Agrenej
přečtené 402
Duna
1988,
Frank Herbert
Na začátku byly obavy a nejistota. Ke sci-fi žánru se dostávám pomalu a pozvolna a tak jsem nevěděl, jestli si opravdu chci tuto knihu přečíst. Odkládal jsem to a odkládal, ale nakonec jsem neodolal. Ostatně zdejší hodnocení o něčem vypovídá. Čím více jsem se do Duny začítal, tím více jsem si uvědomoval, že vlastně ani netuším, čím mě vůbec zaujala, ale jedno jsem věděl jistě. Že chci si najít co nejdříve čas, abych četl další kapitolu. Kouzlo utkané do příběhu na mě působilo plnou silou, ale radši se mě neptejte, co se mi na ni líbilo, co mě z děje zaujalo. Vůbec netuším. Ani vlastně netuším jak o ni vyprávět. Pokaždé, když jsem se zastavil a prošel jsem si v hlavě, co se v knize zatím stalo/nestalo, nepřišla mi nijak výjmečná, ale stále zde bylo to "něco", co mě naprosto uhranulo. Jestli váháte stejně, jako jsem váhal já, doporučuji to zkusit. Rozhodně tím člověk moc nezkazí. :-)... celý text
