borsalino_csfd přečtené 170

Žoldáci 2007, Frederick Forsyth

Příprava převratu v africe, nákupy, finanční transakce, nastrčené fiktivní firmy a různé další střípky ukazují, jak bohatí tohoto světa chtějí být ještě bohatší a neštítí se žádného svinstva. Za mě část přípravy byla velmi dlouhá na stručný závěr.... celý text

Ikona 2005, Frederick Forsyth

Knihu Ikona jsem otevřel v podstatě hned po dočtení knihy Spis Odessa, která mě dostala. Najednou byla v tomto porovnání kniha Ikona rozvláčná, spousty postav a začal jsem si říkat, že se některé knížky i takovým autorům jako FF občas nevyvedou. Za půlkou kniha začíná nabírat na tempu. Teď je půlnoc, žena, děti, pes už dávno spí a já nemohl odložit knížku na poličku a jít chrupat a musel knížku dočíst. FF mě znovu dostal a tento milý zážitek přeji všem čtenářům.... celý text

Spis Odessa 2009, Frederick Forsyth

Tak tento román mě rozebral. Viděl jsem asi před půl rokem film, který je dobrý, ale knížce sekunduje asi do půlky, pak se příběh v knize odvíjí jiným a za mě lepším a věrohodnějším způsobem. FF mistrně žongluje s fakty a fikcí, takže jsem během čtení občas utíkal na web a dost mě ohromilo, kolik z románu fikcí není, což jistě souvisí se spoluprací FF a Simona Wiesenthala, když mu pro román "poskytl" skutečného hledaného nacistu. Donutilo mě to objednat knížku od SW, abych své znalosti doplnil.... celý text

Mistr klamu 2004, Frederick Forsyth

Moc vydařené, nejvíce mě oslovila druhá povídka KGB, kdy byli nakonec podezřelí skoro všichni a rozmotat to, bylo mistrovské. Ale i ostatní povídky byly výborné, včetně závěru. Lituji snad jen toho, že jsem knihu objevil až letos.... celý text

Čtvrtý protokol 2009, Frederick Forsyth

Odvolání 2009, John Grisham

Další z Grishamových knih, které mě nebaví. Dokola omílané kladné vlastnosti postav, pak zase záporné, a pak zase znovu. Závěr nevadí.

Vyjednavač 2008, Frederick Forsyth

Takové knížky mám rád. Chytí a nepustí. Prostě je musím dočíst i když musím ráno brzy vstávat. Vyjednavač je přesně ta knížka.

Klient 2007, John Grisham

Trochu odlišné a tím zajímavější postavami i dějem. Fajn čtení.

Společník 2010, John Grisham

Mám rád, když mě kniha pohltí. To nebyl ten případ, ale Svědek určitě patří do lepšího průměru, hlavní hrdina je celkem normální a závěr mi přijde nakonec realistický.... celý text

O myších a lidech 2004, John Steinbeck

Po letech jsem s radostí schroupnul Steinbeckovu jednohubku jako malinu. A pořád mě baví.

Protiúder 2006, Aaron J. Klein

Kniha obsahově podobná Mnichov. Jeden den v září - https://www.databazeknih.cz/knihy/mnichov-jeden-den-v-zari-86064, nicméně tato je psaná místy hodně románově a chybí velmi mnoho detailů a situací. Typicky zvrzaná akce na letišti Fürstenfeldbruck je popsána velmi schematicky, "nespolupráce" Německa až do devadesátých let aj. Spíše se objevují věty jako "přišel zamračený do místnosti, zapálil si cigaretu a přemýšlel". Tím nechci říci, že je kniha špatná, je psána více jako příběh a proti výše uvedené knize se mnohému může lépe číst.... celý text

Dokud voda neskončí 2022, Abhejali Bernardová

Fakt jsem si čtení užil, kniha je čtivá a pro mě velmi zajímavá, navíc obohacená o QR kódy, takže si přeplavby netřeba jen představovat, ale lze je i vidět. Pro mě je hlavně zajímavé pracovat s myšlenkami v hlavě a z druhé strany, kdy myšlenky poslechnout. Měl jsem problémy z plavání s ramenem, občas se ozve. Občas hlava říká, raději toho nech, doma v teple mu bude líp... ale někdy může být taková rada správná :D Velmi inspirativní čtení, které bych doporučil určitě všem dálkovým plavcům.... celý text

Rádio v mrazáku 2022, Jana Hanušová

Se zkušeností s hospicem Cesty domů mi knížka připadá taková povědomá, vzpomínky, které není třeba hodnotit nebo se vymezovat, stačí si je poslechnout. A že třeba byla skutečnost kdysi jiná? A co má být. Když vzpomínka udělá radost, je cenná.... celý text

Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení 2022, Martin Moravec

Velmi zajímavý nákuk pod pokličku vyšetřovatelů, řešící nejtěžší zločiny. Na to musí mít člověk náturu, aby to nenosil v hlavě a nezačal třeba chlastat. Knížka vyznívá hodně kladně, mě by zajímaly i neúspěchy; ne proto, abych policii nějak pranýřoval, ale jednoduše ze zvědavosti a poučení. Z opačné strany jsem se od srdce zasmál při vyšetřování vykradeného sklepa "Kdo věděl, že zavařujete"? :DDD... celý text

Stasiland - Příběhy ze země za berlínskou zdí 2013, Anna Funder

Zajímavě pojaté téma života v NDR z pohledu bývalých agentů Stasi a jejich obětí. Jde spíše o takové reportáže než klasickou knihou faktu, tak jsem si musel zvykat na autorčin styl. Většina případů je dost příšerných a úplně děsivá byla ta důslednost, která asi našemu STB chyběla, naštěstí. Nutno podotknout, že Mielke budoval Stasi podle ruského vzoru, se vším negativním a až do konce svého života ani na chvilku nezapochyboval.... celý text

Carlos - konec jednoho mýtu - honba za Šakalem 1995, Wilhelm Dietl

Kniha, která nepřináší nic nového, kromě toho, že bez skrupulí mluví o Carlosovi jako o zbabělci a vrahovi.

Mezinárodní terorismus 1997, Luigi Bonanate

Pro mě úplně zmatené, přeskakování z jednoho do druhého, dokonce ani teroristické útoky, které znám z jiných knih, jsem tady nepochopil a vůbec nejhorší mi připadl styl psaní, který si libuje v komplikovaných větách plných chytrých slov.... celý text

Mnichov. Jeden den v září 2006, Simon Reeve

Rád připouštím, že mě kniha opravdu dostala, jak dobře a maximálně objektivně je kniha napsána. Nepracuje s masakrem jako s izolovanou událostí, ale zasazuje ji do celkového kontextu celé, velmi složité problematiky vztahu Izraele a Palestiny. Upřímně, naprosto mě odrovnalo počínání Němců, ať již totálně amatérské realizaci akce samotné (počet teroristů, chybějící vybavení, absence vysílaček, střelci vzájemně proti sobě...), tak následné očividné lhaní ve snaze zamést stopy po dobu dvaceti let, kdy v podstatě náhodou v roce 1992 vdovy získaly první část dokumentace a německá vláda už něco přiznat musela. Následně soudní tahanice, německá strategie o promlčení zločinů a další oddalování a mlžení, je dalším německým svinstvem, které je až neuvěřitelné. Závěr knihy je do jisté míry smířlivý, ovšem realita je stále spíše opačná.... celý text

Sedm katů z Mnichova 2009, Mario Puzo

Literární jednohubka ze začátku kariéry Maria Puza. Kniha má přímočarý děj, spád a napětí, na druhou stranu je hlavní hrdina trochu jako agent 007, tak je třeba být mírně shovívavý. Ale vypravěčský um je znát.... celý text

Soud posledního odvolání 1968, Erle Stanley Gardner

Překvapivě, vzhledem k datu napsání (1952), stále aktuální kniha, ve které autor přechází od ukázek příběhů lidí, kteří byli protiprávně či bezdůvodně uznáni vinnými z vážných zločinů (a kterým pomocí institutu Soudu posledního odvolání mohli účinně pomoci) k obecným příčinám a důvodům. A těch pohledů je celá řada. Velkou kapitolou je samotná práce policie, která má přinést maximum objektivních důkazů, ale nikoli vynucených nebo získaných například výměnou za jinou službu. Na druhou stranu mají mít policisté snahu stálého vzdělávání, trestněprávního, vědeckého a mají být za svou službu, při které mnohdy nasazují svůj život, náležitě odměňováni, ovšem nikoli plošně, ale přísně individuálně. Mají mít uznání společnosti i finanční jistoty, aby odolávali "svodům" zločinců. Druhým pohledem je celková od-politizace celé soudní i policejní mašinérie, včetně politických tlaků na statistiky, které jsou dobré třeba v basketbalu, ale v této oblasti buď vedou k dalšímu tlaku například na policii, která je pak tlačena do situace nutně "někoho sebrat" nebo dochází k překvalifikovávání trestných činů, čímž se uměle statistiky vylepšují. Nikoli zanedbatelnou roli v tom hraje dosazování "svých" věrných, známých, straníků, podporovatelů do vedení různých úřadů, ovšem s jejich chabou odbornou znalostí, což instituce poškozuje či úplně paralyzuje. Neméně zajímavé téma kniha přináší i v oblasti trestu a vězeňství, kam máme dojem, že je místo, kam zločinci putují, ale je to spíše místo, ze kterého zločinci přicházejí a druhý mylný dojem je, že pořádný "flastr" zločince napraví. Víc zdí, betonu, mříží naši společnost bezpečnější neudělají a určité velké procento zločinců lze vrátit zpět do společnosti. Zabývá se taky populismem a veřejným míněním, což mě už v roce 1952 trochu překvapilo a je to, jako kdybych četl dnešní zprávy (příklad: dojde k sérii loupeží na benzínových pumpách, veřejné mínění je pobouřeno a žádá, aby se "něco" stalo, načež nějaký politik se chopí situace a začne slibovat či prosazovat tvrdý zákon, takže pak za takový delikt dostane zločinec třeba deset let. Politik si mne ruce, je šance, že bude znovu zvolen, veřejné mínění má dojem, jak jsme to zločincům "spočítali". Garder se na to dívá i z druhého pohledu - čemu to pomůže? Zásadně vzrostou náklady na vězeňství, s délkou trestu rostou náklady, z člověka se může stát kovaný zločinec. Vzniká z toho nesmysl, protože rozhodují amatéři, kteří o problému trestu a práva nemají ani ponětí a sledují jen svůj zájem na znovuzvolení. Kniha má další hromadu zajímavých úvah a opravdu mě překvapilo, jak je aktuální. Mimochodem: https://www.csfd.cz/film/108849-dobrodruzstvi-kriminalistiky/448902-posledni-odvolani/prehled/... celý text