1amu přečtené 1094

Paměti a úvahy 2009, Lubomír Štrougal

Tedy nevím kdo je tvůrcem anotace této knihy. Viz.: ... Jedno je však nejdůležitější - autor se rozhodl veřejně popsat svůj dlouhý politický život, své postoje a stanoviska ve složitých poměrech poválečného Československa a neskrývat se při tom za anonymní stranické a státní dokumenty, za "kolektivní" hlas doby. Tím se také veřejně hlásí ke své odpovědnosti za vlastní kroky a rozhodnutí.... Což je blábol. v knize je záhadně vynecháno období okolo r.1948, zejména chybí třeba malinkatá zmínka autora jak se choval právě on při čistkách na vysokých školách ! Nejsem si jist tím, že by byl jako student Právnické fakulty pasivní. Naopak dost hovoří o svém kladném postoji k vrcholovým sportovcům, zejména tenistům. (I když Martina Navrátilová ví svoje). V podstatě mne toto povídání neoslovilo.... celý text

Izrael 1997, Fabio Bourbon

Autor, stálý spolupracovník National Geographic odvedl poctivou práci. Umožnil mi poznat Izrael do zajímavých podrobností. Třeba: - Tento stát měří na délku pouhých 400 km a jeho minimální šířka činí pouhých 13 km. - Počet obyvatel prudce vzrůstá a brzy dosáhne (pokud se tak již nestalo) čísla 9,000.000 . Stalo se tak zejména obrovským přílivem židovské populace z bývalého SSSR. - I když jde o malý stát je svým způsobem v některých odvětvích světovou velmocí - Rekultivace pouště na úrodnou zemědělskou půdu, kde se pěstuje ve velkém zelenina a ovoce jako významný exportní artikl). -Diamantový průmysl, který v zemi vybudovali přistěhovalci z Belgie a Nizozemska udělal ze země v celém světě vývozce Nr.1. A není to jen v tomto případě. Od prvního dne existence svrchovaného státu Izrael (14.5.1948) se arabský svět postavil proti myšlence židovského státního útvaru na Středním východě. Jejich agrese vyvolala tři války (v létech 1956,1967,1973). Je symbolické, že "malý David" porazil na hlavu "arabského Goliáše" protože bojoval o vše - o svou existenci. Marná byla podpora SSSR sebevědomému Egyptu a Sýrii (hlavní aktéři). Bylo dokonáno. Izrael se zmocnil posvátného města Jeruzalém, svatého místa judaismu. Všeobecně je světem vnímána izraelská armáda, patřící mezi nejlépe vycvičenou a totéž je třeba konstatovat o jejich zpravodajských službách. (Vzpomeňme dopadení a odsouzení A.Eichmanna). Nejen o tomto je tato kniha. Perlou je nádherná obrazová příloha.... celý text

Zdeněk Hajný 1992, Bohumír Mráz

Reprezentační publikace určená nejen tuzemským milovníkům výtvarného umění, protože ji doplňují i překlady v angličtině a v němčině. S tvorbou mistra Hajného jsem se setkal náhodou při jedné jeho výstavě, kde v katalogu bylo uvedeno, že více je možno uvidět v jeho galerii, která je v jeho vilce na Jižním městě, poblíž konečné metra C. Hodně obrazů z této knihy tam i bylo, to doprovázeno mystickou či sférickou hudbou, takže si návštěvníci v polotmě připadali jako v čase posunutém možná o 500 let dopředu. Je zajímavé, že tato kniha zmiňuje jeho první VŠ studium na zemědělské fakultě v Brně. Pak dálkově vystudoval filosofii na UK v Praze a teprve koncem 80-tých let minulého století ukončil rigorózum a začal se věnovat již pouze svým malbám. Tato kniha mi dělá při občasném prohlížení vždy velké potěšení .... celý text

Život, láska, smrt a jiné takové podružnosti 1994, Jan Saudek

Pokud někdo nezná tvorbu autora, měl by začít u této jeho monografie. Specialitou Jana Saudka jsou zejména ženy, kterým se říká, že jsou "při těle". Začal fotografovat v mladých létech darovanou "flexaretkou" - vyvolané poté koloroval. U nás mu "pšenka nekvetla - říká, že nikdy své obrázky nikomu nevnucoval, stejně by ho vyhodili. Na těch obrázcích bylo něco, co soudruhy popouzelo, ale nikdo z nich nedokázal definovat co. A tak mě pro jistotu zakázali". Uspěl poprvé u galeristky z Chicaga Anne Baruch, která mu vyplatila za pár snímků pouhých 50 $ . Až počátkem 80-tých let dostal rozumnou gáži 1000 $, jak píše "šlo tehdy o můj roční výdělek v ČSSR a mohl jsem začít se svobodným podnikáním o pár let dříve než přišel samet". Po složitých životních peripetiích se tento svérázný autor konečně dočkal významných ocenění nejen v zahraničí, ale i doma. Jde o jedinečnou publikaci.... celý text

Jan Saudek - Svobodný, ženatý, rozvedený, vdovec 2015, Jan Saudek

Čím začít ? Možná tím, že jsem tuto knihu (pouze 182 stránek a z toho množství černobílých fotografií) několikrát znechuceně odložil a zase se k ní vracel. Nelze dát na první dojem. Autorovi daly pověstné tři sudičky vzácný dar - výtečné oko. Stejně jako K.Gottovi úžasný hlas a třeba Jiřímu Muchovi ruku, která uměla čtivě psát (na rozdíl od jeho otce, který vytvářel krásné obrazy). Jeho práce ovlivnila celosvětovou fotografii. Jedním z příkladů je jeho originální nápad vyfotit torzo muže, který svírá v náručí novorozeně. Tato kompozice je dnes reprodukována asi stejně běžně jako fotky školních tříd. Jeho původně zavrhovaný svět, komunisty dokonce nazývaný pornografií, dnes vstupuje do života běžných lidí, kteří mají jeho kompozice rádi. U Muchy, Gotta a J.Saudka je jeden dominantní společný jmenovatel - žena ! Každý z nich naložil se svým životem osobitým způsobem, ale ne každý je národem tak milován, jako třeba Karel Gott. Zpočátku čtení jsem měl dojem, že je tato kniha psána neuspořádaně, přeskakuje se z místa na místo, čtenář ztrácí orientaci (zejména pokud jde o něžné pohlaví) kdo je kdo, tedy česky řečeno "pel-mel" či mix všeho. Abych se ve čtení orientoval, musel jsem googlovat . Tím se vysvětlilo plno nejasností, třeba, že autor je pouze 2x ženatý. S první manželkou má dva syny: Davida (multimediální úspěšný umělec, žijící v Holandsku) a Samuela, který se oženil s družkou svého otce Sárou . Tentýž Samuel byl ženat s Idou Saudkovou, asistentkou Jana Saudka, významnou fotografkou. Z knihy je patrno, že Jan Saudek je šťastný teprve v posledním manželství s paní Pavlou. V roztržce se svojí družkou Sárou Jan ztratil přístup k negativům svých fotografií, které jsou ke stažení, možná ve své celistvosti, na internetu zdarma. Hlavní děj knihy se odehrává na Žižkově, v Sinkulově ulici, kde dlouhou dobu žil Jan Saudek v jediné zatuchlé a vlhké sklepní místnosti, která mu také sloužila jako ateliér, kde u oprýskané zdi, s oknem vedoucím do dvora, nafotil nesčíslný počet modelů a modelek, všech věkových a váhových kategorií, společenských postavení a osudů. A k tomu další patálie, kdy došlo k tomu, že mu členové rodiny zabavili negativy a začali ho vydírat, byli si velice dobře vědomi, co tyto negativy pro Saudka znamenají. Po pěti měsících dostal své negativy zpět, ale čas bez nich pro něho byl prý ten nejhorší v jeho životě. Ironií osudu tyto originální fotografie byly nejprve oceněny v zahraničí (zejména v USA a Francii, kde se stal rytířem Řádu umění a literatury). A poznámka na konec: Není náhodou, že o Janu Saudkovi a také částečně o Jiřím Muchovi (Pražské orgie) natočila své dva filmy režisérka Irena Pavlásková.... celý text

Zdeněk Svěrák – Muž renesanční 2019, Dana Čermáková

Zdeněk Svěrák během posledních let existence Divadla Járy Cimrmana ztratil nejprve svého životního kolegu, spolutvůrce a přítele Ladislava Smoljaka, a pak další nezastupitelné kolegy - Pavla Vondrušku, Jana Kašpara, Bořivoje Pence, Václava Kotka a Jaroslava Weigela (nezapomeňme dříve na Jaroslava Vozába). Bylo to pro něj bolestné, přesto divadlo běží dál a Zdeněk Svěrák nehodlá odejít na odpočinek. On to ostatně ani neumí - a to je dobře. Pro nás všechny. On není pouze člověk renesanční, spíš bych použil slovo "všestranný": těch písniček pro děti s J.Uhlířem, knížek, filmových scénářů (zde je vidět jak právě to jeho synovi t.č.chybí - k tomu filmový herec a vzpomeňme v kolika filmech, kde učinkoval, zajistil drobné role pro své kamarády z divadla), jde o člověka angažovaného, který je schopen ovlivnit pozitivně značnou skupinu lidí. Pro mne jde zejména o moudrého a laskavého člověka.... celý text

Vysoká škola humoru 2019, Jakub Ničema

Spíše bych řekl, že tuto knihu napsal Největší Čech Jára Cimrman. Píši to proto, že jednou z hlavních postav je slovutný praotec Čech. Proto je český humor úžasný a mnohdy ve styku s cizinci zjistíme, že naše "fóry" na ně nezabírají (tak jako nám moc neříká hrubý humor německý). Proto milujeme študácké filmy z časů prvorepublikových jako Škola základ života, či Cesta do hlubin študákovy duše (slavná věta Kozinova vyslovená rodokapsovým septimánem Peterkou). Proto má Divadlo Járy C. pořád vyprodáno, proto se splnil Ondrovi Vetchému jeho sen - zahrát si s tímto souborem. Proto bylo v době normalizace tolik politických "ftipů", na které jsem se tolik těšil vždy ráno před odchodem do práce (zejména ty o policajtech).... celý text

Starci na chmelu 1965, Vratislav Blažek

Tuto roztomilou knihu pochopí spíše generace, která prožívala "na plné pecky" druhou polovinu šedesátých let. Film s názvem jako komentovaná kniha (respektive scénář) byl mezníkem mezi přiblblými komunistickými hudebními agitkami (Zítra se bude tančit všude či Hudba z Marsu) a něčím úplně jiným. Nádherné písničky jako Svět je krááásný (K.Gott+Jana Petrů) a plno dalších byly v oné době hity. Scénář oslovil mladé. Půvabná studentka Hanka se na chmelové brigádě stává středem zájmu vychloubačného premianta, ale také podrazáka Honzy a čestného a zásadového, byť poněkud svéráznějšího Filipa. Romantika v podkroví školy, kde jsou studenti ubytováni, však končí necitlivým zásahem pedagogického dozoru. Svěží, optimistický, pro zejména sedmnáctileté - český film. A dnes už také nesmrtelná legenda! Dobře udělal autor scénáře Vratislav Blažek ( v Prima sezóně také kamarád Dannyho Smiřického - Rosťa Pitrman), že v r.1968 emigroval. Zde by mu "pšenka nekvetla". Parta kolem ex póvl krejčího (hlavne nepúšťať na saká) Vasila Bilaka by ho v ČSSR znemožnila . 5* je málo !... celý text

Na co jsem si ještě vzpomněl 2014, Jan Petránek

Zajímavá kniha zahraničního zpravodaje Čs.rozhlasu, posléze disidenta, topiče v kotelně s.p.Mitas v Praze, redaktora nejdříve ilegálních a od r.1990 již povolených Lidových novin. Opravdu je co číst . Pobyt v Indii, kde se dokonce se zpravodajem Reuters zúčastnil války Portugalska s Indii o tamní kolonii - bohatou Goa, či s armádní indickou elitou připravující se na zdolání Mnt.Everestu vítal inkognito Gagarina (ke kterému jej předtím ochranka nepustila k rozhovoru v Praze). Zprávy z Pákistánu, Bangladéše i z Londýna, kde byl na krátkém zástupu. Nejvíce se mi líbily zápisky z SSSR, kde byl právě i v r.1964 při svržení N.S.Chruščova a nástupu L. Brežněva . Velice čtivá je doba po r.1970, kdy jej kádrováci odmítali v desítkách podniků, dokonce i v pražském Pohřebním ústavu vydržel jen krátkou dobu. Nakonec se usadil v kotelně pažského Mitasu, kde prý brali každého. Posléze tam vydával (za podpory rozumného kádrováka) ilegální tiskovinu Ludmila Daily News, která byla velice žádaná nejen v celé fabrice. Jan Petránek byl respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění.... celý text

Satchmo 1968, Louis Armstrong

Ta útlá kniha má šťávu ! Louis Armstrong (*1901- +1971) se narodil v městě starého dobrého jazzu, v New Orleansu. V chudé rodině, rodiče se brzy rozešli a matka Mayann, aby uživila zbytek rodiny, měla pořádnou zabíračku. Malý Louis (tak mu říkali ještě v jeho 20-ti létech), později zvaný Dipper a posléze Satchmo-Velká huba, byl dítě ulice. Známé ulice Basin Street a Storyville, plné děvek, pasáků, opilců a dalšího "výkvětu" města - to byla jeho škola. V 9-ti létech ukradl bouchačku, samozřejmě s náboji. Plný nadšení začal střílet, i když pouze do vzduchu. Měl smůlu, že to viděl poblíž policajt . Rychlý postup byl zde samozřejmostí. Louis šel do polepšovny. Je zajímavé, že to byla jeho životní klika, protože již ve svých 13-ti létech se naučil foukat perfektně na kornet a stal se hvězdou dixie kapely z polepšovny. "Jen se podívejte na toho mrňavýho zkurvysyna, jak fouká na tu svou křepeličku" , pořvávali řádně napití, možná v civilu řádní občané. A Louis vyšel v 15-ti z pasťáku. Nejdříve pracoval se svým otcem, který ho odtud dostal, při rozvozu uhlí, ale stýskalo se mu po matce, ke které se vrátil. Mimo rozvoz uhlí se živil hraním na pohřbech. Je zajímavé, jak to při nich v Louisiáně chodí. Cestou ke hřbitovu se hrají pochody, čím blíže ke krchovu, tím více se zrychluje. Když se spustí rakev s nebožtíkem 6 stop "do díry", bubeník zavirbluje a kapela spustí ragtimový pochod, při kterém se musí swingovat. Srovnejte to s našimi pohřby ! New Orleans - to je jiná káva ! Povídání je o začátcích kariéry L.A., ale děsně mě to bavilo.Další strmá kariéra později fenomenálního trumpetisty s nádherným chraplákem, třeba když zpíval Blueberry Hill, nebo s Ellou Fitzgerald Summertime a plno dalších - viz Louis Armstrong - napsal Oliver Stephane. Tato kniha se čte sama .... celý text

Hlubocký prcek a třeboňský kluk – Vzpomínky na polovinu 20. století 2019, Tomáš Sterneck

Půvabné vyprávění, které mě oslovilo, protože Hlubokou n/Vltavou a zejména Třeboň dobře znám. Sledujeme první dětské krůčky vnímavého kluka na hlubockém "Šteklu" v bytě schwarzenberského úředníka, který detailně popisuje, stejně jako další obytné prostory v Třeboni, kam se rodina posléze přestěhovala. Vzpomíná samozřejmě na své prarodiče, strýčky, tetičky, ale i na přátele svých rodičů. Zmiňuje se i u tatínkova životního údělu sirotka, který vyrůstal v českobudějovickém sirotčinci a později v péči svých starších sester. Následuje i období nacistické okupace, dny osvobození a setkání s ruskými vojáky, jakož i následné roky rozčarování po Únoru 1948. V jeho vyprávění prochází řada jmen osob a nesporných osobností, s nimiž se on a jeho rodiče během života setkali a kteří jej něčím zaujali nebo ovlivnili jeho další kroky. Formou krátkých epizod se čtenář seznamuje i s autorovými koníčky jako byly šachy, herectví, hudba, malování, ale také sport, cyklistika apod. Já se jak na Hlubokou, tak do Třeboně často rád vracím a samozřejmě si všímám knih, které se specifickou formou o těchto kouzelných městech zmiňují.... celý text

Velikáni a malikáni 2012, Ota Ulč

Roztomilé povídání pana Ulče, jak se na svých cestách světem potkával s krajany -emigranty.Vše je psáno netradičním způsobem, třeba rozhovory s Janem Třískou, Jiřím Voskovcem, manželským párem Z.Salivarová a J.Škvorecký, s Egonem Hostovským, členem "Táfl rundy" MUDr. K.Steinbachem - to jsou namátkou vybraní ti známí. Ale slyšeli jste o knihkupci na ostrově Tahiti, v městě Papeete, Rudolfu Klímovi ? Jako emigrant se dostal hodně daleko. Samozřejmě Tahiti je ostrov krásných žen, jednu z nich si vzal, porodila mu krásné dcery, z nichž jedna, pokud budete v Papeete a zajdete do tamního knihkupectví vás obslouží s použitím perfektní češtiny. Další raritou je na Nové Guinei paní Zdena Ryšavá, bývalá studentka též emigrovala. Do Austrálie. Na rozdíl od mnohých odtud odešla a usadila se mezi kanibaly. Profese ? Velice oblíbená kuchařka. Kanibalům prý nejvíce od ní chutná "vepřo, knedlo, zelo". Žije tam v pohodě a naprosto spokojená. A takových příběhů je na 260 stránkách dostatek. Já jsem se bavil. Co vy ?... celý text

Úvod do mezinárodního práva veřejného 2019, Harald Christian Scheu

S potěšením konstatuji dobrý počin vydavatelství, které předkládá studentům i zainteresované veřejnosti toto dílo. Mezinárodní právo veřejné (MPV) je důležitým vědním oborem, který se přednáší na právnických fakultách až ve druhé polovině jejich studia . Přesto rád vzpomínám na pana profesora Potočného, který MPV přednášel úžasnou formou v době, kdy byla skripta plná komunistického balastu. On se tomu noblesně vyhýbal a zkouška u něj, to nebyl čas obav a strachu, ale oboustranné, pro mne, diskuze na úrovni.... celý text

Futbalové arény súčasnosti a budúcnosti 2019, Ladislav Harsányi

Je chvályhodné, že vyšla tato zajímavá publikace. Moderní fotbalové arény jsou součástí této doby. Umožňují divákovi vidět utkání v kulturním prostředí. Samozřejmě po tomto + následuje převažující - Děje se to zásluhou t.zv. hooligans, kterým já říkám šmejdi, což je sice ještě slušné pojmenování skupiny obecenstva, která svými excesy často zatřese pokladnami klubů, které v těchto arénách hrají.... celý text

Muž, který nedržel basu 2019, Christof Weigold

Již delší dobu jsem nečetl tak výbornou detektivku. Odehrává se ve 20.-tých létech XX.století v Los Angeles a San Franciscu. To podstatné již napsal v komentáři Killingjoke, kterému děkuji za inspiraci, jinak bych o tuto knihu asi "nezavadil"- díky Luboši ! Čtenář si osvěží tuto zajímavou dobu, kdy nastal v Hollywoodu mohutný vzestup filmových koncernů, vyrábějících na běžícím pásu kvanta filmů s tržbou miliónů $$$, což bylo na tehdejší dobu neuvěřitelné numero. A šéfové ?..."Tak toto byli otcové zakladatelé filmové branže: švec, prodejce šrotu, chovatel slepic, kožešník, prodavač prádla či překupník šperků. Teď se rozhodli koupit politika a vůbec nepochybují, že se koupit dá"... Vděčný kompars tvoří oficiálně děvčata-tanečnice, ve skutečnosti holky do postele k obveselení pracháčů. K tomu patří módní droga - kokain, kterou šňupou ve velkém nejen ony 2 výše uvedené kategorie. Hlavní hrdina je sice šéf bezpečnosti filmového studia Universal Hardy Engel , který v LA začínal svou praxi soukromého detektiva ... "nedaleko mého prvního bydliště začínala prérie. Dnes se tato oblast jmenuje Beverly Hills a hemží se to tam dravými šelmami úplně jiného druhu"... , ale celá kniha se točí okolo komika, který vydělával v té době více než Charly Chaplin. Jeho jméno bylo Roscoe Arbuckle *1887 +1933, pro svůj objem zvaný Fatty - tlouštík. Byl obviněn ze znásilnění a následného úmrtí druhořadé filmové hvězdičky. Proběhly s ním tři procesy, v létech 1921-1922. V posledním třetím 13.3.-12.4.1922 se porota jednohlasně vyslovila pro zproštění R.A. z obžaloby, vzhledem k neudržitelnosti obvinění žalovaného. Navzdory zproštění obvinění velká kariéra Fatty Arbuckleho neslavně skončila. Tisk na něm nenechal jedinou suchou nit a jeho osobní tragédie vrhla stín na celý Hollywood a filmový průmysl. Během dlouhotrvajících procesů se veřejné mínění prudce obrátilo: strážci morálky po celé zemi se organizovali a žádali trest smrti pro Arbuckleho, bossové filmových studií žádali jeho přátele, aby od něho udržovali odstup a nedrželi nad ním veřejně ochrannou ruku. Tomu se vzepřel pouze Buster Keaton (alias Frigo) a nazýval Arbuckleho jedním z nejslušnějších lidí, které znal. Pokud budou u nás vycházet další knihy autora Ch.Weigolda, s velkým potěšením si je přečtu.... celý text

Příběh české rekordwoman: Zákulisí největšího sportovního skandálu první republiky 2017, Pavel Kovář

Po přečtení mám z knihy rozporné pocity. Dvě třetiny jsou psány "Ich formou" - z pohledu atletky Zdeňky K. Domnívám se, že zde se autor netrefil a dávám za pravdu komentáři ad DennisMoore. Drajv čtení dostalo ke konci, zejména precizní dokumentace hermafroditismu, kdy se nám slečna Koubková pečlivou medicínskou prací mění v pana Koubka, který pak nejen že žije spokojenějším životem, ale i dál sportuje, hraje rugby v Říčanech. Hermafoditismus byl a bude . Vidím to na příkladu atletky z Jihoafrické republiky , jež se jmenuje Caster Semenya. Také běhá 800 m a doslova drtí soupeřky - ženy. Samozřejmě je to nespravedlivé, ale vidíme, že se (zejména pokud jde o zainteresované funkcionáře) nic nezměnilo-jim to vyhovuje harmafrodit dělá klubu, zemi jméno - "jen houšť a větší kapky". Tak jako dříve strkají instituce, které by měly v této věci definitivně rozhodnout, stejně jako pštros - hlavu do písku. Úděsná fotografie nositelek zlaté, stříbrné a bronzové medale z OH v Riu (1916) je obžalováním těch, kteří to mají na svědomí. To již nejsou ženy- bohužel.... celý text

Čínský horoskop. Kratochvílné povídání o čínském horoskopu 2001, JA. KA. MAN

Nevím proč, ale někdy v roce 1995 jsem tu knihu koupil. Bylo to v módě, žádný Vodnář, Blíženci, či Váhy atd. Najednou zírám: krysa (fuj !) to byste koukali jaké je to fajn být narozen v tomto znamení, Buvol, Tygr, Zajíc, Drak, Had, Kůň, Koza, Opice, Kohout, Pes a Divočák na konci. Samozřejmě, že čtenář si hledá, ve kterém znamení se najde a co z toho zjistí : Vlastnosti, uplatnění v profesi, jak se chovat ke stejnému znamení, hodí se toto znamení za šéfa, citový, rodinný či sexuální život (a máte hned jasno), jaký je vztah osoby narozené v tomto znamení k ostatním znamením, co ho čeká a co ho nemine a ještě k tomu osudové mimořádnosti. No, nekup to ! Číňani mi sdělují, že jsem drak, hm. Zase to není tak špatné. Ale říkám vám, že největší radost mám z krásného hrníčku (tenkostěnný čínský porcelán) krásně malovaný. Koupil jsem ho kdysi ve speciálním krámku (již ho zrušili) v "Perlovce" a dělá mi pořád radost. Tato kniha je pro pobavení ideální, ale stačí ji otevřít tak jednou za 5 let. Pozn. Tento horoskop se liší od klasického t.zv. lunárními cykly.... celý text

Kruppové, dynastie smrti 1951, Anna Tučková

Ano , je dost pravdivého v této knize, ale ona je produktem doby svého vzniku - rozpuku sovětského bloku s agilním komunistickým Československem. Čteme zde o hrůzách způsobených nacisty, z nichž někteří byli za dosti krátkou dobu propouštěni z věznic kontrolovaných Američany. Ano Dynastie Kruppů si na smrti miliónů mrtvých mastila kapsy, ale nebyla sama, takových chytráků bylo mnohem více. Bylo by zajímavé, kdyby vyšlo pojednání na podobné téma ze současné doby, kdy ekonomicky silné země podporovaly ještě nedávno Irák Saddáma Husajna (viz Německo,či Francie) a řadu dalších. SSSR již zmizelo v prachu dějin, ale jeho (a také ČSSR a j.) vojenská podpora zemí t.zv.3.světa zanechala po sobě hrozné stopy.... celý text

Habsburkové - Nelehká samota trůnu 2017, Vladimír Mertlík

I když v podstatě souhlasím s níže uvedeným komentářem MíšiS, domnívám se, že je dobře, že tyto populistické knihy vycházejí. Tak je tomu i v tomto případě. Habsburkové, dynastie která tolik ovlivnila život v našich zemích (ať v dobrém nebo ve zlém), své si k nim řekl-napsal Alois Jirásek, poté Zdeněk Nejedlý či zejména v poslední době profesor KU Petr Čornej. Když už nic jiného jde u kultivované čtení, které vyhledávám raději, než vysoké % škváru, které zaplavuje knihkupectví a jiné distributory.... celý text

Slavní lékaři 1998, Ivan Lesný

Je zajímavé, že lidstvo touží (zejména v posledních 100 létech) dozvědět se maximum informací (drbů) o známých filmových a divadelních hercích, zpěvácích, od existence Beatles i o hudebních skupinách, modelkách, sportovcích, politicích, "hlavách států",mafiánech a podobných gaunerech, vrazích, t.zv. vykolejených - tedy nenormálních lidech a šlo by pokračovat dále a dále. Sám přiznávám, že jsem neznal jméno Niels Rosen von Rosenstein, švédský lékař a zakladatel pediatrie (1706-1773), nebo John Hunter, Angličan a zakladatel patologie (1728-1794), či Philippe Pinel, Francouz zakladatel psychiatrie jako speciálního medicínského oboru (1745-1826) a řada dalších. Pak je zde řada dalších jako bakteriolog Robert Koch, Sir Alexander Fleming, či Christian Barnard, o nichž již víme více. Přesto se domnívám, že literatura o těchto velikánech lékařství silně pokulhává (počtem knih) za výše citovanými profesemi a při tom je tak nesmírně zajímavá. O řadě těchto úžasných lidí, počínaje Imhotepem v Egyptě nebo Avicennou a dalšími se dočtete v této zajímavé knize.... celý text