chovanec
přečtené 41
Na volné noze
2017,
Robert Vlach
Někdy v životě nejde o to být ten nejlepší, ale být první. Robert Vlach je asi první, kdo v ČR napsal lidsky srozumitelnou knihu o podnikání na volné noze. Je to naprosto kritické téma a jsem hrozně rád, že přibližuje člověku alternativy k bezduchému a otrockému modelu zaměstnání. Na druhou stranu se nejedná o žádnou "bibli". Autor píše z vlastní specifické zkušenosti a skutečnosti, takže některé pro mě klíčové oblasti nerozepisuje - zejména cenotvorba, ale o tom zas existují jiné celé knihy. Bohužel je mezera, kterou nechává systém státního školství, obrovská. Jinde zase jde až příliš do detailů a jednotlivostí (např. rady a doporučení o konkrétním softwaru na emaily). Věci, které skutečně člověk potřebuje na začátku (byrokracie, účetnictví), tam nejsou vůbec - jako kdyby to byla samozřejmost. Přitom v tomhle státě podnikat je na hlavu.... celý text
Základní zásady Baťova systému řízení
2016,
Zdeněk Rybka
Baťa viděl problém v zaměstnaneckém nebo jak on říkal „námezdním“ myšlení – kde organizace práce funguje na základě nařízení, kde vlastní iniciativě nejsou dávány podněty, a pokud se objeví, nelze ji objektivně měřit a lze ji jen nahodile odměnit. Další související problém viděl v tom, že je spojení pouze mezi dělníkem a podnikatelem a žádné spojení mezi dělníkem a zákazníkem. Proto se ve firmě Baťa podporovala decentralizace a samospráva dílen. Každý dělník se měl chovat jako podnikatel, měl dostat účast na zisku – k tomu potřeboval co největší rozhled a vzdělání. Měl znát výrobní náklady, kam se prodávají výrobky za jakou cenu, jak se výroby dotýká státní politika, zákony, daně – což se v jiných firmách možná projednává za zavřenými dveřmi a před zaměstnanci utajuje. Pár dalších zásad: 1) nikomu nic zadarmo = žádné dárky či dotace, to se týká jednotlivců i podniků, organizací a bank 2) i když se pracuje kolektivně, výkon a odměna se měří individuálně 3) transparentnost – i sám zaměstnanec si má umět sám vypočítat odměnu za svůj výkon, výsledky práce jsou zveřejňovány – to buduje důvěru ve spravedlnost a také vede zaměstnance k soutěži o výkonnost 4) zaměření na tady a teď - vyučtování se provádí týdně, ne měsíčně, neřeší se staré problémy 5) pokud dojde ke škodě, musí viník nést následky 6) nejde neexistuje (buď nechci nebo neumím) = nelze se vymlouvat na okolní poměry, vždy se musí najít řešení problému Knihu jsem hltal jedním dechem. Naprosto boží shrnutí podnikatelských zásad Tomáše Bati, od kterých jsme se, dle mého, dost dost daleko vzdálili. Knihu vřele doporučuji snad každému, ale podnikatelům a manažerům 2x.... celý text
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
2017,
Mark Manson
Na jednu stranu je to čtivá knížka, co člověku přiblíží filozofii a vnitřní hygienu, na druhou stranu je na ní vidět, že autor přečetl pár jiných knížek a jen jejich poselství takzvaně "regurgitoval" - přežvýkal a nově zabalil - a ani je neozdrojoval. Navíc knížce dal "clickbaitový" a naprosto zavádějící název.... celý text
Cesta k vítězství
2005,
Jack Welch
Jack Welch byl jako současný Simon Sinek. Bral těžký prachy za to, že říkal lidem, co chtějí slyšet: že korporát je tvoje rodina a neměl bys dávat výpověď, protože vítězové se nikdy nevzdávají. Při bližším zkoumání však nalezneme v jejich tvrzení rozpory. Velice se mi líbí začátek knihy, kde popisuje 2 základní principy managementu: upřímnost a diferenciace (či otevřená zásluhovost) = což jsou v podstatě principy volného trhu. Také kritizuje současný management, který se podle něj těmito principy neřídí. Čím dále jsem však četl, tím více to jednak byla NUDA a jednak autor rozporuje sám sebe. Např. tvrdí, že by práce měla být hlavně zábava a musí člověka rajcovat - na jiném místě zas doporučuje nikdy nedávat výpověď, ani kvůli špatnému šéfovi, doslova píše: „working for a difficult job is your problem and you must solve it“. On sám přitom do GE šel kvůli penězům a ještě jako mladý manažer chtěl dát výpověď - přemluvil ho jeho nadřízený, který v něm uviděl potenciál = jinými slovy: měl dobrého šéfa. Píše taky, že „work-life balance“ je pouze lákadlo na recruiting brožurách, čímž sám popírá první princip, o kterém píše - upřímnost. A do třetice si taky nemyslím, že je zastáncem volného trhu, protože obhajuje institut státu, který z principu popírá princip dobrovolnosti a je založený na víře v autoritu. Jack Welch ostatně celý život strávil v jednom z největších korporátů světa. Vydělal hodně peněz, ale za co? Nevím, ale rozhodně ne za dobré knížky.... celý text
12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu
2019,
Jordan B. Peterson
Někdy v roce 2016 se JBP proslavil tím, že se veřejně postavil novému kanadskému zákonu, který by snad nějak trestal lidi, kteří neosloví transexuála tím správným jeho vyvoleným zájmenem. Tím se vlastně postavil celé woke / progresivní / marxistické ideologii. Navíc se zastal mladých mužů a zodpovědných heterosexuálních lidí vůbec, čimž si mě získal. Od té doby jsem strávil asi několik desítek hodin poslechem jeho přednášek. A taky jsem si přečetl tuhle knihu. Je založená na proslulé a do nebe vyplusované odpovědi JBP na webu quora - tehdy to bylo 42 pravidel (https://www.quora.com/What-are-the-most-valuable-things-everyone-should-know). Četl jsem ji asi v roce 2021 a vysál jsem z ní, co to šlo - prolistoval jsem ji i podruhé a vypsal jsem si poznámky. Nedávno jsem se díval na web goodreads.com a překvapily mě negativní recenze. Chci zareagovat na jejich kritiku: 1) "pravidla jsou banální, očividná a samozřejmá" - Právě to je na té knize tak dobré. Někdy je hodně těžké popsat slovy jednoduché věci. Když jsem se hádal se svým šéfem, proč by mě měl nechat pracovat více samostatně, tak mi byl každý argument dobrý. Nebo když jsem se hádal se svými bývalými spolužáky o tom, že kapitalismus je lepší než socialismus. Nikoho z nich jsem sice nepřesvědčil, ale ani jsem se nenechal přesvědčit jimi - protože chápu ty "banální, očividné a samozřejmé" principy a to je mi k nezaplacení. 2) "příliš mnoho citací z bible" - přijde mi naopak fascinující, jak JBP dokáže biblické příběhy interpretovat pro 21. století. A podobně dokáže rozkrýt celé bohatství pod Disneyho příběhy. 3) "příliš se rozepisuje o všem možném" - má skutečně volný styl a dotýká se všeho možného a zároveň to všechno má nějaký smysl a význam v celku. Náhodou já si z ČVUTu pamatuju zejména ty přednášky, kde se třeba pan profesor zmínil o nějaké věci ze svého osobního života. Myslím, že ta kniha prostě bude polarizující i proto, že JBP je polarizující podle toho, jaký subjektivní názor na něj čtenář má. Mě by se asi zase nelíbily knihy od Chomskyho / Žižeka / Harariho.... celý text
Zen a umění údržby motocyklu
2006,
Robert Maynard Pirsig
Knihu doporučoval Jordan B Peterson. Četl jsem ji v původní angličtině a ta kopie vypadala, že ji mělo v ruce stovky lidí. Je v ní spoustu moudrosti, hodně jsem se z ní naučil, udělal jsem si spoustu poznámek a dokonce bych řekl, že mi pomohla v životní cestě / byl to životní průlom, protože mi pomohla lépe pochopit termín "kvalita". Kniha míchá různá témata / různé linky: roadtrip na motocyklu autora se synem, autorův život a jeho posedlost definicí kvality, která vzešla z jeho profese - učil rétoriku a kreativní psaní na univerzitě. Tahle posedlost kvalitou vyvrcholila až zhroucením a pobytem na psychiatrické léčebně, kde mu diagnostikovali schizofrenii. Kniha je ale napsaná tak, že autor rozhodně ví, o čem mluví. Má široký záběr - je to filozofie, je to analytické a přesné - hrají zde roli trochu i ty motocykly a jejich údržba, i když spíš jen jako příklad. Jde se hlavně do hloubky - do samotného člověka, který onu údržbu provozuje. Nejedná se tedy o dílenský manuál, ale ten, kdo něco tvoří, tu najde hodně dobrých rad.... celý text
Jak dosáhnout souhlasu - Zásady úspěšného vyjednávání
1994,
Roger Fisher
Knihu jsem četl 2x a změnila můj pohled na život. Dokonce jsem ji i daroval svému šéfovi v naivní víře, že s ním půjde lépe vyjednávat (nešlo, lepší je najít jiné a kompatibilní lidi, než měnit ty stávající nekompatibilní). Jsou zde krásně popsané základní principy vyjednávání i s příklady. Je to už trochu starší kniha, takže se mezitím našli lidé (např. Chriss Voss - Never Split The Difference), kteří tvrdí, že kniha je už zastaralá. Ne, tyhle principy jsou nadčasové a ti kritici jsou hochštapleři. Je to, jako kdyby tvrdili, že je zastaralá gravitace. Nejvíce mi přijde smutné, že dodnes i ti nejvyšší představitelé států vyjednávají pozičně ve stylu: "denacifikace Ukrajiny" nebo "vrátit Krym" - čili handrkují se a válčí, místo aby jednali o svých podstatných zájmech.... celý text
