Aghatte
přečtené 1849
Rekonstrukce
2019,
Viktorie Hanišová
Autorku jsem neznala, zavadila jsem o ní u jiné knihy, kde ji někdo srovnával, tudíž jsem ji vyhledala v naší skvělé knihovně, kde mají v podstatě vše, co potřebuji, a pustila se do čtení. Někde zde bylo uvedeno, že je to kniha na jedno odpoledne, já se s ní trápila více než týden, několikrát jsem ji už chtěla odložit, ale hnala mě touha dozvědět se tedy, CO SE VLASTNĚ STALO, tudíž jsem ji s nechutí přežvýkala až do konce. Myslím, že citově plochý strohý dokumentární styl vyprávění hlavní hrdinky byl zvolen dobře. Věřím, že trpěla PSP, tudíž její uvažování odpovídalo bublině, ve které se potácela od jednoho studeného hladkého vypouklého konce k druhému bez možnosti si odpočinout. Rodinu si nevybíráme, ostatní můžeme. Její volba kamarádky i partnera nebyla moc šťastná, David mi pil krev, a jeho rodinka ještě víc, nechápu, jak s ním mohla vydržet a myslet si, že to bude dobré. Sobec a manipulátor, ale je to logické, silná a sebevědomá žena by s ním brzo vyběhla ze dveří. Kamarádka, sama zraněná duše - tak nějak si samy na sebe zbyly, a naučily se vedle sebe žít. Úplně děsivé mi připadaly reportáže, vůbec mě to nebavilo číst, důležité věci byly zmíněny pár slovy, a pak na x stránkách psáno kdo, kdy, kde a jak koho zabil. Vím, že to byl záměr, stále více jsme pronikali do hlubin šílící duše, ale pro čtenáře to bylo holé utrpení. První vztahy zde nebyly popsány vůbec, první vážný přítel, člověk pochopil mezi řádky, že se asi už něco událo, a u Davida jsem byla nucena sledovat i jak mu rostou chloupky v nose... Kniha se mi nelíbila, a nikdy bych si ji nekoupila, víckrát už ji číst nebudu. Je těžkopádná. Nevím, jak jinak to popsat. Ale to neznamená, že autorka není dobrá. To bych neřekla. Dobrá je. Ale ne pro mě. Půjčím si ještě jinou a budu mít možnost srovnání, zda je to námětem, mnou, nebo stylem psaní.... celý text
Zlý úsměv
1996,
Anne Karen
Obálka a název jsou dost divné a mimo mísu, ale bylo to pěkné, ikdyž žádná hloubka, lepší z této edice, bavilo mě to a hrdinka mi byla sympatická. Čekala jsem zradu ze tří stran, přišla ze čtvrté, to je také bod k dobru.... celý text
Dotek smrti
1995,
Anne Karen
odpad!
To má tak katastrofální překlad, že se přes ty krkolomné věty vůbec nedostanete k obsahu knihy, který je ale také dosti chabý. Mladá a krásná dívka má neustále nějaké pocity, slyšiny a vidiny, plíživé kroky, zvuky, tiché škrábání, starý dům, prostě klasika, buší ji srdce a zdá se ji, že ji někdo sleduje. Pak ji vydírají. Motá se kolem ní více chlapů a ona neví, komu věřit. Citace: "Není nic, co by nás mohlo zviklat, neboť v jednotě jsme silní a dnes odpoledne jsem se spojili v nerozdělitelnou jednotu...", to není sraz KSČ ale rande " Oba zpozorovali, že se onoho odpoledne stali vzájemně sobě značně blízcí " Jiří se stává Georgem a na další stránce je zase Jiří. Pohovka má barvu boreaux vína Neustále spolu "ztráví" čas Získával si ji svou " čtveráckou vtipností" Podobné perličky jsou pomalu v každé větě, neodložila jsem, jen abych se dozvěděla, kdo to na ni ušil, ale jinak je to ptákovina, škoda papíru.... celý text
Stopa vede na ostrov Tory
1993,
Judith Parker
Slabší a nudnější díl série, tváří se to jako historická romance z Irska, nejsem schopna datovat, co to má být za období. Mrňavá písmenka a šílený překlad, spousty příslovcí, půlka sešitu je irelevantní popis místností, zařízeni a kdejakého hadru. Fascinuje mě, že hrdinka se celé dny jen prochází a má lautr houby co na práci, jen být krásná a křehká. Spojeni starý bard, začne po 350 lézt na nervy. Rozhodně jsem četla lepší dílka v této edici.... celý text
Smrt přichází na prohlídku
2022,
Anders de la Motte
Jsem ráda, že to mám za sebou. Knihu jsem si jen půjčila, a nekoupila, jak bylo v plánu, a to je dobře, 2x bych po ni nesáhla. Nenadchne, neurazí, takový průměr, kdy pár věcí vám docvakne mnohem dříve, takže grandiózní závěr nepřinese kýžené překvapení. Ale šlo to, psáno pěkně.... celý text
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Knihu jsem měla zamluvenu v knihovně, vůbec jsem nevěděla, co mám očekávat, žádná očekávání tedy nemohla být zklamána ani naplněna. Líbí se mi, kdy zdánlivě nevýznamné věci do sebe nakonec pěkně zapadnou. Líbí se mi, když musím číst mezi řádky. Kniha se mi líbila celkově, jak byla pojata. Líbil se mi snový jazyk vypravěčky. Ovšem s tímto tématem psát "líbila se mi", zní jako hloupý vtip. Kolik takových rodin asi je...? Babička byla excelentně vykreslena, znám pár takových osob naživo a úplně je vidím. A přesně slyším ty kecy. Cítím smrad staré čuby a lepím se od smůly. Dělá se mi špatně v autě. Motám se opilá a opět ( po 100 ) zamilovaná, je to konečně ten pravý, co se o nás postará? Co nás unese a budeme žít šťastně, jako v barevné voňavé pohádkové knížce. Ale já mám to štěstí, že jsem jen čtenář, osoby příběhu si to odžily celé. Bylo mi moc líto bráchů, jak to odnesli, aniž by vůbec mohli kluci pochopit, co že se to vůbec děje.... celý text
Brána do říše mrtvých
1995,
Judith Parker
To bylo pěkné! Nevím sice, proč se to tak jmenuje, ale jinak super čtivo. Bála jsem se a doufala ve šťastný konec. Díky mimořádné události Českých drah přečteno na nástupišti za hodinku.... celý text
Volání ozvěny
1997,
Linda Warren
Knihu jsem sháněla asi rok a půl, až nyní si ke mně našla cestu až ze Slovenska. Konečně mám Půlnoční romány všechny, co u nás vyšly. Příběh dosti děsivý a drastický, stále jsem čekala na racionální vysvětlení.. Úplně paf jsem z toho nebyla, tím, že se mi nedostalo vysvětlení a na nadpřirozeno prostě nevěřím. Přečteno ve vlaku, jako vždy a tam to asi i patří, na dovolenou k vodě, do vlaku...... celý text
Anděl pomsty
1996,
Sarah Sloan
Přečteno při čekáni na autobus a ve vlaku, Jednoduchý předvídatelný příběh jedné rodiny, pěkně čtivě napsáno, celkem nic děsivého tam nebylo, taková letní pohoda s malou zápletkou, dvě vraždy a jedno zabití, rychle vyřešeno, došly normostránky Absolutně nechápu trapnou obálku a zařazeni druhého vydání, šlechtického tam nebylo nic. Já mám Půlnoční román, s pěknou obálkou.... celý text
Odhalení
2001,
Heinz Günter Konsalik
Pěkný román od mnou oblíbeného autora, příběh odvíjen stručnou reportážní formou, bez zbytečné omáčky okolo, přečteno za necelé 3 hodinky. Hajzl na entou a tři slepice, kterým zničil život, bohužel doslova. Bez skrupulí a bez svědomí, valí svou kuličku exkrementů až k nevyhnutelné propasti. Popis života ve vězení byl také dosti děsivý, hlavní hrdinka při své naivitě rozkvetla v obdivuhodnou silnou ženu, jejiž kariéra u zlomených duší si nezadala s tou jeho. Jak sama řekla, ženy z kraje či dna či doslova žumpy společnosti ji naučily více než všechny univerzity světa.... celý text
Život s Picassem
1969,
Françoise Gilot
" Máme k dispozici přesně určeném ale neznámé množství zkušeností. Jakmile se přesýpací hodiny otočí, začne se písek sypat a nezastaví se, dokud nevypadne poslední zrnko. Hrozně rád bych zabránil tomuto pohybu... Kdyby to mohlo prodloužit přítomnou chvíli... Nevíme, kolik času je nám určeno a musíme velmi dbát na to, abychom nezničili krásu, kterou v ní máme. Všechno existuje v omezeném množství, především štěstí. Má-li se zrodit láska, je to někde zapsáno, stejně jako její trvání a obsah..." Citace z knihy. Cítíte atmosféru doby a sílu ducha génia z každé stránky. Civilní černobílé fotografie jsou už jen tečkou k dokonalosti. Mám v ruce úžasné staré odrbané vydání, které je celé poškrtané, podškrtané a popsané a povykřičníkované tužkou, jak čtenář přede mnou byl stejně fascinován.... celý text
Když se introvertka vdá
2020,
Debbie Tung (p)
Milá knížka, jen mi nepřipadá moc ze života introvertky, na to je příliš otevřená, free a happy, spíše takové klasické párování - rozdíly mezi mužem a ženou, různé situace v manželství, partnerství. Správná introvertka nemá skoro žádné kamarády, nechodí k ní návštěvy, a ona sama jde na návštěvu asi jako k zubaři - zatnou zuby a přežít to. Introvertka nešetří a nejezdí na dovolenou ( příliš mnoho neznámých a proměnných: cizí prostředí, cizí lidé, cizí jídlo, cizí koupelny..., musí se přizpůsobovat lidem, které nezná a nechce znát, musí se bavit s lidmi, které by nejraději vzala po palici pěkně tlustou knihou ), po absolvování dovolené by potřebovala týden na zotavenou sama pod dekou - viz obálka knihy "Introvertka v hlučném světě ". Introvertka nikdy a nikde neprdí, i kdyby měla prasknout a umřít. Ani před manželem, ani po 10 letech. Obdivuje v duchu tvory, kteří to dělají, a dokážou o tomto fenoménu mluvit NAHLAS, ale ona sama - NIKDY. atd... Takže do introvertky to má ještě daleko. Kdybych psala- nepíšu, kdybych kreslila - nekreslím, kdybych znala někoho, koho by to zajímalo - neznám, kdybych měla ambice - nemám, ukázala bych mu ( vám), co to je, být INTROVERT... :-) Vážně hezká knížka, dostala jsem ji jako dárek - DĚKUJI! - a užili jsme s ní spousty zábavy, vymýšleli jsme celý den vlastní obrazy a situace. Doufám, že k svátku, který budu mít za pár měsíců, dostanu další díl.... celý text
Podivný dům
1993,
Erika Sommer
Miluju příběhy, kde jsou staré domy, tajemství, blata, vychovatelky a divné děti! :-))