Burák přečtené 754
Hora mezi námi
2017,
Charles Martin
Příběhy lidí, kteří přežijí nepřežitelné patří k mým nejoblíbenějším. O téhle knize jsem se dozvěděla až když loni běžel v kinech stejnojmenný film. Na film jsem se chystala, ale dřív se mi do ruky dostala knižní podoba. No, a teda doufám, že film bude o dost lepší a knižní předlohou se nechal jen inspirovat. Sice se to četlo dobře, samotná dějová linka taky nebyla špatná, ale napínavé to prostě nebylo a "šokující" rozuzlení jsem tušila po třetině knihy. Mnohem víc než nějaké dobrodružné drama, je tahle kniha romancí a óda na manželskou lásku a manželství. Podařilo se mi to dočíst, dokonce jsem to přečetla celkem rychle, takže to asi nebylo zas tak zlé, ale tuším, že leckdo by knihu odložil a už by se k ni nevracel. ... celý text
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
Skvělá kniha! Dlouho se mi nestalo, že bych měla v ruce čtení, které by mě tak pohltilo. Nechápu jak se Petře Dvořákové se podařilo tak dobře vykreslit mužskou hlavní postavu zavelenou tolika problémy. Stejně tak tu atmosféru operačních sálů (i když tady vím, že autorka pracovala několik let jako anesteziologická sestra na sálech, tak má evidentně z čeho čerpat) . Jsem taky z oboru, a můžu vám říci, že tahle kniha prostě byla "ze života". A kolikrát jsem jen kroutila hlavou, jak jsou mi některé situace povědomé. Vůbec se mi nechtělo se s Chirurgem rozloučit, ale na druhou stranu, myslím, že právě tenhle kratší formát knize sedí. ... celý text
Dívka, která kopla do vosího hnízda
2010,
Stieg Larsson
Rozhodně se mi to líbilo než předchozí díl. Sice už to nebyla klasická detektivka, šlo spíš o politicko-špionážní thriller, ale já byla spokojená. Zajímavé byla část věnovaná soudnímu procesu, to mě bavilo dost. Ale asi to nebude každého šálek kávy. Určitě je pravda, že ze všech 3 dílů. je tento nejvíc náročný na pozornost a občas je těžší zorientovat se ve velkém množství postav. Takže doporučuju, číst celou sérii hned za sebou a nedávat si delší pauzy ve čtení, dokud držíte v paměti všechny ty jména a zápletky. Celkově se mi celá trilogie líbila a ráda ji doporučím ke čtení, ale mrzí mě, že jsem se k ní nedostala třeba o 10 let dřív. To jsem ještě neměla načteno tolik severských detektivek a celkový dojem by byl určitě o dost větší. ... celý text
(Ne)obyčejný kluk
2013,
Raquel J. Palacio (p)
Tohle bylo takové pohlazení. Krásný rodinný příběh, odehrávající se během jednoho školního roku, kdy se sympatický kluk s vývojovou vadou obličeje musí poprat o své místo v kolektivu. Skutečný svět by byl asi o dost krutější a hlavní hrdina by to měl asi o dost těžší ale tenhle příběh skvěle poukazuje na sílu rodinných vazeb a přátelství a to prostě za přečtení stojí. Hodně jsem ocenila, že příběh je částečně vyprávěn i z pohledu ostatních postav, které nám dovysvětlí důvody k jejich chování. ... celý text
Dívka, která si hrála s ohněm
2009,
Stieg Larsson
I když i druhý díl z téhle proslulé série je velmi čtivý, drží tempo a děj popisuje zajímavé prostředí, za prvním dílem to podle mě docela pokulhává. Atmosféra i styl odhalování je u "dvojky" úplně jiný než u Mužů, kteří nenávidí ženy, což je za mě škoda, protože to je to, co jsem u prvního dílu ocenila nejvíce. Bylo sice zajímavé se postupně více a více dozvídat o životním příběhu hlavní hrdinky a přicházet tak na to, proč je to taková podivínka. Na druhou stranu jsou tyhle rozuzlení nejslabší částí knihy, protože to dost postrádá na uvěřitelnosti a o závěru knihy ani nemluvím. To byla docela fraška. :( Pouštím se hned do "trojky", ale zdaleka se netěším tolik jako když jsem dočetla první díl. ... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Záměrně jsem si šetřila tuhle čtenářskou lahůdku, takže se k ní dostávám až víc jak 10 let od největšího boomu. Mezitím jsem přečetla hromadu jiných severských detektivek, které se na téhle vlně svezly a více či méně se Larssonem inspirují. Muži, kteří nenávidí ženy jsou opravdu asi to nejlepší co jsem z tohoto žánru dosud četla. Je to čtivé, chytlavé a má to skvělou atmosféru. Jediné co mě trochu zklamalo bylo, že větší část pointy knihy a vraha jsem odhalila dlouho před rozuzlení celého příběhu. Ne že bych byla takový Poirot, ale tím, že mám v tomhle žánru už dost načteno, vidím snadněji ty vzorce chování postav, a vím na co se zaměřit. ¨ Každopádně to byla moc příjemná záležitost a hned navazuju dalším dílem ze série. ... celý text
Rudý Zeman
2019,
Jaroslav Kmenta
Jsem veliká fanynka Jaroslava Kmenty a hlavně jeho tvorby. Četla jsem už naprostou většinu jeho knih, takže jsem věděla, do čeho jdu. Spokojenost s jeho poslední knihou Rudý Zeman je maximální. Opět to není žádné oddychové ani jednoduché čtivo. Rozplétání různých vztahů z posledních 30 let okolo našeho současného prezidenta určitě nebylo nic jednoduchého a i jen to číst takhle naservírované všechno pohromadě vyžaduje od čtenáře poměrně velkou soustředěnost. Ale je to napsané velmi čtivě, důležitá fakta se v knize několikrát opakují (aby se čtenář neztratil) a líbil se mi o propašovaný humor a nadhled. V orientaci složitého příběhu mi hodně pomohlo, že českou politickou scénu více či méně intenzivně sleduju už přes 20 let - nebyly to pro mne tedy úplně nové informace z neznámého prostředí jako v případě Bosse Babiše nebo Padrina Krejčíře. Pochybuju, že kdo nesleduje politické dění vůbec po téhle knize sáhne, ale i tak věřím, že je to napsané dostatečně srozumitelně pro všechny. Díky za vaší práci, pane Kmento! ... celý text
Cizinka
2010,
Diana Gabaldon
K Cizince jsem se dostala na doporučení, i když to není žánr, který bych měla v oblibě nebo ho sama vyhledávala. Bylo mi řečeno, že je to ideální oddychovka.A pravda, bylo to velmi nenáročné čtení. Dokonce tak nenáročné, že mi to až vadilo. Kdyby kniha měla poloviční rozsah, asi bych neměla tolik výhrad, ale téměř 700 stránek ve stylu harlekýnek, prokládané četnými erotickými scénami, mě vůbec neoslovily. Možná, kdyby mi bylo 16. Ale na druhou stranu je to napsané čtivým jazykem, což bude určitě i zásluha překladatele.Historická exkurze do léčení / léčitelství v 18. století byla zajímavá a věrohodná, na rozdíl od chování a vědomostí většiny postav. Další díl ani zhlédnutí seriálu podle téhle předlohy mě ale skutečně neláká. ... celý text
Dny opuštění
2011,
Elena Ferrante
Poměrně nepříjemná sonda do myšlení ženy - matky, které je skoro 40 a téměř bez varování ji opustí manžel kvůli jiné. Nedivím se, že se v komentářích tolik lidí píše, že knihu odložili na jindy případně ji ani v plánu dočíst nemají. Ono to je docela trýznivé čtení, protože popisuje celkem běžnou věc a to dost reálně, syrově bez příkras. Knize určitě svědčí, že není dlouhá. Hlavní postava Olgy není nijak sympatická, ale věřím, že se v jejím osudu dost žen pozná. Tohle byla moje první kniha od autorky a určitě ne poslední. ... celý text
Pod kupolí
2010,
Stephen King
Hodně jsem se na tuhle záležitost těšila a dost si od toho slibovala, navzdory tomu, že King nepatří mezi mé oblíbené autory (s výjimkou skvělé Zelené míle). Naprosto mě nadchla anotace, která napovídala, že to bude hodně zajímavý. Bohužel, i když se příběh rozjel slušně a navzdory naprosto šílenému rozsahu si kniha do konce držela své tempo, jsem byla vlastně dost zklamaná. Dostalo se mi sice apokalyptického románu s enviromentální zápletkou, jak jsem čekala, ale výsledek mě moc nebavil, žádná ze stovky postav mi nebyla nijak sympatická a závěr mě taky neuspokojil. Možná, kdyby to King zkrátil na třetinu, hodnotila bych jinak, ale takhle je to opravdu jen průměr. Ale za dobrý námět a odvyprávění příběhu s tolika postavami rozhodně palec nahoru. ... celý text
Nekonečná noc
1973,
Agatha Christie
Zajímavá literární zkušenost. Knížky paní Christie mám z větší části přečtené, jsem její oddanou fanynkou a její tvorba je pro mě sázkou na jistotu. Ani u Nekonečné noci tomu nebylo jinak, ale je pravda, že tento příběh se hodně od její většiny knih liší. Není to jenom o tom, že chybí vyšetřovatel(ka) případu. Ono totiž, že jde o “případ”, čtenář zjistí až v poslední třetině knihy. Do té doby je to jen takové “poutavé vyprávění o ničem”. Já tu atmosféru, kterou A. Ch. umí vytvořit naprosto zbožňuju, takže mi to nevadilo, ale myslím, že dost lidí by ten hóódně pozvolný začátek asi od četby odradil. Samotný závěr knihy skvělý, ale tentokrát jsem motiv i plán vytušila docela dlouho před odhalením.... celý text
Manželé odvedle
2017,
Shari Lapena
Pokud vás láká čtení knížek v angličtině ale bojíte se, že byste textu dostatečně nerozuměli nebo byste pořad hledali slovíčka ve slovníku, zkuste Manželé odvedle. Je to ideální volba. Kniha je relativně krátká, není zapotřebí mít žádnou specifickou slovní zásobu, postav není moc, je to čtivé i napínavé. Kdybych to četla v češtině, byla bych více kritická, ale takhle mám radost, že jsem si čtení užila i bez překladu.... celý text
Šťastní lidé čtou a pijou kávu
2016,
Agnès Martin-Lugand
Není to žánr který bych četla nějak často, ale tak dvakrát do roka mám na nějakou romantickou oddychovku náladu. Tohle ale nebyla dobrá volba. Vlastně jsem to dočetla jen proto, že to bylo relativně krátké a já neměla po ruce nic jiného. Postavy nejsou nijak sympatické, hlavní zápletka dost neoriginální, ale to je možná jen můj pocit. Ale ty dialogy... opravdu bída. Navíc je to opravdu nudné. Jedinou hvězdičku dávám za chytlavý název, ten se povedl a určitě nalákal k četbě nejen mě. Tomuhle dílu určitě neodpovídá, možná těm dalším v sérii, ale ty já se teda už číst nechystám. ... celý text
OHROMUJÍCÍ literární zážitek! A to tvrdím jako žena, která přečetla maximálně 2 knihy se sci-fi tématikou, meziplanetární cestování ji nechává absolutně chladnou a její znalosti z fyziky, chemie, matematiky nebo informatiky nestačí ani na to, aby rozuměla většině textu v knize. Ale i tak jsem se neskutečně bavila a knížku odkládala jen s velkým sebezapřením. Hlavní postava Mark Watney se atakoval na první místa v žebříčku mých nejoblíbenější literárních postav a knihu budu doporučovat, kudy budu chodit. Tohle prostě stojí za přečtení. (Film jsem viděla už před lety v kině a dost mi to pomohlo pro lepší ilustraci atmosféry).... celý text
Podivná svatba na Lichnici
2012,
Vlastimil Vondruška
Příjemná záležitost pokud si chcete odpočinout od dnes tak oblíbených "severských" drsných krimi. Moc se mi líbí styl a jazyk vyprávění, baví mě netradiční dobová jména hlavních postav a všudypřítomné intriky mezi urozenými pány. Samotná detektivní zápletka taky nebyla špatná, byť postava vyšetřujícího panoše Oty mi lezla místy na nervy. Trošku jsem měla problém se do knihy začíst a pletlo mě to velké množství postav, ale zhruba od 2. třetiny se to zlepšilo a já si to nakonec moc užila. Určitě se pustím i do dalších knih z této série.... celý text
Nejlepší víkend
2018,
Patrik Hartl
Pokud se vám líbila dosavadní tvorba Patrika Hartla, Nejlepší víkend vás nezklame, protože jede na stejné vlně jako předchozí knížky - navíc mi to přišlo o třídu lepší než Okamžiky štěstí, které mě nenadchly. Je to někde na pomezí oddychovky a trošku smutné sondy do běžného života normálních lidí. S hlavními postavami prožijete celý rok, ve kterém zažijí různé vzestupy a pády, radosti i strasti. Hartl umí psát čtivě, takže se nudit nebudete, i když třeba některé osudy jsou trochu šablonovité. Není to nic z čeho bych si sedla na zadek, ale pár večerů mi to určitě zpříjemnilo. ... celý text
Bílé kosti
2014,
Graham Masterton
V rámci žánru "temných drsných detektivek" to patří spíš k tomu lepšímu co se mi zatím dostalo do ruky. Hodně mě bavila atmosféra, mystická zápletka i sympatická hlavní postava. Trochu mě rušilo paralelní vyšetřování, které se týkalo manžela hlavní postavy, ale chápu, že to byl první díl ze série, tak bylo potřeba seznámit čtenáře s prostředím ve kterém se hlavní postavy vyskytují. SPOILER: Souhlasím s tím, že samotné vyšetření případu se moc nepovedlo a kdyby se vrah neodhalil sám, asi by se na něj hned tak nepřišlo. Nicméně i tak doporučuju, na propršený sychravý víkend je ta knížka ideální.... celý text
Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět
2019,
Jonas Jonasson
Nejsem fanoušek "bláznivých dobrodružství", což je dost v rozporu s tím, že jsem přečetla už druhou knížku na toto téma od stejného autora. Je za tím to, že mě baví postava Alana Karlssona a že se mi líbí Jonassonův styl vyprávění a hlavně zakomponování fikce (právě to bláznivé dobrodružství) do reálií. Navíc se autorovi daří velmi trefně a vtipně glosovat i současnou světovou politiku. Druhý díl navazuje na ten původní, ale nemyslím, že byste byli úplně ztracení, pokud jste ho nečetli. Není to knížka, kterou prostě nemůžete odložit dokud nedočtete alespoň kapitolu, ale čte se to relativně snadno (palec nahoru za dobrý český překlad), takže jako oddechovka s přidanou hodnotou toho, že se dovíte něco nového, to určitě stojí za přečtení. ... celý text
Mengeleho děvče
2017,
Viola Stern Fischerová
Na hrůzy holocaustu se nesmí nikdy zapomenout!!! Takže jakýkoli počin, který tyhle temné stránky minulosti připomíná, vítám s nadšením. Mengeleho děvče podle mě aspiruje na to, aby se stal povinnou četbou k maturitě. Vyprávění je velmi čtivé, byť popisuje těžko uvěřitelná zvěrstva a lidská utrpení. Tím, že kniha zachycuje životní etapu mladé dívky, se s příběhem mladá generace určitě líp ztotožní. Navíc vyprávění začíná ještě několik let před tím, než začaly transporty, takže se čtenář může dozvědět i to, jak vlastně vypadal život před vypuknutím války. Za sebe můžu říci, že to opravdu není pěkné čtení, tedy, určitě si u toho neodpočinete. Na druhou stranu už teď jsem si jistá, že příběh paní Violy budu mít v paměti pěkně dlouho, ne-li navždy. Je pravda, že pokud vás nalákal název odkazující na morbidní experiment, můžete být překvapeni, že tomu je vyčleněno jen pár kapitol. Myslím, že je to ale i tak dostačující, protože ten sadismus je vážně otřesný. ... celý text