asanita přečtené 200

Máj 1987, Karel Hynek Mácha

Máj jsem četla coby povinnou četbu a báseň mě velmi zaujala. Láska Viléma k Jarmile a jeho následné čekání na smrt působí dojemně a úvahy o životě navodily lehce depresivní atmosféru. Chvílemi mě tyto časté lyrické pasáže spíše nudily a odrazovaly od děje jako takového, ale i tak Máj stál za přečtení.... celý text

Konec prokrastinace 2013, Petr Ludwig

Drobná kniha s názornými ilustracemi, která předkládá metody v boji proti prokrastinaci. Je to první kniha o tomto tématu, na niž jsem kdy narazila, a tak jsem jednoduchost a přehlednost knihy jen uvítala. Nemohu říct, že bych využívala všechny metody popsané v knize - to snad ani nejde, ale todo-today a flow-lístek aktivně využívám doteď. Zvlášť se mi líbilo připodobnění se slonem a křečkem, na které asi jen tak nezapomenu. :-)... celý text

Síla introvertů 2013, Sylvia Löhken

Hned jak jsem tuto knihu v knihkupectví poprvé uviděla, jsem měla jasno - tohle si coby introvert prostě musím přečíst. Autorka jednoduše a jemně popisuje problémy nás "tichých lidí" a radí nám, jak se s nimi vypořádat. S politováním ale tvrdím, že ne všechny metody jsou zcela funkční, ale některé z nich rozhodně stojí za vyzkoušení. Líbilo se mi, že na konci každé kapitoly byly otázky k zamyšlení se nad problematikou, která se v knize do té doby řešila a také úvodní test na začátku knihy, jenž odhaloval, zda je čtenář vůbec introvert. Zvlášť oceňuji kapitoly o navazování kontaktů a o veřejných projevech, protože právě tyto oblasti jsou pro mě problém.... celý text

Petr Koukal: Jsem 2016, Martin Moravec

Velmi čtivá kniha o skvělém sportu. Sama badminton hraji, a tak mě popis turnajů a tréninků vážně bavil. Některé informace o soukromém životě Petra Koukala byly opravdu překvapivé a boj o olympiádu v Riu jsem si doslova užívala. Soucítila jsem s Koukalem při vyprávění o dlouhých cestách letadlem, nezdařených zápasech nebo o pochybném ubytování v Asii. Rakovina byla posledním bodem v už tak strhující knize a před autorem smekám.... celý text

1984 1991, George Orwell (p)

Kniha 1984 působí velmi nadčasově a příběh je také strhující, přestože žijeme v jiné době, než ve které byla kniha původně napsána. Autor nutí člověka zamyslet se nad spoustou věcí a zároveň soucítit s Winstonem během jeho mučení. Člověk poté stojí před otázkou, co by se asi nacházelo v jeho místnosti 101 a co všechno by v ní nakonec byl ochoten přiznal. Během čtení knihy se také můžete zamyslet nad výroky jako: "svoboda je otroctví", "nevědomost je síla" a "válka je mír", které Vás provází celým dějem knihy spolu s pohledem Velkého bratra, který všechno vidí.... celý text

Kluk mého srdce 2016, Huntley Fitzpatrick

Tuto knihu jsem začala číst coby prázdninovou romantickou oddechovku a s politováním musím napsat, že mě absolutně nezaujala. Oproti Mému životě u sousedů to byl vážně jen slabý odvar a měla jsem co dělat, abych ji vůbec dočetla. Na to jak je kniha obsáhlá, se v ní totiž vůbec nic nového nedělo. Postavy jako takové byly pro mě také utrpením a když si vzpomenu na jejich dialogy, tak jsem ráda, že už nic takového znovu číst nebudu.... celý text

Jiná Gabriela Koukalová 2018, Martin Moravec

Samotný námět knihy mě zaujal, a tak jsem ji během dlouhé chvíle přečetla. Je psána spíše jednoduchými větami a děj se kvůli tomu velmi rychle posouvá. Oceňuji také grafické zpracování knihy a přidané fotografie. Dětství Gabriely Koukalové mě bavilo, ale postupem času jsem se během čtení docela nudila, protože popis trenérů a soupeřek přeci jen není úplně to pravé ořechové. Poté přišla na scénu anorexie a další podobná témata a to bylo na jednu knihu už prostě příliš.... celý text

Říše bouří 2017, Sarah J. Maas

Nádherné pokračování série, ve kterém se znovu objevují důležité postavy a bitvy pokračují. Můžeme pozorovat milostný vztah Aelin s Jeřábem a také Elide (s Lorcanem), jež hledá svou královnu. V tomto díle si můžete vychutnat mnoho skvělých bitev, kde se s magií vážně nešetří. Lysandra dovádí své přeměňování k dokonalosti a sledovat ji v akci je vážně skvělé. Oceňuji také, že se Manon znovu setkala s Aelin a návrat k Rolfovi. Jen ten konec... Asi nevydržím čekat na další díl.... celý text

Artemis 2018, Andy Weir

Hodnotná kniha od autora Marťana, která mě rozhodně nezklamala. Jazz byla zajímavá hrdinka a samotný systém pašování zboží na Měsíc mě velmi zaujal. Od knihy jsem se doslova nemohla odtrhnout a vyvrcholení v samotném jejím závěru mě opravdu nadchlo. Oceňuji také popis bydlení na Měsíci jako takové spolu s každodenním životem tamějších obyvatel.... celý text

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Velmi poutavý příběh stejně jako V šedých tónech a Potrhaná křídla, kterým provázaly nezapomenutelné postavy (líbilo se mi obzvláště střídání jednotlivých pohledů). Autorka skvěle zachytila atmosféru 2. světové války během putování protagonistů k lodi Wilhelm Gustloff a při popisu krutostí čtenáře opravdu nešetřila. Zároveň se ale v knize objevuje zvýšená ochota ostatních si během války pomáhat, takže se tyto dva kontrasty navzájem vyvážily. Popis jak se hrdinové dostávali na loď byl také ohromný a plavba jakbysmet.... celý text

Hamlet 2016, William Shakespeare

Shakespearovo dílo, které nejspíš nelze opomíjet. Objevují se v něm zajímavé myšlenky a nelituji, že jsem si ho přečetla. Hamlet je velmi rozporuplná postava a sledovat jeho duševní pochody bylo chvílemi více než napínavé. Bavilo mě i počínání dalších postav jako například Claudius, Polonius či Ofélie. Některé pasáže mi sice připadaly o poznání nudnější než jiné, ale i tak si nemám na co stěžovat, jelikož poutavé události převládaly - návštěva herců nebo rozhovor s hrobníky.... celý text

Mléko a med 2017, Rupi Kaur

Knihu jsem četla v originále a vážně mě zaujala. Zejména se mi líbila část loving a healing, protože byly o dost optimističtější než zbývající části. Už se těším, až si od autorky budu moci přečíst další díla a knihu rozhodně doporučuji!... celý text

Dnešek není naposled 2017, Elan Mastai

Tom Barren nás přivádí do světa plného moderních technologií a vychytávek, o kterých se nám v tomto světě může jen zdát. Sci-fi s velmi ojedinělým námětem a to takovým, že se bude částečně odehrávat v "naší" době má něco do sebe a autor děj začal velmi poutavě. Tom má jako každý jiný člověk spoustu silných i slabých stránek a je si toho sám moc dobře vědom, což ho ještě více "zlidšťuje" a připadáte si, jako kdybyste hlavního hrdinu mohli každou chvíli potkat na ulici a ani byste si ho nevšimli. Tom se navíc nemusí starat jen o problémy se svým vlastním charakterem, ale i s Johnovým a později Victorovým a to také není zrovna snadné. Všechny postavy v této knize jsou povahově velmi rozmanité a na žádnou z nich nemůžete pohlížet jen v jednom světle. Vždyť i geniální vynálezce Lionel Goettreider nebyl jen chytrý a uznávaný, ale také se narazilo na jeho další vlastnosti jako třeba narcismus, arogance a egocentrismus. Nebo třeba Penelopa - byla sice úžasnou astronautkou/chrononautkou, její negativní vlastnosti každopádně také nebyly ušetřeny. Abych se dostala k samotné vědecké podstatě knihy, tak musím uznat, že jsem vážně ještě nikdy nenarazila na knihu, kde by se řešilo mitotické dělení, Vennovy diagramy anebo Freudovo rozdělení na Id, Ego a Super ego. Tom cestování časem podrobně vysvětlil a nebyl problém se ve všech termínech jako třeba časová smyčka, časová kotva nebo časový tah orientovat. Autor uměl všechna tato témata zajímavě podat, takže mi ani nepřipadalo, že bych četla něco vědeckého nebo jinak technického. Opak byl ale pravdou. V knize se, nicméně, objevuje i spoustu dalších témat od přátelství a rodiny přes ztrátu blízkého člověka a lásky až po otázky ohledně kariérního růstu, takže si každý čtenář může najít to, co je mu blízké. Samozřejmě postupem děje přibývaly i další otázky týkající se problematiky cestování časem a technického pokroku světa. V konečném verdiktu si proto myslím, že je tato kniha vážně skvělou prvotinou začínajícího autora. "Svrhnout vládu dokáže každý. Obtížné je potom vládnout."... celý text

Antigona 1965, Sofoklés

Zajímavé drama s nepříliš překvapivým závěrem, které mě ale přesto zaujalo. Filosofická myšlenka na tu dobu vážně hluboká a Antigoně prostě nejde nefandit. Některé dlouhé pasáže (hlavně ke konci knihy) mě docela dost nudily, ale i tak rozhodně nelituji, že jsem se k tomuto dílu dostala.... celý text

Sofiin svět 2006, Jostein Gaarder

Jostein Gaarder se svou knihou Sofiin svět započal dech beroucí pouť dějinami filosofie, která se od antiky až po dnešní dobu táhne napříč celou knihou a spolu se sympatickou Sofií (a tajemnou Hildou) jste každou kapitolou poučováni o filosofech a myšlenkových směrech dané doby. V knize nacházíte spoustu zajímavých citátů a myšlenek a v ději se posouváte dál a dál. Všechny myšlenky autor srozumitelně vysvětlil a navíc je zasadil do poměrně širokých souvislostí, takže se vše dá bez problémů pochopit. S knihou se určitě nad otázkami v Sofiiných dopisech nesčetněkrát sami zamyslíte. Myslím, že čtení této knihy rozhodně změnilo můj pohled na svět a alespoň trochu mi v některých oblastech otevřelo oči, za což jsem rozhodně ráda. Zkrátka už neležím přímo na pokožce králíka a jsem na chloupku o něco výše. Tuto knihu jsem stoprocentně nečetla naposledy.... celý text

Marťan 2015, Andy Weir

V případě této knihy je nutné říct, že jsem nejprve zhlédla film a až poté jsem přečetla knižní zpracování. Tato skutečnost mi však ani trochu nevadila, jelikož mě Markovo deníkové vyprávění vtáhlo natolik, že jsem na film skoro ani nevzpomněla. Mark má spoustu vlastností, které stojí za zmínku a to například neutuchající optimismus a schopnost zlehčit jakoukoliv životně nebezpečnou situaci, což se právě na Marsu rozhodně hodí. Vyzdvihnout mohu třeba pojmenování kabelu jako "můj šťastný kabel" (nebo tak nějak), vtipné bylo také používaní jednotek pirát-nindža nebo "velmi obsáhlé" zprávy v morseovce pro NASA. Technické popisy mi vůbec nevadily, podle mě naopak ke knize patřily. Stejně tak ke knize patřily pohledy z NASA a také kapitoly ukazující život na Hermesu. Zkrátka a dobře - nenechte se od čtení Marťana odradit jen kvůli tomu, že je kniha vlastně sci-fi, může vám toho totiž nabídnout mnohem více.... celý text

Potrhaná křídla 2014, Ruta Sepetys

Před pár hodinami jsem dočetla velmi poutavou knihu s více než výstižným názvem Potrhaná křídla. Ruta Sepetys nás vtahuje do příběhu Josie Moraineové, která se ze všeho nejvíce snaží dostat pryč z nechvalně proslulé Francouzské čtvrti a začít tak nový život. Tento námět je vcelku jednoduchý, přesto v sobě kniha ale skrývá mnohem více, než v co jsem zprvu doufala. Josie mě spolu s Patrickem učarovala prací v knihkupectví a "hrou", při níž se snažili uhodnout, jakou knihu si potencionální zákazník vstupující do knihkupectví koupí - u toho jsem se upřímně bavila. Kniha ve mně také probudila chuť přečíst si Davida Copperfielda od Charlese Dickense, jelikož na hlavní postavu knihy narážel už Holden Caulfield z Kdo chytá v žitě, takže bych přečtením jistě neprohloupila. Vedlejších postav v Potrhaných křídlech také rozhodně nebylo pomálu. Začít bych mohla Jessem Thierrym, který byl vážně skvělý a možná mě trochu mrzelo, že v knize nedostal trochu více možností se projevit. Pokračovat mohu zpovzdálí podporující Willie, taxikářem Cokiem, informátorem Frankiem, Patrickovým otcem Charliem nebo dalšími prostitutkami od Willie. Kapitolou sama o sobě je Louise, matka Josie, o níž se v knize rozhodně mnohokrát dočtete spoustu ne zrovna lichotivých věcí. Charakter hlavní hrdinky Josie se nejspíš nedá bez hlubších znalostí knihy dostatečně přesně vykreslit, jisté ale je, že dělala, co mohla, aby ochránila své blízké, i když kvůli tomu často musela zajít dost daleko a její lži nebraly konce. Josie jsem fandila, její příběh mě však nějak zvlášť nedojal - vážně nevím, proč tomu tak je. Vcelku mě ale uklidňuje fakt, že v tom (podle komentářů níže) podle všeho nejsem sama a zažili to i ostatní. Na Potrhaných křídlech mi vadila ještě jedna věc a to závěr. Všechny ty události se zkrátka seběhly příliš rychle a připadalo mi to trochu umělé - což byla rozhodně škoda. Tuto nedokonalost ovšem vynahrazují postavy, plynulost děje, čtivost i určitý nádech tajemna v tom co bude dál. Potrhaná křídla tedy určitě stojí za přečtení, na plný počet hvězd to ale zkrátka nestačí, ještě že jsem četla V šedých tónech jako první. Doufám, že Sůl moře přinese zlepšení a i nějaká ta slza ukápne. :-)... celý text

Uvnitř mé hlavy: Co když jsem si tě vymyslela? 2016, Francesca Zappia

Na román Uvnitř mé hlavy jsem narazila na knižním veletrhu Svět knihy, kde mě anotace spolu s obálkou velmi zaujaly. Knihu jsem si koupila a po přečtení toho rozhodně nelituji. Celkově bych román hodnotila jako čtivý, oddechový, místy maličko naivní ale stoprocentně zajímavý svým námětem (schizofrenie) a s minimem ohraných klišé, kterých je v dívčích knihách zpravidla poměrně dost. Alex i Milesovi jsem od začátku fandila, ale samozřejmě se v ději objevily další zajímavé postavy jako třeba členové klubu pro podporu rekreační atletiky nebo Milesova matka June a Alexin kamarád Tucker. Také jsem oceňovala Milesovu občasnou komunikaci v němčině, která byla dost úsměvná. V knize se mimo jiné pěkně ukazuje, jak funguje tzv. davové jednání a jaké důsledky mohou mít činy některých jednotlivců, což mi trochu připomnělo pár vlastních "školních zážitků". Knihu rozhodně doporučuji. :-)... celý text

Koruna 2017, Kiera Cass

Eadlyn se v Koruně konečně začala chovat o něco lépe a já to oceňuji. Její výběr bylo opravdu zajímavé sledovat a myslím, že se kniha coby oddechové čtení u moře vážně vyplatila. Ano, Selekce je stále nepřekonatelná, ale to neznamená, že by Koruna nestála (alespoň pro fanoušky série) za přečtení. Závěr byl tedy poněkud uspěchaný, celkově však kniha působila velmi příjemně a pohodově.... celý text

Krvavé ostří 2017, Sarah J. Maas

Právě jsem dočetla zajímavý dodatek k sérii Skleněného trůnu od Sarah J. Maas souhrnně nazvaný Krvavé ostří, což je podle mě více než výstižné. Povídky byly čtivé, měly rychlý spád a rozhodně mi pomohly alespoň trochu přiblížit Celaeninu minulost v souvislosti s Arobynnem Hamelem, Samem Cortlandem či Rourkem Farranem. Kladně hodnotím povídky Vražedkyně a Pán pirátů, Vražedkyně a poušť (na níž jsem se těšila asi nejvíce) a Vražedkyně a říše. Zbylé dvě povídky, Vražedkyně a léčitelka spolu s Vražedkyní a podsvětím, na druhou stranu zase až tak převratné nebyly a klidně bych je v knize mohla postrádat - přesto ale uznávám, že závěr Vražedkyně a podsvětí se ukázal pro další vývoj děje velmi důležitý. Myslím, že tato sbírka povídek pro mě rozhodně nebyla pouhou ztrátou času, ba naopak přinesla příjemné doplnění stále se rozšiřující série Skleněného trůnu. A ano, také se mi nechce až do prosince čekat na pokračování, ale co se dá dělat, že?... celý text