetiny zápasů v základní části což činí 82 utkání od října do začátku dubna mezi sebou, tedy ve své konferenci a zbytek tvoří vždy 2 utkání doma a venku s týmy druhé konference. Zvláštností NHL je 6 týmů t.zv. ORIGINAL SIX, která hrají od založení NHL ve městech Boston, Detroit, Montreal, New York, Toronto a Chicago. Týmy mají atraktivní názvy, krásné dresy a hraje se na špičkově vybavených stadionech. Ty jsou zařízeny tak, aby i za vysokých teplot ovzduší v měsíci červnu byla vždy připravena kvalitní ledová plocha. Finále o Stanley Cup se hraje na 4 vítězné zápasy až v červnu běžného roku.... celý text

Ferdinand Peroutka: Život v novinách (1895–1938) 2003, Pavel Kosatík

Vše od Pavla Kosatíka čtu se zájmem a pokud jde o osobnosti okolo "Pátečníků" - tak ještě více. Je zajímavé, že špičkový novinář za I.republiky spatřil světlo světa dne 6.2.1895. Proč ? Protože ve stejný den a měsíc se narodil o deset let později Jan Werich . Pokud měli něco společného, tak to bylo písemné vyjadřování jejich úvah a pocitů, kterými "vytáčeli" komunisty. Ti neměli v oblibě zejména Peroutku. Nadaný žáček byl poslán svými rodiči ke studiu Reálného gymnázia v Praze na Vinohradech. Náhoda tomu chtěla, že vedle něj posadili kluka z venkova, pozdějšího doživotního kamaráda MUDr.Karla Steinbacha. Ten vzpomíná na den, kdy vstoupilo do třídy pět profesorů českého jazyka (!) a zadavatel již opraveného diktátu představil třídě "prý" tohoto zatím jedenáctiletého kluka jako budoucího českého spisovatele. Ferdinand to nebral vážně, dokonce těsně před maturitou odešel z gymplu a dohodl se s šéfem časopisu Čas - Herbenem, že pro ně bude příležitostně psát. V létech 1924-1939 byl šéfredaktorem časopisu Přítomnost a politickým komentátorem Lidových novin. K tomu jej dotlačil na jedné schůzi "Pátečníků" Karel Čapek. Je zajímavé, že do Přítomnosti přispíval (pod různými šiframi) i TGM. Spolu se spolužákem Steinbachem založili v r.1932 Táflrundu, unikátní společnost elity čs.intelektuálů, která měla několik kuriózních sekcí (třeba Klub pěstitelů tchánů, Marcelka či Sdružení mariášníků), toto měl na povel Karel Poláček. Bohužel ihned po březnové okupaci v r.1939 byl Peroutka odtransportován nejprve krátce do Dachau, poté až do konce války do Buchenwaldu. Mezi léty 1942-43 byl přepravován k výslechům vedeným gestapem v Praze. Po skončení války a volbách v r.1946 bylo zřejmé, že se blíží cosi neblahého. Peroutka včas emigroval do Londýna. V létech 1951-1961 vedl v Mnichově českou sekci Rádia Svobodná Evropa. Právě tam vznikl první velký spor s mladým Pavlem Tigridem, který měl na způsob vedení RFE úplně odlišné názory než šéf. A Tigrid raději odešel do USA, kam po reorganizaci stanice přešel do NY i Peroutka. Jak je u autora dobrým zvykem, kniha je čtivá od začátku do konce a zachycuje první, podstatnou část života jednoho z předních českých demokratických žurnalistů.... celý text

Čas se nevrací 1965, Adolf Hoffmeister

Tuto vzácnou knihu jsem objevil v antikvariátu, stačilo pouze málo prolistovat a věděl jsem, že si ji odnesu domů. Autor byl ve špičce čs. intelektuálů, vybaven bezvadnou znalostí základních světových jazyků, ale co je důležité, byl vyhledáván svými přáteli, aby jim za chvilku předal jejich věrnou karikaturu. V knize vzpomíná, že nejčastějším prosebníkem byl V. Nezval, který si na těchto obrázcích postavil cosi jako své logo. Jde o roztomilé vzpomínky na setkání s jeho generačními druhy (a že jich bylo), kromě Nezvala třeba J.Trnka, bratři Čapkové, Jan Werich, Jiří Voskovec,Alfred Radok, Tristan Tzara, Pablo Picasso, H.G.Wells a další. Hned na začátku knihy je vzpomínka na V.Nezvala , který maturoval o dva roky dříve: "Znal jsem ho jen z pověstí, žije v Karlíně, píše verše, chodil na filosofii, Wolker a já na práva. Napsal jsem mu epigram, který ho asi potěšil." Vít Nezval Nikdo ho nezval přišel sám Já jsem básník vám povídám Ach jeje jeje ach jeje Proč tedy píše eseje Víte Víte že nevíte Že to ani neumíte Básnictví hra je básník si hraje Jejej jejejej jejej nesahej na esej K básni brk k eseji dláto Mlčeti stříbro mluviti zlato Od chvíle, kdy jsme se seznámili, jeden druhého si pro něco oblíbil. On můj způsob jednání s lidmi, já jeho odvahu bít se za věc.Říkali jsme mu tank moderního umění..."... celý text

Ztracená léta: Příběh hokejového zločinu 1990, Vladimír Škutina

Je záslužné, že tato kniha vyšla, protože u nás není již mnoho pamětníků, kteří o tomto odporném svinstvu STB-ků něco vědí. Ano o Gustovi Bubníkovi se mluví nejvíce, protože byl nejmladší, ale za největší tragédii čs.hokeje považuji likvidaci jednoho z nejlepších brankářů naší hokejové historie ing.B.Modrého, a to v komunisty vykonstruovaném procesu. Měl jsem kliku, že jsem mohl pracovat po příchodu do Prahy v ČKD, kde jsem občas hovořil s dalším dříve odsouzeným, panem Stanislavem Konopáskem (1.útočná řada Roziňák-V.Zábrodský-Konopásek). Ani on nevěřil v nevinu Vovy Zábrodského, který jediný z mužstva mistrů světa v létech 1947 a 1949 nešel do vězení. Pan Konopásek dostal 12 let. Když po 5-ti létech, po zjištění o co v procesu šlo, byl propuštěn. Bohužel Bóža Modrý zemřel na rakovinu, nesporně přičiněním těžké práce v uranových dolech. Stanislav Konopásek (hrál vždy s číslem 5) se těsně nedožil 85 roků. Čest památce všem těmto vynikajícím hokejistům !... celý text

Pohádkový svět Františka Nepila 2016, František Nepil

Vážení rodičové, prarodičové a další ! Pokud máte problémy s malými členy vaší domácnosti, nebo si nevíte rady (obyčejně k večer) s dětmi, které jste dostali na hlídání - je zde pro vaše potřeby jednoduchý lék - tato kniha, která má 224 stránek a seženete ji i za 160.-Kč. Bájný povídálek pan Nepil pro vás namíchal koktejl 45-ti pohádek, jako třeba : o strachonoších a strachonoškách, kocourech, brejlovcích, králích i řeznících, o Makovém mužíčkovi, Štuclince a Zachumlánkovi, Barykovi a jiných úžasných bytostech – lidských, zvířecích a fantastických. Jahůdkou k zakousnutí jsou půvabné ilustrace pana Borna.... celý text

Jezdec a smrt 1968, Vladimír Škutina

Je s podivem, že tato kniha je čtenáři (spíše mužskou částí opomíjena). Františka Šťastného (1927-2000) považuji za nejlepšího českého závodníka v rychlostních moto-závodech. "Franta", jinak mu nikdo neřekl, měl ono pravé závodnické srdce na svém místě. V době, kdy začaly na motoristické okruhy celého světa pronikat japonské tovární týmy Honda, Yamaha, Suzuki a další, schopné zaplatit ty nejlepší profíky ,jim Franta buď na Jawě, či ČZ-tce dělal potíže - lépe řečeno tvrdě jim konkuroval, a to i přes obrovský rozdíl ve výkonů strojů. Jeho tratí byla jedna z nejtěžších na světě Tourist Trophy na britském ostrově Man, které se zúčastnil celkem 13x. Nadšení fajnšmekři viděli jezdce "se srdcem", který sice měl obvykle nehoráznou smůlu, mnohdy pro banální poruchy, ale přijali ho za svého, byl to pro ně Frankie . Nejen poruchy, ale těch zranění, které sbíral jak na běžícím páse. Špičkoví chirurgové říkali, že pokud by šlo o obyčejného člověka, byl by dávno na invalidním vozíku, nebo minimálně v invalidním důchodu. Jenže polámaný Franta jezdil a vyhrával ! A také byl ohromný šoumen, obdobně jako Emil Zátopek. Poslouchat jeho příhody, to byl vždy zážitek. Již málokdo ví, že mistři světa v tancích na ledě sourozenci Pavel a Eva Romanovi, získali svůj první titul v roce 1962 dílem i pomocí F.Šťastného. Jednoduše jim přivezl exotickou asijskou hudbu, u krasobruslařů v té době neznámou. Pavel a Eva si nechali udělat mix, kde hudba spojená s tancem na ledě uhranula jak rozhodčí, tak zejména diváky. Pan Škutina odvedl dobrou práci.... celý text

Korejská válka 1950–53 2011, Carter Malkasian

Oceňuji, že tuto knihu napsal autor, který se narodil o 25 roků později, než "Korejská válka" vypukla. Mohl být tedy nezaujatý a také bez "čerstvých emocí", které by mohly vést k něčemu odlišnému, než byla realita. Rok začátku válečného tažení napovídá, že naše republika již byla v područí velkého bratra z východu. 25. června 1950 začal otevřený konflikt, když severokorejské jednotky vpadly do Jižní Koreje. V roce 1950 Sovětský svaz bojkotoval zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti zastoupení Kuomintangu – vlády Čínské republiky na Tchaj-wanu namísto Číny v této instituci. Absence Sovětského svazu v Radě bezpečnosti umožnila Spojeným státům prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN schvalující vojenskou intervenci v Koreji. Dalo by se říci velká diplomatická hloupost SSSR. Spojené státy americké vyslaly na korejský poloostrov 302 tisíce vojáků, kteří spolu s menšími jednotkami dalších dvaceti států pomohli jihokorejským jednotkám invazi odrazit. . Protiofenzíva Spojených národů zatlačila Severokorejce naopak za 38. rovnoběžku až téměř k hranici s Čínou . Na tuto situaci reagovala ČLR neformálním vstupem do konfliktu na straně Severokorejců a čínské jednotky vytlačily síly OSN zpět za 38. rovnoběžku. V červenci 1951 se původně dynamické boje změnily v patový vztah. Boje skončily 27. července 1953, kdy byla podepsána dohoda o příměří, která obnovila hranici kolem 38. rovnoběžky a vytvořila Korejské demilitarizované pásmo. Sovětský svaz před konfliktem a po celou dobu války výrazně materiálně podporoval armádu Severní Koreje a čínských dobrovolníků. Bohužel pro Severní Koreu to znamenalo tragédii v podobě vůdce Kim Ir Sena, který započal s dynastií Kimů (syn a vnuk), kteří dovedli zemi nejen k vybudování jedné z největších armád na zemi, ale k pravidelným hladomorům. Současný "fírer" je z jedné strany groteskní postava, z druhé strany neřízená střela", u které lze předpokládat vše, včetně těch nejčernějších představ. To při uzavírání smlouvy o příměří asi obě vyjednávací strany na mysli neměly.... celý text

Dobrodružství Wernera Holta 1972, Dieter Noll

Na tuto knihu jsem se velice těšil, protože je srovnávána s ponorkovým hitem "Žraloci a malé ryby". V prvním případě jsou študáci po zaškoleni okamžitě převeleni do "rakví pod vodou" jak se říkalo ponorkám. V této knize je nudný školní život, tvoření budoucí party a pubertální srandičky pár kluků asi nejlepší částí knihy. Jenže pohoda končí, mládenci jdou s nadšením bojovat "za vlast a fírera" k protiletadlovému dělostřelectvu. A dostávají pěkně do těla od o rok či dva starších jim nadřízených primitivů. Konec konců ono to bylo zřejmě stejné na obou válčících stranách. První mrtví, samozřejmě jsou mezi nimi i kámoši, se kterými hlavní parta v této knize ještě před malou chvilkou seděla ve stejných lavicích. Říše dostává "na frak", otevřela se druhá fronta, je srpen r.1944 a mládenci musí posílit na vyšší příkaz Slovenský štát v boji proti povstalcům. A to je již jiná káva. Ani tato epizoda není dlouhá. Je třeba nahradit kvanta mrtvých na východní frontě v Polsku. Pořád výborná četba. Ale v závěru tohoto vyprávění mě autor zklamal. Svůj výborný styl psaní změnil. Následuje plno stránek, které jsem přeskakoval. Vše zachránilo posledních pár listů, kdy jsem se opět "začetl". Autor ale napsal dobrou knihu . Samozřejmě každý čtenář vnímá děj jinak. V mém případě to na pět * není.... celý text

Zapomeňte, že jste měli dceru 2003, Sandra Gregory

Poslední věta anotace je tristní. (Ještě, že začíná slůvkem "snad"). Odměna za převoz drog je obyčejně lákavější . A nedovedu si představit, že pašeráci četli, či budou číst tuto knihu. A nejen to, změní svůj názor a dají se na pokání. Tak to ve světě fetu nefunguje ! Autorka patří svou profesí mezi skupinu inteligentnější. U nás je aktuální případ jisté nanynky, která chtěla docílit téhož a sedí ve vězení v Thajsku již nějaký rok. Kdo navštívil Thajsko, tuto krásnou zemi, a pozorně sledoval po příletu speciální oddíl v maskáčích, ihned mu došlo, že ti mládenci mají hlášku a jdou najisto ! Stále platí Fučíkovo "LIDÉ BDĚTE !"... celý text

Daleko v srdci 2018, Mark Slouka

Nedávno jsem dočetl zajímavý lidský příběh (kniha Zdeňka Slouky : Jdi po skryté stopě-více než 700 stránek), který se zdál neuzavřený. Teprve přečtením této knihy, kterou napsal syn výše uvedeného, mohu ocenit jeho úžasnou práci. Vše spočívalo v otevření t.zv.Pandořiny skříňky. Pomohl, jako obvykle google: Před chrámem se jednou s rozbřeskem dne objeví zlověstná skříňka. Vedle ní, klečíc v slzách, nejvyšší kněžka volá: „Mocní bohové, slyšte mne! Pomozte nám se zbavit tohoto zrádného artefaktu a nedovolte zlu, které se v něm skrývá, trýznit náš lid.“ Jakmile svou modlitbu dokončí, skříňka se otevře a temní duchové z ní uniknou. I tento příběh jedné české rodiny v emigraci byl zašifrován. Událost začíná otevřením záhadné skříňky a vypuštěním zla do světa. Skříňku zavřete chycením 7 temných duchů, kteří z ní unikli. Duchy může ulovit oddíl vojáků vyslaný na různé výpravy. Tuto práci místo oddílu vojáků, odvedl voják jediný, jmenuje se Mark Slouka. Jde o famózní příběh, který čtenář rozplétá velice pomalu. Setkává se s lidskou špínou, incestem a mnoha jinými špatnostmi, které vedou ke konci života do míst, kde by obyčejní lidé nechtěli skončit. Tato kniha není pro každého. Jak ta první, kterou je třeba přečíst si dříve, abychom byli v obraze. Co vše lze prožít ?!?... celý text

Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR 2017, Nina Špitálníková

Delší dobu mne zajímají názory autorky, které publikuje dost často (bohudík) v masmédiích. On je totiž rozdíl přečíst si rozumy některých pisálků, kteří v této asi pochmurné zemi nikdy nebyli a srovnat je s dojmy člověka, který tam nejen opakovaně studoval, naučil se řeč a profesí je koreanistkou. Celá zrůdná dynastie Kimů, počínaje od dědy, přes tatíka až k podivné karikatuře toho nejmladšího, který den co den přesvědčuje celý svět, včetně ruského cara, že jde trvalou deformaci osobnosti. Vycházím z ne tak staré příhody z Vladivostoku, kam přicestoval na schůzku s carem svým pancéřovým vlakem a Rusové museli úplně přestavět tamní nádraží, aby fešák nepřišel k úhoně. Dědu ještě komandovali Stalin a Mao Ce Tung. Další Kimové se již představili světu jako psychopati, přičemž se ona zrůdnost zvětšuje geometrickou řadou. Kaprál Schickelgruber z Braunau to pozoruje (možná, že z pekla) s netajenou závistí.... celý text

Konec nylonového věku 1967, Josef Škvorecký

K této útlé knížečce mám zvláštní vztah. Mám vydání z r.1967 a pod dojmem Zbabělců se mi při prvním čtení moc nelíbila. V roce 1991 mi do ní připsal svůj podpis autor ! O 15 let později jsem šel s dcerou do "Repre" na brzy vyprodaný koncert orchestru Glena Milera. Seděli jsme výtečně (hodně vpředu) a já začal za znění úžasných melodií sledovat více než orchestr, zajímavou starší dámu. Seděla pod varhanami, přímo proti nám a užívala si to na plné pecky, včetně rytmického podupávání do rytmu. Teď jsem knihu znovu přečetl a: Jsem nadšen ! Vrátila mne k tomu koncertu a nahradila mi lítost, že jsem v Repre na plese začátkem roku 1948 ještě nemohl být. Starší dáma se přeměnila v jednu z těch na parketu řádících luketek a já jí trochu záviděl, jednoduše proto, že kdysi dávno "byla u toho". Pochopil jsem Martyho (Dannyho), proč je na plese tak smutný . Již měl umístěnku. I když promovaný "anglista" na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, byl před odchodem do jakéhosi malého městečka na severu Čech, kde měl učit na "základce". Opouští Prahu, neuvidí orchestr Karla Vlacha a neuslyší ten báječný swing. Ani luketky tam nebudou. (Luketka-přeneseno z Plzně od vojáků US-Army - Look at her ! Koukni na ni !) Nikdo jiný se nedovedl vcítit do oné doby tak, jako autor. Jeho ideály mu vzali "Kluci z Karlína" (čti: K.Gottwald + jeho tovarišči - proto ono RAF-RAF včetně azbuky na krásné obálce J.Šalamouna). A děkuji Alef za trefný komentář.... celý text

Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou 2020, Josef Klíma

Nesdílím nadšení z této knihy, spíše se kloním k tomu, co níže napsal Kraken 126. Jistě mohu pouze souhlasit, že pan Josef Klíma je zkušený a velmi dobrý televizní reportér. Pokud by si vybral spoluautor jiného parťáka, mohlo vše dopadnout ještě hůře. Nejsem ani přesvědčen o tom, že na vyprávění pana Šlachty je vše v nejlepším pořádku. Pokud by tomu tak bylo, vzbudilo by to u zasvěcených úplně jiné reakce. A on je klid. Občas někdo "zaštěká", ale stač zakřičet huš ! Následuje ticho. Také velkolepá show v podobě průjezdu republikou, včetně autogramiád a možná i besed s autory přispěje ke zvýšenému prodeji. O to přece jde. Když to může pravidelně dělat Stephen King, proč by nemohl kráčet ve stejném stylu pan Robert Šlachta. Asi takto .... celý text

Viditelný svět 2008, Mark Slouka

Z Rijádu do sveta 2014, Soňa Bulbeck

Obdivuji autorku, že opustila starou dobrou Anglii (ještě před deseti a více léty jí byla) a vydala se do země, kde Slovan neví (možná) co ho čeká, zejména pokud jde o ženu. On ten hlavní motiv je v anotaci knihy a mluví za vše: V lete roku 2014 uplynuli tri roky, odkedy som priletela do Rijádu, hlavného mesta Saudskej Arábie. Kniha je o nás, silných ženách, ktoré tu žijeme, pracujeme, milujeme, riešime problémy, stretnutia aj rozchody, stratu blízkych duší aj každodenné problémy prežitia. Čte se to výborně . Autorce patří můj velký obdiv.... celý text

Rychlé šípy 2019, Jaroslav Foglar

Protože jsem konzervativní, tak mi Rychlé šípy v podání Marko Čermáka vadí. Nejsem zaujatý, mám ho rád jako hudebníka, zejména pokud jde o jeho působení u Greenhorns. Ovšem Dr.Fischer se svými původními ilustracemi - to byla jiná káva. Samozřejmě i jemu trvalo chvilku, když se zpočátku zakresloval. Ale když se podíváte na obálku této knihy, co spatříte ? Já Červenáčka, který je tak spíše nepovedeným "dublem" toho původního. A nejde jen o něj. A k tomu Bratrstvo kočičí pracky. V originále naprosto úžasné figurky. Dívám-li se na ty pozdější, domnívám se, že vyvedenější podobou jsou jejich pokračovatelé v čele s Malým Bidlem - na Hradčanech .... celý text