Hrálo se na strunu, na kterou já slyším. Ráda. Podobný tóny mi nakonec udává i Kay a Anderson. Je to ten tkaný mytologický podtón, zde navíc podpořený magií, jež je založena na reinkarnací duší. Pohádkové, naivní, osudové, lyrické…Možná lehce brakové a místy zmatečné?
Má to pár much, bez kterých bych se obešla, ale je to fantastika ze staré školy a taky se dle toho chová. Dokázala bych si představit pár věcí trošku jinak, ale třeba na mě čekají na řádcích další knihy.... celý text