cervec
přečtené 35
Bláznova moudrost
1970,
Lion Feuchtwanger
Tedy, málokdy jsem takhle hltal, i přes slábnoucí zrak, takhle obsáhlejší knihu:)
Příroda a člověk
1981,
Antonín Příhoda
Asi nejlepší kniha o přírodě co jsem kdy četl. Je malinko out-of-date, něco málo by tam ještě šlo přidat, ale jinak super!!!
Zapomenuté údolí
1948,
Jan Vrba
Plnost, zaber a expresivita pouziteho jazyka u Vrby vzdy zaskoci (i otrnuleho ctenare)... Na závěr Vrba říká: Nikdo na to údloí nezapomene, jak je krásné, ale nikdo se tam nebude chtít vrátit, jak je smutné, ale neposlouchejte ho :) Já se tam vracím rád...... celý text
Dobrodružství v tajze
1965,
Nikolaj Pečerskij (p)
Jeden takovéto knížky (např. také Na obzoru plachta bílá, Kdo byl Kyrat a podobné) shání, čte a pozitivně hodnotí (bez ohledu na ideologický odér) proto, že v nich nachází dávno zapomenutý měkký dotek/pocit dětství... Prosvícení desítky roků v paměti zašantročených, vybledlých obrázků a dialogů je provázeno kratičkým návratem, krůpějí živé vody... (herdek, abych to s tou patetičností nepřehnal!:) Nemusely to být špatné knížky, když si je člověk tak dlouho pamatuje a dokonce si z nich občas odnesl i nějaká ta drobná fakta...... celý text
Kdo byl Kyrat?
1963,
Herma Svozilová-Johnová
Jako klukovi se mi moc líbila, konečně, jsem si jí s chutí prolistoval i nedávno
Bůh a lokomotiva
1961,
Zdeněk Mahler
Knihu jsem se z nějakého nezřetelného popudu (myslím interview s p. Mahlerem) rozhodl opatřit padesát roků po té, co jsem ji četl jako kluk a nenalézám adekvátních slov k vyjádření obdivu nad hloubkou záběru, šíří a nadhledem, se kterým prezentuje fenomén Indie. Jistě, je zde nemalý časový odstup i ideologický patos, ale to vše zcela vybledne před pronikavě svěžím a přes to ohromujícím dojmem z této knihy.... celý text
Knud Rasmussen
1974,
Lieselotte Düngel-Gilles
Na knize je nejcennejsi popis toho, jak samani ke svemu "osviceni" / "zasveceni" dosli: Samota, priroda, deprivace... Potom nepodminena radost - Joy, joy, joy... Je podnetne to porovnat s knihou Yogi Ramacharaka - stejne postrehy...... celý text
Bratrstvo probuzených
2009,
Jacques Attali
Na mou duši opravdu dobrá, výborná kniha. Budete se divit, ale já bych jí dal přečíst i (těm) fyzikům, co se tak zoufale trápí / patlají v počátku vesmíru. Třeba by je to mohlo postrčit k pochopení k toho, jak se to s tím časem a hmotou vlastně má, třeba Ps: ten konec je přece tedy trochu jen překombinovaný…... celý text
