Berenice038
přečtené 16
Nepečené dezerty Kateřiny A.
2022,
Andrea Čekanová
ANDREA ČEKANOVÁ: NEPEČENÉ DEZERTY KATEŘINY A. Autorka Andrea Čekanová si pro svoji knihu Nepečené dezerty Kateřiny A. odvážně zvolila těžké téma, bohužel se ale ukázalo, že na ně nestačila. Také si zbytečně svoji práci zkomplikovala už hned na samém začátku jednou zásadní chybou. Předně bych neoznačila tuto knihu za psychothriller. Na to nevyužívá dostatečně prostředky a techniky, které jsou pro tento žánr typické (nespolehlivý vypravěč, zvraty, red herringy…). V této knize je vše předem dané a jasné, role pevně rozdané, a tudíž je také vše značně předvídatelné. Hrůzné zážitky hlavní postavy nejsou samy o sobě dostatečně nosným prvkem pro psychologický thriller. Pro záměr autorky, kterým podle rozhovoru s ní, který jsem četla, je rozšiřovat povědomí o této problematice a upozornit na ni co nejvíce lidí, není ostatně žánr thrilleru ani vhodně zvolen. Mnohem lepší by bylo využít například druh tzv. „misery literature“ a v rámci něho pak třeba formu skutečných deníkových záznamů, když už je na deník (soubor v počítači) jako takový odkazováno. Pak by možná vyznění celé knihy působilo osobněji, jako niterný prožitek týrané ženy, a ne jako předimenzovaný výtvor s komickým účinkem mnohdy hraničícím s červenou knihovnou nebo parodií. Psychothriller s hlavní postavou týrané ženy nemůže ze své podstaty aspirovat na to, aby upozorňoval na téma, které, podle autorky, dnešní společnost stále ještě bagatelizuje, a snažil se tak vytáhnout toto téma do středu záře reflektorů. Psychothrillery nečteme proto, abychom byli sociálně senzitivováni a posléze zaujímali nějaká kritická a společensky žádoucí stanoviska. Jsou „jen“ fikcí. Tento rozpor si autorka neuvědomila, ani ji na něj nikdo neupozornil. Možná by bylo bývalo lepší, kdyby nám své záměry dopředu neohlašovala a nechala nás, abychom ke knize přistupovali jako k běžnému thrilleru. Ale i tak, bohužel, by zůstala kniha jen v kategorii těch podprůměrných. Do textu mnohdy pronikají zvláštní regionalismy, které by nepůsobily nijak rušivě v deníku, ale ve „thrilleru“ tak bohužel působí, protože je autorka spíše než v přímých řečech, používá v dialogových tagech a popisech. Stylistika textu je rovněž problematická, místy klopýtá, je nešikovná a velmi často nepřesná formálně či logicky. Autorka zatím postrádá osobitější literární jazyk. Její snaha o originální práci s literárně-uměleckými jazykovými prostředky, například literárními figurami, vyznívá často směšně a kumulaci otřepaných frází a klišé nelze považovat za osobitý styl. Jak jsem již v úvodu zmínila, byť bylo autorčinou původní ideou podat obraz týrané ženy a dotknout se tak na pozadí až kriminálního příběhu velmi vážného tématu, jakým je domácí násilí, fakticky je idea vzniklého díla spíše narativní, tedy vyprávěcí (dílo může čtenáře pobavit, těžko ale sdělí nějakou novou, zásadní myšlenku či názor, ani neovlivní jeho postoj anebo náhled na určité skutečnosti). U názvu by, myslím, udělalo lepší službu, pokud by podtitul knihy nebyl „Psychothriller“, ale třeba „Tajný deník Kateřiny A.“. Osobně bych tento jednodušší název veskrze preferovala, místo „Nepečených dezertů“, které působí zvláštně. „Nepečené dezerty“ by mohly v knize zůstat jen jako název tajného souboru v počítači. Za chybu také považuji, že se autorka záměrně vyhnula využití svých vlastních zkušeností (viz. opět zmiňovaný rozhovor). Zajistilo by to knize větší věrohodnost, uvážíme-li navíc, že se při psaní její vlastní zkušenosti jistě tak jako tak do knihy promítly. Takto vyprávění a jeho výstavba trpí tím, že obsahuje řadu klišé a nelogičností či výrazně naivních záležitostí, které působí jako uměle vykonstruované a předimenzované. Pokud jde o postavy, ty jen podtrhují šablonovitý charakter knihy. Záporné postavy jsou vesměs i fyzicky odpudivé, kladné pak naopak krásné a neodolatelné. Autorka bohužel využívá všechna možná klišé i v tomto ohledu, a navíc je popisuje i velmi otřelým jazykem. Úplně nerozumím tomu, co vedlo nakladatelství MOBA k vydání této knihy, vzhledem k tomu, že musí mít na stole díla mnohem vyšší literární hodnoty i „prestižnější“ díla, kterým by určitě mohli bývali dát přednost. CELKOVÉ HODNOCENÍ: 15%... celý text
Zamkni poslední dveře
2020,
Riley Sager (p)
Tato kniha má neskutečnou atmosféru. Moc pěkný zážitek. Mám tu další dvě knihy od tohoto autora. Už se na ně těším.
Intuice
2021,
Laurent Gounelle
Úžasné čtení. Ještě nikdy jsem nečetla thriller s tak hlubokým poselstvím a přesahem. Bylo neskutečné sledovat umění Laurenta Gounnellea, když vzal starou (pseudo-)psychologickou techniku ze 70. let Remore Viewing (která byla mimochodem vyvrácena), a naprosto věrohodně na ní vystavěl napínavý příběh, který ve vás zanechá dojem, že lidstvo má ještě naději. Strhující, překvapující, silné a přitom velmi čtivé a zábavné. Vyzdvihnout musím také bezchybný překlad, který se řadí mezi to nejlepší, co jsem v poslední době četla. Velmi kvalitní čtení.... celý text
Objetí mravenečníka
2021,
Martin Vitický
Brazílii mám ráda a tohle se autorovi povedlo. To politické pozadí bylo úžasné, aniž by vás při čtení nějak zatěžovalo. Je to čtivé a velmi propracované.
