Atuin
přečtené 1324
Vladař na scéně
2007,
Robert Merle
Osudy Francie jsou od prvního dílu do posledního úžasnou podívanou, nelze jim vlastně nic ubrat, je vidět že spisovatel,byl bohat životních zkušeností, které umě zasadil a ještě uměji vylíčil. K oběma seriiím se neustále vracím.... celý text
Sen v červeném domě I
1986,
Süe-čchin Cchao
Ať se na to dívám jako člověk, čtenář či jako pojem, předmět ukrytý v jiném pojmu či předmětu, dívám z jakékoliv strany jde o mimořádně krásný text...5/5 ( jakkoliv ho ovlivnil překlad a posunul ho byť i jinam, je to prostě velmi poutavé a krásné)... celý text
Krev prvorozených
2014,
Juraj Červenák
V rámci žánru historická detektivka je to naprosto úžasné počtení a JČ se tak u mě posadil na první místo.
Falknovská huť
2019,
Vlastimil Vondruška
Věřila jsem tomu ( naivně), že se autor skrze své dvě rozsáhlé epopeje někam posunul. Neposunul. Ani se nehnul z místa. Zůstává zamotán ve svých málo ( velice málo) propracovaných postavách ( no spíš nepropracovaných) a schématech, která posouvá napříč jednotlivými tituly málem bez jakýchkoliv změn. Ty osoby vám v hlavě neuvíznou, brzy zapomenete na vše kolem nich a já dost silně pochybuju ( vlastně si to nemyslím vůbec), že by autor svou práci hodnotil jako vypínací. Prostředí nikde, vládne zde jakési bezčasí,které není vůbec dobře podáno. Postavy jsou suché a odříkávají v podstatě to samé, co jiné postavy v jiných autorovo knihách. Neměla bych být zklamaná, ale jsem, protože začínám pana Vondrušku podezírat že by to uměl daleko lépe. 2/5... celý text
Všemi dary obdarovaná
2016,
M.R. Carey (p)
Mě se to dostalo pod kůži první kapitolou a u toho zůstalo i s tím, že jsem autorovi nějaké ty výmoly v běhu akce odpustila, protože je to napsáno chytře a poutavě. Ale ano půl hvězdičky ubírám za to, že ona chytrost a poutavost byla na konci schválně záměrně maskována něčím jiným, ačkoliv autor umí velice dobře pracovat se slovy i s prostředím. 4,5/5. Knihu mohu doporučit.... celý text
Knihy Jakubovy
2016,
Olga Tokarczuk
Kniha s neuvěřitelným přesahem, kde košilatost jazyka připomíná Sienkiewicze a člověk si říká jak to ti Poláci jen dělají, že jsou v tom tak dobří. Nedávno jsem totiž četla Pískový vrch a tam jsem se o tom také přesvědčila. Množství osudů stop a stůpek je neuvěřitelné. Čtení to pro mne bylo živé, skutečné a opravdové.... celý text
