adelact
přečtené 273
Výzva sluneční královny
2024,
Nisha J. Tuli
Bohužel mi bylo jasné kam celý příběh směřuje cca od strany 180. Je to jako byste hodili Selekci, Skleněný trůn a Dvory do mixéru a tohle vám vyleze. V medailonku autorky se dočteme, že je fanynkou právě Dvorů a na příběhu je to vidět. Máme tady víly/fae, hrdinku, která se tváří, že je obyčejný člověk, ale pokud by vám to nebylo jasné ze všech náznaků, kterými nás autorka vyloženě mlátí o hlavu, v budoucích knihách se ukáže, že je dlouho ztracená dědička mocného království (tohle spíš sedí na Skleněnný trůn), dokonce má tahle série i svého vlastního Tamlina a mám takový pocit, že tu budou i spřízněné duše... Začátek ve vězení se mi líbil asi nejvíc, je škoda, že všechna charakteristika hlavní hrdinky, která tady byla představena, letěla z okna jakmile se probudila v Afelionu. Na začátku je to drsná frajerka, která nikomu nevěří, protože celý život strávila ve vězení. V Afelionu věří komukoli, kdo je k ní jen trochu milý. Výzvy mi nepřišly nijak napínavé, je jasné, že Lor je všechny přežije, a s žádnou jinou soutěžící si nebyla tak blízká, aby mi její smrt či vyřazení bylo líto. Atlas je od začátku slizký a podezřelý, a když konečně odhalí svého vnitřního "Tamlina", Lor nám samozřejmě sdělí, že na něm celou dobu bylo něco divného, kvůli čemu mu úplně nevěřila... Což není pravda. Lor je z něj od začátku celá pryč, stačí, aby si před ní sundal košili a zapomene na celý svět, žárlí, když se Atlas zmíní, že se stýká i s dalšími soutěžícími. Přestože tady má kniha štítek "Pro děti a mláděž", rozhodně není, ale možná by měla být. Vnitřní monolog hlavní hrdinky mi zněl víc jako hrdinka z YA. Jenže očividně všechny knihy, které zobrazují nějakou verze víl (v tomhle případě "fae"), také musí obsahovat nejméně 10 různých slov pro "penis".... celý text
Pod šeptajícími dveřmi
2022,
TJ Klune (p)
Překvapivě pozitivní kniha o těžkém tématu. Jenom začátek mi přišel moc zdlouhavý.
Hlava plná lásky
2023,
Ali Hazelwood
Překvapivě se mi kniha moc líbila, dokonce odpustím i všechna ta nedorozumění, která normálně nemusím.
Láska a jiná slova
2022,
Christina Lauren
Pěkná oddechovka. Linka z minulosti se mi líbila mnohem víc než ta přítomná, u které se mi místy zdálo, že se dlouho nic neděje.
Půl války
2021,
Joe Abercrombie
Slabší než předchozí díly série, hlavně protože mě moc neoslovili postavy, skrze které sledujeme příběh.
Královská krev
2016,
Una McCormack
Takové nic moc. Jako díl v seriálu by to možná mohlo fungovat, ale tady mě příběh prostě nějak nezaujal.
Maková válka
2022,
R. F. Kuang (p)
"Svazoví vojáci zmasakrovali Golyn Nís z toho prostého důvodu, že nepovažovali Nikařany za lidi. A pokud tvůj protivník není člověk, pokud tvůj protivník je šváb, co záleží na tom, kolik jich pozabíjíš? Jaký je rozdíl mezi zašlápnutím mravence a zapálením mraveniště? Co ti brání trhat hmyzu křídla pro zábavu? Brouk možná cítí bolest, ale co je ti potom? Když jsi oběť, co můžeš říct, aby v tobě tvůj mučitel uviděl člověka? Jak vůbec přiměješ nepřítele, aby tě uznal? A proč by na tom utiskovateli mělo záležet?"... celý text
Z krve a popela
2021,
Jennifer L. Armentrout
No, tohle byl celkem bordel. Knížka v klidu mohla mít 300 stránek a ničemu by to neuškodilo. Všechno se neskutečně táhne, všechno se musí několikrát zopakovat a hlavní postavy spolu vedou naprosto zbytečné dialogy. Žádná z postav mi nepřišla sympatická. Celá Poppyina charakteristika spočívá v tom, že nechce být Pannou a je nadržená pokaždé když se objeví Hawke. Velký zvrat jsem viděla přicházet už pomalu od začátku, autorka se s ničím nemaže a každou důležitou informaci čtenářům omlátí o hlavu, aby to náhodou nepřehlédli. Dát si panáka pokaždé když se objeví slovo "fascinující" nebo trojtečka... jsem mrtvá.... celý text
Čtvrté křídlo
2024,
Rebecca Yarros
Musím uznat, že se rozhodně jednalo o čtivou knížku, přečetla jsem ji za 2 dny, byla jsem zvědavá jak dopadne. Bohužel asi nejsem úplně cílová skupina. Nejlepší na celém příběhu byli samozřejmě draci. Sice se tu našlo pár šokujících zvratů (na posledních 30 stránkách), logika celého světa se ale rozpadne jakmile se nad tím člověk zamyslí víc než na 2 minuty. Ano, jsme ve válce už víc než 400 let, ale jen tak pro zábavu tady zabijeme 75% bojeschopných mladých lidí, i když bychom je mohli převelet k pěchotě (která mimochodem nic nedělá, jen tam prostě je). Vlastně všechny ostatní kvadranty existují jen jako podpora pro jezdce. Pěchota se jen tak válí. Léčitelé křísí zraněné jezdce. Písaři zapisují bitvy jezdců a učí o nich budoucí jezdce. Taky je docela výhodné, že na postižení/nemoc hlavní hrdinky zapomeneme hned jak není potřeba ukázat, že je tady outsider. Ani není pořádně vysvětleno, co s ní vlastně je. Rozhodně se nejedná prostě jen o slabost někoho, kdo není v kondici, protože v první polovině nezapomenou několikrát za kapitolu zmínit, že Violet si před nástupem k jezdcům každou chvíli něco zlomila a klouby jí samy vyskakovali. Samozřejmě ve chvíli, kdy dojde na nábytek drtící sex s nebezpečným, černovlasým, stíny ovládajícím Xadenem, který má čelist tak ostrou, že by vás mohl podříznout, Violet a její slabé kosti jsou zázrakem vyléčené. Romance mezi Violet a Xadenem je jedním z hlavních taháků knížky. A já se omlouvám, ale já tam prostě neviděla to spalující sexuální napětí. Ta sex-scéna byl fakt sexy, to uznávám. A samozřejmě, že hned po prvním sexu byla Violet zamilovaná. A rozhodně se nejednalo o enemies to lovers. Nepřátelé byli možná tak minutu. Violet hned od začátku dokáže myslet jen na to, jak je Xaden sexy, a jak nám Xaden sám později prozradí, do Violet se zamiloval pomalu na první pohled. Kromě Liama a Daina žádná z vedlejších postav nenabídla nic zapamatovatelného. Taky protože jakmile se Violet a Xaden dají dohromady, všichni ostatní jdou stranou. Styl psaní, i když čtivý, byl místy krkolomný, to samé dialogy postav. Hned na začátku na čtenáře hlavní hrdinka vychrlí historii a geografii Kontinentu, což je později důležité, ale v tuhle chvíli to šlo jedním uchem dovnitř a druhým ven. Proč tu na akademii nebyla hodina dějepisu, kde bychom se to dozvěděli? Protože hodiny na akademii nedávaly vůbec žádný smysl. A co má magie společného s plnícími pery? To je ta nejvíc zbytečná magická schopnost. A přestože se na akademii pořád něco dělo, místo mi přišlo, že se vlastně neděje nic a jakmile jsme se dostali k nějaké akci (kromě finálního boje), po 2 stránkách byl konec. Rozhodně by nevadilo knížku o takových 100 stránek zkrátit.... celý text
Poslední oběť
2011,
Richelle Mead
Skvělé zakončení celé série. Jediné výtky mám k tomu velkému odhalení na konci, které mi přišlo docela uspěchané, a k Adrianovi, chudák si tohle nezasloužil.
