angelice
přečtené 214
Harry Potter a relikvie smrti
2008,
J. K. Rowling (p)
Zavřela jsem knihu, rozhlídla se kolem a přemýšlela, co teď budu proboha dělat...Ne vážně, strašně nerada se s touhle sérii loučím, i když budu svět HP milovat dál. Přiznám se ale, že se odmítám smířit se smrtí tolika úžasných lidí (skřítků, sov...), takže pro mě všichni žijí prostě dál.... celý text
Ztracený symbol
2010,
Dan Brown
To svoje celkem nízké bodové hodnocení musím uvést na pravou míru....Jde o to, že kdybych Browna už trochu neznala, dala bych knize určitě víc. Ale vzhledem k tomu, že už prostě něco předvedl, tak je pro něj asi těžké každou svou předchozí knihu překonávat. V každém případě je kniha vážně dobrá....... celý text
Farma zvířat / Animal Farm
2008,
George Orwell (p)
Jak se idee umí zvrhnout si můžeme ukázat v naší historii tolikrát, že už to člověka přestává bavit tak, že vztek a následná apatie nad tím, jaká je vlastně naše nátura jsou nevyhnutelné... Orwel nám však tyto ,,komplikace" (protože každá ideologie nějaké trhlny napočítá) dokázal tak umně přiblížit, že se člověku nakonec nechce být člověkem...ani ovcí... celý text
Magický prazdroj
1995,
Terry Pratchett
I u tohodle dílu jsem se skvěle bavila, pravdou ovšem je, že prokousat se jí bylo trochu těžké, což se mi často nestává.
Největší z Pierotů
2002,
František Kožík
Tenhle komentář se mi píše strašně těžce, protože mi příjde, že nic z toho, co se tu snažím zformulovat ani omylem nevystihne mé dojmy z knihy, její hloubku, nebo bezbřehý smutek a lehký úsměv, které dýchají z každé strany... Kožík oživil příběh neobyčejného člověka, který hrál pro své prosté lidi, pro milované publikum stvořil postavu jim blízkou, která zároveň vystihuje i jeho samotný život... Neuvěřitelné čtení, na konci jsem se slzám prostě neubránila. Ať žije Deberau! Ať žije Pierot!... celý text
Cyrano z Bergeraku
2009,
Edmond Rostand
Ach, lidská hlouposti!-ty v prach mě srazíš přec. Však bít se budu, bít a bít až nakonec! K lidské stránce knihy, no měla jsem chuť hlavním postavám vynadat. K božské stránce knihy-není co vytknout, to by bylo rouhání, není co doplnit, to by bylo zbytečné.... celý text
Stráže! Stráže!
1995,
Terry Pratchett
Knihu jsem začala číst během pěší chůze po městě, takže jsem se mezi svými nejbližšími spoluobčany zapsala asi dost podivně, přece jenom jsou výbuchy smíchu, slzení a pokusy o potlačení chichotu na ulici způsobené knihou-! (což je dneska pro některé vyloženě nezvyk) nejspíš zvláštní... No nic, v každém připadě se otevřeně hlásím k nové závislosti, protože tyto řádky-a doufám že i další knížky od autora-byly jako droga. Teda dost halucinogenní a vyřehtaná droga, která vás místy donutí jakž takž vystřízlivět, ale jen proto, abyste si správně vychutnali pořádnou dávku cynismu a sarkasmu.... celý text
Marťanská kronika
1991,
Ray Bradbury (p)
Moje první oficiální sci-fi knížka, která ani moc sci-fi není. Půjčila jsem si ji s tím, že jednou s tímhle žánrem teda začít musím, po druhé kapitole jsem si už začala nadávat, že jsem tak dlouho přečtení odkládala. Kniha se tak trochu dělí na sci-fi a na filozofické myšlenky zhmotnělé do etap lidí na Marsu. Autor velmi přirozeně popisuje původní obyvalstvo Marsu, jejich život, schopnosti a mentalitu, nevyjímaje popis země a měst, byla jsem tímto líčením přimrazena, vlastně ani nevím proč. Popis je prostě tak zvláštně působivý... Hodně těžké bylo srovnat se s tím, co nám autor ukazuje v lidské části. To zrcadlo je až moc jasné na to, abychom se mohli obelhávat, že : ,,my takové věci přece neděláme, jsme soucitné, respektující inteligentní bytosti(a sežrali jsme všechnu moudrost) a chceme ží s marťany ve shodě, harmonii a nikdy bysme neničili jejich města a kulturu jen kvůli vlastnímu nicotnému prospěchu, protože si nevidíme na špičku nosu..." KECY!!!! Jistěže jsme takoví...bohužel. Kapitoly byly nesourodné, ale přesně to dodává pocit, že máme v rukou vážně kroniku. Výborných částí bylo mnoho, ne-li většina, co se však dá vypíchnout je až pokřivený respekt Spendra, kosmonauta, jenž začne zabíjet své druhy protože chce zastavit lidskou expanzi a ničení marťanských měst, zvolání černouška na svého bývalého pána, jehož zábavou je zabíjení chudých černochů v chatrčích, skvělá kapitola o cenzuře a o domu Usherů, kdy se lidé nejspíš zcvokli(což je nám blízké...) a zakázali díla, která se dějem vymykají realitě, kdy se dva muži připravili na pomstu za Poeova díla, postavili slavný dům a v něm pak zavraždili úzkoprsé hodnostáře a upjaté snoby tak, jak ponurý Poe napsal ve svých povídkách a závěrečná kapitola o lidech-marťanech, jediných na planetě, kteří unikli atomové válce na Zemi. No tímto vším jsem chtěla napsat, jak moc je kniha skvělá, i když někdy brutální, nešťastná a realistická.... celý text
Nebe nezná vyvolených
2005,
Erich Maria Remarque (p)
Vždy, když mám komentovat jednu z knih Remarquea, nevím co napsat dřív. Toto dílo se oproti ostatním vyznačuje totální a neústupnou beznadějí. Lilien tančí na hranici mezi smířeností a vzdorem, odevzdáním a touhou změnit svůj úděl. Když si nakonec do srdce zcela a bez vyjímek pustí hroznou pravdu, dokáže žít ten krátký čas, jenž jí zbývá, naplno. Každá její emoce je tou nejintenzivnější, každý vjem zesílený, sebemenší pohyb, detail, maličkost jsou povýšeny na umělecký zážitek. Dívka vnímá lidské chování v zesíleném celku, marnost hromadění peněz, lásku. Kniha je víc než velmi hluboká, je zosobněním lidského snažení i liknavosti, chaosu v jednotlivci i v celku, průměrnosti, štěstí, vášní, zbabělosti, změny a nakonec stejně smrti. Z Brescie do Brescie.... celý text