Anna27 přečtené 530

Pražské jaro 2018, Simon Mawer

V knize probíhá diplomatická a studentská linka, které se příjemně střídaly. Otevřený konec mi taky nevadil. Chválím autorův zájem psát o naší zemi a událostech, které se tu děly. Stojí za přečtení.... celý text

Ti druzí 2020, C. J. Tudor

Tentokrát budu k autorce milá a odpustím jí i toho Sandmana a dávám 5*, protože tento příběh hodnotím jako nejlepší z jejích dosavadních knih. Nebylo to přeplácané všemi možnými fantasmagoriemi, i když ty scény se zrcadly bych klidně vypustila, autorka to mohla nechat např. jen jako čistě telepatickou záležitost, ale oceňuji tu detektivní linku, takže za mě určitě výrazný posun v autorčině psaní. Je to zajímavé, napínavé, čtivé - přečteno během odpoledne. Jediné, co mi nepřijde je to, že by to bylo děsivé. Ani u jedné knihy jsem neměla náznak adrenalinu, strachu, nervozity. Přijde mi, že to napětí ještě neumí pořádně uchopit a je v začátcích. Bude fajn, až se najde ve vlastním stylu, jak čtenáře postrašit a nebude jen kopírovat své vzory. Vidím to s ní nadějně.... celý text

Voyeurův motel 2017, Gay Talese

Zasvětit život sledováním lidí v jejich soukromí je prostě nechutné. Gerald si to omlouval tím, že je to jako studie, že přece lidem ničím neublížil, když nevěděli, že jsou sledováni. S tím teda nesouhlasím. Narušoval jejich soukromí a neměl na to vůbec žádné právo, byl to obyčejný úchyl. Jasně, lidi jsou zvědaví, sledují porno atd., ale vyloženě někoho šmírovat je prostě neetické. A to jak si stěžoval a cítil se dotčen kvůli kamerám v hotelu a bance? Však o tomhle sledování jsou lidé informovaní, ví o tom, že se někdo "dívá" a je to nesrovnatelné se sledováním v soukromém hotelovém pokoji. Ještě se cítil jako vědec a chtěl za to obdiv? Fakt ubožák. Ty jeho statistiky byly taky trapné, podložené na pár hostech a jeho šmírovací podkroví fakt nebyla laboratoř, jak si myslel. Spisovatel to pojal dobře, není to úplný odpad co se literatury týče, spíš vám je zle z té představy, že je to podle skutečnosti a to dost ovlivní celkový dojem z knihy.... celý text

Napsáno krví 2020, Chris Carter

V prvním bodě chci sklonit Chrisovi poklonu za to, že vůbec dokázal napsat knihu, navíc tak skvělou i přes ránu osudu v podobě sebevraždy jeho přítelkyně. Myslím si, že i z příběhu bylo cítit, že připisuje Robertovi některé svoje pocity. Opět napínavý příběh, kdy máte strach otočit další stránku. Jak honil vrah Angelu po schodech, málem jsem nedýchala. Líbilo se mi, že bylo mé stěžování si, že Robertovi schopnosti nejsou dostatečně oceněné a je zbytečně kritizován, především kapitánkou Blakeovou "vyslyšeno", na druhou stranu byl Carlos v tomhle díle trošku za tupouna, který často ničemu nerozuměl. Hodnotím to skvěle, i konečné vysvětlení vrahových činů. Chris výborně popsal téma darkwebu a představa, že se opravdu můžou dít takové věci, mě děsí. Jediné, co bych vytkla, je způsob, jakým se vrah dostal k Robertovi, přišlo mi to až příliš jednoduché. Rozhodně stojí za přečtení, opět zavřete knihu, až ji úplně dočtete. Už se těším na další díl. Jo a ještě dodám, že musím ocenit, že se Chris pustil do tématu, jak se ta "úžasná" Amerika stará o své vojáky. Ulice Los Angeles plné stanů s veterány o které se už vláda nezajímá, popsal to naprosto reálně.... celý text

Mrtvé vzpomínky 2020, Angela Marsons

Miluji na této sérii, že Angela nám neustále v každém díle připomíná postavy z minulosti, kteří Kim i nadále ovlivňují život. Navíc dokáže popsat všechny pocity postav tak dokonale, že to ve mě vyvolává pocit, že Kim i její tým jsou skuteční lidé. Jako kdybych ty lidi znala velmi dobře a věděla všechna jejich tajemství. Dokonale zakomponovala minulé události do tohohle dílu. Ještě se mi líbilo, že Alison bokem vedla vlastní případ a my tak dostaly 2 příběhy. Za mě jedna z nejoblíbenějších sérií a už se těším na další knihu.... celý text

Na velké planině 2015, Johan Theorin

Řekla bych takový průměr, některé povídky byly dost zvláštní, některé z ostrovních povídaček zahrnovaly příliš absurdit a nebo byly takové nezajímavé. Kdyby se autor zaměřil čistě na smyšlené hororové povídky, myslím, že by se mu to skvěle dařilo. V knize nejpovedenější shledávám povídku "Větvoví" a "Jáma", to jsem měla fakt husinu. Přečtením knihy ale chybu neuděláte.... celý text

Neviditelní Židé: Přežili jsme holokaust 2020, Eddie Bielawski

Příběh určitě zajímavý, zpracování mohlo být lepší, ale zase cením přidané fotografie.

Labyrint pohybu 2018, Pavel Kolář

Líbilo se mi jak s úctou a respektem pan doktor mluvil o lidech, kteří bolest simulují kvůli pozornosti svých blízkých, kteří to netuší, ale on ano a nemůže to říct. Z jeho povahy jde cítit pokora, jak k životu, tak k léčení. S jeho názory jsem se dost ztotožňovala. Je to velice sečtělý člověk a jeho povídání je velkým přínosem. Z některých příběhů mi bylo úzko, zmiňuje v krátkosti silné životní osudy, ale rozhodně doporučuji přečíst.... celý text

Dívka, která spadla z nebe 2012, Simon Mawer

Zrovna u této knihy mi chybělo trošku větší rozebrání života hlavní hrdinky. Všechny události byly popsány ve velké stručnosti a tady mi to přišla škoda. I od akce odbojářů jsem čekala větší napětí. Kniha je ale určitě čtivá a v budoucnu si přečtu i druhý díl.... celý text

Bohemia 2019, Jan Svěrák

Podle komentářů jsem čekala nějakou úplnou katastrofu. Já už teda četla i horší příběhy. Styl psaní mi přišel lepší než zmiňovaná Vieweghova tvorba. Měla jsem jako audioknihu, kterou namluvil svým příjemným hlasem Kryštof Hádek, což si myslím byla skvělá volba. Není to sice nijak obohacující kniha, ale odpad to taky není. Možná lidé čekali od autora kvůli jeho jménu absolutní bestseller, ale já nečekala nic, takže zklamaná nejsem. Konec bych trošku doladila, ale jinak takový průměr. Co by mě teda ještě zajímalo je, jestli pan Svěrák čerpal při psaní z vlastních zkušeností.... celý text

Dívka v pavoučí síti 2015, David Lagercrantz

Lisbeth je zajímavá postava a tuším, že i přes to, že kyberprostor není můj šálek knihy, tohle nebyl poslední díl, který jsem četla. Líbil se mi styl komunikace s Mikaelem i jejich vztah. Děj byl zajímavý, nic mu nechybělo a byla jsem mile překvapena. Po knize se určitě podívám i na film.... celý text

Skrytá těla 2016, Caroline Kepnes

Joe je psychopat, ale člověk mu celou dobu fandí, aby se na něj nepřišlo, i když mnohdy je až k neuvěřěření, že dávno není za mřížemi. Příběh mě bavil, i ten jejich prapodivný vztah s Love. Sice nepochopím, když jí Joe řekl, co všechno udělal za hrůzy, že s ním dokázala i nadále žít, ale tak nějak jsou oba svým způsobem pošahaní, takže se k sobě hodí. Předchozí díl jsem zatím nečetla, ale to nejpodstatnější se shrnulo i tady, takže jsem si udělala představu. Nejspíš dám šanci i seriálu.... celý text

Porodní bába 2015, Katja Kettu

Tak tohle byl fakt ujetý příběh. Už to, že se hlavní hrdinka kvůli chlapovi, kterým je až chorobě posedlá, dobrovolně uchýlí do zajateckého tábora, kde údajně celou dobu netuší, co se děje za hrůzy. O olizování těla (např. pat) ani nemluvím. To, že její idol kope v táboře jámu a myslí si, že to bude koupací nádrž, to už byl vrchol. :-D A za ty vulgarismy by se styděl i Oscar Wilde. Námět to mohl být zajímavý, ale autorka to hnala až do absurdna. Navíc mi vůbec nesedlo, jak se v textu přeskakovalo v čase. A to nejen v letech, ale i v měsících tam a zpět.... celý text

Ani později, ani jinde 2011, Delphine de Vigan

Dva paralelní příběhy, které jsou si svým způsobem podobné. Ta šikana ze strany nadřízeného u Mathildy mě štvala, ale byla dobře popsána. Příběh Thibaulta byl taky zajímavý. Příliš miloval jednu ženu od které našel sílu se odpoutat, ale na druhou stranu si v ten samý den neuměl držet jako lékař ten správný odstup od svých pacientů. Autorka píše s lehkostí, žádné happyendy, ale reálné životy bez příkras, tak jako v její knize "Vděk" . Bylo to moc zajímavé čtení, které ve mě bude ještě chvíli rezonovat.... celý text

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

"Tady byla Britt-Marie" jsem četla první, takže při začátku této knížky jsem si říkala: další protivná ženská s tímhle jménem? To snad ne. Pak jsem zjistila, že tahle kniha by se měla číst první. Ačkoliv ten příběh není můj žánr, nemá to takový spád, mohl by se zdát nudným, dlouhým, atd., tak Backman má tu schopnost, že dokáže tak skvěle popsat postavy, situace, pocity, že příběh zkrátka musíte dočíst, abyste zjistili, jak to dopadlo. Za mě určitě stojí za přečtení. Je to taková oddechovka. Ale Britt-Marii bych za sousedku rozhodně nechtěla. Jediné, co mi přišlo takové absurdní byl pravopis babičky. Protože pochybuji, že jako doktorka by měla v každém slově chybu v i/y. To jen taková maličkost, co mi neseděla.... celý text

Lovci hlav 2011, Jo Nesbø

Noo, tak tohle bylo hodně dobré. První kniha, kterou jsem od autora četla. Musím říct, že se mi to líbilo. Bylo to zajímavé téma a i když mu stejně nikdy úplně neporozumím, líbilo se mi dozvědět touto formou víc. Bylo to napínavé, místy vtipné, ironické. Určitě si přečtu další jeho knihy.... celý text

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)

První kniha, kterou jsem od autorky četla. Hodně mile mě překvapila. Skvěle s citem popsána jak doba za války, tak doba za komunistů. Navíc ta závislost žen na mužích i přes nevěry/bití/alkohol, kvůli dětem je v dnešní době až neuvěřitelná, to si zase člověk více váží doby ve které žije teď. Prostě tomu příběhu nechybělo nic a doporučuj přečíst.... celý text

Temný vzorec 2020, Andrew Mayne

Opět skvělý díl. Kdo nečetl, nechť se do toho pustí. Jsou série, které vás minou a pak je tu bláznivý Theo Cray, který dělá neuvěřitelné a pošahané věci, které ho často dostanou do průseru a stejně vás to nepustí už od prvního dílu. Těším se na další případ. Obálka zase TOP! Nemám, co bych vytkla.... celý text

Městečko Pines 3 2020, Blake Crouch

U této trilogie nemůže být můj názor brán jako objektivní, protože Městečko Pines patří ke knihám, které mám zařazené jako "srdeční záležitost", takže i kdyby nějaké chyby měla, stejně je přehlédnu a budu nadšená. Mrknutím oka zjistíte, že jste na konci. Tak moc je to čtivé. To že vtrhnutí mutantů byla jatka bylo sice nechutné, ale člověk měl fakt husinu, když si představil, že ani ve svém domě nebyl v bezpečí. Mutanty a vlastně i postavy si představuji jinak, než nám je prezentuje seriál, který jsem kvůli své fantazii ani nedodívala, protože mě u knih nejvíce baví, když si to můžu představit podle sebe a s těmi "svými" lidmi v příběhu vše prožívám. To, že se střídaly kapitoly, ať už podle postav či let mi nepřišlo zmatené, právě naopak se mi líbilo, že dostaly prostor i jiní občané městečka. Crouch mě opět vtáhl na místo na které bych se v reálném světě nikdy dostat nechtěla a tak nějak doufám, že ještě někdy se dozvíme, jak to s Ethanem bylo po těch 70 tisících letech.... celý text

Snědla dětem sladkosti 2012, Martina Formanová

Autobiografické povídky se mi skvěle četly. Humor paní Formanové je sympatický, kniha je taková oddechová jednohubka.