Ajrad1981 přečtené 459

Ready Player One: Hra začíná 2016, Ernest Cline

Sice jsem část života prožila v 80. letech, nicméně jaksi tu úplně první a navíc v trochu jiné zemi než v USA. Takže spoustu (většinu) věcí odkazujících na tuto dekádu vůbec neznám. A na rovinu říkám, že příležitosti rozšířit si obzory jsem se dobrovolně zřekla. Nechtělo se mi ani pouštět si písničky zmíněné v knize, natož koukat na filmy. O hraní videoher se ani zmiňovat nebudu, to mě nebralo a nebere, a když už na netu nějakou hrou ztrácím čas, tak rozhodně neběhám bludištěm, nezabíjím draky a nehledám poklad. V knížce je několik hodně dobrých napínavých pasáží, kdy se mi moc nechtělo knihu odkládat, ale člověk se k nim musí prokousat (pro mě) nezáživnými popisy videoher anebo rovnou technickým zařízením a to už je absolutní katastrofa, protože fakt nevím, co jsem to četla. Šlo mi to, abych tak řekla, jedním okem tam a druhým ven. Každopádně kladně hodnotím ty napínavé pasáže. Dále popis virtuální reality OASIS. Vlastně i té reálné reality, byť tomu bylo věnováno málo prostoru, ale o tohle v příběhu nešlo. A vůbec celý ten nápad. Škoda, že tam bylo na můj vkus moc těch nezáživných nezábavných nezajímavých popisů.... celý text

Všude kolem černý les 2016, Ruth Ware (p)

Skvělý nápad zbavit se člověka tak, aby podezřelých bylo několik mých přátel a já měla dost dobrou šanci z toho s elegancí vybruslit! Pachatele jsem odhalila dřív jak Nora, ta si jistou nesrovnalost uvědomila, až když vrah stál před ní. Akorát fakt nechápu, jak s ním mohla v klidu popíjet a debatovat. Oceňuji, že autorka nesklouzla ke kýčovitému závěru, nechává na čtenáři, ať si domyslí.... celý text

Smrtící zrada 2005, J. D. Robb (p)

Vůbec jsem si nejdřív nedokázala vybavit, že už jsem to četla, anotace mi nic neříkala a ani první kapitola se mi nevybavovala. Až na začátku té druhé přišlo osvícení, vzpomněla jsem si, kdo byl zrádce i v v čem ta zrada spočívala. Ale vzájemné propletence jsem si musela osvěžit, nicméně čtení jsem si užila tenkrát i teď.... celý text

Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Prakticky od samého začátku jsem si říkala, že na víc jak 3* to nebude. Protože: 1. Sage evidentně navštěvuje špatnou terapeutickou skupinu. 2. Co tam jako dělá ten upír? (posléze vysvětleno) 3. Už od prvních stránek tam smrděla lovestory. 4. Minka svůj příběh vyprávěla, jako by ho měla z několikáté ruky. Zažila nepředstavitelné hrůzy a vypráví to málem bez emocí, aspoň já jsem tedy žádné výrazné emoce necítila. U podobných příběhů se u mě dostavuje pocit psychické nevolnosti (většinou ho v těchto případech používám jako měřítko), tady jsem mohla být v klidu. 5. Josef - pokud bych chtěla někoho přesvědčit, že jsem vrah a válečný zločinec, popisovala bych svoje činy o poznání hrůzněji. Mne by tímhle nepřesvědčil. Po dočtení jsem zaváhala, zda jednu hvězdičku nepřidat. Ten konec je působivý. Ne překvapivý, byla tam naprosto jasná indicie, že něco je špatně. Každopádně po zjištění, co byl Josef vlastně zač, jsem pochopila, proč vyprávěl tak, jak vyprávěl. Nakonec jsem hodnocení o den odložila, abych si to mohla promyslet a vstřebat dojmy, a zůstala jsem u původních 3*. Jo, a ten upír byl asi nejlepší částí knihy (když nepočítám odhalení Josefa).... celý text

Knihovna duší 2016, Ransom Riggs

Dělalo mi trochu problém navázat na druhý díl, přece jen utekla nějaká doba, ale naštěstí jsem se zorientovala celkem rychle. Nejdřív jsem byla znechucená představou, že všechno nakonec vyřeší dva teenageři úplně sami. Když se objevili dospělí, kteří na Jacoba a Emmu dohlíželi a pomáhali jim, tak se mi ulevilo, taková trapárna to nebude. Od chvíle, kdy do hry vstoupil Sharon (tahle postava se mi v celé sérii líbila snad nejvíc), to začalo být zajímavé a nerada jsem dávala knihu z ruky. V jednu chvíli jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale to by ten příběh musel být o několik stran kratší. Konec je trapně kýčovitý, a kdybych hodnotila bezprostředně po dočtení, bylo by to o jednu hvězdičku míň.... celý text

Zrada v Krondoru 2001, Raymond E. Feist

Jak se pozná přepis počítačové hry? Kdyby to nebylo napsáno níže, ani by mě to nenapadlo (mezi námi, nenapadlo by mě ani přepisovat počítačovou hru do knižní podoby). Za mě další skvělý příběh z Midkemie, i když postupem času mě všechny ty záchrany na poslední chvíli trochu unavovaly.... celý text

Výkupné pro krále 2017, Graham Masterton

Zajímalo by mě, kde autor bere inspiraci na ty neuvěřitelné a brutální způsoby mučení a vraždění; fakt v legendách? :-) Katie je poněkud iracionální ve vztahu k mužům, které potkává v soukromé sféře, ale to jsem pochopila už v prvním díle. Ale tady to vypadá, že postrádá schopnost logického zvažování, jinak by mohla dávno přijít na to, kdo má prsty, vlastně pusu, v úniku informací. Knížka je úžasná, správně morbidní, a okořeněná tím, že vyšetřovatelům někdo schválně hází klacky pod nohy. Určitě doporučuji, ale slabší povahy by četbu této knihy měly řádně zvážit.... celý text

Vdovy 2009, Ed McBain

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Jednou některý autor vymyslel, že čtenáři naservíruje pachatele hned zkraje příběhu. Ale nic víc. A nechá čtenáře, aby si domýšlel a aby na konci zjistil, že si domýšlel špatně a že pachatel spáchal něco úplně jiného. Tahle taktika se pak začala objevovat i v knihách dalších autorů, a přestože je mi dostatečně známá, vždycky na to skočím. :-D Nicméně, jak se mi nedaří odhalovat vrahy (mezi námi, kniha, kde najdu zločince dávno před koncem, mě nebaví), tak s odhalováním příštích obětí problém nemám – poněkud znepokojivé zjištění. ;-) Je to příběh, ze kterého mrazí – mrtvoly dospělých jsou jaksi normálnější, ale kdo dokáže zabíjet děti?! Tým, který vraždy vyšetřuje, je super, bližší informace sice dostaneme jen o několika členech, ale stačí to. O člověku, jako je Mia, bych normálně řekla, že je slaboch a zbabělec, ale v jejím případě to tak nějak nejde. Dvě věci mi tam přišly naprosto zbytečné. Mrtvý pes a paralela se Sophiinou volbou. Neposunuly děj někam dál, nemělo to zmást vyšetřovatele, byla to jen epizodní zmínka a konec. Ten pes ještě budiž, byla o tom pak ještě zmínka a oním zvráceným způsobem to dává smysl, ale ta volba? Pokud jejím cílem bylo udělat příběh drsnější, krutější, tak se to povedlo, ale kdyby to tam nebylo, ničemu by to neuškodilo. Na druhou stranu mi tam chybělo vysvětlení té prasečí hlavy (nebo že by mi jen uniklo, jak jsem hltala poslední stránky?). A pak ještě Tobias a jeho příběh. Dovedla bych si představit akčnější rozuzlení, ano, nicméně autor si představil – a napsal - nečekanější konec. Akčnost nebo překvapivost, co je lepší? To si musí každý posoudit sám. Zarazilo mě něco jiného, a to poměry v rodině. Fakt je v Norsku možné, aby rodiče zanedbávali svoje děti, aby nechali šestileté dítě doma týden samotné a bez jídla a Barnevernet mlčel? :-D... celý text

Tajemství Turínského plátna 2013, Sam Christer (p)

Coby zarytý ateista si užívám každou knihu, kde se odkrývají církevní tajemství a kde se se říká, že ne vše je tak, jak tvrdí Vatikán, a že církev svoje ovečky parádně vodí za nos. Samotná pointa týkající se Turínského plátna je tedy pořádný mazec! Nedivím se, že se to snažili ututlat i za cenu tolika mrtvých. Takové odhalení by mohlo znamenat průšvih mnohem větších rozměrů, než je pád katolické církve. Z té představy mrazí víc než z toho thrilleru :-) Těsně před koncem jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, bezprostředně po dočtení jsem chvíli uvažovala dokonce i o třech. Autor dokázal posledními stránkami zkazit do té doby hodně dobrý čtenářský zážitek. Srovnání tří vzorků DNA a rozhodnutí, které z toho vyplynulo, asi mělo účel šokovat, mě to ale spíš rozčarovalo. A poslední kapitola? Tu radši nečtěte. Totální kýč.... celý text

Deník 1938–1945 2012, Helga Hošková-Weissová

Jedna z nejhorších knih, co jsem četla - a tím nemám na mysli, že by to byl brak, ale že mi při jejím čtení - i po dočtení - bylo špatně. Protože vše, co je v knize, je reálné, zážitky, prožitky, pocity. Na každé stránce si říkáte, že horší už to být nemůže, ale z dějepisu víte, že může. Text obsahuje dvě dost drsné části. Jednou je vzpomínka na Osvětim, kde Helga strávila deset dní (i když tisíce dalších tam nepřežily jediný den), a tou druhou je transport z Freibergu do Mauthausenu. Ještě horší byly vysvětlivky na konci, kde bylo čtenáři přibližováno, kdo je, nebo spíš byl, kdo. Bylo to samé: zahynul, zahynula v Osvětimi, všichni zahynuli... Depresivní. Ale nejhorší na knize snad byly obrázky, kterými Helga svůj deník doplnila, zejména ty znázorňující události v Osvětimi. Vidět fotky vyhublých, zbitých, dohola ostříhaných lidí při selekcích, apelech a tak, je děsné, ale vidět to stejné na obrázcích patnáctiletého děvčete?! Na to už snad ani vhodné slovo neexistuje. Teď si musím zklidnit nervy nějakým thrillerem - o tom aspoň vím, že je vymyšlený!!!... celý text

Mlýn na mumie 2014, Petr Stančík

Celkem slátanina, od všeho trochu a dohromady nic, s pěkně natvrdlou hlavní postavou. Vtipně pojmenované postavy, originální přirovnání, vtipné narážky a trefné glosy řádu Ordo Novi Ordinis. Pokrmy, ze kterých se vám buď sbíhají sliny nebo zvedá žaludek, podle toho, jaká jste nátura. Doufám, že to nebude mít pokračování, a pokud ano, mileráda si ho nechám ujít.... celý text

Vlk 2015, Mo Hayder

Ten závěr - naprostá paráda! Tak drsnou realitu by asi čekal málokdo.

Marťan 2014, Andy Weir

Na začátku mi to malinko připomínalo verneovky Dva roky prázdnin nebo Tajuplný ostrov, jenže tam šlo o přežití ve stylu ten dělá to a ten zas tohle, navíc na Zemi, s přístupem k dýchatelnému vzduch, jídlu a vodě; Mark byl úplně jinde a navíc bylo zřejmé, že si se vším musí poradit sám - a k takové genialitě jsem se stavěla dost skepticky. Jak jsem se dostávala dál, pochopila jsem, že to není o přehnané genialitě. On nepotřebuje vědět všechno, ale to, co potřebuje, zná - díky jeho specializaci a výcviku před misí. A stejně důležitá je jeho vynalézavost a důvtip a ani tohle mi nepřišlo přehnané, prostě nemá jinou možnost než hledat řešení problémů. Navíc dokázal neztrácet humor a optimismus a to se cení. Kniha byla pro mě oddechovka. Na pohodu, některé Markovy hlášky fakt pobavily :-D. Ty technické popisy, no, spíš je nechápu, než chápu (ještě že tam byly zmínky i botanické a chemické, kde jsem většinou věděla, o čem je řeč, jinak bych si připadala jako úplné pako), ale bez nich bych se asi ztrácela víc - já prostě potřebuji vysvětlení, i když mu rozumím jen vzdáleně :-) Navíc ve zmiňovaných verneovkách mi těch popisů přijde i víc. Některé kritické situace mi přišly vyhrocené až příliš, třeba ta úplně poslední - hladký průběh by neměl takovou šťávu, ale co je moc, to je moc. I tak ale dávám krásné čtyři hvězdičky.... celý text

Nemesis 2011, Jo Nesbø

Tato kniha krásně koresponduje s ostatními díly - zamotané případy, Harryho problémy s alkoholem... A byla super. Jenže to super skončilo tak na straně 480. Pak už měl být konec. To, že případ Anna skončil tak, jak skončil, to ještě bylo celkem v normě, ale převracet naruby případ Stina, no, mně se to nelíbilo, mnohem lepší bylo předchozí řešení. Navíc tam tak nějak zůstalo pár nevyřešených bankovních loupeží a divím se, že Beáta nepoznala, že na těch videích něco nesedí (protože tam něco muselo nesedět). Nebýt toho překombinovaného konce, dala bych o hvězdičku víc. Dozvěděla jsem se i pár dalších věcí o Tommy Waalerovi - prý vypadá jak David Hasselhoff. To mi spadl kámen ze srdce, protože už vím, že mě by teda neokouzlil :-D :-D... celý text

Němý křik 2016, Angela Marsons

Detektivek vychází tolik, že jsem neměla žádná velká očekávání, ani do mě nebušila reklama, jak je to THE BEST (no, možná se mi jen dařilo se takové reklamě vyhýbat). O to příjemněji jsem byla překvapená. Líbila se mi Kim, připomíná mi moji oblíbenou policistku z jiné knižní série, hlavně tím, jak se vzepřela osudu. Přestože vyrůstala v prostředích, která s dělají ze svých obyvatel spíše zločince, v prostředích bez lásky a zájmu, dokázala si vydupat svoji cestu a stát se tím, kým je. Samotná kniha je psána poněkud úsporně, co se týče omáčky okolo. Když nepočítám Kim, není tam moc zmínek o soukromých životech nebo minulosti ostatních policistů. I Kiminy vzpomínky na její pobyt v domově byly jaksi odfláknuté, čekala bych, že i přes její snahu je v sobě uzavřít vyplavou při vyšetřování zrovna tohoto případu na povrch poněkud intenzivněji. A samozřejmě nechybí situace, kdy jde o život, nicméně je okamžitě jasné, kdy k téhle situaci dojde. Zrada techniky je hodně nápadná a nezdá se mi moc originální. Němý křik sice nehodnotím jako úplně top, ale rozhodně patří k tomu lepšímu, co jsem v téhle kategorii četla, a dalšímu dílu se rozhodně vyhýbat nebudu. Spíš mu půjdu kousek naproti :-D... celý text

Bílé kosti 2014, Graham Masterton

Nejčastějšími motivy pro vraždu jsou prachy a sex. A protože jsou nejčastější, tak jsou taky nejokoukanější. S radostí proto vítám každou knihu s psychopatem, protože je to změna. Ovšem rituální vraždy jsou ještě o level výš! A u rituálních vražd se nedá očekávat nějaké obyčejné zastřelení či uškrcení, chce to něco originálního. Pravda, detailní popisy mučení mohou slabším povahám způsobit žaludeční nevolnost a není to zrovna příjemné počtení, nicméně by to asi knize chybělo. A autor je originální i v případě dalších úmrtí :-) Jestli se mi něco nelíbilo, tak to byly růžové interiéry Katiina domu, její naprostá iracionalita ve vztahu k manželovi a hlavně fakt, že si Graham Masterton nenechal ujít možnost zabít ubohého nevinného psa.... celý text

Zhubni 2012, Richard Bachman (p)

Kniha o tom, jak zbytečně plýtvat časem, energií, penězi a lidskými životy na to, abyste zrušili jednu kletbu aneb nic si neplánujte, všechno nakonec dopadne úplně jinak :-)... celý text

Farma 2016, Tom Rob Smith

Chtěla jsem si přečíst spíše Dítě číslo 44, ale to jaksi u nás v knihovně nevedou, tak jsem zkusila Farmu a jsem teď poněkud...rozčarovaná. Jak už tady v komentářích bylo zmíněno, anotace moc neodpovídá příběhu, tedy konkrétně ta poslední věta čtenáře navnadí na něco, co neexistuje. Danielovo současné tajemství je nastíněno tak, že jsem očekávala kontakty s mafií nebo tak něco, ale na to by fakt neměl. Jeho tajemství vypadá vedle odhalených událostí z minulosti jako úplná prkotina. Daniel je prostě zhýčkaný chlapeček, měkkota. Aspoň že na konci to vypadá, že půjde do sebe. Na knize jsou zajímavé dvě věci. Psychologická manipulace, úspěšná snaha zakrýt realitu a ze lži udělat pravdu, které všichni věří. A styl, jakým je kniha psaná. Je to jen ten příběh. Žádná odbočka k vedlejším postavám, žádné slovo tam není navíc. Nevím, jestli to je záměr, nebo jestli autor okecávačky neumí, ale vím, že bych rozhodně nechtěla, aby takto byly psané všechny knihy.... celý text

Mucholapka 2010, Dominik Dán

Asi této mordpartě začínám přicházet na chuť :-) Jak mi byli všichni komplet v první čtené knize nesympatičtí, tak teď je snad začínám mít i ráda :-D Každopádně opět skvěle popsaná kniha, napětí tentokrát vrcholí trochu dřív než na úplném konci, kdy už jen čekáte, jestli se vrah Cley přizná, a jak s tím souvisí plán na zabití Mečiara (tohle taky vychází z reality?!). Rozhodně doporučuji k přečtení všem prezidentům a prezidentským kandidátům, to kdyby je zas napadla geniální myšlenka na plošnou amnestii.... celý text