adevis přečtené 364

Svolení 2021, Vanessa Springora

Tato kniha na mě pomrkávala všude na instagramu od té doby, co vyšla. Odolávala jsem, ale nakonec jsem „svolila“ a před nedávnem knihu pořídila. Těšila jsem se na ní. I přesto, že jsem nikdy nic podobného nečetla. Ano, nemám přečtenou světoznámou Lolitu (někdy snad napravím). Už z anotace je každému jasné, že to nebude žádné příjemné čtení. Nebylo. Četlo se to špatně, s těžkým srdcem. Dovolím si i napsat, že některé věci jsem úplně nepochopila. Někdy je potřeba číst knihu dvakrát, ale bohužel si ji znovu už asi nepřečtu. Když se na knihu zaměřím z pohledu matky, je mi zle. Neuvěřitelně zle, protože matka V. o všem věděla a nebojovala za to, aby k ničemu takovému nedošlo. Samozřejmě je mi nejvíc zle z představy, že V. by byla má dcera. A když se na knihu zaměřím z pohledu V. a jejího života s rozvedenou matkou a absencí otce ve chvílích, kdy ho dívka nejvíc potřebovala… ji možná i maličko chápu. U mě žádné velké ovace kniha nesklízí, bohužel. Možná jsem od ní čekala víc. Víc detailů. Víc podrobností. Víc všeho. Takže hodnotím průměrem, 3/5. Obálka je krásná a na poličce knih z @hostbrno ta žlutá úplně svítí! A co vy a Svolení, četli jste? Láká vás toto téma?... celý text

Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové 2021, Robert Bryndza

Znáte Roberta Bryndzu? Já doufám, že ano a pokud ne, tak jste o něm museli minimálně slyšet. Mám přečtenou celou sérii s Erikou Fosterovou, takže jsem se na tuto novinku těšila, především proto, že to je úúúplně něco jiného, než co jsme doposud od autora četli. Od knihy jsem neměla žádná očekávání, jen jsem se těšila na to, že to nebude nic náročného. A to kniha splnila ve všech směrech. Vlastně byly okamžiky, které mě chytly za srdce… ale o tom napíšu třeba někdy jindy. Hlavní hrdinka Coco toho má ve svém životě příliš. Možná až přespříliš. Naštěstí je má krevní skupina a její humor, ironie a nadhled mě moc bavily. Se vším si poradila a závěr knihy mi udělal obrovskou radost. Konkrétní nemůžu být, to by byl spoiler! Už podle názvu je jasné, že je kniha psaná v e-mailech. Není to klasický příběh. Ano, někdy se stalo, že mi chyběly odpovědi lidí, kterým Coco psala, ale příběhu to neuškodilo. Ve finále možná naopak. Pokud čekáte nějakou světobornou a dokonalou literaturu, tak se do knihy ani nepouštějte. Opravdu. To byste byli zklamaní. A to by byla škoda. Takže sečteno podtrženo. Kniha se mi moc líbila. A těším se na další z tohoto žánru. Snad brzy vyjde i u nás v ČR.... celý text

Výjezdovka 2021, David Urban

Po přečtení Tří opic jsem si řekla, že další knihu od kriminalisty pana Urbana musím mít. Proto jsem při nákupu Výjezdovky neváhala. Po přečtení této knihy se před koupí té další budu hodně, hodně rozmýšlet. Výjezdovka byla naprosto odlišná, než Tři opice. Povídkový styl byl stejný, ale prostě mi to nesedlo. Většina povídek mě moc nebavila. Oceňuji detailní popisy, které vychází z vlastních zkušeností pana autora. Oceňuji inspiraci ze skutečných událostí, i když některé byly dost neuvěřitelné. A především velmi oceňuji to, že nám autor dovolil nahlédnout do podrobného vyšetřování, do ohledání mrtvol, prostě do kompletní práce výjezdové skupiny. Nejvíce se mi líbila povídka Citové vydírání, i když jsem u ní byla dost rozčilená :)) I přesto, že pro mě kniha nebyla čtivá a nelákalo mě číst dál a dál, dávám 3/5. Loupež po anglicku 3/5* Ve stínu smrti 2/5* Brutální znásilnění 3/5* Citové vydírání 4/5* Ukradené auto 3/5* Úhel pohledu 2/5*... celý text

Johana 2018, Pavla Horáková

Po prvních pár stránkách jsem zjistila, že to bude zase depka. A ano, byla to depka. To já můžu. I přesto, že z tria autorek znám jen Zuzanu Dostálovou se mi kniha četla velice dobře. Děj je svižně napsaný, žádné zdlouhavé a složité souvětí tady nenajdete. Autorky vymyslely Johaně tedy pěkně komplikovaný život. Zažila toho mraky. Šťastné a samozřejmě i nešťastné chvíle, které k životu také patří. Moc se mi líbila konkrétně strana 111, tu jsem si olepíkovala a dovolím si tu jeden odstavec citovat (!!! KDO NECHCE, NEČTE, ale spoiler to asi není !!!). „A musím si to opakovat i u sebe. Jsem tady, v takové a takové situaci a je to to nejlepší, co mě mohlo potkat. Všechno se děje s nějakým vyšším záměrem, který já nedohlédnu, a vše je pro moje dobro. Nezbývá než být vděčná za to, co osud přináší, ať je to dobré, nebo špatné. Ale věřím tomu doopravdy, nebo jsou to jen těšínská jablíčka?“ Moc se mi líbilo, jak se Johana i přes všechno zlé snažila myslet na to, že se to děje z nějakého důvodu. Že kdyby nezažila to zlé, tak teď nežije tak, jak žije. A tím, bych se měla ve svém životě také řídit. Asi my všichni, že ano? Protože „Všechno je, jak má být.“... celý text

Nebezpečná místa 2021, Patricia Gibney

V létě roku 2019 jsem držela poprvé v rukou naprosto neznámou knihu Andělé smrti. Netušila jsem, že to bude láska. Asi jsem ani netušila, že čtu první díl série. Že budu následně s velkou nedočkavostí vyhlížet každý další díl. Jásala jsem, když jsem se po přečtení dozvěděla, že knih bude několik (tuším, že snad 10, ale nevím, zda mám přesnou informaci). A po přečtení této čtvrté jásám opět víc a víc. Nejvíc! Za tuhle sérii dám klidně ruku do ohně. Opravdu. V tomto čtvrtém díle se opět setkáváme s komplikovanou (každá inspektorka ženského pohlaví je trošku komplikovaná, nezdá se vám?) Lottie Parkerovou a jejím týmem. Seznamujeme se s Grace, sestrou Lotiiana (nevím, zda jsem to správně vyskloňovala) detektivního parťáka, kamaráda a velkého přítele Boyda. Grace je součástí velkého zvratu, který jsem absolutně nečekala. Od první stránky jsem knihu hltala, i když jsem si první polovinu dost šetřila… protože bůhví, kdy vyjde další díl, že jo! Všechno mi vyráželo dech. Kupte si všechny čtyři knihy. Najednou! A čtěte je hned za sebou. Anebo ještě líp… Vydržte, až vyjdou další knihy, ať nemusíte čekat jako já. Věřte mi. A ty obálky? Skvělost! Jsem zvědavá, jaký barvičky budou příště.... celý text

Deset malých černoušků 2017, Agatha Christie

Tato kniha mi už dva a půl roku ležela jen tak v knihovně (jsem ostuda ostudná). Ale věděla jsem, že ji jednoho dne přečtu. Tak konečně! Má první Agatha Christie a nebylo to vůbec špatné. Při čtení jsem hodně myslela na Nevítaného hosta od Shari Lapeny. Samozřejmě vím, že Agatha napsala knihu už v roce 1939, ale tu Lapenu jsem prostě nemohla dostat z hlavy. Nevadí! Myslím si, že děj knihy určitě znáte nebo je vám to alespoň podle názvu více než jasné. Takže k tomu vám nic psát nemusím. Na první stránce je říkanka o deseti černoušcích, která vám hned napoví, že se bude v knize umírat. Ve velkým. Kniha je poutavá, rozhodně zaujme a nedá se od ní odtrhnout, protože potřebujete nutně vědět, kdo je vrah. A slibuju vám, že budete překvapení. Já byla. Takže i když nedávám plný počet hvězd jsem spokojená. Jsem spokojená především proto, že jako první Agatha byla právě tahle, určitě to nebyla špatná volba.... celý text

Hezký, ale narovnej se! 2021, Johana Fundová

V knize jsem se dost často viděla a ten, kdo ji četl a je v podobném věku jako já, musí souhlasit. Některé okamžiky byly opravdu úplně jako přes kopírák. Četlo se to strašně lehce, hezky, prostě to tak hezky plynulo. Se všemi hlavními postavami jsem sympatizovala. A kniha se mi líbila celá, první část i druhá část. Bylo skvělý číst o tom, jak Nela v začátcích puberty poslouchala Britney, jak četla BRAVO a koukala na Divokého anděla. Při čtení jsem si vzpomněla na mé milované S Club 7 (o těch tam ale zmínka není!). O dvacet let později se každá postava úplně změnila. Stále jsem s nimi držela sympatie, ale každý z nich měl hromadu problémů. Ani jeden neměl tak bezstarostný život, jako o dvacet let dříve. A o tom to je. Čím jsme starší, tím větších starostí máme. S Nelou v roce 2020 jsem plně soucítila. Zajímaly by mě další osudy postav. Knihu doporučuji a jsem ráda, že jsem ji četla.... celý text

Kdo o tom ví? 2020, Lesley Kara

V únoru minulého roku vyšla autorčina první kniha Fáma a v říjnu téhož roku vyšla tato. Ke čtení přišla na řadu až teď. Ani vlastně nedokážu vysvětlit, proč jsem se do ní na podzim nepustila, spíš jsem ji trošku vypustila a řekla si, že ji “někdy” přečtu. Jsem ráda, že kniha počkala, přišla mi vhod právě teď a navíc jsme ji četly s holkama na instagramu ve společném čtení :)) Tentokrát vám k ději zase nic neřeknu. Jen takto: Zpočátku byla kniha nudná. Vzpomínám si, že jsem ji na podzim poslouchala jako audioukázku a nezaujala mě. Teď jsem s holkama vydržela a přečetla. Od druhé části děj nabral na obrátkách. Najednou jsem nevěděla, komu mám věřit. Od té chvíle jsem si říkala “krucinál, kdo o tom ví?” a pak jsme s holkama tipovaly a uzavíraly sázky, kdo bude záporák. Jestli jsme se některá trefila? Myslíte, že ano? Ano, hádáte správně. Tento tip padl. Takže by se dalo říct, že děj je předvídatelný. Pro mě ale nebyl. Ani trošku. Já jsem byla z konce a rozuzlení překvapená a vím, že holky taky. Takže určitě za všechny doporučuji. A jestli se do knihy pustíte a začátek vás nebude bavit, VYDRŽTE! Stojí to za to. P. S.: Dala jsem si u čtení drink.... celý text

Nejlepší pro všechny 2017, Petra Soukupová

Tato kniha od Petry Soukupové byla opět skvělá. Opět se mi potvrdilo, že jsem autorku právem označila za můj nejlepší letošní objev. Zprvu mi trvalo se do knihy začíst, zase tam nebyly uvozovky a tentokrát to bylo ještě těžší, ale po několika prvních kapitolách jsem se krásně začetla. Příběh vypráví o jedné rodině, kde nic není úplně v pořádku. Matka Hana, která si myslí, že ví, co je pro všechny nejlepší a kvůli nedostatku času na svého syna Viktora ho "odstěhuje" k babičce. Živí se totiž jako herečka. Viktor je nevychovaný hajzlík, který mi dost často pil krev a doufala jsem, že u něj na konci příběhu dojde k nějakému progresu. Babička Eva byla ze všech asi nejnormálnější, oblíbila jsem si ji. O tom, jak to všichni zvládli nebo nezvládli, jestli došlo ke zlepšení, progresu... to si musíte přečíst sami. Já knihu doporučuji, konec se mě hodně dotknul a byla jsem z toho dost vykolejená. Knihy Petry Soukupové prostě umí potěšit, pohladit po duši a zároveň člověka totálně rozebrat. Jako mě.... celý text

Kdo zabil Snížka? 2017, Petra Soukupová

Další přečtená kniha od mé milované Soukupové, tentokrát dětská. Knihu jsem zhltla na jeden zátah. Byla to taková jednohubka, oddechovka. Kniha se čte rychle, děj utíká a ilustrace jsou boží. To knize dodává neuvěřitelné kouzlo. Příběh vypráví o holčičce Martině, která by si moc přála psa, ale rodiče ji ho nechtějí koupit, protože pes se jako dárek nedává. Časem ho ale přece jen dostane a pojmenuje ho Snížek, protože je celý bílý a je trošku “jiný”. Jednoho dne ho Martina najde mrtvého a myslí si, že ho někdo zabil úmyslně. Společně s kamarády podniká vyšetřování a snaží se přijít na to, kdo zabil Snížka. Pokud vás to zajímá, neváhejte s čtěte! Tato kniha má spojitost s knihou pro dospělé Nejlepší pro všechny, kterou čtu teď, abych to měla hezky za čerstva spojené. Takže knihu Kdo zabil Snížka doporučuji přečíst jako první, jinak si vyspoilerujete, kdo Snížka zabil. Kniha je pro děti, ale myslím si, že většině dospěláků se bude líbit. Jen malé upozornění, asi bych ji dala k přečtení maličko starším dětem než 9+, téma není úplně lehké a kniha je psána v dlouhých větách, což může dětem dělat problém.... celý text

Smrtící tajnosti 2019, Robert Bryndza

Závěrečný díl detektivní série s inspektorkou Erikou Fosterovou na mě čekal hodně dlouho. Ani vlastně nevím, proč jsem to čtení tak odkládala. Všechny díly ze série se mi moc líbily, vždy jsem je hodnotila kladně a teď tomu nebude jinak, i když těch hvězd moc nebude. Hned vám napíšu proč. Knihu jsem rozečetla před pár měsíci a pak ji odložila, teď zpětně nechápu proč. Před pár týdny jsem po ni sáhla. Pokračovala jsem. A to byla asi ta chyba, možná kdybych ji přečetla na jeden zátah, tak bych byla víc nadšená. K ději vám toho zase nic nepovím, to dělám zřídkakdy... ale zápletka, vyšetřování, Erika, Mossová, Peterson, všichni byli skvělí. Mossová byla naprosto top. A ten konec? Od toho jsem asi čekala o dost víc, když to byl úplný závěr celé série. Pár věcí z osobního života Eriky dle mého názoru zůstaly otevřené. Proto dávám jen 3/5. Škoda. Na další detektivní sérii s Kate se taky někdy v budoucnu chystám.... celý text

Věřit znovu 2019, Mona Kasten

V této knize nám autorka blíže představuje dvě vedlejší postavy z knihy první, Dawn a Spencera. Před čtením jsem toto absolutně netušila. Ze začátku jsem byla maličko zklamaná, myslela jsem si totiž, že je celá série o Allie a Kadenovi, ale je fakt, že to by nás asi přestalo bavit. Nakonec se mi toto pojetí celé série líbilo. Moc ráda se seznámím s dalšími postavami. Dawn je sympatická, chytrá, knihomolka, která ráda píše. Píše, ale nikdo to o ní neví, jako spoustu dalších věcí. Nese si sebou velké břímě z minulosti. Chvílemi mi to pěkně lezlo krkem, říkala jsem si, že pořád jenom kňourá, ale jakmile vyšly najevo detailnější události, pochopila jsem ji. Spencer je pohodář, podle autorčina popisu naprostý ideál. A já jsem se do něj asi zamilovala. Někoho mi totiž připomíná :))) Spencer si nese také obří zátěž z minulosti... a prahne po Dawn. Ta ale odolává, i když po něm vlastně ve skrytu duše prahne taky. Jak tohle dopadne? Kniha mě bavila stejně jako první díl a těším se na další díl. Těším se na další osudy a příběhy dalších postav. “Každý den mi dává šanci začít znovu a být dobrým člověkem. Každé ráno je nový začátek. Sice nezapomínám, co jsem udělal, pokouším se s tím ale žít a být někým, kdo je všeho hoden. Lásky své rodiny. Času svých přátel.” :)) Série Znovu je podle mě sladká, romantická a odpočinková literatura. Pokud čtete thrillery a horory, tohle je skvělá volba na uvolnění.... celý text

Chirurg 2019, Petra Dvořáková

Zprvu jsem si myslela, že budu nucena knihu odložit a nedočíst. Působilo to na mě šíleně depresivně, ale nakonec jsem se začetla a osud Hynka, Markéty, Jáchyma a Aničky mě dost zasáhl a hlavně zajímal. Co si budeme povídat, zase jsem tam chvílemi viděla podobnost s mým životem... konkrétně podobnost s Markétou. Hynek má podělanej život. Topí se v dluzích, má problém s alkoholem, problém s manželkou, problém se synem, problém se všemi. Chování Hynka mě neuvěřitelně rozčilovalo, ale když jsem se zamyslela, tak jsem si uvědomila, že má ten život fakt brutálně podělanej. A vůbec jsem se mu nedivila. Manželka Markéta byla prudérní ženská (to jsem právě občas taky), ale i přes její otravnost mi ji bylo líto. Bylo mi líto toho, co si o ní Hynek myslel. Ono vlastně chování všech nebylo vůbec dobré, snad jen dcera Anička mi byla sympatická. Od konce jsem čekala něco víc. Ještě by mě pár věcí zajímalo. Každopádně abych to shrnula. I přes počáteční rozpaky se mi kniha líbila, bavila mě a skvěle se četla. Žádný těžký věty a slova v ni nenajdete, i když jde o knihu z lékařského prostředí. Takže doporučuji a těším se na další autorčinu knihu, mám v plánu Dědinu.... celý text

Chlapec, krtek, liška a kůň 2021, Charlie Mackesy

Krása střídá nádheru. Tahle designovka je úžasná a já jsem nadšená, že ji mám v knihovně. Textu tam moc není, jak již všichni víme, takže ji přečtěte za chviličku. Když se u toho ale budete kochat ilustracemi, tak vám to zabere delší dobu. Ke knize se budu často vracet, často ji budu hladit a často k ní budu čuchat, protože voní tak nějak jinak. Je to láska.... celý text

Tyhle fragmenty 2021, Bianca Bellová

Tato kniha je plná povídek. Povídek, které se vám podaří pochopit, ale některé i nepochopit. A to vůbec nevadí. Některé vám otevřou oči, některé jen přečtěte a nic ve vás nezanechají. Ale to taky vůbec nevadí. Každá povídka je něčím výjimečná. Každá v sobě ukrývá jen pouhý zlomek z životů postav, které v povídkách figurují. A je jen na vás, co si z těchto zlomků nebo-li fragmentů vezmete. Nebo nevezmete. Nejvíce se mi líbila povídka Poslední rozloučení. Pojednává o nelehkém tématu, ale zároveň ji autorka dokázala napsat s takovou obrovskou lehkostí a s vtipem, že jsem se u ní musela i smát. S Biancou Bellovou jsem se setkala poprvé (ano, zase jsem sáhla po neobjevené autorce) a zaujala mě. Časem si pořídím i její předchozí knihy. Tahle je na první dotek kouzelná. Hebká, pořád jsem ji hladila. A ten design, zpracování. Knihy z Hostu jsou prostě láska na první pohled, v tomto případě dotek. Jsem ráda, že mám tuto knihu v knihovně. K některým povídkám se v budoucnu mileráda vrátím.... celý text

Její konec 2021, Shari Lapena

Pravidelný čtenář této skvělé autorky musí tušit, že to bude zase jízda. A ano, byla to pořádná jízda. Opět to dokázala. Opět dokázala napsat poutavý thriller, od kterého se nebudete moci odtrhnout. Kniha má téměř 300 stran, takže se dá snadno přečíst na jeden zátah. Chvíli mi trvala orientace v postavách, ale pak to do sebe začalo tak skvěle zapadat, až jsem měla ve všem jasno, ale... to by nebyla Shari Lapena, aby nás nepřekvapila nějakým zvratem. A ten byl pořádný, pro mě nečekaný. Závěr knihy byl moc rychlý, pár věcí bych potřebovala ujasnit. Jaký? Na to přijdete po přečtení epilogu. Knihu doporučuji!... celý text

Růže 2021, Tiffany Reisz

Rudá galerie byla od začátku do konce nabitá sexem. O Růži jsme věděly, že se v ní autorka zaměřila více na děj. A mě se to vlastně líbilo. Bavil mě příběh, bavily mě sexuální představy, bavily mě hlavní postavy. S koncem jsem byla naprosto spokojená. Během čtení jsem si párkrát musela měnit kalhotky. 27. kapitola se mi líbila úplně nejvíc :)))) Růžový kylix bych ráda vyzkoušela. Haha.... celý text

Pod sněhem 2015, Petra Soukupová

Má třetí kniha od Soukupové. Tato kniha je takovou sondou jedné velké a bláznivé rodiny. Na začátku se seznamujeme s třemi sestrami, Olinou, Blankou a Kristýnou, které se vydávají na společnou cestu k rodičům na oslavu. Kdyby jely sami, tak se asi po cestě uškrtí, řekla bych. Naštěstí s nimi v autě jedou čtyři děti a aby toho nebylo málo, tak sebou vzali i psa. Do toho bych já osobně teda nešla! Nejsympatičtější mi byla Kristýna, i když jen do určité chvíle. Naopak nejméně sympatická je rozhodne Olina, tý bych dala občas za její myšlenky facku. Kniha se mi líbila, četla se lehce, i když opětovná absence uvozovek to trošku ztěžovala. Ale co už. Škoda je, že nám spoustu věcí nebylo dovysvětleno. Potřebovala bych pokračování. Další osudy postav by mě moc zajímaly. Nebylo to špatné, ale ani výborné. Proto dávám 3,5 hvězd. Jo a ještě mám jednu poznámku. Všimli jste si, že to auto na obálce řídí pes? A že tam sedí ti psi tři?... celý text

To nejlepší v nás 2019, Colleen Hoover

Při včerejší upršené volné neděli jsem dočetla mou historicky první Colleen. Bouchnu šáňo. Konečně jsem se do ní pustila. Hlavními hrdiny tohoto příběhu jsou Quinn a Graham, kteří se setkávají při hodně nepříjemné události. Bylo toto setkání osudové? Já myslím, že ano. Udělalo mi velkou radost, že se z nich stali manželé (tohle všechno najdete v anotaci, to není spoiler!). Jejich příběh, jejich lásku, jejich těžkosti, jejich neštěstí i štěstí. Jejich důvěrnosti, jejich zážitky. Jejich všechno jsem prožívala s nimi. Kdybych neměla povinnosti, tak to s nimi prožívám jen dva dny. Kniha řeší nelehké téma, které tu bylo, je a bohužel navždy bude. Je těžké se s něčím takovým smířit. Quinn s Grahamem se s tím vším, co jim osud přichystal dokázali smířit přímo nadpozemsky. Obdivuji každého, kdo tohle dokáže. Kdo dojde ke smíření. U čtení jsem se bavila. Cítila jsem radost, štěstí, ale zároveň i smutek. Po dočtení mi zůstal úsměv na tváři. Epilog byl naprosto vynikající. Jsem ráda, tak strašně moc ráda, že jsem po Colleen konečně sáhla. Určitě pořídím další knihu.... celý text

Klub divných dětí 2019, Petra Soukupová

Letos jsem objevila mezi českými současnými autorkami Petru Soukupovou. Po přečtení Věcí, na které nastal čas jsem věděla, že musím pořídit a samozřejmě i číst další její knihy. Když jsem dělala předobjednávku na Listopád, automaticky jsem přihodila ještě tuto nádheru. To jsem ale ještě netušila, že bude až takhle nádherná! Jakmile se mi kniha dostala do ruky věděla jsem, že to bude na pět hvězd. A taky že jo! Kniha vypráví o kousku života čtyř dětí, kteří jsou tak trochu divný. Spíš teda podle mě prostě jen jiný, než ostatní děti. Mila se občas ztrácí ve svém světě, za to je velmi rozumná a chytrá. Petr se bojí tmy a věcí, které se v ní ukrývají, za to umí skvěle kreslit. Katce se všichni smějí, protože je tlustá, ale miluje čtení knih. A Franta je jiný, protože má nemocné nohy, ale za to má výborný smysl pro humor. Náhodné setkání všechny čtyři spojí dohromady a společně zažijí dobrodružství, na které nikdo z nich nikdy nezapomene. Teď mi došlo, že jsem vám sem přepsala jen anotaci, ale snad to tentokrát nebude ničemu vadit. Autorčin styl psaní mi sedl již u první přečtené knihy, takže se mi kniha četla krásně a lehce. A ty ilustrace? Tak ty jsou naprosto boží! Dokonalost prostě! Klub divných dětí je knižní skvost a potřebujete ho mít ve své knihovně. Takže doporučuji pěti hvězdami a vím, že si jednou za čas knihou moc ráda prolistuji.... celý text