Atrament Atrament přečtené 241

Lepší dějiny Česka

Lepší dějiny Česka 2013, Jiří Macoun
ekniha 1 z 5

S grafickou podobou této miniaturní e-knížečky si tvůrci moc hlavu nelámali - prostě tam nasypali text a k němu pár obrázků tak šikovným způsobem, že vznikl ohromný gigant o velikosti 9.2 MB, který se neuvěřitelně špatně čte, protože se ani nenamáhali se zarovnáním textu do bloku. Docela solidní množství gramatických chyb a překlepů na celkovém dojmu taky moc nepřidávají. Kniha samotná nabízí zajímavé téma, bohužel nijak nevyužité. Suchopárný popis "coby kdyby" spousta čísel, spousta nezajímavých detailů. Absolutní absence jakéhokoliv humoru nebo nadhledu a přitom se přímo nabízely fabulace a mystifikace ve stylu našeho velikána Járy Cimrmana. Četl jsem knihu při vánočním cestování za rodinou a to je taky jediný důvod proč jsem ji vůbec dočetl. Na to jak kratičká je, tak mi vydržela přes půl Evropy a zpět :)... celý text


Děs

Děs 2016, David Hidden

Takový gejzír klišé a šablonovitosti jsem nečetl už pěkně dlouho. Celý 'román' je snad poskládaný z vět vypůjčených odjinud, každá postava svým charakterem už tady byla snad tisíckrát, každá situace a 'zvrat' snad ještě vícekrát. Tolik proklamovaná brutalita je díky autorově neschopnosti pořádně barvitého a nápaditého popisu spíš otravnou a místy až směšně prvoplánovou záležitostí. Děj je přímočarý a natolik předvídatelný, že nemá vůbec čím překvapit ani šokovat, což je u knihy chlubící se nálepkou 'napínavý thriller' docela podstatný problém.... celý text


Všude kolem černý les

Všude kolem černý les 2016, Ruth Ware (p)

Vzal jsem si tento 'skvost' jako audioknihu na cestování. Jelikož jsem neměl na práci nic jiného než sedět a koukat z okénka vlaku a posléze letadla, tak jsem knihu poslechl celou, ačkoliv být doma a číst to jako knihu, tak to odložím už po první stovce stran. Jak už tu několikrát zaznělo, příběh je průhledný a prostinký jak bulharská striptérka. Hlavní hrdinka je neuvěřitelná ve smyslu toho, že se nás autorka snaží přesvědčit, že holka ve svých 26 letech je pořád neschopná se vzpamatovat z rozchodu po pár měsíčním vztahu ve svých 16ti letech. Veškeré 'zvraty' a 'překvapivé odhalení' jsou čtenáři/posluchači jasné dlouho dopředu. Sloh autorky taky není žádný zázrak, píše rozvlekle, často omílá naprosté zbytečnosti pořád dokola, jenom seškrtáním keců okolo kvality kávy, kterou zrovna hrdina připravuje, pije, nebo aspoň touží pít, by se kniha smrskla na třetinu. Jediné co mě na knize při poslechu překvapilo, byla zmínka o městě Reading právě ve chvíli kdy jsem seděl v Readingu na nádraží a čekal na vlak :)... celý text


Game

Game 2013, Anders de la Motte
1 z 5

Docela zajímavý námět, ačkoliv nijak zvlášť originální, totálně zabitý zvoleným jazykem a nesympatickými postavami - třicátník, který mluví jako patnáctiletý nadržený puboš a má IQ cca 80 a jeho krajně otravná sestřička policajtka, jejíž přítomnost v ději jsem pochopil ve smyslu - aby tam byla i nějaká postava s tragickou minulostí. Děj je sice příjemně přímočarý, ale zároveň i dost předvídatelný a občas ne moc logický. Chování hlavní postavy a jeho myšlenkové pochody jsou přesně na té úrovni toho retardovaného puberťáka, čímž mě iritoval natolik, že jsem mu prostě nedokázal fandit, naopak jsem si většinu knihy přál, aby už ho konečně někdo sejmul. Aby toho nebylo málo, byly jeho eskapády prokládány otravnýmy plky jeho nešťastné sestřičky, která z nějakého důvodu musela nutně pořád ventilovat své nejnitěrnější pocitečky a prakticky všechno co se jí přihodilo dávat nějak do kontextu se svojí smutnou a temnou minulostí. Ach jo :( Skandinávci umí dělat skvělou muziku, ale začínám mít pocit, že skandinávské moderní literatuře, po vyzkoušení několika dnes tak populárních tamních autorů, se začnu vyhýbat velmi velkým obloukem.... celý text


Andělé a démoni

Andělé a démoni 2006, Dan Brown
2 z 5

Začátek docela ušel, ale ke konci šla kvalita strmě dolů a samotný závěr plný prapodivných zvratů a dost nelogického chování všech zúčastněných postav byl vysloveně slabý. Aby toho nebylo málo tak v samotném závěru ještě číhal přeslazený postelový happy end, který mě donutil ubrat jednu z původních tří hvězdiček. Brown ví přesně jak zpracovat podobné téma, aby bylo čtivé. Důsledně se drží kratičkých kapitol, které vždy ukončuje buď nějakým velkolepým odhalením a nebo aspoň naznačením nějakého objevu, načež skočí v ději jinam, čímž zručně udržuje čtenářovu zvědavost našponovanou. Bohužel všeho moc škodí, a protože Brown tohle dělá opravdu pořád, velmi rychle se to čtenáři, který si toho všimne, omrzí.... celý text