Aiwa
přečtené 1166
Stmívání
2005,
Stephenie Meyer
Jak se „starožitnost“ mého věku dostane k módnímu výstřelku pro teenagery? Samozřejmě podivným a notně bizarním způsobem. Zvědavost mi nedala a protrpěla jsem 50 odstínů „vyvítečeho“. Při bloumání internetem (a přemýšlení, zda jsem na palici já nebo ona autorka) jsem zjistila, že E. L. James se „inspirovala“ (čti vykradla) Stmíváním. Viděla jsem také kus upířího „filmu“ – asi po hodině mi došlo, že nesleduji parodii, ale opravdovou filmovou verzi. No, kniha je prý lepší než film. Jdeme do toho. V zájmu sebevzdělávání a možnosti porovnání s onou „inspirovanou“ knihou jsem si sehnala anglickou verzi. Paní Meyer píše o něco lépe, má širší slovní zásobu, používá nejen klávesnici, ale i mozek, příběh není tak otravný jako u zmíněného epigona, ale co si budeme povídat, výkvět světové literatury to není ani omylem. Být mi o deset let méně, tak by mě kniha možná bavila anebo taky ne. Kdo ví. Nebylo to nejhorší, ale každopádně nic pro mne.... celý text
Merde! Rok v Paříži
2007,
Stephen Clarke
Po přečtení Roku v Provenci od Mayleho jsem se těšila na další knížku o Francii a kulturním šoku přistěhovalců. Sáhla jsem po profláknutém Merde. A neudělala jsem dobře. Ze začátku mě to nudilo a nutila jsem se do čtení. Pak se kniha rozjela, ale neoslnila. Moje charakteristika knihy: předvídatelné, místy až neuvěřitelné a přehnané, k tomu poněkud vulgární v kombinaci s prvoplánovitým humorem, který pak už ani nepobaví. Přijde mi, že se autor místy snažil až příliš. I když mu to přineslo své ovoce. Další díl riskovat nehodlám.... celý text
