borsalino_csfd přečtené 171

Soud posledního odvolání 1968, Erle Stanley Gardner

Překvapivě, vzhledem k datu napsání (1952), stále aktuální kniha, ve které autor přechází od ukázek příběhů lidí, kteří byli protiprávně či bezdůvodně uznáni vinnými z vážných zločinů (a kterým pomocí institutu Soudu posledního odvolání mohli účinně pomoci) k obecným příčinám a důvodům. A těch pohledů je celá řada. Velkou kapitolou je samotná práce policie, která má přinést maximum objektivních důkazů, ale nikoli vynucených nebo získaných například výměnou za jinou službu. Na druhou stranu mají mít policisté snahu stálého vzdělávání, trestněprávního, vědeckého a mají být za svou službu, při které mnohdy nasazují svůj život, náležitě odměňováni, ovšem nikoli plošně, ale přísně individuálně. Mají mít uznání společnosti i finanční jistoty, aby odolávali "svodům" zločinců. Druhým pohledem je celková od-politizace celé soudní i policejní mašinérie, včetně politických tlaků na statistiky, které jsou dobré třeba v basketbalu, ale v této oblasti buď vedou k dalšímu tlaku například na policii, která je pak tlačena do situace nutně "někoho sebrat" nebo dochází k překvalifikovávání trestných činů, čímž se uměle statistiky vylepšují. Nikoli zanedbatelnou roli v tom hraje dosazování "svých" věrných, známých, straníků, podporovatelů do vedení různých úřadů, ovšem s jejich chabou odbornou znalostí, což instituce poškozuje či úplně paralyzuje. Neméně zajímavé téma kniha přináší i v oblasti trestu a vězeňství, kam máme dojem, že je místo, kam zločinci putují, ale je to spíše místo, ze kterého zločinci přicházejí a druhý mylný dojem je, že pořádný "flastr" zločince napraví. Víc zdí, betonu, mříží naši společnost bezpečnější neudělají a určité velké procento zločinců lze vrátit zpět do společnosti. Zabývá se taky populismem a veřejným míněním, což mě už v roce 1952 trochu překvapilo a je to, jako kdybych četl dnešní zprávy (příklad: dojde k sérii loupeží na benzínových pumpách, veřejné mínění je pobouřeno a žádá, aby se "něco" stalo, načež nějaký politik se chopí situace a začne slibovat či prosazovat tvrdý zákon, takže pak za takový delikt dostane zločinec třeba deset let. Politik si mne ruce, je šance, že bude znovu zvolen, veřejné mínění má dojem, jak jsme to zločincům "spočítali". Garder se na to dívá i z druhého pohledu - čemu to pomůže? Zásadně vzrostou náklady na vězeňství, s délkou trestu rostou náklady, z člověka se může stát kovaný zločinec. Vzniká z toho nesmysl, protože rozhodují amatéři, kteří o problému trestu a práva nemají ani ponětí a sledují jen svůj zájem na znovuzvolení. Kniha má další hromadu zajímavých úvah a opravdu mě překvapilo, jak je aktuální. Mimochodem: https://www.csfd.cz/film/108849-dobrodruzstvi-kriminalistiky/448902-posledni-odvolani/prehled/... celý text

Můj strýček Oswald 2002, Roald Dahl

Knížka přímo připravená na pláž u moře, lehká, vtipná, lehce erotická. Větší nebezpečí při jejím čtení hrozilo od slunce, abych nebyl na škvarek, protože odlepit se od knížky dá hodně práce :-)... celý text

Šakal-tajné války Iljiče Ramíreze Sáncheze zvaného Carlos alias Šakal 2000, John Follain

O Carlosovi jsem toho dosud mnoho nevěděl. Myslel jsem, že šlo o idealistu v boji za palestinskou věc, který využíval terorismus k dosažení tohoto cíle. Své chabé znalosti jsem zásadně rozšířil, abych zjistil, že Carlos je jen zákeřný zbabělec, který se zaštiťoval řečmi o světové revoluci, ale fakticky mu byly ideje ukradené a páchal atentáty pro diktátory, kteří mu za tyto služby platili. Hodit granát do obchodu s lidmi není žádné hrdinství, ale čirá zbabělost. Bohužel kromě zbabělosti oplývá egoismem, megalomanstvím, vztekem a neschopností sebereflexe či přijetí jakékoli kritiky. Proto taky mnoho jeho akcí skončilo naprostým fiaskem (naštěstí). Nakonec se u soudu snažil procpat slabinami demokracie, protože měl strach z basy a trestu... Velmi výstižně to pojmenoval právní zástupce obětí, který řekl, že čekal buď přiznání revolucionáře nebo napadání justice, ale nakonec že se hájil jako zloděj slepic (na což mu nahrál sám Carlos, když o sobě prohlásil, že není žádný obyčejný zloděj, co ukradl slepici). Jeho konec rozhodně urychlil pád SSSR a východního bloku, který mu již přestal poskytovat zázemí, krytí, zbraně, ale i změna světového kurzu, kdy i Sýrie či Írán se chtěli dostat z mezinárodní izolace a najednou byl pro všechny jen přítěží, protože byli na seznamu zemí podporujících mezinárodní terorismus. Nakonec skončil v Súdánu a brzy se i pro ně stal zbytečným a v podstatě ho předali francouzům. Nemile mě překvapila neschopnost všech francouzských tajných služeb, které se různě přetahovaly, ale až do osmdesátých let Carlose prakticky nehledaly. Ani Carlosovo zajetí nebyla žádná velkolepá akce, pouze si ho vyzvedli. Věřím, že se francouzi poplácávali po ramenou, dělali přehlídky a ve všech vystoupenich zveličovali své zásluhy, jak to tak bývá... Kniha je docela čtivá, vyžaduje však základní znalosti vztahů a konfliktů na Blízkém východě, jména a vazby ideových vůdců a diktátorů, různých organizací a jejich odnoží OOP, Fatah, LFOP, FOP, změna v postoji Arafata, dialogy s Clintonem, Hizballáh... a konečně i zeměpisné znalosti.... celý text

Tři minuty do soudného dne 2017, Joe Navarro

Natrefil jsem na tuto knihu prakticky omylem a musím přiznat, že mě dostala, a to hned z několika pohledů. Především z pohledu přípravy a vedení rozhovorů, kdy Navarro musel vážit různá slova a podle různých nonverbálních projevů a odpovědí, které ovšem byly často jen mezi řádky, směrovat další rozhovor. I když mi furt vrtá hlavou, že při své genialitě Rod Ramsay celkem dost dlouho a opakovaně strkal hlavu do oprátky a věděl, že mluví s agentem FBI a že za prodej nejtajnějších dokumentů rusákům ho může čekat jen sakramentsky dlouhý trest. Dokonce ani žádným způsobem nevyjednával. Z druhého pohledu je až neuvěřitelné, že celá akce nakonec skončila úspěchem a Rod byl zatčen. Místy jsem se chytal za hlavu, když vyšetřování v podstatě záměrně brzdily různé americké tajné služby, které místo vzájemné dohody a maximální spolupráce vedoucí k zastavení prodeje tajných dokumentů, řešily kompetence, různé osobní antipatie, dávná bebíčka, uraženou ješitnost a všechny další blbosti a trvalo to dva roky, než problém nabral směr a prioritu. Dva roky v období studené války? To je sakra hodně. Moc by mě zajímalo, zda na americké straně za tuto kolosální neschopnost a ohrožení celého NATO nesl odpovědnost anebo se to byrokraticky zametlo pod koberec. Neméně zajímavý je však i šlendrián při nakládání s tajnými dokumenty, v podstatě nehlídaný proces nahlížení do nejtajnějších strategických válečných dokumentů a kompletně proces jejich skartace, doplněná partou mimořádně neschopných strážných, kteří snad podlehli pocitu, že jsou v práci na ozdobu. Možná všichni podlehli vlastní propagandě, že rus a východní blok je technologicky a vojensky sto let za opicemi, takže kdyby přišlo na válku, stačilo by trochu zadupat a hliněný obr by se rozpadl, ať už o plánech NATO ví cokoli. Takhle, v celém případu se z pohledu zločinců "šťastně" potkalo všechno, co se potkat mělo. Klika byla, že se východní blok rozpadal a že Andropov, Gorbačov nebo kdo nebyl úplný psychopat a nerozpoutal válku, protože jak by to dopadlo, ví jen čert. 36 let v base je pro Ramseye je pořádný flastr a lítost není na místě. Nicméně tajně doufám, že došlo od té doby k poučení a ke zlepšení zabezpečení...... celý text

Gaunery nemám rád 2001, Miroslav Antl

Knížka už trpí datem jejího napsání, od té doby se mnoho změnilo, byť gauneři byli, jsou a budou, nicméně metody se poněkud změnily. Na druhou stranu mě zaujala myšlenka, proč vlastně zločinec má nárok na advokáta ex-offo, ale poškozený ne, když si ho ekonomicky nemůže dovolit? Rozhodně pár zajímavých momentů v knížce najdete a taky je to takový návrat do divokých devadesátek...... celý text

Vražda pro zlatého muže 1969, Václav Erben

Milé počtení na dovolenou, kapitán Exner se tak trochu poflakuje, ale za tím zdánlivým flákáníčkem běží mazané vyšetřování. Príma knížka.

Porota 2003, John Grisham

Nevěřil jsem, že bych to někdy u knihy pana Grishama napsal, ale jsem rád, že je konec. Mám plné zuby superhrdinů, ještě chybělo, že Marlee relaxovala při konstruování raketoplánu, což hravě stihla mezi studiem bengálštiny a trasplantacemi mozků mimozemských bytostí na Marsu. Naštěstí je hlavní zlý muž dílem naivní, dílem praštěný pavlačí a dílem upovídaný, takže se to nahrávkami na smeč jen hemží. Myslím, že největší trest jsem dostal já sám...... celý text

Poklad byzantského kupce / Bláznova smrt 1986, Václav Erben

Mé první setkání s knižním kapitánem Exnerem a musím říci, že mě baví. Hlavně z počátku příběh vypadá jako tlachání starých tet a nic moc nikam zdánlivě nespěje. A od půlky začíná být knížka jako sněhová koule a ke konci určitě odhalíte pachatele, ale je to moc milé a oddechové čtení.... celý text

Případ Pelikán 2010, John Grisham

Trochu překombinované a je to škoda, námět nebyl vůbec špatný. Nu což, zkusím další knížku...

Rána pod pás 1981, Antonín Winter

Tak tohle mě bavilo, nejdřív trochu zamotané, pak příběh v příběhu a nakonec zajímavé vyústění. Nedoceněný autor detektivek.

Vyvolávač deště 1997, John Grisham

Tak na tuhle Grishamovku jsem se moc těšil, už proto, že znám film, který se mi velmi líbí a byl jsem zvědavý, jaká je knížka. Byl jsem hodně překvapený, jak se film držel předlohy v podstatě od A do Z (což je u filmu Firma nedá říci ani vzdáleně). Samozřejmě kniha je bohatší, lépe jsem pochopil jednání postav a jednotlivé dějové linky. Knížka má asi jednu nevýhodu, že ji lze jen obtížně odložit, šel jsem spát až ve tři ráno...... celý text

Poslední vůle 1999, John Grisham

Docela zajímavý námět, který fungoval tak do dvou třetin a pak mi připadlo, že si s tím Grisham nevěděl rady a skončilo to tak jako neslaně nemastně. Vypravěč je výborný, ale tato kniha mi moc nesedla.... celý text

Herodesův stín 1968, Antonín Winter

Mé druhé setkání s dílem Antonína Wintera a musím říci, že mi styl sedí. Pomalý rozjezd, spoustu cest, spoustu slepých uliček, určitá nepřehlednost, ze které postupně začnou vystupovat základní kameny, na kterých inspektor Holý začíná stavět. Rázem vyprávění nabírá na tempu a jednoduše už jsem se nedokázal odtrhnout, dokud jsem to nedočetl.... celý text

Kmotr 1990, Mario Puzo

Prostě klasika, kterou si znovu rád po letech přečtu a nikdy nejsem zklamaný. Letos jsem Kmotra četl po knize Corleone a udivily mě zjevné rozdíly, což při čtení za sebou působilo poněkud rozpačitě. A pak jsem si pustil film v původním znění s českými titulky, protože slyšet ty hlasy a tu ponurost, to je paráda.... celý text

Advokát chudých 1998, John Grisham

Musím přiznat, že asi do půlky knihy jsem nebyl moc nadšený. Pak se ale příběh dál do pohybu a já knihu dočetl na jeden zátah. Kdo umí, umí...

Corleone 2012, Mario Puzo

Kdyby knížka vyšla první, asi by moc slávy nenadělala. Spíše působí dojmem, že připravuje terén pro velkolepé dílo a sama spíše ilustruje dobu a situaci ve třicátých letech v přistěhovaleckých čtvrtích. Žádná z postav nijak zvlášť nevyniká, děj se sune ve více liniích až na Lucu Ale i tak jsem si ji s chutí přečetl a rozhodně za přečtení stojí, o tom žádná. Takže teď plynule navazuji knihou Kmotr, kterou už jsem kdysi četl, ale tohle je nabídka, kterou nejde odmítnout...... celý text

Zrádná operace 1998, Henry Kenneth Bulmer

Vlastně trochu zklamání, většina replik je totožná s filmem a knížka tak nepřináší prakticky nic. No co, vždyť je spousta dalších knížek...

Profesor biologie na žebříku 1956, Zdeněk Jirotka

Fakt strašné, nedočetl jsem tu snůšku blábolů, která nebyla ani zábavná ani poučná, jen servilní vůči socialistickému zřízení.

Sázka na třináctku 1975, Antonín Winter

Tak tady jsem kdysi viděl film, který byl k uzoufání nudný, korunu tomu nasadil svým bídným hereckým projevem Satoranský. Náhodou jsem v knihobudce našel předlohu a musím říci, že kniha je násobně lepší. Má dynamiku, příběh a rozhodnost. Vlastně jsem byl příjemně překvapen a myslím, že knížka stojí za přečtení. Marně přemýšlím, proč je film tak mizerný...... celý text

Firma 2000, John Grisham

Film jsem neviděl, začal jsem s knihou. Příjemná, velmi čtivá oddychovka, ovšem neškodilo by trochu příklonu k realitě a ubrat supermanských schopností hlavnímu hrdinovi. Ale jinak zdařilé, musím zkusit další kus.... celý text