anet8843 přečtené 373

Koláčky a spiklenci 2019, Theo Addair (p)

Když mi česká LGBT knížka leží doma už víc jak půl roku bez přečtení, tak to není dobré znamení. Na knihu jsem se moc netěšila, první díl jsem považovala z průměrný, vzhledem k tomu, že jsem to brala jako výkop. Ale od přečtení prvního dílu jsem přečetla hromadu zahraničních titulů, a těm se to prostě nemůže ani rovnat. Řekla jsem si, že názor změním, pokud se autor nevyvlékne ze sexuálních scén. Alespoň nějakých, lehkých... sakra jsou to dva náctiletí kluci, budou spolu trávit prázdniny... ale ne, autor se celkem nezajímavým způsobem vykroutil z jakékoliv sexuality, ale aby nebyl za prudérního, dal na poslední stranu příslib. Půlka knihy byla o ničem. Trpné "spiklenectví" bylo tak nutné, vykonstruované... Tohle prostě už fakt ne. Jakože léta Lenky Lanczové jsou snad za námi. Nedělejme z mladých čtenářů trubky, co jim stačí takový naroubovaný sentiment bez špetky invence (rozchod z donucení kvůli zlému rodiči jsme viděli už před deseti lety v telenovele Má tlustá Valentýna!). Fakt už prosím ne, LGBT literatura by neměla být zajímavá a čtená jenom pro účelový queer prvek, už to fakt není okrajová záležitost, takže bude stačit dvě líbačky krásných kluků a nazdar. Styl psaní jako průměrná webová fanfikce. Nejsem ani tak zklamaná, čekala jsem to, že autor nepřekvapí. Podprůměr.... celý text

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Já jsem teda hodně nadšená! Po dlouhé době jsem dala šanci krimi / thiller knize, protože už mě hodně nudily, ale tady jsem ji přečetla téměř celou za pár hodin! Nejedná se o detektivku, vražda není klíčový motiv, spíše hromada záhad, které jsou do sebe propletené. Konec "vyšetřování" není úplně wow, ale závěr i tak je hodně dobrý a vlastně vyvolává další otázky. Některé motivy se mi hodně líbily, jiné byly už krapet ohrané. Ale v rámci žánru je to pro mě pecka.... celý text

Vytoužená minulost 2002, Leila J. Rupp

Tohle byla hodně dobrá kniha! Jsem nadšená, spousty zajímavých informací, které by se měli dozvědět všichni homo/trans fobové, kteří tvrdí, že dnešní doba je zpovykaná, a lidi z nudy mění pohlaví. Spousty neznámých faktů z historie, jak známé, tak méně známé společnosti mě hodně bavila. Silně ve mě zůstala rezonovat myšlenka, kdo je vlastně, a kdo není homosexuál, jestli každý, kdo má city s člověkem stejného pohlaví...... celý text

Láska bez odporu 2007, Gilles Rozier

Příjemné překvapení, tahle kniha mi dlouho unikala. Přitom je to skvělý příběh civilního prožití války. Už jsem unavená z "hrdinských eposů" a příběhů o nezlomnosti z 2WW. Tohle je vhled do války člověka jako byla většina - těch, co se prostě snažili přežít, nevybočovat z řady a snažit se zvládnout pokoření. Hlavní hrdina má jen jednu věc, pro kterou žít a přežít, a tou je literatura. Vrchol jeho odporu je tajná knihovna německých zakázaných autorů ve sklepě (krásný, ironický prvek). Do okamžiku, kdy z čisté vášně se z něj stane hrdina, protože začne ve své sklepní knihovně ukrývat žida. Hlavní hrdina všechno dělá za určitým účelem, očekávaje něco - naučí se jidiš, získává knihu pro Hermana... Známe příběh jen z jeho pohledu, o pohnutkách Hermana toho víme jen málo. Hrozně se mi líbil ten motiv nucenosti - Herman je vlastně jeho vězeň (ale fakticky to byl Hein, kdo byl vězněm Hermana), závisí na něm jeho celá existence - miluje ho / se s ním jen z vděku? Byl by s ním i po válce? Úžasná kniha, která není o velkém hrdinství, ale o lidech ve válce.... celý text

Těžká noc 2019, Lenka Lanczová

Předem chci říct, že jsem Lanczovou jako mladší milovala, ještě se občas k nějaké té klasice od ní sem tam pro rozptýlení vrátím. Četla jsem její všechny knihy, kromě těch "dospělých", ale z posledních kousků mi žádná nepřirostla k srdci. Téhle jsem dala šanci a no... Taková literatura už nemá v 21.století dle mého názoru místo. Lanczová se ani trochu nezměnila, neaktualizovala se. Pořád dokola jede stejné modely a motivy, které možná fungovaly 20 let zpátky, ale teď je ten styl i obsah hrozně zastaralý. Nebudu se vyjadřovat k prezentaci názorů, co se zde objevují - muži, co zahýbají, a ženy, které by za to zabili. Holky, co jsou s nechutnými chlapi, jenom aby nebyly samy. A hlavní hrdinka, co má chorobného žárlivce, ale protože ji to dobře udělá, tak je to ok. Tohle je fakt už mimo, kolem sebe nemám lidi, co by se s těmito názory ztotožňovali. Naštěstí. A zase ty stejné motivy - krásný kluk z bohaté rodiny, správná holka, co ji žerou všichni chlapi, ale ona má jenom svého Maxíka/Patrika, rajda, co spí s každým a chce Erice Mae přebrat, písnička v taxíku... ne, tohle už je utrpení a nuda. Dvě hvězdičky z milosti. Líbila by se mi kniha o Johaně, to je zajímaví postava. Motiv sexu se společnicí taky fajn. Ale prosím ženy, Lanczovou už nechte devadesátým letům, a čtěte něco objevnějšího.... celý text

Konec 2007, Daniel Handler

DROBNÉ SPOILERY Poslední díl série dokonale dokazuje, že se jedná o mistrovské dílo. Poslední díl byl opět o dalším nešvaru společnosti, jako každý díl - tady to byli lžiproroci, a jejich nebezpečném vlivu. Úžasné! Jsem ráda, že jsem si sérii přečetla znova, myslím, že ne naposledy, protože mnohé mi došlo až při tomto druhém čtení. Věřili byste, že mi nedošlo, jak to bylo s Beatricí při prvním dočtení série? Věřím, že mi toho nedocvaklo ještě spousta, stejně jako spousta věcí vůbec nebyla vysvětlena. Dle zdejších komentářů to hodně čtenářům vadilo, ale to byla pointa této knihy. Série nebyla dobrodružná, ani tragikomická - série, tedy alespoň byla nejen to - pro mě je hlavně série filosofická. Tolik úchvatných motivů dotažených do konce... Hrabě Olaf byl úžasný postava, zlosyn, ale nebyl jenom to, což je prostě dechberoucí. Co se stalo Beatrice se nikdy nedozvíme, ani jak to bylo s Lemonym (proč by se Violet měla jmenovat Lemony, když se dávají jména jen po mrtvých členech rodiny?). Filosofie "řady nešťastných příhod" - že je prožil každý, což bylo krásně řečeno Olafem, že i on si zažil svoje, než se mu děti připletli do života. Věta "to si o mě myslíte", když ho obvinili z vraždy rodičů je prostě skvost, proč by zlosyn, který se vychloubá vším zlým najednou cítil urážku, když je obviněn z vraždy někoho dalšího? A v neposlední řadě neukončitelnost Konce... Doporučuji sérii všem mladším čtenářům, ale i dospělým, tohle je hodně podceňovaná záležitost, protože je mylně interpretována jako rozvleklá, dětská záležitost. Je to úchvatné, prostě si to přečtěte! P.S. Po několika dnech mi to docvaklo! Beatrice si myslela, že je Lemony mrtvý! Proto se měla jmenovat Violet Lemony! :)... celý text

Předposlední utkání 2006, Daniel Handler

Tenhle díl byl hodně nadupaný, tolik informací se ani nedalo zpracovat. Na tomto díle je skvělé, že tu je mnoho postav z předchozích dílů. A jako vždy je tu filosofické zamyšlení, tady asi jedno z nejsilnějších. Moc se mi líbí posun motivů ohledně Baudelairových, kteří udělali spousty pochybných rozhodnutí, které je až dovedlo na konečnou otázku, zda jsou to ještě stále dobrovolníci nebo se z nich stali padouši.... celý text

Ponurá sluj 2005, Daniel Handler

Tento díl jsem si u rereadingu užila snad nejvíce. Vůbec jsem si ho už nepamatovala, ale totálně mě dostal. Miluju, jak autor nenásilně přináší řadu poučení, zde například koloběh vody či další nová slova do slovní zásoby mladších čtenářů. Ale co zbožňuji nejvíce jsou ty silné přesahy - romantický vztah Fiony a Klause, motiv sourozenecké lásky jako nerozdělitelné, příběh kapitána (co se stalo s jeho ženou?) a hromada dalších. Těším se hrozně na další díl a celkové finále, protože si ho moc nepamatuji.... celý text

Ledová stěna 2004, Daniel Handler

Tyhle knihy jsou jako jednohubky, jednu přečtu během pár hodin. Na tomto díle se mi líbilo, že byl spíše informativní méně akční. Opět je tu řada výjimečných momentů, pro mě například top chvíle intimity pro Violet Baudelairovou nebo dopis pro Kit Snicketovou. Když jsem četla sérii poprvé, tak jsem nevěděla, kdo je vlastně Beatrice, to jsem pochopila až ze seriálu, je tedy zajímavé všímat si těch detailů novým pohledem. Ale jinak musím přiznat, že je to už tady docela místy vleklé, a některé pasáže tu"rychločtením" (v seriálu se mi líbí, že jsou indície o DP podáváný po celou dobu, ne nárazově jako tady).... celý text

Masožravý lunapark 2004, Daniel Handler

Proti předchozím dílům si tento, a po něm následující díly moc nepamatuji, takže si jejich čtení vyloženě užívám. Musím smeknout před autorem, jak dokonale vyváženou knihu dokázal napsat - poučuje nenásilným způsobem (prvek deja vu zde je mistrný!), přitom přináší atraktivní prvky jako jsou zrůdy a násilí, a zároveň se mu v každém díle dokonale podaří předložit kritiku nějakého společenského nešvaru. V tomto díle bylo pro mě málo vodítek k DP a Snicketově minulosti, ale celkově to byl další skvělý díl!... celý text

Zákeřná nemocnice 2003, Daniel Handler

Tenhle díl byl hodně povedený. Baví mě hlavně ty části, kde se rozplétají taje minulosti - okolo Snicketových, Beatrice, D.P. apod. Tady bylo hodně indícií, které jsem si hodně užila. Některé části tady byly trochu zbytečně natáhlé, upřímně mě ty akční pasáže moc neberou.... celý text

Pět kroků od sebe 2019, Rachael Lippincott

Ke knize jsem přistupovala od počátku skepticky. Nemám ráda Nebe nám nepřálo, a tak nějak jsem očekávala něco podobného. Téma cystické fibrózy, konkrétně zamilovaného mladého páru s touto nemocí, není nic nového pod sluncem, například jsme to už mohli vidět v seriálu Chirurgové. To nic nemění na tom, že je skvělé otevírat témata rozličných nemocích, tím přibližovat širokému okolí podrobnosti života s touto nemocí. Hlavní hrdinové mě nezklamali ani nenadchli. Samozřejmě musím napsat, že bych chtěla číst knihu o Pouovi - to je hrdina dle mého gusta! Ale i tady vše tak nějak pěkně do sebe zapadlo, samozřejmě místy až moc romanticky vypjaté a přeslazené, ale nevadilo mi to. Hodně jsem přemýšlela, jak z toho autorka vybruslí, jaký zvolí konec. A tento se mi líbil, jsem fanynka tragických konců, a tenhle pro mě byl nejtragičtější variantou, ale to je o každém, jaký má pohled na svět.... celý text

Napůl zlý 2014, Sally Green

Tahle kniha je tak trochu mé prokletí. Sehnat druhý a třetí díl je příliš dlouhá mise. Možná to koresponduje s tím, že všichni tvrdí, aby se čtenář nenechal odradit prvním dílem. Takže od počátku očekávám, že jednička je slabé kafíčko, a že mě čekají velké emoce a tragický konec. První věc - proč je tu zase další kniha, kde je hlavní hrdina na facku? Ten kluk mě nějak zvláště nezaujal, další Harry Potter, který spíše ději škodí než prospívá. Miluju postavu Arrana - to je kluk, o kterém chci číst knihu, ale takové se nepíšou. O něm toho moc nevíme, ale snad do budoucna bude pro děj nosnější. A pak samozřejmě dokonale vykreslená postava Gabriela, jehož láska k hlavnímu hrdinovi bude určitě ikonická. (Arran a Gabriel, to by byl pár!) Annalise jako další nanicovitá krásná láska hlavního hrdiny alias děvčátko z násilné rodiny s dobrým srdcem - prosím, to už nikoho nemůže bavit, snad bude alespoň nakonec zrádkyně, jinak to bude další nuda. Děj vypadá hodně dobře, ale pravda je, že se zvláštním způsobem vleče, i když není kniha nějak dlouhá. Chápu, že autorka chce vytvořit pro čtenáře plastický svět, ale obešla bych se bez hromady "historie" a vysvětlivek, přílišných detailů (období věznění bylo tak nudné, že jsem se do knihy musela nutit) daleko více bych ocenila rozkleslení postav a jejich vztahů. Proč nám Marcus neřekne raději o své lásce k matce Nathana, místo toho furt kdo, koho zabil před bambilionem let. Očekávám, že se do série zamiluju jako do kompletu, proto prvnímu dílu dávám toto rezervovanější hodnocení.... celý text

Ty a já: Jsi můj důvod 2019, Jenny Naomi (p)

Dnes se mi přímo od autorky dostala do ruky tato kniha, a já samozřejmě neodolala a okamžitě se na ni vrhla. Protože se jednalo spíše o takovou jednohubku, tak jsem ji zvládla za asi 2 hodiny. Ke knize nepřistupuji jako k dílu od profesionálního autora, to bych ráda řekla hned na začátku. Hodnotím to jako takovou autorskou (fan)fikci, to však neznamená, že bych jí něco odpustila, ale spíše beru ohled na to, že se jedná o někoho, kdo není "vypsaný". Jako první věc musím prostě ocenit nádhernou obálku, to je fakt neskutečně povedené, na knihu vydanou svépomocí je to velmi povedená práce! K příběhu samotnému. Obvykle se u autorských povídek hodně obávám primitivnosti jazyka, vyprávění a textu jako takovému. To se tady kupodivu nedělo - text měl poměrně slušnou úroveň. Ano, není to stylisticky vybroušené, ale taky to rozhodně nemá úroveň povídky z wattpadu či školní slohovky. Místy jsem však měla problém pochopit, kdo mluví a čí jsou myšlenky, což by se u er formy nemělo stávat. Raději opakovat donekonečna jména (příště bych se vyhnula povídkovému klišé plavovlásek apod. - hrozně to text degraduje), protože takhle se mi několikrát stalo, že jsem si musela odpočítávat, kdo vlastně mluví. Občas mě upoutalo něco drobného, například mluvení o osmnáctiletém klukovi jako o muži. K samotnému příběhu. Dalo by se říct, že se jedná o novelu. To bohužel není úplně snadný prostor pro vyprávění. Autor musí být schopen na krátkém prostoru rozvinout příběh v celé šíři, vyplnit prostor dokonale, avšak na krátkém prostoru. To se tady pro mě bohužel úplně nepovedlo. Děj knihy mi připadá celkem zajímavý, ale byl podán strašně narychlo, tak nějak horkou jehlou. Všechno jede raz na raz - bum potkají se, bum najednou ho miluje (proč? jak? kde? hetero kluk je najednou lusknutím prstů v pohodě s tím, že spí s klukem), bum najednou spolu chodí... Chybělo mi tam prokreslení psychologie a jednání postav, což já prostě vyžaduji u knih i povídek. Autorce bych tady opravdu doporučila věnovat se spíše románové tvorbě, přidat na stejný děj 100 - 150 stránek, nerozšiřovávat dějovou zápletku, ale naopak si pohrát s tím co má. Rozkreslit psychiku postav, osvětlit jednání... Psychická porucha je skvělý motiv, proč si s ním nepohrát trochu více? Příběh pro mě je spíše torzo, které by chtělo obalit o detaily, které mi tu docela dost chybí. Ráda bych se v pokračování také dočkala nějaké té klíčové scény - vypjaté, signifikantní scény, která vyvolá nějakou emoci - smutek, romantické povzdechnutí či začervenání nad pikantností, což může působit i kýčovitě, ale v člověku zarezonuje, to se tady nekonalo, což je škoda, autorka na to dle mého má. Autorka je velmi mladá, milá slečna. Myslím si, že má nesporný talent, který by měla dále rozvíjet. Pokud bude hodně číst (to fakt doporučuji pro rozšiřování vypravěčských schopností) a psát, tak jednou může napsat něco hodně dobrého. Jsem přesvědčená, že se to bude s každým textem zlepšovat a vybrušovat, tedy v to doufám. V této knize já osobně vidím první nástřel, tedy něco, co potřebuje ještě hodně práce, ale kde je talent a chuť s tím něco dělat, tak nevidím důvod, proč tuhle autorku dále nesledovat a těším se, jak se bude dále vyvíjet. Na závěr, do hodnocení hvězdového se mi moc nechce, protože mi to připadá nefér vůči někomu, kdo nemá statut profesionálního spisovatele, ale co, hodila to na papír, tak musím být zcela upřímná - dala bych 3 a půl hvězdy. Kupodivu bych knihu přirovnala k Muffin a čaj, přičemž tam se jedná o "profesionálního autora", takže by úroveň měla být úplně někde jinde.... celý text

My 2019, Elle Kennedy

Neodolala jsem, a rovnou se pustila do druhého dílu. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. I když se tady občas už objevil povědomý divný okamžik, kdy hlavní hrdinové říkali nějaké obskurní věci (focení penisů jako žert jsem moc neocenila), ale celkově moc příjemná kniha. Blake byl příjemná postava, hodně tomu dodala na švihu - škoda, že ho v dalším díle autorky tak zmrvily. Opět mi tato kniha potvrdila, že autorky vykreslují hrdinky jako slepice, ale chlapi psát umí :) Hodnocení bych dala o půl stupně nižší než u prvního dílu, ale to je spíše tím, že děj první knihy byl prostě pro mě atraktivnější, a tohle už na mě bylo trošku moc přeslazené, ale v rámci žánru, proč ne.... celý text

On 2019, Elle Kennedy

Já jsem zatraceně hodně překvapená! Je to už několik měsíců, co jsem četla Hodnej kluk (jenom, protože byla avizovaní gay svatba), a ještě dneska si pamatuju, že místo erotického napětí jsem se nasmála! Bylo to totálně směsné a asexuální, takže jsem k této knize přistupovala velmi obezřetně. A musím říct, že proti první knize to bylo skvělé. Autorkám se dokonale povedlo vystihnout atmosféru i reálnost dané situace. Chyběly divné hlášky a pipinkovské chování (jako například, když v první knize hlavní hrdinka šla na svatbu svého bratra bez kalhotek nebo pořád myslela na KRÁSNÝ penis toho burana). Erotika zde byla dle mého názoru vkusná, ale hodně žhavá. Skoro mě až děsí, že autorky umí výborně vystihnout gay romantiku / erotiku, ale z žen dělají primitivní, nadržené slepice. Já jsem si to prostě užila, i když nejsem zrovna fanynka ženské erotické tvorby.... celý text

Nevím kudy kam 2019, Gayle Forman

Docela se divím nízkému hodnocení knihy. Já jsem docela dost nadšená. Knih byla krásně teskná, nebyla přeslazeně naivní, jak to u YA často bývá. Všechny ty problémy a bolesti byly uvěřitelné. Kniha je hlavně o ztrátách, těch nejbolestivějších. Možná byl text až příliš krátký, takže mnohé bylo zjednodušené, ale kniha byla svižná. Samozřejmě, mě nejvíce bavila linie Haruna, líbilo se mi, jak to dopadlo. Hlavně se autorka nebála sexuality, což je pořád ještě v gay romancích pro mládež výjimečné.... celý text

Dva tátové a zvědavá holka 2019, David Vaníček

Co když jsme to my 2019, Becky Albertalli

Na knihu jsem se neskutečně těšila, protože miluju oba autory. Adam Silvera mi sedí nejen svým stylem psaní, ale hlavně miluju tu jeho poetickou tragičnost (kdo nečetl More Happy Then Not - udělejte to!), a jak nedělá z YA něco méně duchaplného, jeho příběhy mají hloubku, filozfii a poetiku. Becky Albertalli mi dala jednu z mých největších srdcovek Tedy Probuzení SS - která je prostě sladká jako blázen. Když jsem se dozvěděla, že tito dva autoři napsali společně knihu, tak jsem si řekla "Cože? to přece nejde, aby královna přeslazených happy endů a mistr konců, které lámou srdce napsali něco společně? - čí koncept jako vyhraje??? Knihu jsem přečetla za jeden den. Nemohla jsem jinak. Na začátku jsem se děsila, že nepoznám, kdo napsal čí pohled, ale velmi brzy to bylo jasné, rukopis obou autorů je naprosto patrný, a záhy mi i došlo, že nápovědou jsou i jména hlavních hrdinů. Někdo tu psal, že je to přeslazené. Nemyslím si - hrozně scén bylo vyloženě trapných, bolestivých, zvláštních... prostě jak se dá ve vztahu dvou zmatených teenagerů očekávat. Místy tam byl cukrkandl, ale snesitelný. Hodně momentů bylo vyloženě komických, postava Dylena je fakt úžasná, hodně dodávala knize na komičnosti. Ano, je to o naivní představě lásky na první pohled, což dle mého k jejich věku naprosto patří, ale samotným aktérům na konci dojde, že to nestačí. Neodpustím si nakousnout jedno téma. Ve své dizertaci se věnuji queer knihám, takže se na některé aspekty YA literatury zaměřuji. Tady jsem velmi očekávala, jak se autoři poperou se sexuálními scénami - Becky se jim úspěšně v knihách vyhýbá, Adam s nimi nemá problém. Obecně si myslím, že ač se YA literatura v dnešní době profiluje jako hodně otevřená, ale i přesto prostě homoerotické scény nejsou pořád k dispozici tak rozsáhle jako ty hetero. Proč? Protože je to komplikovanější? To mě naopak fascinuje, chci si přečíst knihu, kde bude milostný akt popsán s aspekty pohledu pro mládež. Tady se mi líbilo, že v pasážích Arthura, které sám psal queer autor, byly zaznamenány přesně ty myšlenky, které snad napadají každého homosexuála před prvním stykem - kdo? co? kam? jak? Beckyna část vyzrála tím, že pro Bena to nebylo poprvé, a protože ona měla za úkol popsat akt, tak to bylo jen velmi schématické načrtnutí. Škoda, i když čtu i knihy v angličtině, tak pořád zůstává jen Dej mi své jméno, od Nesse Nejdelší den Adama T. a More Happy Then Not, kde jsem četla vyloženě sexuálně explicitní scény v YA. Kdyby náhodou někdo z Vás znal další, ráda uvítám typy, chci to zapracovat do disertační práce. LEHCE SPOILER: Čekala jsem, kdo nakonec vyhraje ve svém konceptu. Sázela jsem na Becky. A překvapivě vyhrály koncepty oba. Kniha sice dopadla, tak jak se dá čekat od Adama Silvery, včetně hodně zamyšlení filosofického ražení, ale s Beckyinou nadějiplností. S knihou jsem ve výsledku spokojená.... celý text

Srdcerváči. Kniha 2 2019, Alice Oseman

Druhý díl Srdcerváčů navazuje tam, kde první díl skončil, akorát se tady musíme připravit ještě na větší dávku roztomilosti a sladkosti než v prvním díle. I přes jednoduché, krátké dialogy je zde zaznamenáno vše, co provází každý "ukázkový" coming out. Jediné, co já teda tak nějak nemusím, je příliš velká snaha postihnout diverzitu - snažit se do příběhu naroubovat, co nejvíce odlišností, až je to takové umělé. Pěkná kniha, těším se na další díl.... celý text