bod
přečtené 471
Čas odejít
2015,
Jodi Picoult
Jak to formulovat? knihu bych přirovnala k pytlíku slaných buráků...když začnete číst(jíst),nemůžete skončit, ale když skončíte nemáte dobrý pocit...Vím, že to je oddechová četba, navíc ze zajímavého prostředí, ale ten obrat k duchařině mne fakt otrávil....... celý text
Hlas pro vraha
2015,
Olina Táborská
Knížka se mi dobře četla, na nic si nehraje, je to prostě popsaný jeden z mnoha životních osudů. Nejvíc na autorce oceňuji upřímnost a sebereflexi.
Clayův most
2019,
Markus Zusak
Dočteno v jednu v noci, za střídaní úsměvu a slz...stejně jako úsměv a slzy se střídaly i názory na způsob psaní, někdy mi smysl analogií unikal, jindy nadchnul, stejné to bylo i se střídáním dějových linií...výsledek je pět hvězdiček, tolik lásky a pochopení se jinak ocenit nedá.... celý text
Zuzanin dech
2020,
Jakuba Katalpa (p)
Pro mne to bylo zklamání. Příběh je samozřejmě silný u tohoto tématu to snad ani jinak nejde, ale děj byl pro mne předvídatelný, styl psaní mi připadal jen jako snaha o navození umělého napětí.... celý text
Hod mrtvou labutí
2018,
Ondřej Hübl
Po prvních dvou povídkách jsem to viděla na pět hvězdiček, ale postupně mne nadšení přecházelo....ale styl humoru mne vyhovoval.
Podél cest
2011,
Pavla Jazairiová
Povídky se mi moc líbily. Líbil se mi způsob psaní, krátké úsečné věty, jednoduchost vyjadřování. ale největší zásluhu na pěti hvězdičkách má asi podobný pohled na život, hodnoty, vnímání okolí...velice často jsem měla pocit , že mnohé věty mi vzala P. Jazairiová z hlavy (nebo naopak?)Ale také chápu , že pro některé lidi tento způsob vyjadřování a cítění může být nicneříkající.... celý text
Cop
2018,
Lætitia Colombani
I když by se dalo říct, že to bylo trochu prvoplánové a možná i malinko neumělé, tak pocit z knížky je silný...
Chlapec v pruhovaném pyžamu
2008,
John Boyne
Je zvláštní kombinace toho naivního dětského pohledu a závažného tématu....v každém případě na tu knihu jen tak nezapomenu.
Senzibil
2020,
Markéta Pilátová
Už dlouho jsem nečetla knihu, o které bych mohla říct, že se mi ale vůbec nelíbila, až v tomto případě...
Probudím se na Šibuji
2018,
Anna Cima
Napřed mi těch dějových linií připadalo zbytečně moc, ale ke konci to dostalo celkem smysl, takže ano , líbilo se mi to i když celkový dojem z knihy mi kazila obyčejná technická banalita, vazba brožované knihy byla tak pevná, že rozevřít stránky, abych se dostala k celému textu byl na každé nové stránce boj, ještě se nestalo, aby mne ze čtení bolely ruce...... celý text