Česneksmedem přečtené 840

Patent zvaný toleranční 1999, Eva Melmuková

Nedá se očekávat, že by tato kniha byla hromadně čtena. Je napůl vědecká, i když je zde patrná snaha o co nejvíce srozumitelný jazyk i pro historiky amatéry. SPOILER! Jak známo, Josef II. se stal vládcem v době, kdy ideový monopol brzdil možnosti ke zlepšení hospodářské prosperity. Toleranční patent vydal 13. 10. 1781. Tato kniha mimo něj skýtá mnohá data a události, které je dobré si připomínat. Uvedu alespoň pár z nich. Na území Habsburské říše byla do roku 1624 všechna nekatolická náboženství právně nelegální. V roce 1753 zakázala Marie Terezie prodávat duchovenstvu v kostele i před ním voskové svíce a obětní figurky. Důvodem byla ochrana pro podnikání občanských voskařů. V roce 1767 byl zrušen takzvaný zpovědní krejcar, který bylo povinné odvádět při zpovědi kněžím. Ještě snad jedna informace. Dne 31. 12. 1780 byly zrušeny náboženské komise, které vyhledávaly a obracely kacíře. Další jejich výsadou bylo pálení knih. Knihu doporučuji.... celý text

Neopatrné panny 1941, Jaroslav Havlíček

Soubor pěti povídek z let 1927 1930, ale zaměřeny na období kolem I. světové války. Nebyla to úplně jednoduchá četba. Vzhledem k malému rozsahu jednotlivých povídek se to však dalo. Možná to bude poměrně nestravitelné pro některé dámské kruhy, neboť jsou zde slečny popsány docela ve špatném světle. Je to však i díky vnějším okolnostem (jak jinak) a špatným osudem (tedy pokud na něj věříte).... celý text

Kniha Špekouna Ollieho 2004, Ed McBain

Přiznávám, že to byla (dle mého) jedna z jeho slabších knih. Samozřejmě se tam našlo několik typických detektivních hlášek, ale některé jsou poněkud silnější pro slabší nátury, například: Byl slizký jako použitý kondom. nebo Záchod se tady nečistil od časů, kdy zavraždili Julia Caesara. V době letních prázdnin a okurkové sezóny je to ale celkem uspokojivé čtení.... celý text

Luciferovo evangelium 2011, Tom Egeland

Tajuplný starý rukopis, který je těžké rozluštit a kolem kterého se začnou objevovat zavraždění lidé. Docela profláknuté téma, na které již bylo napsáno spousta knih. Z této knihy je ale zřejmé, že se neustále dá ještě zpracovat poutavě a čtivě. Navíc musím velice ocenit přípravu, která zasahuje do mnoha vědních oborů. SPOILER! Uvedu hned několik příkladů: 3Q15 (jeden ze známých svitků od Mrtvého moře), Plimton 322 (hliněná matematická tabulka), solifuga (pavoukovec bez jedu), Nimrod (pravnuk Noema), projekt Blue Book (UFO sledování), ariánství (křesťanský teologický směr), trikvetra (mytologický symbol), Drakeova rovnice (počet komunikaceschopných mimozemských civilizací), Nefilové (obří tajemné bytosti v Bibli)... Velkým plusem knihy je poznámkový aparát. Na závěr ještě jeden citát: Stejně jako pračlověk jsme i my uvězněni v omezené představivosti své vlastní doby.... celý text

Tulák Morton 1941, N. H. Royna (p)

Říkal jsem si, že v této letní době nebude od věci přečíst něco takříkajíc méně běžného. A volba padla na Tuláka Mortona. Nejprve jsem měl ale dojem, že jsem pod vlivem nějaké psychotropní látky, neboť jsem se na začátku dozvěděl, že: „Bez dobrodružnosti nepovstane ani jikra, natož pak báseň nebo Hradčany!“ Jikra tedy zřejmě od ryby. Následovalo ujištění, že: „Nejpohodlnější odrůda dobrodružnosti je čtenářství.“ Situace s mým „opojením“ gradovala oslavou vůdce (AH), načež jsem byl ubezpečen, že: „Špenát s vejcem je lepší, než suchý brambor.“ Následovalo mnoho reklam na nové knihy, na pleťový krém Elida (udrží vás mladou)... S úlevou jsem zjistil, že se již dostávám k tomu dobrodružnému příběhu o „Zbrklém Mortonovi“ (což je kladný hrdina), jeho hnědáku Samovi, šerifu Redu Warnerovi (také klaďas), několika záporákům (např. Kachna Kenmore, jednooký Bell nebo tajemný šéf) a městečku Yule Dump s „barroomem“. Nechybí ani krásná Jane s violkovýma očima. Příběh nikterak složitý, jazyk dobový, úroveň hodně oddechová.... celý text

Noční výpravčí 2018, Mirek Vostrý

Jak vidím, moc zdejších čtenářů si zřejmě k této knize ještě nenašlo cestu, a to je velká škoda. Těch pět příběhů je opravdu hodně dobrých, přičemž mezi nejlepší patří poslední a první. Rozhodně se postupně pokusím sehnat další knihy Mirka Vostrého. Knihu doporučuji!!!... celý text

Modlitba za Černobyl 2002, Světlana Aleksijevič (p)

Jde o autentické výpovědi lidí z Běloruska. Možná by to mohlo být pro někoho poněkud překvapivé, ale stačí se podívat na mapu a uvědomit si, že k rozpadu Sovětského svazu došlo až v roce 1991. Občas se objeví článek s názvem: 100 knih, které si musíte do konce života přečíst! Naprosto nepochybuji o tom, že většina z nás by byla schopna nějaký takový soupis udělat, a že by se v mnohém lišil od ostatních. Je to samozřejmě naprosto subjektivní věc každého, co se nám líbí a čemu svůj omezený čas jsme ochotni věnovat. A právě tato kniha by v mém osobním seznamu rozhodně nechyběla. SPOILER! Je to samozřejmě čtení hodně smutné a depresivní, zároveň však je v něm i mnoho zajímavých myšlenek, které dnešní zhýčkaná a rozmazlená společnost už obtížně vstřebává. Jako příklad bych uvedl nadšení, že se v jejich obchodě daly koupit tři druhy salámu! Další citát z knihy: Naše dějiny jsou dějinami utrpení. Utrpení je náš kult. Zde jsem si uvědomil jednu věc. Rozdělení Československa dosud někdo není schopný akceptovat. Při čtení této knihy ale zjistíte (a mnozí si znovu potvrdí teorii), že stát s mnoha národy uvnitř je vždy zdrojem nesnášenlivosti a občas až bezbřehého násilí. Důsledkem toho může být i následující citát: Boha se nebojím... Bojím se člověka... Jedna moje osobní pesimistická poznámka nakonec zítřejší hrůzy budou daleko hrůznější, než ty včerejší. Knihu rozhodně doporučuji!... celý text

Byly tady, a už nejsou 2017, Haylen Beck (p)

Únos dětí, to je samozřejmě hodně citlivá záležitost a Stuart Neville se z toho snažil dostat co nejvíc. A nutno dodat, že se mu to podařilo. Poštval proti nám všechny záporáky, a to až na samou hranici snesitelnosti. Docela velký kalkul. Na konci zůstalo několik otázek nezodpovězených, ale těžko odhadnout, jestli to bude součástí následující knihy. Vatou v knize jsou neustálé vzpomínky, proto jedna hvězda dolů. Knihu doporučuji.... celý text

Tanec smrti 2000, James Patterson

Dřív jsem Jamese Pattersona četl docela často, ale zrovna tento díl jsem vynechal, takže jsem se k němu vrátil. A byla to docela taková jeho klasika. Asi se mnou nebudou mnozí souhlasit, ale označil bych JP hudební a sportovní terminologií jako předskokana Chrise Cartera. Jednu hvězdičku ubírám za ten závěr. Zdál se mi poněkud nereálný, a to jak z hlediska přítelkyně Alexe, tak i hlavního záporáka.... celý text

Skleněná cela 1993, Patricia Highsmith

Štědrý večer v 87. revíru 2009, Ed McBain

Černočerná tma 2011, Stephen King

Je trochu zvláštní, že přes všechnu tu špínu a hrůzy v těch povídkách je člověk s přečtenou knihou velice spokojený. Asi za to mohou ty tři šestky někde hluboko v každém z nás. Souhlasím s názorem, že nejlepší je hned ta první (1922), ze které si budu dlouho pamatovat přirovnání se starou pannou a nočníkem. Je to Král.... celý text

Kar 2019, Miloš Urban

Na další knihu MU jsem se hodně těšil. Obálka z tlemícím se košem byla lákavá, jenže. Uvěřitelnost příběhu, jakkoliv psaného v nadsázce, je rychle pohřbena dominantním pisálkem s geniální kolegyní a naprosto tupou a málo činnou policií. Četl jsem od něj prakticky všechno, takže se úlety daly očekávat. Navíc, nevím jestli to byla ironie, humor nebo zkouší znalosti čtenáře, ale u některých pasáží jsem si říkal: Si děláš p...l, ne? Příklad: ...po fotbalovém hřišti pobíhali hráči Realu Madrid v černých a Tottenham Hotspurs v bílých dresech. Nebylo to ale tak špatné (z hlediska místního rybníka) a provokatér Urban už se jistě raduje nad každým dloubnutím ohledně jeho nové knihy. Přečtu si (snad) i tu následující.... celý text

Falknovská huť 2019, Vlastimil Vondruška

Byl jsem na první díl této nové ságy zvědavý a jsem spokojený. Je to samozřejmě jiné než jeho detektivky, ale několik společných linek jistě najdete. Je také trochu nutné číst mezi řádky, jak jsme to dělávali v dobách minulých. SPOILER! Například VV píše o úřednících ve Vídni stylem, který nutně připomene ty z Bruselu. A pro následující citát jistě není těžké najít v současné i minulé politice adresáta: „...navzdory očekávání, která v něj lid vkládal, hlubokou brázdu nevyoral.“ Na své si přijdou i milovníci pelešení a jednu část bude možná probírat i známý server romea.cz. Knihu doporučuji.... celý text

Pouhý stín 2019, Karine Giébel

Dobrá hraboška, dobrá. Jak je vidět i z komentářů poněkud kontraverzní, ale to je jen dobře. Spoiler! Samozřejmě jsem si říkal, proč si nedá do domu sledovací kameru nebo alespoň štěnici??? Původně jsem hodlal dát pouze tři hvězdy, ale konec to o jednu zlepšil.... celý text

Galerie mrtvých 2018, Chris Carter

Tak tohle je typická kniholapka – chytne a nepustí. Smekám jak před Chrisem Carterem, tak i před Janou Pacnerovou za překlad (překládala například i některé knihy Prestona a Childa). Spoiler! Tkadlec je prostě úchyl! Ten konec je taky pecka. Díky němu budeme netrpělivě čekat na další knihu tohoto skvělého autora.... celý text

Freddie Mercury 2010, Peter Freestone

SPOILER hned od začátku! Recept: Oloupaný pastiňák povařit maximálně pět minut, poté osušit a obalit ve směsi mouky, soli, pepře a parmezánu. Opéct do křupava a zlatova. Hned na úvod jsem si dovolil prozradit recept na jednoduché jídlo, které měl Freddie rád. Taky měl rád čaj Earl Grey, v čemž se absolutně shodujeme. Zároveň je i mnoho věcí, v čem bychom se jistě neshodli, a to samozřejmě nemyslím jen jeho sexuální orientaci. Skupina Queen patří mezi mé top pět nejoblíbenějších kapel. Je to jistě dáno i frontmanem této kapely. Kniha, kterou jsem právě dočetl mi mnohé objasnila, ale chci vás upozornit, že je nanejvýš vhodné si před jejím čtením prohlédnout na nejmenované internetové stránce videa jejich skladeb. Bude se vám to totiž nesmírně hodit. Navážu na výše již zmíněné. Troufám si tvrdit (alespoň z mého pohledu), že nešťastnou a osudovou chybou Freddieho bylo, že si své partnery vybíral v gay klubech těch největších světových měst. Tam se jistě pohybovali jedinci hodně promiskuitní. Píšu to jen z toho důvodu, že je mi líto všech těch skladeb, které díky jeho nemoci a předčasné smrti nespatřily světlo světa. Zvláštní vztah mám k jeho společnému projektu s Montserrat Caballé. Měl jsem možnost spát v mnišské cimérce v místě, které dalo této geniální divě její jméno. A byl to zážitek nezapomenutelný! Nějak jsem se rozjel. Takže, pokud překousnete pár stránek týkajících se popisu jednotlivých pokojů ve Freddieho bytech, dozvíte se mnoho nového a zajímavého. Podrobně jsou zde popsány i poslední chvíle jeho života. Bez zajímavosti není ani fakt, že pisatel této knihy se odstěhoval k nám do okolí Plzně. No a na závěr můžete shlédnout několik fotografií. Knihu doporučuji. Show must go on!... celý text

Házím ti laso, kamaráde 1999, Josef Pecinovský

Po delší době jsem si ke čtení vybral českou sci-fi a musím říct, že to bylo velice dobré rozhodnutí. S povídkami pana Pecinovského jsem velice spokojený. Spoiler! Nejvíc se mi líbila „Házím Ti laso, kamaráde“, která mimo jiné parádně rozebírá lidské povahy. Na druhé místo bych dal povídku „Kupte si svět“, což zrovna nekoresponduje se všeobecným názorem, ale tak to prostě je. Kdo se nad ní zamyslí, jistě si připomene dnešní šmejdy a manipulativnost reklam. Na třetí místo jsem ve svém soukromém žebříčku umístil povídku „Lidé se mě bojí“. Ten lákavý záblesk naděje, a pak realita podpantofláka a smolaře mě fakt bavil. Knihu doporučuji!... celý text

DNA 2017, Yrsa Sigurðardóttir

Docela dobrá detektivka. Způsob vraždění dost drsný, bez krve. Jméno detektiva Huldar možná bude v jisté části obyvatelstva asociovat podařený den, kdy se dostali ke kuřivu zadarmo. Vraha jsem dlouho nemohl odhalit, ale nakonec jsem si vzpomněl na jeden termín z genealogie, a to je ztráta předků. Knihu doporučuji, stejně jako změnit po ní téma nově čtené knihy. Také to udělám.... celý text

Lipová alej 2006, František Nepil

Mistr Nepil prostě umí, tedy bohužel uměl. Je to taková zeměpisně-dějepisná kniha, která nás provede po bývalém Československu. Možná bych ji spíš označil za učebnici, a to z toho důvodu, že tak nějak bych si takovou učebnici představoval. To by se to učilo a pamatovalo! Vzhledem k mému již seniorskému věku jsem se několikrát poučeně pousmál nad termíny z mého mládí, které dnes již tak běžné nejsou. Například „plochá babka“. Samozřejmě to není žádná nevhodná narážka. Jde o železnou kostku s trnem, díky němuž se babka zatloukla do dřevěného špalku. Takto připravená pomůcka pak sloužila k vyklepávání tupých kos a srpů. V případě ploché babky to bylo břitem kladívka, u špičaté babky pak hlavou kladívka. V naší vesničce střediskové byl velkým odborníkem na toto vyklepávání jistý pan Kouřil. To jsem ale trochu odbočil. Co na knihách FN velice oceňuji je líbezná čeština, která se, nejprve takřka plíživě, dnes již zcela otevřeně a často musí dělit o svoje místo s anglikanismy a amerikanismy. Nejen tuto samodestrukci identity prostě nechápu. V poslední době jich ještě přibývá. Knihu vřele doporučuji.... celý text