Christo přečtené 476

Druhý život 2010, Philip Roth

Začátek románu mě nadchnul už jen tím, že jsem ještě "jakš takž" dokázal číst autorovi myšlenkové odbočky. Po třetině knihy jsem se ztratil a říkám si, kam se autor snaží dostat a hlavně zda vůbec někam. Po přečtení jsem ztracen úplně. A nesebekriticky si myslím, že ne mojí vinou.... celý text

Farma 2016, Tom Rob Smith

Takový letní literární blockbuster. Ještě, že jsem ho četl na rušné plovárně. Už jen proto, že pokud vás někdo pocáká vodou, tak tuto mokrou knihu se ani nesnažite sušit. Stejně tak týden po přečtení nevím, jak to dopadlo a je mi to fuck.... celý text

Pustiny 2000, Stephen King

Nějak mám pořád pocit, že King ani sám neví, jak se to celé bude ubírat a navíc jeho středosvětu moc nevěřím. Pro mě strašná škoda.

Malevil 1974, Robert Merle

Klasika postapokalyptického žánru, kterou nelze překonat. Možná pouze tím, že by něco podobného mělo více dílů. Pokud by to byla sága, byla by mou nejoblíbenější.... celý text

Mnich, který prodal své ferrari 2009, Robin S. Sharma

Právo nálezce 2015, Stephen King

...To je Vonnegut, ne Rothstein, pomyslí si a zasměje se. Literární narážky ho vždycky potěší....

Turnus 2015, Hugh Howey

No, není to Silo...

Muži, kteří nemají ženy 2015, Haruki Murakami

Neměl jsem ani tak touhu si přečíst tyto povídky od Murakamiho, jako spíš, když už mám přečteno všechno od něj, tak si přečtu i toto. Větší očekávání jsem neměl. Nic moc nezklamalo a proto můžu říct: slabší Murakami.... celý text

Tři vyvolení 1999, Stephen King

První díl vnímám jakýsi pokus napsat něco jako fantasy, ale který těžce nevyšel. Druhý díl je už klasický styl Kinga s prokreslenými charaktery postav a návratem z fantasy do reálného světa. A to Kingovi daleko více sluší...... celý text

Sicilián 2006, Mario Puzo

Pro milovníky Kmotra skutečná nutnost. Další chuťovka od tohoto mistra žánru.

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Takový americký Remargue. Vyvolává podobné pocity. Naději, melancholii, bezradnost ve fatálnosti atd. A to zrovna není můj šálek kávy. To je spíše můj problém, ale musím reagovat na přehnané vyzdvihování knihy, jak u recenzentů, knihkupců a v neposlední řadě asi i nenáročných čtenářů. Je to dobrá kniha, ale podle mého názoru si Pulitzerovu cenu nezaslouží. Už jen kvůli krátkým a jednoduchým kapitolám, kde veškeré vykreslení postav a dějů je surově okleštěné.... celý text

Pistolník 2009, Stephen King

Tento magický (ne)realismus, jakým ho pojal King, zatím mi moc nesedí. Dám na rady "starších", co přečetli celou sérii a snad jim dám za pravdu, že je Pistolník nejslabším článkem řetězu. Řetězu, který se mi ještě neomotal kolem krku tak, abych celou Temnou věž odpískal.... celý text

Objevení nebe 2010, Harry Mulisch

Na román příliš chytré, na odbornou literaturu příliš nezaměřené. Ale hlavně nezáživné.

Pět neděl v balónu 1977, Jules Verne

Nedosahuje kvalit,napětí a čtenářského požitku jako u Tajuplného ostrova ani z poloviny...

Pouští a pralesem 1988, Henryk Sienkiewicz

Vidím tu přehnou úctu ke klasice (či klasikovi) a ostych kritického náhledu na román pro mládež. Ačkoliv patří Sienkiewicz k mým nejoblíbenějším spisovatelům, tak tato kniha zaměření není jeho parketa. Svému dítěti doporučím tématicky podobného Verna, Dafoe či Štorcha...Protože jen kvůli této knize by se třeba nedostal ke skvostům Quo Vadis nebo Křižákům..... celý text

Revival 2015, Stephen King

"Všechny ty zasraný fláky začínají v E." King už E dur dlouho nezahrál...

Hranice věčnosti 2015, Ken Follett

Myslím, že dobře napsané dějiny 20 století by byly zajimavější než celá tato trilogie (osobní příběhy už mě tolik nebavily). K celkovému počtu stran a věnovanému času versus požitek z četby se mi kniha nelíbila a tím i vlastně celá trilogie. Škoda....... celý text

Tajuplný ostrov 1974, Jules Verne

Bože,proč jsem ji nečetl v mládí a ne až teď v 35ti! Měl jsem víc rodiče poslouchat :-) Přesto paráda veliká.

Saturnin 2014, Zdeněk Jirotka

S humoristických knih asi špička, ale z pohledu širší, světové beletrie musím hodnotit jako průměrný čtenářský zážitek. Alespoň pro mě.

Jez a běhej 2013, Scott Jurek

Když jsem tuto knihu dostal, tak jsem dárci vynadal. Řekl jsem mu "Ty zas máš rád jídlo, tak Ti taky nedávám knihu od rekordmana pojídače knedlíků...". Tak nějak vnímám ultramaratony. Běhání mám rád, tak nechápu, proč číst o něčem tak nereálným a pro mě absurdním. Protože jsem měl hranice už od začátku v mysli. Přesto se mi zdá i po přečtení ultramaraton nelidský, ale mých upocených klasických 6 km časem snad budu brát jako meditační rozcvičku a ještě větší zábavu.... celý text