Anonymní
přečtené 152
Námi to končí
2018,
Colleen Hoover
O knize jsem se dozvěděla prostřednictvím reklam na nově natočený film. Jak už zaznělo v předchozím komentáři, i já si Lily představovala jako krásnou Blake Lively, přestože jsem viděla před čtením pouze trailer. :) Kniha jako taková se mi opravdu líbila, hlavně druhá půlka, ale i tak mám nějaké výhrady. Na začátku bylo pár obratů, které najdete snad v každé romantické knize, což mě trochu zklamalo, protože od téhle jsem měla jiná očekávání a i ty dopisy, které byly ve formě deníků mě ze začátku docela iritovaly. (Uznávám ale, že hlavní hrdinka je psala, když jí bylo 15, takže vzhledem k jejímu věku byly vlastně adekvátní.) Taky mě trochu mrzelo, že ze začátku, je popisovaný skoro den po dni a ke konci jsou tam hodně velké časové skoky.. Co se týče druhé poloviny knihy, kde už se sama Lily stává obětí domácího násilí, tak hodně oceňuju to jak začíná chápat svoji matku a uvědomuje si, že to není tak černobílé. I popsání té situace i pro nás, které tu zkušenost s domácím násilím nemáme. To, že vlastně nejde jen o ty rány, které se časem zahojí, ale i o to uvědomění, že vám ubližuje člověk, kterého milujete a on miluje vás (nebo aspoň by měl :) ). A teď se rozhodnout, zda mu jeho omluvy uvěříte a budete si užívat ty hezké společné chvíle nebo si samy zlomíte srdce a opustíte ho. Dále se mi taky hodně líbilo, jak tam autorka zakomponovala Atlase jako první lásku. I já na svoji první lásku nikdy nezapomněla, přestože mám už delší vztah s někým jiným. A všechny ty detaily, které se o jejich společné minulosti dozvídáme a následně jakým způsobem jejich vzájemné setkání mělo na Lily vliv mi přišlo krásný. Na závěr za mě doporučuju přečíst na konci i slova autorky, přišla mi pěkná a zároveň i poučná. Knize dávám 4 hvězdičky a rozhodně se těším na druhý díl, tak doufám, že nezklame. :)... celý text
