Kombinace přemíry brutality a naivity působí bizarně a celkově to vyvolává pocit nevěrohodnosti. Navíc mi nejde ani moc dobře přejít autorovy pokusy o popsání Ruthiných pocitů, které byly často tak divně rozporuplné a jedna věta negovala druhou, takže mi vlastně nakonec nebylo vůbec jasné, co tím chce autor říct (např. vzdává se něčeho, aby se nezbláznila, i kdyby při té vzpomínce měla zešilet??). A vlastně je to škoda, protože výběr historického období a místa je super, jen tomu chybělo víc originality a méně kýče.... celý text