Cabiria
přečtené 363
Andělé a démoni
2009,
Dan Brown
Poprvé jsem Anděle a démony četla ještě jako studentka cca před 13 lety, tedy v době, kdy panovalo kolem filmů na náměty Dana Browna velké haló a jeho knihy byly bestsellery. Když jsem se nyní ke knize vrátila, měla jsem už jen mlhavé povědomí o zápletce a vzpomínku, že jde o jednohubku, která rychle a svižně plyne a zhltnete ji na posezení. Nevím, jestli příběh za ta léta už vyčpěl, nebo jsem prostě jen zestárla a moje preference se změnily, ale opětovné přečtení pro mě bylo zklamáním. Tentokrát mi děj tak příjemně neubíhal, místy jsem se naopak musela spíš nutit číst dál a zejména v druhé polovině mi osudy hlavních hrdinů byly vlastně skoro ukradené. Malá propracovanost postav a jakási jejich plochost by se snad dala odpustit, koneckonců má to být akční krimi, kde jde hlavně o to napětí a dějový spád. Jenže právě ono neustálé střídání jedné akce za druhou a později ( cca v poslední třetině) už i vršení úplných neuvěřitelností na sebe, vyznívá nakonec spíš únavně a otravně. O samotném konci, tedy odhalení toho kdo, proč a jak, ani nemluvě, tam už bych se ani nezdráhala použít slovo slátanina. Oceňuji poodhalení iluminátské historie na začátku a připomenutí římských reálií, které mi vnuklo touhu se do tohoto města zase po čase podívat. Musím souhlasit s uživatelem Akana, že režiséru Ronu Howardovi se na základě dost slabého námětu podařilo natočit ještě celkem slušný film. Ne, nebavilo.... celý text
