Amadys33
přečtené 1230
Výpravy Ra
1974,
Thor Heyerdahl
V roce 1969 podnikl Thor Heyerdahl další dobrodružnou mořeplaveckou výpravu, tentokráte na rákosové lodi postavené podle staroegyptských vzorů vytesaných v hrobkách faraonů... ...Staré indiánské civilizace v Latinské Americe ve svých pověstech tvrdí, že k nim kdysi přes moře připluli lidé s bílou pletí a s vousy, kteří je naučili spoustu věcí. Heyerdahl, vidí podobnosti mezi těmito indiánskými kulturami a civilizacemi starého Egypta a dalšími národy tehdejšího starověkého Blízkého Východu. Staví rákosovou loď nazvanou Ra a vydává se na cestu přes oceán, aby dokázal, že už v předkolumbovských a předvikingských dobách bylo možné přeplout na tehdejších plavidlech Atlantik, a že mohlo dojít ke kulturnímu styku. V Egyptě zjišťuje, že je tam už prakticky nemožné sehnat dostatek papyru ke stavbě lodi (jeden z důsledků stavby Asuánské přehrady), odjíždí do střední Afriky k jezeru Čad, kde černoši dosud používají rákosové čluny... ale ani tam nakonec nepořídí, nicméně si tam najme dva domorodé stavitele lodi. S papyrem uspěje až u jezera Tana, dopraví jej do Egypta, a tam ve stínu pyramid, za velkého zájmu turistů, postaví loď. Tu pak přepraví do starobylého marockého města Sáfí (sloužilo jako přístav, už minimálně za dob fénických mořeplavců), odkud se se svou šestičlenou posádkou chystá vyplout přes Atlantik. Na cestu si připraví i dobové pokrmy, aby byl experiment úplný. Odborníci na papyrus jim tvrdí, že se loď ve vodě rozloží během pár týdnů a ve slané mořské vodě to bude ještě rychlejší, přesto se skupina vydává na cestu. Loď je řízena dávno nepoužívaným kormidelním systémem, okopírovaným ze starých vyobrazení a velkou plachtou. Brzy po začátku plavby se jim zlomí obě kormidla a plavidlo je těžko ovladatelné, přesto lehce proplouvá až desetimetrovými vlnami v bouřích, nicméně díky chybám v konstrukci lodi se téměř neznatelně pomalu potápí. Posádku tvoří sedm lidí ze sedmi různých států (převážně vědci) a jen jeden z nich má nějaké zkušenosti s loďmi, důvěřují směrům větrů a mořským proudům a věří v úspěch výpravy. Po dvou měsících plavby a pěti tisících uražených kilometrech, téměř na dosah cíle cesty, je experiment ukončen, loď je už téměř celá pod vodou, posádka chce ale i tak ještě pokračovat v cestě, nicméně Heyerdahl nechce riskovat jejich životy. Důvodem nezdaru je špatná konstukce, přece jen pár egyptských reliéfů nemohlo dát vzniknout dokonalé lodi, jaké se v tehdejších dobách používaly a vylepšovaly po staletí. ...O rok později experiment v téměř stejném složení opakují. Loď Ra II si tentokráte nechají postavit peruánskými indiány od jezera Titicaca, kde se dosud plaví rákosová plavidla podobných tvarů, jaká se používala ve starověkém Egyptě a v dalších oblastech kolem Středozemního moře. Jejich konstrukce se ukáže lepší a odolnější a experiment se nyní podaří dotáhnout do úspěšného konce. Výprava opět vyplula z marockého města Sáfí a cesta byla ukončena doplutím Ra II na ostrov Barbados u amerického pobřeží. Plavba trvala dva měsíce a byla dlouhá šest tisíc kilometrů. Heyerdahl dokázal, že bylo možné překonat Atlantik už ve starověku. Pokud by se na objevnou cestu přes oceán starověká posádka nevydala dobrovolně, v případě zlomení kormidel (jako se stalo na lodi Ra) nebo v důsledku jiných neočekávaných okolností, by je mořský proud a vítr zanesli k americkému pobřeží. (Obě výpravy Ra, v letech 1969 a 1970, se během cesty atlantickým oceánem několikrát setkaly s rozsáhlými ropnými skvrnami, vzniknuvšími únikem z tankerů a ropných plošin, kterými proplouvali i několik dní).... celý text
