Burák přečtené 754

Slavík 2016, Kristin Hannah

Ultramaratonec 2017, Charlie Engle

Ostře sledované vlaky 2000, Bohumil Hrabal

Krásná čeština s krásnými slovními obraty. Radost číst. Příběh krátký, ale přesto tak silný. Líbilo se mi to. 

Smrt na Nilu 2004, Agatha Christie

Zbožňuji detektivky Agathy Christie, zvláště pak ty s Poirotem. Ale zrovna Smrt na Nilu mi úplně nesedla. Respektive, být to od jakéhokoliv jiného autora, tak jsem spokojená, ale tady byla laťka až příliš vysoko. Zápletka i motiv nebyl velkým překvapením. S dočtením jsem neměla nejmenší problém, ale i tak doufám, že příště si přijdu na své více. :)  ... celý text

Jako v nebi, jenže jinak 2019, Aleš Palán

Při výběru poslední knížky jsem šlápla vedle, tak jsem si chtěla spravit čtenářskou chuť a naservírovala jsem si tuhle už od pohledu delikatesu. A bylo to přesně tak skvělý jak jsem čekala. Šťastný výběr samotářů, zajímavé otázky, skvělé podněty k přemýšlení i spousta nenucených mouder servírované velmi čtivou formou.  A samozřejmě fotografie, které to celé posunují ještě výš. ... celý text

Tiché lži 2018, Sarah Pinborough

Dlouho se mi nestalo, že bych se s výběrem knížky tak sekla. Zaujala mě anotace a nechala jsem se nalákat zdejším vysokým hodnocením, které po přečtení teda upřímně nechápu.  Začnu tím dobrým. Jednu hvězdu dávám za námět, který má nepochybně základ ve skutečných událostech (minimálně jsem o o obdobných brutalitách spáchaných v dětském věku četla v tisku už několikrát) . A druhou hvězdu dám za zajímavý styl vyprávění a překlad do češtiny, který mě nijak nerušil (ale s originálem jsem to nesrovnávala). Jinak to ale bylo celé dost přitažené za vlasy, nevěřila jsem tomu příběhu, navíc všechny události byly strašně předvídatelné a postavy vcelku nesympatické. Kdyby to nebyla jediná kniha, kterou jsem si s sebou vzala na cestu, odložila bych ji bez výčitek nedočtenou. ... celý text

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování 2015, Haruki Murakami

Od Murakamiho jsem si teď dávala několik let pauzu, protože byť se mi jeho tvorba líbí, jeho knihy byly buď x tá variace na Norské dřevo a nebo příběhy plné symbolů a odkazů, kterým bohužel úplně nerozumím.  Bezbarvý Cukuru patří do té první kategorie. Víceméně jsem věděla do čeho jdu, líbila se mi pointa i celé poselství příběhu, trefilo se mi to do nálady a díky stylu vyprávění jsem se vůbec nenudila (je ale pravdou, že je to hodně natahované). Určitě to není knížka pro každého, ale kdo má s Murakamim už nějakou dobrou zkušenost, tomu se to líbit bude.   ... celý text

Total Recall: Můj neuvěřitelný životní příběh 2013, Arnold Schwarzenegger

Vyrůstala jsem v 90. letech, takže fenoménu Arnolda Schwarzeneggera se nešlo vyhnout ani když člověk akční filmy úplně ignoroval stejně jako jsem to dělala já. O jeho úspěších v kulturistice jsem věděla díky mužské části mé rodiny snad odjakživa a o jeho politické kariéře na přelomu milénia informovala i česká média celkem pravidelně. Chci tím říct, že i když jsem měla pocit, že Arnolda znám, respektive vím o kom je řeč, tahle jeho kniha mě vyvedla z omylu. Rozhodně nejsem jeho fanynkou, ale tohle mě bavilo a podtitul "Neuvěřitelný příběh" sedí naprosto přesně.  Prakticky v každé kapitole jsem narazila na něco, co mě nutilo si dohledávat více informací a dozvěděla jsem se spoustu nového o kulturistice, zákulisí hollywoodských trháků i americké politice. Opravdu se to četlo velmi dobře (ale je tam hodně hodně hodně jmen, na to pozor). Část knihy, kde popisuje období na pozici kalifornského guvernéra možná bude většinu čtenářů nudit, protože se tam řeší často problémy specifické jen pro USA, respektive pro Kalifornii a zmiňují se politici, kteří pro běžného českého čtenáře jsou úplně neznámé, ale pokud vás americká politika aspoň trochu zajímá, rozhodně to stojí za přečtení (navíc Arnold se vážně snaží vysvětlovat to v tehdejším kontextu a vyloženě polopaticky).  Vytkla bych tomu to, že víc než autobiografie je to spíš nabubřelá óda na vlastní osobu. Ta zahleděnost do sebe z toho opravdu křičí a v Česku na tuhle sebechválu nejsme zvyklí a věřím, že to dost lidí na téhle knize bude iritovat. Na druhou stranu, lidí, kteří by dokázali obstát hned v několika různých disciplínách na nejvyšší možné úrovni, skutečně mnoho není, takže proč ne.   Do budoucna bych se nebránila přečtená jeho životopisu z pohledu druhých lidí.   ... celý text

V pasti lží 2018, B. A. Paris (p)

Sice čtivý, ale nijak výjimečný thriller. Nenudila jsem se, atmosféra byla slušná, ale asi z toho šlo vytřískat víc. Hodně oceňuju, že závěr knihy se nesnažil být za každou cenu dramatický, tak jako to teď čtu téměř v každé novější detektivce. Neměla jsem v ruce anglický originál, ale i tak myslím, že český překlad byl velmi slušný. ... celý text

Tady byla Britt-Marie 2016, Fredrik Backman

Není to typ knížky u které máte nervy jak to skončí, protože to tušíte po pár stránkách co začnete číst. Ale i tak se nenudíte, bavíte se nad každou stránkou a máte pocit, že to je tak trochu i váš příběh. Laskavé literární pohlazení, které se ideálně hodí na víkendové lenošení. Pátou hvězdu v hodnocení dávám za hlavní postavu Britt-Marie, která se mi dostala pod kůži. ... celý text

Před pikolou za pikolou 2017, Linda Green

Velmi příjemné překvapení! Čekala jsem sice něco jiného, spíš nervy drásající thriller, a tohle byla spíš taková psychologická sonda, ikdyž určité napětí tomu taky nechybělo. Hlavní pointu a finální rozuzlení jsem sice tak nějak tušila, ale nenudila jsem se ani nad jednou stránkou. Velmi čtivé, uvěřitelné a psychologie hlavních postav skvěle vystihnutá. Určitě doporučuju k přečtení.   ... celý text

Všude kolem černý les 2016, Ruth Ware (p)

Tuhle knihu jsem na svém seznamu knížek, které si chci přečíst byla několik let, prakticky od té doby, co vyšla a díky skvělému marketingu jsem na ni narážela téměř všude. Tak teď na ni došlo. A musím přiznat, že jsem si to moc užila. Je to napsané velmi čtivě, skvělá atmosféra, svižný děj. Jenže v poslední třetině, od chvíle, kdy se celý případ začne rozplétat, to jde tak nějak celý do kopru. Motiv i způsob provedení se mi zdá dost na vodě a překvapení, natož šok z toho kdo co udělal se taky nekonal. Navíc je pravda, co už tady psalo víc lidí, že ten potenciál příběhu a jeho postav zůstal nevyužitý. Jako oddechovka to ale funguje, vypravěčský talent se Ruth Ware odepřít nedá. Časem se od ní určitě ještě něco přečtu. ... celý text

Klub divných dětí 2019, Petra Soukupová

Těšila jsem se a nezklamala jsem se!!! A to navzdory tomu, že vzhledem k mému věku nejsem úplně cílovka téhle knížky. Nenudila jsem se ani chvilinku, nepřišlo mi to trapné ani naivní. Naopak obdivuju autorku za to, jak dokáže autenticky zachytit křehkou psychologii dětí před pubertou. Téma hledání svého místa ve společnosti je nosné napříč generacemi a jak už tu psalo spousta dalších čtenářů, každý si v těch postavách najdeme něco svého. Děkuju Petře Soukupové za tuhle novelu a už teď se těším, že ji za pár let budu číst svým dětem (nebo oni mně :-) . ... celý text

Šachové figurky 2014, Peter May

K závěrečnému dílu z ostrova Lewis jsem se dostala více jak 4 roky po přečtení 2. dílu. Dost jsem tedy ocenila, že zásadní události a vztahy mezi postavami autor v knize připomíná. Moc se mi to líbilo a čtení jsem si užívala. Opět skvělá atmosféra, poutavé vyprávění, věrohodné charaktery postav.Detektivní zápletka mě bavila, prolínání různých časových linek je pro mě plus vždy. Můžu jedině doporučit. ... celý text

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman

KRÁSNÁ kniha na kterou budu ještě dlouho vzpomínat.Na konci jsem byla dost na měkko, což se mi zas tak často nestává. Postava Oveho a jeho příběh se mi prostě dostala pod kůži a věřím, že nás takových bude víc. Může za to ta jeho nerudná povaha, konzervatismus a pragmatičnost. Povahové rysy, které má nejeden senior v mém okolí. Samotná kniha má příjemné tempo, děj se zbytečně nenatahuje a prolínání různých časových linek příběhu svědčí. Vypíchnout musím humor a hlášky hlavní postavy, které jsou často nekorektní, za to o to víc trefné. Apel na sousedskou soudružnost chápu, ale tady působí až trochu kýčovitě. Nicméně to ráda knize odpustím, protože jinak je to skvělá záležitost! ... celý text

Dánská dívka 2016, David Ebershoff

Netradiční životní příběh manželského páru mně na několik dní naprosto pohltil. Zvlášť když¨jsem věděla, že se zakládá na skutečných událostech. Ke knize jsem se dostala přes trailer k filmu, který mě hodně zaujal a určitě se na něj v nejbližší době podívám. Samotná kniha má velmi poetickou atmosféru a to, že se děj odehrává na začátku 20. století tomu ještě dopomohlo. Fascinovalo mě, jak jsou téměř všechny postavy tolerantní a na svou dobu mají velmi pokrokové myšlení. Asi to není knížka pro každého, ale nedivím se, že ji spousta lidí zařadila mezi oblíbené.  ... celý text

Český ráj 2018, Jaroslav Rudiš

Jaroslav Rudiš je moje platonická láska a jedním z mých nejoblíbenějších autorů vůbec. Ale tohle teda za sebe s čistým svědomím dál doporučit bohužel nemůžu. Přitom je toho dost za co knížku pochválit jde - originální sonda do mužské duše, "indiánská" jména postav, neotřelé prostředí kde se děj odehrává nebo některé postřehy vyplývající z dialogů. Dost často jsem při čtení myslela na svého tátu. :-D Celkově to ale moc nefunguje, a dočetla jsem to jen ze sympatií k autorovi a taky hlavně proto, že to není dlouhé. Škoda. Příští kniha se mi snad bude líbit víc.    ... celý text

Kaštánek 2019, Søren Sveistrup

V rámci žánru severských detektivek to určitě patří k tomu lepšímu. Děj ubíhá svižně, je to čtivé a do určité míry i napínavé. Velké plus za kratší kapitoly. Pokud tomu mám něco vytknout tak určitě až zbytečnou brutálnost pachatele, překombinovatelnost motivu a tím i problém s uvěřitelností celého příběhu. Přesto, že se příběh naprosto přesně odvíjí od šablony, která je pro tenhle žánr typická, to ale bylo fajn čtení a od autora si v budoucnu ještě něco přečtu.  ... celý text

Nejdelší jízda 2014, Nicholas Sparks

Pražská sonáta 2019, Bradford Morrow

Knihu jsem dostala jako dárek a moc se mi do ni pouštět nechtělo, neboť mě podle anotace nijak nezaujala. O hudební teorii nevím vůbec nic, noty neumím ani na žádný nástroj nehraju a klasickou hudbu sice ráda mám, ale dostatečně ji ocenit asi neumím. Ale bylo to moc příjemné čtení. A i když je Pražská sonáta prošpikována odkazy a různými zajímavostmi s hudebního světa, kterému vůbec nerozumím, na čtení dalších stránek jsem se vždy těšila.  Líbilo se mi několik dějových linek v různých časových obdobích, oceňuju kolik si toho autor musel nastudovat, aby mohl psát o české historii, byť je sám Američan. Příběh mi nepřišel nijak přitažený za vlasy, i když samo o sobě jde určitě o fikci. Líbil se mi i překlad a grafická úprava obálky.  Příjemná změna po všech těch detektivních příbězích, které se mi dostaly v posledních letech do rukou.  ... celý text