aralka
přečtené 971
Až uvidíš moře
2022,
Scarlett Wilková
Nádherné čtení! Sice velmi jednoduše civilně napsané, ale ten příběh chytne za srdce. Je v něm vše, co má správný příběh mít, navíc reálné jádro. Řekové jsou národ velmi temperamentní a hrdý, což je v knize velmi pěkně zachyceno. Život v té řecké komunitě v tehdejším Československu byl barvitě vylíčen, silně na mě zapůsobila jejich jakási neukotvenost, vykořeněnost a stesk po rodné zemi. Neměli skutečný domov, ani tady, ani tam. Sebevědomá , podnikavá a silná Sotiria byla mou nejoblíbenější postavou, její život byl jak na horské dráze, ale se všemi ranami a podrazy se výborně vyrovnala a vyšla z nich silnější než předtím...dobře pochopila, že člověk by měl svůj život prožít tak, jak on chce, protože patří jen jemu a nikomu jinému a že čas strávený tady je omezený... Určitě se pustím i do dalších knih autorky :-)... celý text
Pláňata
2023,
Petra Dvořáková
Nahlédneme do života jedné průměrné vesnické rodiny se dvěma dcerami, sledujeme jejich dětství, dospívání, první lásky, studium a nakonec i osamostatnění... v podstatě se zde nic moc neděje, kdybych měla říct o čem to bylo, tak jde jen o běh všedního života na pozadí lehce nahozených historických událostí, kde, všichni protagonisté se tak nějak plácají, všichni věčně nespokojení, každý z jiného důvodu, ty důvody nespokojenosti zde autorkou nejsou pořádně vysvětleny a ty, co jsou předkládány se mi zdají nedostatečné a neadekvátní té míře nespokojenosti ... připadá mi, že kniha je nevyvážená a má zpočátku příliš velké ambice, které nedokázala splnit, nadechuje se k něčemu, co nepřijde, je roztříštěná, nemá žádnou gradaci, má od každého trošku ale nic pořádně, matka rodiny je ukřivděná hysterka, ale ne úplně, otec je alkoholik, ale taky ne úplně, psychologie postav mi zde nedávala příliš smysl, například když vezmeme otce od rodiny, tak je zde vyobrazen jako v podstatě hodný, šikovný muž, ovládaný svou ženou, takový rodinný typ, občas si zajde do hospody a dá si pár piv i doma, ale pak se z nějakého důvodu začně chovat divně , úplně jinak než by čtenář čekal /nechci spoilerovat/ a není zde vysvětleno nic okolo a to byl moment, kdy jsem si řekla, že tohle je fakt divné, nedávající smysl .... vše jde jakoby po povrchu, nic do hloubky, poetické vsuvky jsou sice hezké, ale spíš trochu marné, moc tomu nepomáhají, když ten základ za moc nestojí... asi to chtělo malinko víc akce a propracovanější psychologii postav....dělá to celé na mě dojem, že paní Dvořáková chtěla zkusit něco alá Petra Soukupová, ale nepovedlo se to, příběh je plochý, bez jakékoli energie a teprve ke konci se trošku dostane do tempa a něco se vyvrbí, ale stejně dost neuvěřitelně.. celkově jde podle mého soudu o průměrné čtení, které ve čtenáři žádnou stopu nezanechá...... celý text
